středa 4. března 2015

Ekopraní

Také jste zkoušeli prát v ekologickém pracím prostředku, ale připadalo vám, že výsledek praní byl jiný, než když jste používali „běžný prací prášek“, který dle sloganu výrobce vypere „do zářivé čistoty“? V tomto článku se dozvíte, čím je vykoupena skutečnost, že „neekologické“ prací prostředky razantně odstraní špínu z prádla takřka bez práce, a zejména dostanete praktický návod k tomu, jak dosáhnout totožného výsledku s mnohem šetrnějšími a zdravějšími pracími prostředky, a navíc s dobrým pocitem z minimální zátěže životního prostředí.

ROZDÍLNÉ PRINCIPY BĚŽNÉHO A ŠETRNÉHO PRANÍ
 
Konvenční prací prostředky jsou sofistikované chemické směsi ropných látek a enzymů, které z textilu odstraní širokou škálu mastnot a nečistot. Stačí prádlo vložit do pračky a prací prostředek a pračka si se vším poradí bez vaší další pomoci. Je však dobré si uvědomit, že za toto pohodlí také něco platíme. Prací prostředky totiž obsahují široké spektrum účinných syntetických látek a jsou sestavené tak, aby byl výsledek praní optimální za každých okolností. Například změkčovače vody, optické zjasňovače vytvářející iluzi zářivých barev, nebo syntetické parfémy, které se na textil naváží, působí pocit, že když to voní, je to jistě i čisté. V syntetické chemii vypraný a umělými parfémy provoněný textil pak nosíme denně na sobě. Ovšem pokožka je citlivý orgán, který tyto látky vstřebává a reaguje na ně. Trpí i naše prádlo, které je při každém pracím cyklu vystavováno i těm razantním chemikáliím, které k vyprání zrovna nepotřebujeme, a zbytečně se ničí.
Častou zkušeností při používání různých šetrnějších přípravků „na zkoušku“ je to, že fungují jinak, než jsme zvyklí. Vznikl tak rozšířený mýtus, že ekologické prací prostředky nejsou tak účinné jako konvenční a z něj vycházející představa, že ekologicky prané prádlo nemůžeme chtít mít stejně dokonale čisté a bílé jako při běžném praní. Jenže to tak být vůbec nemusí. Je možné vyprat stejně dobře v šetrných přípravcích, jen je nutné dodržet několik základních pravidel a rozumět alespoň zhruba tomu, co s v pračce s prádlem odehrává. Brzy se přesvědčíte, že je možné vyprat téměř vše, jen se na to musí o něco chytřeji. Rozhodně to stojí za naše úsilí! Oblečení nás provází 24 hodin denně, 365 dní v roce, a omezit chemii v oblečení znamená významně snížit celkovou chemickou zátěž na naše tělo.


Ekopraní znamená jednak použití šetrnějších komponentů pracích přípravků, ale také to, že použijeme vždy jen to, co nezbytně potřebujeme. Některé složky jsou pak vynechány úplně. Bežně ušpiněné prádlo totiž velkou část z látek obsažených v běžných pracích prostředcích k vyprání nepotřebuje a s více znečistěným prádlem si snadno poradíme, pokud dodržíme několik jednoduchých kroků. Odměnou nám bude jednak prádlo s minimální
chemickou zátěží jak pro vaše tělo, tak i pro planetu.


PŘÍPRAVA NA PRANÍ
 
První zásadou a mantrou ekopraní je skvrny a hrubé nečistoty ošetřit před praním (a ideálně hned po jejich vzniku). K tomu je třeba prádlo třídit nejen podle barev a materiálu, ale také podle stupně znečistění.


TŘÍDĚNÍ PODLE BAREV

 
Bílé prádlo oddělíme od barevného a pereme zvlášť v přípravku na bílé prádlo nebo s přídavkem bělícího činidla. Barevné prádlo je dále vhodné rozdělit na prádlo tmavé a světlejší. U barevného prádla volíme přípravek a způsob praní tak, aby zůstala zachována barva (viz dále).


MATERIÁL

 
Materiál, ze kterého je oděv vyroben, je buď přírodní (bavlna, len, vlna, hedvábí...), nebo syntetický, časté jsou také směsi. Bavlnu a len je možné prát na vyšší teploty. Vlnu a hedvábí je vhodné prát zvlášť a použít co nejšetrnější přípravky, jako jsou mýdlové ořechy nebo čisté olivové mýdlo.


STUPEŇ ZNEČISTĚNÍ
 
Většina prádla po běžném nošení je znečistěna pouze potem a prachem a k vyprání postačí jen jednoduché prostředky, jako je saponin z mýdlových ořechů nebo mýdlo. Máme-li však v hromadě prádla pár kousků se skvrnami od čokolády nebo ovoce, dává smysl skvrny ošetřit zvlášť předem, abychom měli jistotu, že se jich zbavíme a nemuseli kvůli nim vystavovat zbytek pračky
dávce silné prací chemie, případně riskovat, že je nevypereme vůbec, protože se do textilu nečistota jednoduše „zavaří“. Pokud je některý kousek prádla obzvláště znečištěn celý, třeba od bláta, nejúčinnější formou, jak nečistoty ošetřit, je namáčení.


Ošetření skvrn
 
Skvrnu namočíme a potřeme mýdlem. Výborně na skvrny funguje žlučové mýdlo nebo mýdlo s citronovým výtažkem (citronový výtažek má bělící účinek). V případě starých skvrn lze použít i kartáček. Staré zaprané skvrny zkuste odstranit následujícím způsobem: v co nejteplejší vodě rozpusťte cca 100g bělícího prášku na skvrny (vody stačí jen tolik, aby se prádlo ponořilo). Nechejte odmočit několik hodin nebo přes noc. Pro zvýšení účinku je možné prádlu mechanicky pomoci metodou turbo-namáčení, kterou si níže popíšeme.


Mýdlo s citronovým výtažkem

Žlučové mýdlo je mýdlo s přídavkem hovězí žluči. Hovězí žluč obsahuje enzymy rozkládající tuky a enzymy štěpící bílkoviny, proto se výborně hodí k odstranění skvrn. Žlučové mýdlo je vhodné k použití na bílé a stálobarevné
textilie z přírodních vláken či směsných tkanin. 


Žlučové mýdlo na praní

Namáčení
 
Do přiměřené nádoby (kbelík nebo umyvadlo, v případě většího množství
prádla použijeme vanu) napustíme co nejteplejší vodu podle toho, co prádlo
snese. Čím teplejší voda, tím lépe. Ve vodě rozpustíme 2-3 lžíce (zhruba
na 10L vody) kyslíkového prášku na skvrny, můžeme přidat také trochu mýdlových vloček, a do připravené lázně namočíme prádlo ideálně přes noc. Před samotným praním vodu vylijeme (nejlépe do záchodu, aby se špínou nezanášel odpad). Nečistota, kterou vyléváme, je špína, která by se jinak
rozpustila v pračce, a v této vodě by se pralo veškeré ostatní prádlo!


Bělící prášek

Úžasným pomocníkem pro turbo-namáčení je zvon na čistění odpadů. Jeho funkci jsem objevila při namáčení jednoho extra znečistěného kousku, který měl po namočení do kbelíku stále tendenci vyplavávat k hladině. Protože byla voda horká a po ruce byl záchodový zvon, použila jsem jej k zanoření prádla. Zvon se k prádlu přicucl a síla jeho podtlaku způsobila, že po několika pohybech zůstaly kalhoty takřka čisté. 

PRANÍ
 
Máme-li ošetřeny skvrny a extra špinavé prádlo předem namočeno, můžeme se pustit do ekopraní s klidem a jistotou, že vypereme a budeme s výsledkem spokojeni. A jaký použít prací prostředek?


DĚTSKÉ PRÁDLO A PRÁDLO PRO ALERGIKY

 
Nejšetrnější praní je praní v mýdlových ořeších, protože nezanechávají v textilu chemická rezidua dráždící pokožku. Pokud perete v pracím prostředku, mýdlových vločkách nebo mýdlovém slizu, nezapomeňte použít místo aviváže máchadlo, které pomůže odstranit jeho zbytky z textilu. Zejména se však vyhněte přípravkům se syntetickou parfemací, enzymy či optickými zjasňovači - jedná se o potenciální alergeny.


Mýdlové ořechy

BAREVNÉ PRÁDLO

 
Na barevné prádlo použijeme buď prací gel bez obsahu bělící složky, případně můžeme opět sáhnout po mýdlových ořeších, které jsou velmi šetrné k barvám.


Prací gel s vůní levandule

BÍLÉ PRÁDLO

Prací prášek s obsahem bělící složky nebo prací gel s přídavkem bělícího prášku se postarají o to, že bude dobře a doběla vypráno. Ekopřípravky neobsahují optické zjasňovače, takže se vám prádlo může jevit méně zářící (a také nebude ve tmě fosforeskovat :-).


Prací prášek z mýdlových ořechů

PRANÍ TEXTILNÍCH PLEN

Před praním ošetřete skvrny žlučovým mýdlem. Pleny perte na teplotu doporučenou výrobce v pracím prostředku. Vyhněte se použití přípravků na bázi enzymů - poškozují vlákna a zkracují životnost plen, a také mohou způsobit podráždění pokožky. Do poslení máchací lázně přidejte máchadlo, které zneutralizuje zbytky pracího prostředku. Máchadlo však nepoužívejte u bambusových plen. Při praní látkových plen nikdy nepoužívejte aviváž - ucpává vlákna a snižuje savost plen. Místo toho doporučujeme přidat k praní plen osvědčeného pomocníka jedlou sodu – pomůže proti tvrdnutí látky, zápachu i skvrnám.



Máchadlo


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 7.


Text: Nataša Foltánová

pondělí 2. března 2015

Račte se seznámit – vegani, freegani, makrobiotici a spol.

Také jste si všimli, jak poslední dobou úctyhodně narostly počty všelijakých –ánů a –iků, kteří se rozhodli, že se budou stravovat v souladu se svým zdravím, vysněným obvodem pasu, svědomím, nebo rovnou vším tímto najednou? Možná už mezi ně patříte také.
Pokud se v té záplavě všemožných alternativních výživových směrů začínáte ztrácet a váháte, koho z přátel můžete pozvat na pořádný steak a kdo naopak pošilhává po švestičkách z vaší nechemizované zahrádky, nezoufejte. Připravili jsme pro vás přehled dvanácti neoblíbenějších a nejzajímavějších stravovacích stylů.



1) Organická strava
Zn.: Organické potraviny nebo rovnou biopotraviny

Produkty ekologického zemědělství není třeba zdlouhavě představovat. Potraviny pěstované bez umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů v poslední době přestávají být výsadou obchůdků se zdravou výživou a farmářskými produkty a úspěšně se zabydlují i v běžných řetězcích. Jejich plusem kromě „bezchemičnosti“ bývá i vyšší kvalita a s ní spojený zesílený chuťový požitek, na němž se spolupodílí také šetrné zpracování.

2) Dělená strava
Zn.: Konzumace buď potravin s vysokým obsahem bílkovin, nebo sacharidů

Ačkoliv má většina Čechů dělenou stravu spojenou zejména s hubnoucími dietami Lenky Kořínkové, tvůrcem této teorie je americký lékař William Hay (1866-1940). Sám si touto metodou uzdravil tehdy nevyléčitelný zánět ledvin. Základní tezí dělené stravy je nekonzumovat společně potraviny, které obsahují hodně bílkovin a sacharidů, protože je naše tělo není schopné dokonale strávit. Lze je ale libovolně kombinovat s neutrálními surovinami.

3) Dieta podle krevních skupin
Zn.: Stravování podle krevní skupiny

Příznivci diety založené na krevních skupinách věří, že na nás tato životně důležitá tekutina prozradí, kým byli naši předkové. Nejstarší skupina 0 pocházející z dob lovců je vyhrazena přirozeným masomilcům. Skupina A zase vznikla, když se člověk místo oštěpu začal věnovat motyce, takže jejím „vlastníkům“ prospívá zejména vegetariánská strava. Další skupiny, B a AB, vnikly postupným míšením ras z několika kontinentů. Pokud jedinec vyhoví tomuto „volání genů“ a konzumuje vhodné potraviny, může si ušetřit řadu zbytečných neduhů. A samozřejmě ještě k tomu jednoduše dosáhne ideální váhy.

4) Výživa podle pěti elementů
Zn.: Pokrmy podle energetického založení jedince, přizpůsobení konkrétní situaci.

Tento velmi propracovaný stravovací systém vychází ze staletých poznatků tradiční čínské medicíny. Evropan může být při jeho studiu lecčím zaskočený – třeba tím, že pomeranče, které mu v zimě každý ochotně nabízí jako posilu před chřipkou, „ochlazují“. To nejspíše nebude vyhovovat věčně prokřehlým osobám s převahou principu jin. Naopak horkokrevným a uspěchaným jedincům s převahou jang přijde ochlazení leckdy vhod. Vyvážená strava, v níž jsou vhodně nakombinované prvky ohně, dřeva, země, kovu a vody, je pro příznivce výživy podle pěti elementů základem zdravého a spokojeného života. Pokrm je ale třeba přizpůsobit nejen založení strávníka a hodině podávání, ale třeba i konkrétnímu ročnímu období.

5) Makrobiotika
Zn.: Vyvážení jídelníčku podle sil jin a jang, důraz na konzumaci obilovin

Pojem makrobiotika použil již Hippokrates ve svém spisu O vzduchu, vodách a místech, který věnoval vlivu prostředí a stravy na zdraví člověka. Moderní podoba makrobiotiky vychází z tradiční japonské medicíny. Cílem dietních doporučení je kombinovat suroviny zejména z místních zdrojů tak, aby co nejharmoničtěji působily na lidský organismus. Základem makrobiotického jídelníčku jsou celozrnné obiloviny, které tvoří zhruba polovinu stravy. Následují zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), luštěniny, mořské řasy a polévky. Naopak zákaz vstupu na talíř mají průmyslově zpracované potraviny (bílý cukr, mléčné produkty) i většina živočišných produktů a nežádoucí je rovněž přejídání.

6) Vegetariánství
Zn.: Bezmasá strava

Vegetariánství často bývá pomyslnou vstupní branou do světa alternativního stravování. I když se tento směr zdá celkem nenáročný a společensky přijímaný, novopečený –án nejspíše brzy zjistí, že si ve většině restaurací dá leda smažený sýr, že musí oželet i takovou nevinnou dobrotu, jako je želatina, a že se najde plno soucitných lidí, kteří mu ve snaze přilepšit velmi rádi připraví vegezeleninku na pořádné lžíci sádla (aby chuděra neumřel na kurděje).
A aby to nebylo tak jednoduché, existuje ještě celá řada „odrůd“ vegetariánů, například:
Lakto-ovo-vegetariáni – nejedí maso, ale konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce.
Lakto-vegetariáni – z jídelníčku škrtají maso a vejce
Pesco-vegetariáni – z masa konzumují pouze ryby, korýše a měkkýše
Pulo-vegetariáni – dopřávají si pouze drůbeží maso
Semi-vegetariáni – nejí jen tmavá masa

7) Vegani
Zn.: Žádné živočišné potraviny

Motivací stát se veganem bývá většinou soucit se zvířaty, která kvůli většinovým gurmánským choutkám žijí v naprosto šokujících podmínkách (například video zde). Maso, mléčné výrobky, med a vejce ale vegani většinou rádi oželí i pro blaho svého těla. Vychází přitom z poznatků, že zažívací trakt člověka není stavěný na zpracování takové porce živočišné stravy, jaká je dnes běžná. I když srdnatě předstíráme, že jsme drsní masožravci, podle moderních vědeckých poznatků máme mnohem blíže k býložravcům. Maso nám pak zahnívá v útrobách stavěných na trávení tuhé zeleně a mléko způsobuje nebezpečné překyselení organismu. Většina veganů se také dobrovolně vzdává výrobků z kůže, vlny a dalších živočišných surovin.

8) Frutariánství 
Zn.: Pouze plody
Vegani odmítají kvůli utišení hladu ubližovat zvířatům, frutariáni mají podobně vlídný vztah i k rostlinám. Vyznávají proto, že jíst se mají pouze plody, kvůli čemuž z jejich menu automaticky vypadá kořenová a listová zelenina. Kromě plodové zeleniny (rajče, paprika, okurka) a ovoce konzumují také ořechy a semena. Někteří dokonce jen ty, které samy spadly na zem, takže jejich sklizeň rostlině vůbec neublížila. Pravověrní frutariáni se vyhýbají i jakékoliv zbytečné úpravě svých pokrmů a plody jedí vcelku.

9) Freeganství
Zn.: Cokoliv, co se nekupuje

Tisíce tun zbytečně vyhozených potravin jsou trnem v oku freeganům, kteří se je snaží recyklovat tak, že tento odpad prostě snědí. Jejich rajónem bývají nejen popelnice, ale zejména kontejnery u supermarketů, kde nacházejí potraviny po datu spotřeby či s porušeným obalem. Většina freeganů se orientuje na rostlinnou stravu. Tento životní styl není důsledkem hmotné nouze, ale přesvědčení, že je nutné bojkotovat nesmyslný systém nikdy neuspokojené spotřeby a bránit zbytečnému plýtvání neobnovitelných zdrojů. Kromě potravin freegani podobným způsobem recyklují také oblečení či předměty denní potřeby.

10) Raw food
Zn.: Pouze rostlinná potrava, která nebyla vystavená teplotě vyšší než 45 °C

Čerstvé ovoce, zelenina, oříšky, semínka a houby – tak vypadá jídelníček vitariánů, stoupenců stravovacího stylu raw food. Tepelně upravované stravě se vyhýbají, protože je ochuzená o důležité vitamíny, minerály a enzymy. Navíc nadměrně zatěžuje zažívání a je prvopočátkem celé škály nepříjemných onemocnění. I když je možné dopřát si v syrovém stavu také maso, nepasterizované mléko a mléčné výrobky, většina vitariánů vyznává čistě rostlinnou cestu. Oblíbená jsou u nich naklíčená semena a čerstvé šťávy, z nichž organismus nejrychleji vstřebá potřebné živiny.

11) Paleo strava
Zn.: Jídelníček podle starší doby kamenné

Otcem tohoto moderního stravovacího systému je úspěšný americký maratonský běžec Mark Sisson. Místo většinově konzumovaných obilovin se doporučuje zaměřit na živočišné potraviny a doplňovat je ořechy, semínky, zeleninou a ovocem, tedy tím, co si naši dávní praprapředci byli schopní nasbírat či ulovit. Takové složení stravy má chránit před metlami civilizace jako jsou cukrovka nebo mozkové příhody. Netřeba asi dodávat, že paleo strava má nadšené přiznivce i zarputilé odpůrce, kteří poukazují třeba na to, že se opěvovaný lovec-sběrač většinou dožil stěží třicítky.

12) Pránická výživa
Zn.: Pouze prána

I když se často mylně tvrdí, že tzv. breathariáni (což jsou vyznavači pránické stravy) nejí vůbec nic, opak je pravdou. Výživu pro své tělo – částice prány -  přijímají ze svého okolí nepřetržitě. Nejdříve je ale nutné se na tuto všudypřítomnou životní energii duševně vyladit. I tento směr vyvolává řadu rozporuplných reakcí. Pravidelný očistný půst ale praktikovaly téměř všechny kultury (zejména jako součást náboženských předpisů) a jak potvrzují i poznatky moderní vědy, člověku prospívá rozhodně více než současný permanentní nadbytek.



Pokud vás některý stravovací styl zaujal a chtěli byste si ho vyzkoušet, je vhodné si o něm nejdříve zjistit co nejvíce. A to nejen čím vším vám může prospět, ale také zda je spojený s nějakými omezeními či přímo riziky. I když řadu výpadů proti „alternativcům“ motivuje neznalost v kombinaci s xenofobií na svíčkový způsob, někteří kritikové do diskusí vnášejí i důležité informace.

Na co si dát pozor:
- Nejdříve zvažte svůj zdravotní stav, a pokud je to možné, změnu jídelníčku konzultujte se svým lékařem.
- Na některé stravovací systémy (např. raw food) je vhodné přecházet postupně, jinak byste si mohli způsobit nepříjemné zažívací potíže.
- Řadě alternativních typů stravování je vytýkáno, že svým zastáncům nezajistí dostatečné množství vitamínů a minerálů (zejména vitamínu B12 a železa). Proto se o takových rizicích informujte předem, sledujte reakce svého těla (kvalita nehtů a vlasů, stav pokožky) a dle potřeby dodávejte chybějící látky v podobě vhodných potravin či výživových doplňků (existují i speciální např. pro vegetariány či vegany). Obecně platí, že by strava měla být co nejpestřejší, aby nehrozil nedostatek nebo naopak nadbytek některých živin.
- Pokud jste se rozhodli razantně změnit jídelníček kvůli kilům navíc či zdravotním potížím, nečekejte zázraky už druhý den. Když si uvědomíte, jak dlouho jste své tělo krmili tučnými a cukernatými tovary plnými éček, je nasnadě, že bude chvíli trvat, než se organismus vyčistí a vy pocítíte pozitivní změny.
- Může se také stát, že se vaší tělesné schránce nebude nový jídelníček zamlouvat. Naslouchejte jí a zbytečně se nenuťte do ničeho, co by vám mohlo ještě přitížit. Ani nálepka ortodoxní vegan či vitarián  vám totiž spokojený život nezaručí.
- A hlavně se obrňte trpělivostí, protože se vždycky najde někdo, kdo vám bude vytrvale namlouvat, že pokud se nevrátíte zpátky do lůna české řízkové klasiky, budete se na ty své kořínky brzy koukat pěkně odspodu...

Náš tip: Výborné dobroty v biokvalitě, které ocení nejen vyznavači organické stravy, vyrábí značka Sonnentor. V jejím sortimentu najdete třeba úžasné bylinkové čaje, svačinové polévky, ovocné pomazánky a sirupy i oblíbené gumové medvídky.
Příkrmy, polévky, kaše i dezerty pro nejmenší v provedení bio hledejte pod značkou Babybio.
Vegani a vitariáni si určitě pochutnají na výrobcích české firmy Lifefood. Velmi oblíbené jsou například její tyčinky s mnoha nápaditými příchutěmi, nepečené lněné krekry a lískooříškový sen, který s přehledem nahradí klasické přeslazené pomazánky nutelového typu.
Pokud cítíte, že máte problém uvést všechna možná výživová doporučení do praxe, není nic jednoduššího než se přihlásit na specializovaný kurz a poradit se přímo s odborníky. Brána k dětem na svých prodejnách v Praze, Brně, Jičíně a Damníkově pravidelně organizuje setkání zaměřená třeba na zdravé mlsání, kváskové pečení, vaření s bylinkami či nakládání kvašené zeleniny.

Text: Zuzana Klementová


sobota 21. února 2015

VÝCHOVA NEVÝCHOVOU aneb Jde to i bez křiku a výčitek

Většina rodičů zná každodenní trable v komunikaci s dětmi. Stává se, že dokolečka opakujeme ty samé nefunkční vzorce a výsledkem bývá oboustranná rozlada. Leckdy vlastně ani nevíme, jak některé situace řešit. Nevýchova představuje ucelený systém ověřených postupů, které pomáhají po jednotlivých krůčcích a v konkrétních situacích řešit velké i na první pohled bezvýznamné problémy a budovat tak krásný vztah mezi rodiči a dětmi. Požádali jsme dvě ženy o jejich osobní zkušenost s tímto vzdělávacím programem. 

AHA MOMENTY, KTERÉ SE BUDOU HODIT
(zkušenost Zuzky Klementové)
 


Scény v obchodě kvůli žvýkačce, oblékání do školky na půl hodiny nebo pokojíček jako po výbuchu bomby – když mezi mými kamarádkami přijdou na přetřes jejich děti, občas si říkám, jestli opravdu mluví o těch andílcích, jejichž fotky s pýchou vystavují na Facebooku. Proto jsem se rozhodla na nic nečekat a s předstihem zjistit, jestli musím kvůli malým zlobidlům opravdu předčasně zešedivět.
Zaujal mě systém Výchova Nevýchovou založený na partnerském přístupu k dítěti. Protože nemám čas dojíždět někam na kurz a načítání návodů z knížek mě až tak nebaví, rozhodla jsem se pro pětitýdenní vzdělávací videokurz, který vede lektorka Kateřina Králová. A s překvapením jsem zjistila, že její rady uplatním nejen na svých ratolestech. První, co mě na on-line lekcích potěšilo, bylo úvodní video s jednoduše popsanou strukturou kurzu a upozorněním na bonusové materiály. „Dneska si ukážeme, co dělat, pokud naše dítě nechce jíst, nechce se mu do školky nebo jít večer spát,“ vítala mě charismatická lektorka v prvním videu ná-zorně nazvaném Odmlouvá, vzteká se, nedá se s ním mluvit.

POLICAJT, UČITEL A PARTNER

Za chvíli už jsem věděla, že jsem vychovaná ve stylu „policajt“ a že sama mám sklon být „učitelem“, který nerad křičí, ale za to se snaží dítěti vštípit tíživý pocit zodpovědnosti. Takový přístup ale má svá úskalí. „Rodič učitel vše říká hezky a laskavě, poučuje a občas trochu postraší. Dítě ale nemá motivaci spolupracovat, protože to chce rodič a ne ono,“ upozornila lektorka.
Pokud si tedy chci šetřit nervy i hlasivky, měla bych se stát rodičem „partnerem“, který se s dítětem domluví na řešení přijatelném pro obě strany. Nejvíc mě zaujalo, že pokud naučím své dítě hledat kompromisy, projevovat své názory a spolupracovat, hodně mu to pomůže i v dospěláckém životě. Zároveň jsem si uvědomila, že jsem často „učitel“ i ve vztahu ke své rodině a partnerovi a že mám sklon se naprosto zbytečně užírat jen proto, že se mi příčí mluvit o svých potřebách.
Ve druhém videu první části nabídla lektorka Katka řešení pro tři konkrétní případy, které jí zaslali zoufalí rodiče. Třeba co mají dělat, když jejich sedmiletý synátor odmítá spoluúčast na úklidu a platí na něj jenom křik. Okamžitě jsem si vybavila, jak jsem jako malá vždycky nesnášela utírání nádobí, takže jsem to tak dlouho odkládala, až večer nastoupila hrozba „hůlkového mazání“.
Proto mě překvapilo, co rodičům poradila Katka Králová. Podle Výchovy Nevýchovou je hlavní děti naučit, aby si plnění svých povinností užívaly. „To, že musím chodit do školy nebo do práce neznamená, že to musí být otrava. To je jen naše zkušenost a cílem podle mě je, aby do takové zkušenosti nemusely zapadnout i naše děti,“ osvětlovala.

JAK TO VIDÍ DÍTĚ

 
S pořádnou dávkou nadhledu rozebrala i další rodičovské stereotypy, třeba že pokojíček jejich potomka musí být perfektně uklizený, nebo že děti všechno potřebují alespoň pětkrát zopakovat. Následující Zážitkové audio „z pohledu dítěte“ jsem nejdříve chtěla přeskočit, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem to neudělala. Simulace katastrofického ranního odchodu do školky byla dokonalá a vrátila mě hodně nazpátek do doby, kdy jsem si také uměla povídat
s krokodýlem a vůbec jsem nechápala, kam ti dospělí pořád spěchají.

Jen mi připadalo trochu jako sci-fi, že bych se své rozmrzelé ratolesti ptala, čím jí můžu zpříjemnit třeba odchod do školky. Ale to už asi bude jen otázka cviku. Potom jsem si stáhla pracovní sešit a s pomocí audia Vedený workshop jsem si utřídila své dojmy s cílem se v zájmu nejen svého blaha alespoň trochu „odučitelovat“.
V týdnu, než mi přišly další studijní materiály, jsem měla dost času prozkoumat sekce Bonusy a Příběhy, které obsahují reference rodičů, jimž kurz pomohl vyladit vztah s dětmi. Ano, takhle harmonickou rodinu bych si opravdu přála. Nově získané zkušenosti jsem se rozhodla procvičovat alespoň na nic netušícím partnerovi. Rád totiž nechává své věci, kde ho zrovna napadne, a mě už nebaví pořád chodit a vracet je na jejich místo.
Název druhého dílu kurzu Lže, bojím se o něj, neváží si peněz sliboval další zajímavá témata. Který rodič si nezoufá nad představou, že se jeho drahoušek, který už teď bez zardění lže, postupně propracuje do kriminálu? A že si na něj budou sousedi ukazovat prstem? „Když si rodič myslí, že nese tíhu zodpovědnosti, tak ten, kdo ji nepotřebuje mít, je dítě,“ dala mi Katka Králová další materiál k úvahám.

LHANÍ JAKO ÚNIK

 
Dítě se většinou uchýlí ke lži proto, že je pod tlakem a nevidí jinou cestu, jak uspokojit požadavky dospělých. Klasickým příkladem je lhaní o známkách a úkolech. I tady pomáhá partnerský přístup. „Dítěti je třeba vrátit zodpovědnost za jeho život, úkoly i učení. Jinak si zvykne čekat, až mu někdo pomůže a až mu připomene jeho povinnosti,“ popisovala lektorka. 

Novátorské pro mě bylo i poslední téma lekce týkající se vztahu dětí k penězům. „Rodiče často řeší, že si dítě neváží peněz a věcí a že pořád něco chce. Dítě ale nezíská představu o hodnotě peněz, dokud nemá příležitost naučit se s nimi hospodařit. Vůbec není nutné myslet si, že hned všechno utratí. Já takovou zkušenost nemám,“ líčila lektorka a přidala příklad z vlastní rodiny. Dvanáctiletá dcera, které svěřili hlídání rozpočtu na čtrnáctidenní dovolené, svou funkci plnila tak zodpovědně, že ušetřila na novou navigaci.
Nezklamalo ani druhé Zážitkové audio. Školák, kterého kamarádi navedli, aby kradl v obchodě, byl postupně konfrontován se zuřivým rodičem „policajtem“, vyčítajícím „učitelem“ a nakonec s klidným tatínkem „partnerem“. Ten s ním probral pohnutky, které ho ke krádeži vedly, nabídl mu svou pomoc, ale zodpovědnost za řešení nechal na něm.
Už se moc těším na příští týden, až postoupím do další lekce. Dalšími tématy kurzu jsou totiž hranice a jejich nastavení, sourozenecké vztahy a jak být skvělý rodič. A abych nezapomněla, jeho součástí jsou i videa podrobně rozebírající principy Výchovy Nevýchovou a bonusové materiály zaměřené na komunikaci s nemluvňaty i vzdorujícími teenagery.
 

Podrobné informace o pětitýdenním kurzu Výchova Nevýchovou Katky Králové najdete zde.

Katka Králová - Nevýchova.cz

JAK JSEM SE UČILA VYTVÁŘET DOHODY
(zkušenost Petry Kobzové)

Křičí, utíká, vzteká se, kouše ostatní, bouchá s věcmi… Jak plyne čas, náš syn Hubert (starý 1,5 roku), mě čím dál častěji přivádí do situací, ve kterých to nezvládám. Bývám v nich nervózní, někdy křičím, pak je mi vše líto a tak stále dokola. Výsledek je, že v tom nejsem šťastná. Někdy mám pocit, že na sebe mluvíme cizí řečí, proto jsem se rozhodla to změnit. Chci být šťastná máma a vedle sebe mít spokojené batole. Proto vstupuji do kurzu Výchova Nevýchovou. A co od něj očekávám? Změnu, a to hlavně v komunikaci. Také bych chtěla zjistit proč, když se tolik snažím, to stále nefunguje. Kurz Nevýchovy je rozdělen do pěti týdnů. Každý týden se řeší jiné výchovné situace. Na kurz se moc těším, tak vzhůru do 1. týdne.


SNAHA VYSTOUPIT Z BLUDNÉHO KRUHU


Jsem nadšená. První téma s názvem Odmlouvá, vzteká se, nedá se s ním domluvit mi mluví přímo z duše. Zhlédnu videa, plním úkoly, dělám si poznámky. Mluvím na naše batole, snažím se tvořit dohody, batole nevnímá, vzteká se, křičí – klasický zamotaný kolotoč, na nějž jsme zvyklí. Já přecházím optimismu do pesimismu. Jsem naštvaná, zklamaná. Asi moc tlačím na pilu, prolétne mi hlavou. Čtu komentáře ostatních rodičů z kurzu. Všem to zázračně funguje. Sama sebe se ptám, proč nám tedy ne…
Nevzdávám se. Druhý týden se to už přece musí zlepšit. Tento týden je řešeno téma s názvem Lže, neváží si peněz, bojím se o něj. Opět jsem zabraná do řešení nových úkolů. Nová videa s dalším tématem doslova hltám. Prožívám si situace pomocí zážitkového audia. Tak takhle se ty děti cítí, když na ně křičíme, omíláme stejné věci dokola, vysvětlujeme, vyčítáme, slibujeme, manipulujeme… Brečím a zpracovávám svoje nevyřešené zážitky z dětství. Začínám všemu rozumět, dávám si čas. Nechávám to chvíli být. Pouštím si znovu všechna videa, ale už k nim přistupuji trochu jinak. Na to, co přijde třetí týden, se vyloženě třesu zvědavostí. Tématem má být nastavování hranic. A já najednou prožívám veliký AHA zážitek. Zjišťuji, že se sice snažím, ale zmiňované dohody nedokážu vytvářet. Já je sice vymyslím, ale s naším batoletem se už nedomlouvám. Odpovědnost za vzniklé situace nechávám vlastně jen na sobě, v podstatě tomu nevěřím. Hlava říká ano, ale vnitřně o tom nejsem přesvědčená. A co teď s tím?

NOVÉ OBZORY V NAŠÍ KOMUNIKACI

Je to pro mě velká zkouška. Já ji však chci zvládnout. Rozhodnu se. Chci to jinak. Nejen pro sebe, ale i pro Huberta.
A ono to funguje. Začínáme vytvářet malé dohody. Věci, o které jsme dříve mezi sebou bojovali, nejsou najednou tak složité a nepřekonatelné. Nejde to všechno hned, necháváme si čas, pozvolna to zkoušíme a nespěcháme. Snažíme se, a když to nefunguje, jdeme na to jinak. Vznikají nám situace, kdy malý brečí a vzteká se, ale já mu to najednou umím vysvětlit a pochopit ho. Dříve zcela nepříjemné situace již nejsou tolik nepříjemné, stávají se pro mě jen další výzvou. Těším se, až mi příští týden přijde do mailu přístup na další video. Jsem moc zvědavá, kam nás s Hubertem zase posune.
 

„Jak snadno a trvale vyřešit 5 nejčastějších problémů s dětmi... bez křiku, pohlavků a zbytečného pláče.“ 

ONLINE RYCHLOKURZ PRO RODIČE NALEZNETE ZDE




Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 5.

pondělí 16. února 2015

Guinejská dívka Kadiatou: Díky adopci se mi splnil životní sen

Kdyby Kadiatou někdo v minulosti řekl, že se z ní jednou stane lékařka, těžko by mu uvěřila. Tato drobounká slečna z Guineje pochází z velmi chudé rodiny s pěti dětmi. Přestože se rodiče snaží zajistit obživu vytrvalou prací, těžko vůbec pokryjí náklady na základní potravu. A tak i přesto, že ji škola lákala, bylo nepředstavitelné, aby na ni kdy z napjatého rodinného rozpočtu našetřili.

Nové životní obzory
 
Dveře do světa vzdělání se Kadiatou ale nečekaně otevřely. Skrze program Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku ji začal na základní, a poté i střední škole podporovat dárce z Česka. Velká touha stát se lékařkou ale dívku vedla stále kupředu. Proto se rozhodl její studijní píli a odhodlanost povzbudit i její adoptivní rodič. Společně s neziskovou organizací Centrum Dialog, která adopci zprostředkovává, se pro Kadiatou podařilo zajistit studijní stipendium v Čechách. Její přání studovat medicínu se začalo plnit na Karlově univerzitě. 

Dříve pro ni byla perspektiva čehokoliv jiného než velmi podhodnocené tvrdé manuální práce vzdálenou představou. Normou bývalo mít sotva jednou denně něco k jídlu. Nyní září štěstím, protože se jí splnil životní sen. Za šanci vzdělávat se je velmi vděčná a jak říká, hodlá ji naplno využít. „Podporou ve studiu dárce nepomáhá jen dítěti samotnému, ale do budoucna i celé komunitě,“ vysvětlovala koordinátorka vzdělávacích projektů Centra Dialog Lucie Tamášová.

Pomoc na cestě k soběstačnosti

 
S kvalitnějším vzděláním se mladí Afričané i lidé v jejich okolí dokážou snáze postavit na vlastní nohy bez pomoci zvenčí. Proto Centrum Dialog své projekty směřuje tak, aby takovou soběstačnost podporovaly. Výborným příkladem může být jedna ze škol, ve které dárce místo tradičního placení obědů pro děti přispěl na nákup pole, krav a pár koz. Škola díky tomu nyní dokáže samostatně zajistit jídlo studentům a přebytky dokonce prodává, čímž ušetří i na další potřeby, třeba na školní pomůcky.
V současné době se Centrum Dialog snaží podpořit vzdělávání mnoha dětí hlavně prostřednictvím výstavby více než deseti škol v Keni a Guineji. Projekt Adopce afrických dětí na dálku ale stále zůstává jedním z hlavních. Díky pomoci Centra Dialog dostalo šanci na lepší budoucnost už dva a půl tisíce chudých dětí.



Podrobné informace o činnosti centra Dialog najdete na www.centrumdialog.cz


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 5.

pátek 13. února 2015

Láskyplná výchova dítě ovlivní na celý život

Pokud si nevíme rady s nejmladšími členy rodiny, jsou tu lidé s otevřeným srdcem, kteří nás mohou vést. Jedním z nich je i Martina Hanáčková, která se věnuje Aktivnímu vědomému rodičovství. 
„Jakmile jsem začala vychovávat své děti, pátrala jsem po informacích, jak to dělat co nejlépe. Obecně u současných rodičů pozoruji, jak cítí, že autoritativní výchova není to pravé. Ale protože jsme tak vyrůstali, víme, že to chceme dělat jinak, ale nevíme přesně jak, neboť to nemáme z dětství zažité. Proto se o výchovných přístupech tolik mluví a píše. V rámci Aktivního vědomého rodičovství vytváříme spolu s dětmi něco NOVÉHO,“ popisovala maminka tří dětí.

 
Martina Hanáčková (42)
- žije v Jičíně
- maminka tří dětí
- vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a poté pracovala pět let ve školství
- absolvovala řadu kurzů a seminářů zaměřených na osobní rozvoj
- lektorka Školy lásky v rodině PhDr. Jiřinky Prekopové a poradkyně pro vedení rodiny a výchovu dětí
- od roku 2011 se věnuje projektu Studio šťastných dětí (www.studiostastnychdeti.cz)
- od roku 2013 intenzivně spolupracuje s Bránou k dětem
- záliby a koníčky: děti, rodina, zahrada a zvířata, novinky v oblasti osobního rozvoje

 

Od studentů do školky

 
I když začínala jako středoškolská učitelka, nyní se věnuje hlavně předškolákům.Vlastní recept na spokojený rodinný život paní Martina pilovala během let, kdy navštěvovala řadu kurzů a seminářů zaměřených na osobní rozvoj. „Nejbáječnější učitelkou pro mě je Jiřinka Prekopová, která naplno žije praktickou psychologii z reálného všedního života,“ ocenila lektorka.

Právě Škola lásky v rodině podle Prekopové, která nabízí systém srozumitelných pravidel, jak do vztahů vrátit ztracenou pohodu, je základem projektu Studio šťastných dětí, který Martina Hanáčková odstartovala v roce 2011. Práce s dětmi a rodiči jí dává naději, že svět bude v budoucnu lepší a bezpečnější místo.
„Máme prostě na vybranou, na jaké ,vlně' žijeme. Lidé si stále více uvědomují, že emoce jsou důležitou součástí života a že je dobré zacházet s nimi vědomě místo nahodile, či ze zvyku,“ vysvětluje Martina. Děti jsou v tomto ohledu jako čistý papír. Črty a tahy vytvořené dospělými se v nich ukládají a ovlivňují celý jejich následující život. Pokud se naučí, jak dobře zvládat svoje emoce, má to obrovský přínos i pro jejich okolí.

Puberta s klidem

Práce s dítětem zejména v období prvního vzdoru mezi druhým a třetím rokem se rodičům mnohonásobně vrátí už v období dospívání. „Dítě bude mít vytvořený návyk, že se ve vypjatých situacích věci dají vyřešit, a ne, že se mlátí dveřmi a utíká z rozhovoru,“ ilustrovala Martina, která mimo jiné pomáhá zklidňovat hyperaktivní kvítka, sourozenecké neshody i projevy dětské agresivity.
Rodiče se na ni často obrací ve chvílích, kdy si nejsou s něčím ve výchově jisti. Stává se také, že si uvědomí vlastní obtíže se zvládáním emocí a hledají s ní cestu ke zlepšení. Nezřídka Martina pomáhá nastavit výchovu v rodině s více dětmi z různých manželství. Jejím cílem je nacházet pro konfliktní situace taková řešení, aby rodinu opět naplnila radost a vitalita.
„Velmi mě těší, když vidím tak velký zájem o aktivní a vědomé rodičovství. Děti vnímavých rodičů jsou většinou již odmala velké osobnosti. Na autoritativní přístup reagují tak, že vám to okamžitě vrátí. Vědomé a laskavé rodičovství totiž vede také k tomu, že jsem ohleduplný i sám k sobě a jisté věci si nenechám líbit,“ upozornila Martina.

Konec vyšlapaných cest

 
Momentálně se stará zejména o své „čtvrté“ dítě, projekt Studio šťastných dětí. Jeho prostřednictvím oslovuje mladé lidi a inspiruje je, aby se nebáli sejít z vyšlapaných cest. Vychovávat jde i laskavě a s radostí a výsledky jsou báječné. Hlavní je ale mít chuť něco změnit a ne jen sedět a stěžovat si. A jaké novinky Martina připravuje? „Je jich mnoho. Ale zatím jsou ,v bříškuʼ, ještě nedostaly oficiální jméno,“ naznačila lektorka s šibalským úsměvem. Zájemce o Aktivní vědomé rodičovství zve na své kurzy v Praze a v Jičíně, které pořádá ve spolupráci s Bránou k dětem. Poukaz na takové inspirativní setkání může být i zajímavým vánočním dárkem. 


TIP

Kurzy v Praze

17. 2.2015   Škola lásky v rodině
Seminář nabízí doporučení, jak s láskou předcházet mnoha rodinným problémům. S jejich pomocí může být soužití členů rodiny nastaveno tak, aby všem poskytlo pocit jistoty a bezpečí.

17. 3.2015   Indigové děti, děti Nové doby
Setkání zaměřené na výchovu velmi citlivých a vnímavých dětí. Rodič je nejen učitelem, ale zároveň se může nechat od svých dětí vést.

Kurzy v Jičíně

25. 2. 2015   Škola lásky v rodině

13. 5. 2015   Indigové děti, děti Nové doby


3. 6. 2015   Období prvního vzdoru
 


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 5.


Text: Zuzana Klementová

úterý 10. února 2015

Zdravé mlsání? V Bráně si vybere každý...

Také vás za dlouhých pošmourných večerů trápí chutě na něco dobrého a pak míváte výčitky, že jste zase před spaním vybílili ledničku? Na to je jednoduchý lék – mějte po ruce zdravé dobroty, které výborně chutnají a ještě tělu dodají potřebné živiny. Brána k dětem svůj sortiment rozšířila o desítky pochoutek od prověřených výrobců, se kterými si udržíte štíhlou linii.
 

Znáte živou stravu?
 
Jednou z variant zdravějšího stravování je stále oblíbenější raw food neboli živá strava. Její filosofie vychází z toho, že pečení, vaření i pasterování ochuzuje potraviny o důležité látky a ztěžuje jejich trávení. Zakladatelka české společnosti Lifefood Tereza Havrlandová se pro živou stravu nadchla poté, co kvůli zranění musela oželet dráhu diplomatky. V Česku ale nemohla najít výrobce, který by si troufl na poctivé veganské potraviny bez chemie, lepku a v raw kvalitě.
Nakonec si v roce 2006 pronajala malou polorozpadlou pekárnu, kde přišly na svět její první krekry v bio a raw kvalitě. Nyní si na jejích kvalitních bio-výrobcích, které neobsahují lepek, laktózu, živočišné produkty ani přidaný cukr, pochutnávají vyznavači zdravého životního stylu v téměř všech evropských zemích.
Čokoládofilové by určitě měli vyzkoušet raw variantu této pochoutky. Co třeba čokoláda s osmdesáti procenty kakaa přivedená k dokonalosti špetkou vanilky a slazená jen sirupem z agáve? Nezdravé bramborové chipsy zase s přehledem strčí do kapsy pikantní naklíčená slunečnice s chilli-česnekovou marinádou… 



Mix toho nejlepšího
 
Za druhým českým projektem, který cílí na zdravé mlsání, stojí pro změnu dva mladí muži – Tomáš a Martin. V roce 2010 založili značku Mixit. Na chutě svých zákazníků zaútočili zejména kvalitními sypanými müsli v originálně potištěných papírových tubusech. Základem těchto dobrot jsou poctivé suroviny, žádný obilný odpad nebo levné tuky. I s cukrem jsou pánové z Mixit opatrní, některé výrobky se bez něj obejdou úplně, a jsou proto vhodné i pro diabetiky. K mání jsou také směsi, na kterých si pochutnají strávníci alergičtí na lepek a laktózu.

To ale ještě není všechno. Ať sáhnete po Letním mámení s pomerančem a třešněmi, nebo po Dr. Mačatém s osvěžujícím japonským čajem Matcha, máte jistotu, že ovoce, které jim dává šmrnc, není kandované ani sířené. Některé plody jsou místo na slunci dokonce sušené mrazem, díky čemuž vypadají a voní jako čerstvé. Zákaz vstupu mají i konzervanty a umělá barviva či sladidla, takže se dobroty od Mixit mohou chlubit certifikátem CEFF potvrzujícím jejich „bezéčkovost“.


Toužíte po opravdu mistrovském kousku? Čtvrtkilové čokolády s logem Mixit chutnají ještě lépe, než vypadají. Jejich tvůrci v nich virtuózně skloubili třeba chuť rybízu a drcených kakaových bobů nebo bílé čokolády a šťavnatých malin. Krásné balení tyto čokolády přímo předurčuje pro kariéru neodolatelného dárku. 


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 5. 


Text: Zuzana Klementová

sobota 7. února 2015

Posilovat sebevědomí čerstvých maminek

Kdyby mi před pár roky někdo řekl, že můj osobní růst, to, jak se v životě sama posunuju a učím, bude těsně spjato s mojí prací, vysmála bych se mu. Dnes už vím, že takhle je to minimálně pro mě správně - dělat to, co cítím, a cítit, že to, co dělám, má smysl. 

Nový smysl pro mou práci

Když jsem před rokem otevírala náš damníkovský obchůdek – Bránu k dětem, nenapadlo mě, jak se hned během prvního půl roku razantně posune můj vlastní pohled na hlavní smysl a účel jeho provozování. Důvody, proč jsem vlastně již před pěti lety začala s Bránou k dětem spolupracovat a následně se rozhodla pro budoucí otevření kamenné prodejny, byly zřejmé: přiblížit maminkám informace o látkových plenách, šátcích na nošení dětí a nosítcích, ekodrogerii, přírodní kosmetice i aromaterapii a dát jim možnost vše si v reálu prohlédnout a osahat. Na tom se nic nezměnilo, ale nyní se mým hnacím motorem (a nebojím se říct „posláním“) stala věc, která se nedá v běžném obchodě ani koupit, ani objednat přes e-shop: podpora sebevědomí a sebedůvěry čerstvých maminek.

Napojit se na vlastní pocity

Čím dál více si uvědomuji, jak obrovské mezery ve výchově a vzdělávání se naše společnost dopouští, když si my ženy nevěříme v tom nejpřirozenějším a nejtypičtějším pro naše pohlaví – v mateřství. A přitom to dřímá v každé z nás, stačí si jenom víc věřit a poslouchat sebe sama. Zastavit se v každodenním shonu mezi svými povinnostmi a uvědomit si, jak se cítíme… Nic víc, nic míň… Čím častěji to dělám, tím lépe vnímám sebe sama – vlastní instinkty a naslouchám své ženské moudrosti. Díky tomu si mnohdy uvědomím, že vlastně dělám úplně zbytečně něco, co nechci, a naopak jsem třeba už dlouho nedělala něco, co mě baví, naplňuje a přináší radost. A pokud si dokážu takto naslouchat, vidím, jak je i můj syn mnohem spokojenější, protože vnímám nejen svoje, ale i jeho potřeby daleko lépe. Spokojená máma totiž znamená spokojené dítě. Je důležité si uvědomit, že já sama jsem takto na prvním místě. Pokud nemám sebelásku já, nemohu dávat lásku ostatním.

Radost z nabyté síly

Sama si pamatuji, jak jsem coby prvorodička byla příslovečně „vyjukaná“. Všichni radili, přitom každý něco úplně jiného, a já, nejistá sama sebou, jsem se ptala dokolečka s jediným výsledkem – stále větší nejistotou. Dnes však mohu tuto trpkou zkušenost zúročit: jak ráda říkám, každou „vyjukanou novomamku“ uklidnit, ujistit, dát jí možnost setkat se s podobně smýšlejícími maminkami a zkrátka tady být pro ně. Ale zároveň se snažím o podporu v samostatnosti a sebedůvěře. Jaká je to pak radost, když po pár měsících uvidím ve dveřích sebevědomě zářící rozesmátou maminu a spokojené děcko. Neznamená to, že je ta žena úplně bez problémů, ale věřím, že problémy bere spíše jako výzvu a možnost naučit se zase něco nového sama o sobě. Tyto věci mě v poslední době opravdu velmi naplňují a cítím obrovský vděk, jak krásnou práci mám. Bez kamenného obchůdku a možnosti přímého kontaktu bychom toto všechno mohly těžko zažívat. Děkuji za možnost setkávat se s novopečenými maminkami a nabízet jim podporu. Děkuji také všem maminkám, které k nám do Damníkova přijíždějí, za jejich důvěru.


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 5. 


Text: Zuzana Otrubová