Jak na zdravější a k přírodě šetrnější domácnost: praktické tipy pro hospodyňky

Článek z časopisu Maminka únor 2014 (redakčně neupravená verze)

Prvky ekologického životního stylu se dostávají na pořad dne. Existuje mnoho důvodů, proč čím dál více lidí zařazuje do svého každodenního života zdravější a ekologičtější varianty spotřebního chování. Důležité je nezapomínat, že jakákoliv snaha se cení. Každý den se skládá s řady drobných rozhodnutí, která utvářejí jednotlivé dílky pomyslné skládačky tvořící zdravější a trvale udržitelnější svět kolem nás. Tento článek proto nemá být nějakým dogmatickým návodem, který by diktoval, jak dělat věci správně, ale spíše sadou různých tipů, jak lépe podpořit vlastní zdraví i kvalitu životního prostředí. Mnohdy nevolíme pro nás tu nejvhodnější variantu z pouhého nedostatku informací, proto se snažíme uvedené tipy dostatečně odůvodnit. Jsme rozdílní a je na každém z nás, aby si individuálně zvolil, co mu nejlépe vyhovuje. 

Ekologicky šetrný úklid

Nenechat se zmást reklamou

Pod vlivem reklam používáme většinou v domácnostech nadměrné množství drahých úklidových prostředků, které nejen že neprospívají našemu zdraví, ale také zatěžují přírodu a v konečném důsledku i naši peněženku. Přitom je třeba si uvědomit, že pojmy jako „hygienická čistota“ či „odstranění bakterií“ jsou jen marketingovým mýtem. Bakterie a viry jsou běžnou součástí našeho životního prostředí, proto jsou také živé organismy vybaveny imunitním systémem. Je známou pravdou, že děti vyrůstající v příliš „sterilním“ prostředí si nevybudují dostatečnou imunitu a mohou pak být dokonce více nemocné.

Běžné české domácnosti nepotřebují dezinfekci, s přemírou používání „baktericidních“ či „antibakteriálních“ čističů jsou nejen zabíjeny bakterie a choroboplodné zárodky, ale může být vyvolána řada alergií. V přírodě se pak vlivem toho, že tyto čističe ničí i užitečné bakterie a mikroorganismy, zhoršuje samočisticí schopnost odpadních vod.

Pozor na chemikálie v domácnosti

Často si ani neuvědomujeme, že množství každodenně užívaných výrobků obsahuje nebezpečné chemikálie. Jsou to například výrobky s formaldehydem, který je podezřelý z karcinogenních účinků. Ve složení jej má řada přípravků určených k údržbě WC. Měli bychom se také vyhnout přípravkům obsahujícím chlor nebo hydroxid sodný (jsou obsažené v čističích odpadů a v dezinfekcích). Mohou silně poleptat sliznici a způsobit otravu organismu.  Základní doporučení proto zní, že při každé manipulaci s těmito preparáty je třeba větrat, neboť výpary mohou být v kumulovaném množství pro člověka jedovaté.

Nejlepší opatření, které z těchto důvodů můžeme pro své zdraví udělat, je pečlivě sledovat obaly výrobků. Chemikálie, které ohrožují životní prostředí nebo lidské zdraví nějakou nebezpečnou látkou, musí totiž ze zákona obsahovat na obalu viditelně umístěnou grafickou výstrahu – tzv. R-věty a S-věty. Jedná se o černý piktogram v oranžovém čtverci. Na velkém množství přípravků je například umístěn symbol X_n – dráždivý, nebo  X_i – zdraví škodlivý (jedná se o běžné označení, při němž se doporučuje minimálně manipulace v ochranných rukavicích). Přehled R- a S-vět nalezneme například na stánkách http://www.labo.cz/mft/chemikalie_neb.htm.

Proč je lepší omezit množství chemie doma a jak toho docílit

Chemie v našich domácnostech na nás působí dennodenně. Vstřebává se nám do těla přes pokožku a její výpary jsou vdechovány. V těle se postupně chemické látky usazují ve tkáních, kde mohou po čase vyvolat zdravotní problémy. Alergiemi počínaje – vážnými zdravotními komplikacemi konče. Proto je lepší se co možno nejvíce vyhýbat každodennímu používání chemických „driáků“. Čím a jak je však můžeme při úklidu nahradit?

Úhelným kamenem šetrného úklidu je prevence hrubého znečištění. Jak již bylo zmíněno, ty nejškodlivější běžně užívané chemikálie se nacházejí v čističích odpadů, „likvidátorech bakterií“ a přípravcích určených na WC. Existuje však řada praktických a jednoduchých tipů, na které se dnes vlivem možnosti chemické likvidace špíny často zapomíná.

Mnoho domácností například nemá rohož před vstupními dveřmi – ta přitom dokáže zachytit až 80% znečištění zvenku. Také odpadní sítka v dřezu a ve všech umyvadlech zachytí většinu hrubých částic. Navíc pravidelné prolévání odpadů horkou vodou (či horkou vodou s kuchyňskou solí) jednou týdně dokáže zamezit ucpání vodovodních trubek. Pokud k ucpání skutečně dojde, vyzkoušejme nejprve čistící zvon. Zavíráním záchodové mísy a častým používáním WC štětky zabráníme odpařování vody a kondenzaci vápenatých a močových usazenin. Nebude potom potřeba tak často razantně čistit WC. 

Osvěžovače vzduchu na WC jsou sice velmi populární, nicméně našemu zdraví příliš neprospívají – jejich vdechování vyvolává alergie a dlouhodobě může mít až karcinogenní účinky. Mnohem zdravější alternativou je časté větrání – otevřeným oknem nebo vyčištěným kvalitním ventilátorem. Proti zápachu také účinně bojuje levandulový nebo tea treeesenciální olej – pár kapek na záchodovém prkénku provoní zdravotně nezávadným způsobem.

Vynikajícím pomocníkem v domácnosti je mikrovláknová - tzv. švédská utěrka. Kvalitní mikroutěrka na sebe váže kromě vody a prachu také mastnotu - vyčistí zrcadlo nebo běžné šmouhy v koupelně bez použití chemického přípravku. Stačí ji jen lehce navlhčit. Pravidelným otíráním vlhkosti v koupelně mikrovláknovou utěrkou také snižujete nutnost četnosti úklidu koupelny silnějšími produkty až o 80%. Utřít jednou denně po sprchování a umývání dosucha umyvadlo a vanu se tedy jednoznačně vyplatí.

Nejlevnější univerzální čističe nalezneme v kuchyni

Ač se to tak možná na první pohled nezdá, nejvděčnějšími a nejekologičtějšími pomocníky v domácnosti jsou klasický kuchyňský ocet a jedlá soda bikarbona (Yellow& Blue). Octem čistíme vápenaté usazeniny (v koupelně a na WC), naředěný s vodou je ocet také výborný na mytí oken. Soda je zase neocenitelným pomocníkem v kuchyni, protože dokáže dobře pohlcovat pachy (v ledničce či v odpadkovém koši), v krystalické formě pak působí jako jemné abrazivum a rozkládá tuky – čistí tedy mastnotu. Lze ji proto využít například na čištění trouby, hrnců nebo odpadů. Na odstranění vodního kamene z varných konvic či žehličky pak poslouží kyselina citronová. 

Moderní a účinná alternativa chemických čističů do domácnosti

Ani v ekologické domácnosti však není nutné vzdávat se moderních úklidových prostředků. Alternativa většiny konvenčních produktů do domácnosti je dostupná také v ekologicky šetrné variantě.  Jediné, co leckdy stačí ke zdravějšímu životnímu stylu, je změnit nákupní zvyklosti. Jen je třeba trochu se orientovat v označení výrobků. Řada produktů na našem trhu totiž využívá ošidných nápisů jako „eko“, „natural“ a podobně ke klamání spotřebitelů. 

      Nejjednodušší je řídit se při nákupu ekologickými certifikáty. Udělení certifikátu zaručuje naplnění takových kritérií, jako je biologická rozložitelnost, recyklovatelnost obalu, dráždivost pro kůži a toxicita pro vodní prostředí. Certifikát sám o sobě sice není zárukou absolutní neutrality výrobků (i ekologické čističe je třeba jemně dávkovat), ale jejich používání má mnohonásobně nižší dopady na životní prostředí a zdraví. Máte-li doma alergika, jsou ekologické čističe rozhodně nejlepší volbou.

Jak se zorientovat v ekologických certifikátech

Mezinárodních i tuzemských certifikátů je velké množství. V našem prostředí nejznámější jsou následující certifikáty: české označení Ekologicky šetrný výrobek a jeho evropská obdoba The Flower (EU Ecolabel) po stránce ekologických dopadů produktů a dále pak po stránce složení Eco Garantie pro výrobky z ekologického zemědělství a Human Household Products Standard (HHPS) se symbolem králíčka – výrobek není testován na zvířatech.

S těmito certifikáty lze sehnat výrobky na mytí nádobí, odmašťovače, univerzální čističe, jemné osvěžovače vzduchu, WC gely, prostředky na podlahu, čističe koupelen a nábytku, odvápňovače i odstraňovače skvrn a řadu dalších výrobků, na které jsme běžně zvyklí. Doporučujeme kvalitní a osvědčené značky jako Frosch, Ecover, Sonett, Ulrich, Yellow & Blue nebo EFP. Široký výběr těchto produktů můžeme zakoupit na www.branakdetem.cz.

Jak na praní zdravě a ekologicky

Další kapitolou šetrné domácnosti je praní, které je v dnešní době automatických praček zdánlivě nenáročnou záležitostí. Ovšem uvažme spotřebu vody, elektrické energie a pracího prostředku, která má dopady jak na životní prostředí, tak na naši peněženku. Proto v první řadě vybíráme pračku energetické třídy A+++, která má výrazně nižší spotřebu než pračky jiných tříd. Díváme se také na to, jestli pračka dokáže prát na úsporné programy. Kvalitu praní ovlivňuje také přítomnost vodního kamene v bubnu. Věděli jste, že jeho usazování lze zabránit pravidelnou „kůrou“ spočívající v nalití 1l octa do nádržky a zapnutí programu vyvářky „naprázdno“? Zbavíme se tak i nepříjemných zápachů.

Pračku vždy dostatečně plníme, nepereme jen pár kousků oblečení. Není však na druhou stranu dobré pračku přeplňovat, protože prádlo se potom dostatečně nevypere. Prádlo pereme na nižší teplotu. V současnosti je většina pracích prostředků vytvořena tak, aby praly účinně i při nízkých teplotách. Proto vysokou teplotou již nezaručíme větší čistotu prádla. Plně dostačující je prát prádlo na 40 stupňů, 90 nebo 60 stupňů používáme jen na praní prádla nemocných nebo kojenců (ani látkové pleny se dnes běžně nevyvařují, stačí je prát na 60 stupňů).

Jaké existují ekologické prací prostředky
V podstatě neexistuje prací prostředek, který by neovlivňoval kvalitu povrchových vod. Proto platí obecné pravidlo snažit se prací prášky dávkovat úsporně. Ve složení běžných pracích prostředků již v současnosti nenajdeme hojně kritizované fosfáty. Obsahují však řadu jiných problematických látek, které mohou mít dopad na lidské zdraví a být příčinou alergií či kožních problémů (například tenzidy, parfémy, barviva apod.). Proto dáváme přednost ekologickým pracím prostředkům, které bývají zároveň hypoalergenní a nedráždivé (Frosch, Ecover, Sonett, Ulrich, EFP). Tyto výrobky lze zakoupit například na www.branakdetem.cz.

 

Jak dávkovat prací prostředky

Klíčovým ukazatelem při dávkování pracích prostředků je tvrdost vody. Čím je voda tvrdší, tím více pracího prostředku je třeba dát. Trikem na snížení spotřeby drahých pracích prostředků v domácnostech s tvrdou vodou je přidání sody k dávce pracího prášku – dojde tak ke změkčení vody. Prací prostředky dávkujeme vždy dle návodu výrobce, nikoliv rutinně nebo takzvaně od oka. Některé prací prášky jsou totiž účinnější a stačí jich menší dávka. 

Prací prostředek dáváme v odměrce rovnou do bubnu – jeho množství potom můžeme snížit. Velké množství pracího prášku neovlivní kvalitu vyprání, naopak při předávkování se může textil zanášet a následně šednout. A jedna důležitá rada: kupujme zásadně tzv. koncentráty. Běžné prací prostředky obsahují plnidla, která akorát „nastavují“ objem lahve bez jakéhokoliv pracího účinku. Při nutnosti dávkovat vyšší množství tak za ně vlastně zaplatíme více a ještě se dostává větší množství pracího prostředku do vody.

Aviváž jako zbytná věc

Přestože se nás reklamy snaží přesvědčit o opaku, automatické přidávání aviváže do každého praní je nadbytečné. Běžná aviváž může nadměrně dráždit pokožku a je obtížně ekologicky odbouratelná. Změkčení prádla lze však dosáhnout přidáním malého množství octa, provonění docílíme nakapáním pár kapek éterického oleje. Na trhu je také řada aviváží ekologicky šetrných značek, které jsou citlivější jak k naší kůži, tak k životnímu prostředí.

Jak si poradit se skvrnami

Samostatnou kapitolou k tématu praní je odstraňování skvrn. Běžné chemické odstraňovače skvrn obsahují řadu dráždivých a zdraví škodlivých látek. Naštěstí však existuje řada zdravějších a šetrnějších variant. Skvrny je vždy dobré co nejdříve předeprat v ruce, výborným a osvědčeným pomocníkem k tomu je žlučové mýdlo (Ulrich, Sonet). Existuje v několika variantách – jako klasická mýdlová kostka, nebo jako tekutý prostředek, kterým lze skvrnu buď polít, anebo jej přidat přímo k praní.

Dalším osvědčeným pomocníkem, který je užitečný zejména při praní hodně zašpiněné várky prádla, je ekologická sůl na skvrny (Ulrich). Sůl zvyšuje intenzitu praní špinavého prádla a poradí si i se skvrnami na oblečení malých kuchařů, výtvarníků či zálesáků.

Jsme-li však na ně zvyklí, na trhu již lze najít také obdobu konvenčních odstraňovačů skvrn v eko-kvalitě, majících konzistenci gelů (Ecover) nebo tekutiny v rozprašovači (Ulrich, EFP). Nechceme-li tedy zkoušet osvědčené babské rady typu sůl na fleky od vína, ocet na skvrny od kávy, citronovou vodu na inkoust, teplou octovou vodu na skvrny od potu a podobně, existuje množství moderních alternativ, jejichž používání je vysoce efektivní a pohodlné.

 

 Na co je třeba se připravit

Všechno má své ALE. Začneme-li prát v ekologických prostředcích, musíme si uvědomit, proč jsme se tak rozhodli a jaké jsou naše priority. Je-li pro nás důležité zdraví a dopad na životní prostředí, budeme se snadněji vyrovnávat například s faktem, že prádlo nemusí být, jak známe z reklam „zářivě bílé“, ale pouze „čistě bílé“. Ekologicky šetrné prací prostředky totiž neobsahují mnohá agresivní bělidla a optické zjasňovače barev, které vytvářejí onu iluzi zářivého prádla z reklam a přitom se zasluhují o dennodenní přísun chemikálií z oblečení přímo do lidské pokožky. Mimochodem, nejlevnější a nejzdravější variantou je bělení prádla na sluníčku.

Ekologičtější spotřeba v kuchyni

Igelitové sáčky a plastové obaly

Množství odpadů vzniká nadměrnou spotřebou obalových materiálů právě doma v kuchyni. Při tom tyto umělé hmoty nejsou ani zdravotně ani ekologicky šetrnou volbou. Běžná igelitová taška se například v přírodě rozkládá 20-30 let. Současné domácnosti bývají igelitovými sáčky téměř doslova zahlceny. Tomu se lze snadno bránit – například mít v kabelce vždy k dispozici několik látkových tašek a odmítat zbytečné balení zakoupeného zboží v obchodech do sáčků. V současnosti je na trhu nepřeberné množství vzhledů a značek (Ecozz, LOQI). Kvalitní ekotaška unese až 15 kg nákladu a má dlouhou životnost. Ekotašky jsou nadto na pohled krásné a mohou být pěkným módním doplňkem.

    Používání plastových pytlíků či nevzhledných potravinových fólií, které stejně zpravidla končí po jednom použití v odpadkovém koši, se můžeme vyhnout také při balení potravin. Na trhu existují krásné barevné designy pratelných potravinových ubrousků či kapsiček na svačinu (Mags Bags), které stačí jen přetřít vlhkým hadříkem nebo je běžně přeprat. Jsou na rozdíl od igelitových obalů zhotoveny ze zdravotně nezávadných materiálů a nenalepují se nepříjemně na školní svačinky. Jsou veselé a hravé - dětem z nich bude zaručeně chutnat.

Jak je to s PET lahvemi

PET lahve jsou levným a oblíbeným obalem na nápoje, který nejen že každodenně používáme, ale dáváme do nich opakovaně nápoje různých druhů. Měli bychom však vědět, že jsou vyrobeny z polyethylentereftalátu (PET), který může obsahovat množství zdraví škodlivých látek. K těm patří například změkčovadla, UV stabilizározy a ftaláty, zejména bisfenol A, u nějž byl prokázán negativní vliv na lidskou imunitu a plodnost. Třebaže jsou PET lahve populární, při jejich opětovném používání se tyto látky chtě nechtě uvolňují přímo do nápojů. 

Jakákoliv tekutina balená v PET lahvích navíc chuťově degraduje. PET lahve jsou recyklovatelné, ovšem pokud je hodíme do směsného odpadu, který končí na skládce, budou se zde rozkládat 50-80 let. Ke zdraví i k přírodě mnohem šetrnější variantou je používání lahví zhotovených ze zdravotně nezávadných materiálů (např. Zdravá láhev z lékařsky certifikovaného polypropylenu, skleněné lahve Drinkit či Lifefactory). Všechny ekologické alternativy obalů zakoupíte na www.branakdetem.cz. 

Autor textu: Kateřina Stojaspalová

Doporučujeme ještě přečíst:
Ekopraní
Eko lahve aneb Dejte sbohem jedovatým plastům!
Ekožena v luxusu