středa 17. prosince 2014

Přivoňte si... Bylinkové království jménem Sonnentor

Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 4.

Kde přes zimu podřimují nejkrásnější vůně květin? Přece ve vyhlášených bio-čajích a bio-koření od Sonnentoru. V Čejkovicích na Hodonínsku tato firma zpracovává rostliny, které nabírají sílu na zhruba třiceti tuzemských ekologických farmách. Právě podpora udržitelného zemědělství je hlavní ideou Sonnentoru. Svůj úspěch staví na zkušenostech certifikovaných biofarmářů, šetrném sušení surovin a pečlivém ručním balení, které pomáhá uchovat aroma zejména křehkých lístků. Přírodní vůni a chuť produktů s logem usměvavého sluníčka také nenarušují žádná barviva, umělá dochucovadla ani konzervační látky. To oceníte zejména u koření, které se v podání Sonnentoru stává mistrovským dílem. Nevěříte? Rádi vám představíme některé z originálních směsí, v nichž se neopakovatelně snoubí aroma koření a květů.

Energie nejen pro vegetariány
 
Tato směs vás v nose polechtá vůní orientálního tržiště, které spaluje odpolední slunce. Prim tady hrají sladká paprika a ostré chilli. Jejich společníky, kteří dotváří exotickou kompozici, jsou trochu nečekaně i bazalka, okvětní lísky slunečnice nebo květ růže. Kdy se vám taková pikantní směs, jejíž říz prozrazuje už jásavě červeno-žlutá barva, bude hodit? Spolehlivě s ní zaženete chlad i chmurnou náladu. Rozpálí polévky, omáčky k těstovinám i vydatné vegetariánské pokrmy. Přidejte ji ale třeba i do leča nebo oblíbené pomazánky. Dodá jim úplně nový rozměr.



 Koření na pečení tetičky Aničky
 
Pamatujete na ta sobotní dopoledne, kdy se z maminčiny nebo babiččiny kuchyně linula omamná vůně úžasné pečínky? Takové příjemné vzpomínky vám určitě pomůže oživit koření tetičky Aničky. Pokud si k němu zkusmo přivoníte, ucítíte zejména spolehlivou dvojici kmín-česnek, která si
s masem opravdu rozumí. Tajemstvím tohoto koření je ale zejména ayurvédská sůl z Himalájí, která dokáže z vepřového i jiného masa vykouzlit neodolatelně voňavou a chutnou pečínku. Směs, kterou dotváří i kousky cibule, koriandr a majoránka, stačí do masa jen vetřít a pak už se můžete těšit na výborný sváteční oběd.



Raráškovo kouzelné koření
 
Mami, tati, já chci taky! Kdo z nás nebyl ve věku, kdy si prostě musel všechno vyzkoušet? A to včetně vaření. Své malé kuchtíky můžete při jejich prvních kulinářských experimentech vybavit výborným spojencem – kořením Sonnentor s obrázkem raráška. Jeho bylinková varianta na vás dýchne vůní poctivé domácí zeleninové polévky. Lehce s ní proměníte v pochoutku rizoto, brambory i obyčejný chleba s máslem. Sladká verze tohoto kouzelného koření si vás získá květovou vůní dokreslenou výrazným aroma skořice. Kdo by hádal, že kromě jahod, kakaa a květů slunečnice tento růžový prášek skrývá i dávku zdravé mrkve a červené řepy? Ozvláštníte jím rýžový nákyp, pudink i krupicovou kaši. Vzhledem k malému obsahu cukru je sladký rarášek vhodný i pro malé mlsaly.  



TIP

Plechové dózy s kořením Sonnentor je možné opakovaně plnit. Snadno si z nich vytvoříte stylovou sadu kořenek, která bude ozdobou vaší kuchyně.



Text: Zuzana Klementová

pátek 12. prosince 2014

Špetka lokálního luxusu na kouzelné Pálavě

Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 3.

Café Fara je stylová rodinná kavárna pod Pálavskými vrchy v obci Klentnice u Mikulova. Fara z doby Josefa II. měla to štěstí, že ji zub času neskolil dříve, než zasáhla rodina pana Radka Džiubana ve spolupráci s architektem Markem Štěpánkem. Jehož studio je mimo jiné autorem úspěšného projektu Freedomky.
Kavárna - původně bez stálého provozu kuchyně - se za pět let své cesty stala jihomoravským hitem. A to díky své gastronomii, ubytování, designu, lokálnosti i srdečnosti personálu. Pro naši rodinu je to zkrátka oáza. 

Na Faru jezdíme opakovaně, a to i s dětmi.
Neustále nás zde překvapují něčím novým. Ve stylových pokojích například zařízením na krájení skvělé ručně dělané čokolády Zotter. Stačí zabrat za páku a z přístroje vypadne štíhlý proužek čokolády. V každém koutě číhá dokonalý detail k objevení. Když se celá rodina po jídle rozložíme v sedacích vacích na farní zahradě, v houpací síti či nově nyní i ve venkovním bazénu s výhledem na pálavské kopce, nikdo nás odtud nevyhazuje, spíše naopak. Další z výhod je lokálnost a sezónnost plodin přímo z farních políček. Vybrat si můžete například med přímo z plástve nebo čaj z pálavských bylinek. Překvapuje i množství druhů rajčat, které si v Café Fara pěstují. Je jich kolem stovky.
Celá rodina si užila jízdu v elektromobilu, děti pak i v elektročtyřkolce. Vkusně zde zapojují moderní technologie a současně provozují muzeum kávy.

V gastronomii Fara kraluje díky vynikajícímu šéfkuchaři původem z Krkonoš Tomáši Levému a jídlům z farních políček, lokálních surovin a od blízkých a ověřených farmářů. V podání Tomášova týmu se stávají opravdovým skvostem. Kuchaři, špičkoví baristé, přátelský a pozorný personál nabízí vždy více, než byste vůbec čekali. To je v Café Fara vcelku běžné. Přijměte pozvání do farní rodiny.


Co Tě, Tomáši, přivedlo z pražských restaurací do rodinné-ho podniku Café Fara v Klentnici na Pálavě?

Pocházím z Krkonoš, kde jsem trávil mládí do nějakých osmnácti let. Když si maminka začala dodělávat dálkově školu, občas jsem musel rodině navařit ve stylu „S tebou mě baví svět“ a tehdy jsem k vaření přičichl. Když jsem řešil, co v životě dál, a protože v období kolem roku 1989 nebylo obvyklé stát se profesionálním sportovcem, zvolil jsem si vaření. Nastoupil jsem na střední učiliště v Teplicích nad Metují, kde nás pro vaření zapálila jedna z učitelek. Striktně nás formovala a už v rámci školy, v jejím závěru, jsem nabíral praxi v jedné restauraci na částečný úvazek. Jak jsem dospíval, člověku začne být malé okresní město a když jsem byl na vojně u hradní stráže, zakusil jsem život v Praze. Na pražském hradě jsme měli možnost obsluhovat prezidenta Václava Havla, paní Dagmar a tehdy jsme si zažili větší prestiž, než s jakou se setkal kuchař v té době.
V Praze jsem později zůstal a vybral si místo, kde bych chtěl pracovat a asi díky mé komunikativnosti jsem měl možnost pracovat pod těmi nejlepšími šéfkuchaři. Místa jsem tehdy hodně střídal, teď toho nelituju, protože jsem zastáncem názoru, že oči jsou obrovský učitel a co člověk vidí, tak mu v hlavě zůstane.
Tak jak je obvyklé v české gastronomii, člověk se setká se spoustou dobrého, současně však existují i podniky, které s gastronomií nemají nic společného a kde mi na mé poslední štaci vaření trochu otrávili. Když jsem se rozhodoval, co dál, kamarád mi nabídl, jestli chci na Café Fara občas na víkendy, v rámci osvěžení jejich menu a vlastně jsem tady po domluvě s majitelem už zůstal. Jak se říká, neplánované je nejlepší. V prvé řadě jsme vyprojektovali novou farní kuchyň a já si začal postupně budovat tým. 8. srpna tomu byly dva roky, co jsem na Faru začal jezdit. Láska na první pohled.



Na Café Fara jezdíme velice rádi za rodinnou a přátelskou atmosférou celého prostředí i personálu, je vidět, že práci děláte s láskou.
 
Café Fara funguje pátým rokem jako rodinná kavárna. Majitelem je pan Džiuban ml., který vlastně zrealizoval celý projekt pro svého tátu na důchod a celá rodina do kavárny jezdila aktivně odpočívat i přímo obsluhovat hosty.
Dnes jsme již díky frekventovanosti trochu jinde, ale ten rodinný duch je zde stále silně zastoupený právě i panem Džiubanem st., který se stará nejen o Faru, farní políčka, hosty. (Pozn.: Nám nabídl vyzkoušet unikátní elektromobil Renault Twizy, elektročtyřkolku i farní elektro „rikšu“, což byl velký zážitek pro nás i naše dcerky.)
V současné době nejsme rodinnou kavárnou, ale spíše bych nazval Faru větším rodinným café restaurantem.



Co v tobě vyvolává pojem zážitková gastronomie?

S tímto pojmem se trochu profesně peru, zároveň i z pozice hosta, a nevím, kdo to vymyslel. Čím víc parády na talíři a čím víc peněz, rovná se zážitková gastronomie. Takhle s tím nesouhlasím. Na Café Fara vaříme ze surovin, které je nám schopna vyprodukovat naše země, pokud možno sezónně a vypěstovat si je sami, jako zeleninu, ovoce, bylinky. Zážitek může být i z chleba namazaného máslem, takže když zážitková gastronomie, pak odcházet z podniku s příjemným pocitem v břiše a úsměvem na tváři. Jestli pak bude ten zážitek u nás na Faře, z pokorných surovin od našich farmářů, nebo půjdu do nějaké super drahé restaurace, už nehraje žádnou roli. Je v tom genius loci, ambiente, kde je i ve vesnické restauraci příjemný číšník, nebo příjde k hostu majitel, který osobně vaří, což je běžný model v zemích jako je Německo, Rakousko atd. a komunikuje s těmi lidmi, z toho vychází ten zážitek. Osobní kontakt i v případě personálu, kdy host cítí, že jsou tam pro něj a přidají i něco navíc, rozhovor, dáreček, poradí.



Všimli jsme si, že ráno přicházíš první a odcházíš poslední.


Sezóna je náročná a uznávám, že tím rodina lehce trpí. Nicméně myslím si, že je to skoro moderní model a čas strávený ve špičce je standardem. Na podzim je to o počasí, je to volnější. Je naprosto normální, že šéfkuchař, majitel a další odpovědné osoby podřídí vše tomu, aby provoz běžel hladce. Lehce pak odpočívám v zimě, ale na trhu jsme velmi krátkou dobu, takže na odpočinek zůstává minimum, je třeba ujít ještě kus cesty.




Podle čeho si vybíráte své dodavatele?
Důležitý je osobní kontakt, nejlépe funguje klasická šuškanda, dobré reference. Osobně se setkáme, podíváme na farmu. Ze setkání s dodavateli často vzniká i dobré přátelství. Dodavatelé nás také oslovují sami.



Co se ti líbí na Pálavě?

Pálava je magická, málokdo by čekal tak krásný prostor. Atmosféra tady na jihu, jižní Morava i poměrně stálé počasí. Kontinuita celého kraje i místa. Café Fara má navíc pětiletý příběh, což je důležitý předstih před jinými podniky.

Tomáš vzkazuje čtenářům: „Nebuďte konzervativní, nedejte na předsudky a neváhejte vyzkoušet všechno.“ 

www.cafefara.cz


Text: Honza a Lucka Harnošovi

středa 10. prosince 2014

Přivoňte si... Vůně domova

Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 3.  

Připadá mi to už tak dávno, co jsem byla nastávající maminka a o to raději a častěji si tuto dobu připomínám, abych si ji co nejdéle uchovala v živé paměti. Bylo to nádherné období, plné očekávání, odpočinku a nadějí, co nového mi život přinese. Jsou to přesně dva roky, kdy se mi po krásném porodu bez jakýchkoli zásahů, přirozeně a tiše narodil do mé náruče náš syn Theodor – Boží dar. A jsou to přesně dva roky, kdy jsem se stala mámou. 


Náš domov se toho dne úplně proměnil, začal žít, dýchat a vonět úplně jinak. Snad proto, že se v něm objevil někdo další. I já jsem se na náš dům začala dívat zcela nově. Najednou jsem měla konečně pocit, že je náš. Dřív patřil někomu jinému, pak sice už nám, ale jenom tak nějak napůl, snad že jsme jím jen procházeli. A teď jsme tu najednou byli... miminko, máma a táta. Dny očekávání se naplnily.

Pamatuji si na ty poslední dny čekání. Bylo parné léto, toho roku se mimořádně vyvedlo. Pořád jsem potřebovala zůstávat v pohybu, tak jsem s ohromným bříškem sekala zahradu, plela záhony, sklízela zeleninu, gruntovala, atd. a všichni kolemjdoucí jen nevěřícně kroutili hlavou. Chtěla jsem mít všechno připravené. Já sama jsem už připravená byla, fyzicky i duševně. Chybělo jen pár praktických drobností, ale to už byla maličkost. Snad jsem se připravila důkladně...

A pak přišel vytoužený odpočinek, kdy jsem se soustředila jen na své miminko. Nejvíc mi dělalo dobře, když jsem si lehla do vany plné horké vody a naplnila ji květinami, někdy okvětními lístky růže, jindy květy levandule, občas jsem vyzkoušela nějaký uklidňující olej pro těhotné, ale stejně jsem do vany musela vždy přisypat živé květy.


Potřebovala jsem na těle cítit jejich dotek, dotek přírody, vůni života...
Byl poslední večer, končily prázdniny, končily dny mého těhotenství. Přišly první záblesky lehkých kontrakcí. Napustila jsem si horkou vanu a pomalu jsem se do ní ponořila – už mi byla skoro malá. To vždycky zabere! Pokud se stahy uklidní, byly to jen poslíčky. Když neustanou, brzy se už narodí miminko. A tak se i stalo. Jak dlouho jsem se na ten okamžik připravovala?!


Myslím, že právě toho dne začal náš dům dýchat a vonět jinak, že to byl ten okamžik, kdy teprve začal být náš. Prožil s námi nejdůležitější okamžik našich životů. Ten den jsem poprvé ucítila vůni dětské hlavičky, nejúžasnější co znám. Pamatujete si na tu chvíli taky? To je moje vůně domova. 



Koupelový olej GRAVITA od Eoné

Působí proti únavě, zlepšuje náladu, celkově harmonizuje. Ulevuje při ranních nevolnostech i namáhaným nohám. Zabraňuje vysoušení pokožky a podporuje její elasticitu. Pomáhá tělu i mysli radostně přijmout stav těhotenství.



Chcete se dobře připravit na porod a spokojeně zvládnout dobu po porodu? Navštivte náš kurz Osvědčené tipy pro nastávající maminky v Praze.
Další tipy, jak být spokojenou mámou, naleznete na www.spokojenamama.eu


Text: Lucie Ernstová



pondělí 8. prosince 2014

12 tipů pro začínající běžce

Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 2.  

Také potkáváte zejména ve městě spoustu běžců a běžkyň, s pohledem upřeným někam před sebe, se sluchátky nebo bez, téměř každou denní či noční hodinu? Přes všemožné typy bot, oblečení, obaly na telefon, ledvinky, běžecké batůžky, čelovky, lahve, bosé nohy či „pětiprsťáky“, tempo pomalé, rychlé, styl ukázkový nebo úplně legrační? Všechny tyto běžce spojuje touha dostat se do rytmu, užít si ten čas jen sám se sebou a svým tělem, rozproudit krev, naplnit plíce vzduchem, zbavit se stresu a zažít ve všední den nevšední zážitky.   


Běh je nám lidem velmi přirozený. Jeden ze současných špičkových běžců Lopez Lomong, původem ze Sůdánu, běžel v šesti letech před ozbrojenci tři dny o svůj život a utekl. Vy o svůj život pravděpodobně běžet nemusíte, i když běh se již mnohokrát prokázal spolu se správnou životosprávou a pozitivní myslí jako velmi účinná metoda léčby.

Mnoho lidí v dnešní době už není schopno běžet. Sedavý způsob života, špatná životospráva, nesprávné dýchání atd. postavilo mezi nás a radost z tak přirozeného pohybu mnoho překážek. Pokud tedy chcete začít běhat a nejste zrovna v nejlepší kondici, nesnažte se proces uspěchat.

Aby běh mohl časem zapůsobit svou ozdravnou a posilující silou, zařaďte pravidelné procházky nejlépe v terénu. Základem jakéhokoliv pohybu je hluboký a pravidelný dech, zásobování těla a všech jeho hlubokých tkání kyslíkem. Zvykněte si na vašich procházkách na různé tempo, vyhledávejte stoupání, hrajte si s terénem i tempem a pozorujte vaše tělo. Pokud máte děti, přidejte se v jejich lesní hře k nim. Ke každé procházce přidejte základní protahovací cviky, se kterými vám rád poradí kdokoliv zkušenější z vašeho okolí či fyzioterapeut. Osobně doporučuji zařadit pravidelné lekce jógy.
 

Pokud jste si posílili celé tělo, můžete začít s běháním na krátké vzdálenosti. Méně je někdy více. Když bude váš trénink pozvolný a překonáte tu chuť a touhu běžet až do padnutí, ušetříte tak spoustu času, který je pak nutné věnovat regeneraci. Pokud jste byli absolutní neběžci, postačí běh kolem jednoho kilometru mírným tempem. Cílem je připravit tělo na pravidelnou zátěž a hodně vám pomůže, když se naladíte na svou intuici. Tady neexistuje obecné pravidlo – pokud po několika týdnech nepozorujete žádné potíže, ba naopak, přidávejte na kilometrech, i když velmi pozvolna. V začátku jistě pomůžou veřejná diskuzní fóra nebo běžecké skupiny na facebooku, kde vás podpoří, nabídnou svoji zkušenost či domluvíte společný běh v místě, kde bydlíte. Co vše můžete při běhu čekat? Že se začnete měnit. Stresové situace vás už nebudou tolik vytáčet, v těle vám bude mnohem lépe, pravděpodobně přidáte i jiný sport a nakazíte i další členy rodiny. Běh má skvělý efekt na celkovou životní pohodu.


Pokud vám běhání zachutná, prakticky neexistuje omezení ve vašem pohybu směrem vpřed. Zeměkoule je totiž kulatá a nejeden běžec ji součtem všech svých uběhnutých kilometrů přeběhl. Velmi oblíbenou disciplínou, která vás odvede dál od městských stezek, parků, asfaltu, je v současné době čím dál populárnější disciplína, tzv. trail running, ultra trail, skyrunning… Jedná se většinou o běh v přírodě lesními stezkami i volným terénem, mnohdy na vzdálenosti delší, než vzdálenost maratonu (42,1km), a to nečekaně i na více než 100 km v horském až vysokohorském terénu. Pokud si chcete sáhnout hlouběji do svého nitra, prožít si velmi silné pocity při takovém běhu či závodu, tahle disciplína může být to pravé, i když zde platí, že trénink nelze uspěchat a doporučuji konzultaci s odborníkem, nebo si alespoň něco přečíst, nastudovat.

Říká vám něco jméno Kilian Jornet (*1987)? Tento mladý běžec je na současné běžecké špici, a to nejen díky intenzivnímu tréninku, ale hlavně díky jeho velké lásce k běhu, horám. Z jeho výkonů jmenujme např. rekord v běhu na africké Kilimandžáro v délce 53 km a 5802 nastoupaných metrů v čase 7:14 hod včetně seběhu.

Nezapomínejte, že v běhu je to čistě na vás a vašem těle, kolik toho uběhnete. Cílem by však měla být radost z pohybu, více než uběhnuté kilometry.


Mnoho štěstí na vaší cestě k běhu, k sobě.



TIPY PRO ZAČÍNAJÍCÍHO BĚŽCE

1.    Začněte pozvolna. Cílem není se zlikvidovat v prvním měsíci, stanovte si běžecký plán a po krůčcích ho naplňujte.

2.    Snažte se o pravidelnost. Pravidelný běh má na zlepšení kondice nejlepší efekt. Pokud vyrazíte po delší pauze, počítejte s tím, že je lepší běžet kratší trasu, než jste zvyklí.

3.    Ujasněte si, proč běháte. Běhám, abych se cítil v pohodě? Posílil a získal kondici? Trénuji na svůj první běžecký závod? Je mým cílem připravit se na dlouhé horské běhy?

4.    Věnujte dostatečný prostor strečinku, protažení i odpočinku, např. v podobě pravidelné masáže. Jako přípravu doporučuji jógu, která je na protahování velmi účinná. Pokud trpíte tzv. hypermobilitou, s protahováním to nepřehánějte, pomocí jógy ale také velmi dobře zpevníte celé tělo.

5.    Běhejte pro své potěšení. Nesnažte se svým výkonem srovnávat s profesionálními běžci.

6.    Při běhu si vybírejte zajímavou lokalitu. Pokud bydlíte ve městě, jistě se vám podaří objevit zajímavou trasu a místa, kam jste se dříve nikdy nevypravili. Někdo preferuje běh po oválu, pro mnohé je však důležité měnit trasy, objevovat, aby se stálá trasa neokoukala a nezačala nudit. Možná objevíte i „běžeckou turistiku“ v různých místech České republiky a vyrazíte si na víkend zaběhat i dál od domova.

7.    Jste-li společenská povaha, vyhledejte běžeckého partnera/-ku nebo skupinu místních běžců.

8.    Pohlídejte si, co a kdy jíte. S lehkou stravou se i lehce běhá.

9.    Dostatečně zavodňujte. V začátcích jistě postačí malá lahev čisté nesycené a neslazené vody.

10.    Pečlivě si zvolte vaši obuv. Jako začátečníkům doporučuji středně tlumenou běžeckou obuv a důraz na dobrou běžeckou techniku. Dobrá technika došlapu vám usnadní i případný přechod do barefoot minimalistické obuvi.

11.    Zapojte vaši oblíbenou hudbu. Živá a melodická hudba ve sluchátcích dokáže vytáhnout z krize a zlepšit náladu. Nezapomínejte však sledovat své okolí.

12.    Znamenávejte si své běhy. Mobilní telefon ve vaší kapse vás nemusí nijak rozptylovat a přesto může zaznamenat pomocí některé z běžeckých aplikací, pomocí GPS, vaši trasu i s výsledky. Můžete tak týdně či měsíčně sledovat, kolik máte uběhnuto, zda se vám zlepšují časy, nebo mít záznam jako vzpomínku na víkendový běh v atraktivní lokalitě s partnerem/-kou nebo přáteli.

K MINIMALISTICKÉ OBUVI

 
S tlumenými běžeckými botami je snadné získat špatné návyky, například běhat přes patu (dopad celé váhy těla při došlapu), protože váš chybný došlap bota odtlumí, alespoň se to tak zdá. Správný styl chrání pohybový aparát a ušetří vám do budoucna návštěvy sportovního lékaře či fyzioterapeuta. Běh na boso nebo v tzv. barefoot botech je pro tělo navyklé na celoroční nošení obuvi velká zátěž. Pokud se rozhodnete pro barefoot, neběhejte vaše obvyklé dávky jako v běžných botech. Dopřejte si čas, běh si užívejte. Bosý běh má mnoho příznivců a láká k návratu k přírodě. Není však důvod dělat extrémní rozhodnutí a zahazovat na dobro boty. Udělejte si o bosém běhu svůj vlastní názor.


Text: Honza Harnoš

sobota 6. prosince 2014

Ekožena v luxusu

Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 2 

Kdo se rozhodne vyzkoušet moderní ekologické intimní pomůcky pro ženy, brzy zjistí, že jsou příjemné, měkké, pohodlné a bezpečné. Významně ulehčují přírodě, ale nezanedbatelně prospí-vají také našemu zdraví. Jejich používání je jednodušší, než se na první pohled zdá. Proto obliba látkových vložek, menstruačních kalíšků či ekologických jednorázových potřeb mezi českými ženami roste.    

LÁTKOVÉ VLOŽKY

Moderní látkové vložky jsou pohodlné, měkké, hebké a prodyšné. Vyrábějí se z velmi jemných materiálů v atraktivních designech. Jejich používání se tedy stává pro ženu příjemnou záležitostí. To vše bez dráždivých chemických látek. Zhotovují se z bavlny (froté, flanel), bambusu (fleece, samet), nebo konopí. Spodní vrstva je nejčastěji tvořena PUL materiálem nebo fleecem. Tyto textilie zabezpečují nepromokavost vložek a zároveň umožňují pokožce dýchat.



Údržba vložek je snadná: po použití je lze přeprat pomocí žlučového mýdla či mýdla na skvrny. Také se dají skladovat v uzavřeném kbelíku s vodou a solí na skvrny a po ukončení cyklu pak vyprat na 60°C. Praktickým pomocníkem pro snadnou manipulaci je síťka, ve které se použité vložky uchovávají a perou.

Šijí se v anatomických tvarech a výborně padnou díky pečlivě vyvíjeným střihům a různým systémům drážek. Upínají se pomocí křidélek na patentky – na prádle proto dobře sedí. Dodávají se ve třech základních velikostech: slipové, na den/pro normální menstruaci a na noc/pro silnou menstruaci. Kdo se rozhodne používat výhradně látkové vložky, bude jich potřebovat 20–30 kusů (dle délky a síly periody).

„Látkovat“ se dá ale také částečně (například doma), nebo jako doplněk k menstruačnímu kalíšku. Používání pratelných vložek je velmi ekonomickou variantou, investice se vrátí během několika měsíců. Vyzkoušejte značky: Ellas house, Šijeme dětem, Tierra Verde, unuo, Anavy, Haipa Daipa, Imse Vimse


Určitě si rychle oblíbíte praktickou a diskrétní taštičku z nepropustného PUL materiálu. Na trhu je řada typů. Tato má dvě kapsy: jedna slouží ke skladování čistých a druhá použitých vložek. Kapsička se dá přehnout napůl a sepnout pomocí druků. Zabere tak ve vaší kabelce minimum místa.

ZDRAVOTNÍ FAKTA

V reklamách se nedozvíme, že klasické vložky a tampóny obsahují řadu rizikových syntetických látek. Absorbční, deodorační a bělící přísady mohou narušit citlivé prostředí tkáně v oblasti intimních partií. V důsledku toho pak leckdy přicházejí alergické reakce spojené s nepříjemným svěděním a pálením. Menstruační krev na vzduchu po určité době začne podléhat rozkladu, což vede k množení mikroorganismů. Kombinace dráždivých umělých materiálů a nepříliš časté výměny tamponů či vložek proto bývá živnou půdou pro vznik zánětů. Mnoho žen, které jsou citlivé na vznik infekcí, zažije velkou úlevu po výměně klasických hygienických potřeb za menstruační kalíšek nebo vložky a tampony z přírodních materiálů.


MENSTRUAČNÍ KALÍŠEK

Představte si hygienickou pomůcku, o které téměř ani nevíte. Místo nesčetného množství vložek či tamponů vám vystačí jeden jediný kus, a to až na 10 let. Kalíšek je diskrétní a nenápadný, umožňuje jakoukoliv aktivitu (včetně sportu) v kterémkoliv prostředí, v období menstruace se s ním můžete bez obav koupat. Zavádí se do zadní části pochvy, kde se rozvine a sbírá menstruační krev. Vyjímá se po 3–12 hodinách a po vypláchnutí je připraven k opětovnému použití.


Vyrábí se z lékařského silikonu nebo latexu. Jde o velmi měkké materiály, které nevyvolávají alergie a neulpívají na nich bakterie. Kalíšek proto můžete mít bez obav zavedený po celou noc. V kalíšku se krev na rozdíl od tamponů nerozkládá (v tomto prostředí krev není v kontaktu s kyslíkem), používání kalíšku je tedy zcela bez zápachu.



Údržba kalíšku je velmi jednoduchá. Na začátku a na konci menstruace se vyvařuje ve vodě na sporáku, ve speciálním silikonovém obalu v mikrovlnné troubě, nebo se desinfikuje pomocí sterilizačních tablet (Milton). Po jednotlivém použití jej stačí jen vypláchnout vodou a intimním gelem nebo pouze vodou a znovu zavést. Na veřejných toaletách bez tekoucí vody se vyplatí mít u sebe malou láhev. Je však důležité důsledně dbát na čistotu rukou.

Kalíšek je určen ženám jakéhokoliv věku. Dodává se ve dvou velikostech: S a L. Menší velikost je určená pro ženy, které ještě nerodily, mohou jej použít ženy, které dosud neměly pohlavní styk a ženy do 25 let věku. Větší velikost je určena ženám, které již rodily a všem ženám nad 25 let. Nebojte se manipulace s kalíškem. Za chvíli budete zavádění a vyjímání kalíšku ovládat. Návod na zavádění kalíšku naleznete v příbalovém letáku výrobku, názorné videonávody lze nalézt také na internetu (You Tube). Stačí si jen osvojit ten správný „grif“. Zpočátku, než si na kalíšek zvyknete, si dopřejte čas a pohodlí vlastní koupelny. Kalíšky jsou většinou opatřené stopkou pro usnadnění vyjímání, kterou si však každá žena zkrátí na míru svým vlastním proporcím. Protože kalíšek v pochvě drží svaly pánevního dna, nemůže se stát, že byste kalíšek nevyjmuly.

Správně zavedený kalíšek v pochvě necítíte. Nikde nevykukuje, nezavazí ani neškrábe. Krev z kalíšku neuniká – pohárek pojme až 30 ml krve, což je zhruba třetina objemu za celé menstruační období. Může se však stát, že zpočátku, než si na kalíšek zvyknete, nebo v období nejsilnější menstruace, se budete potřebovat ještě jistit intimkou.


Vyzkoušejte značky: Gaia cup nebo LadyCup


EKOLOGICKÁ FAKTA

Bylo spočítáno, že žena spotřebuje během svého života 15 000 až 20 000 kusů vložek či tamponů. Protože v současnosti se pro jejich výrobu používá hodně umělých hmot, ve spalovnách jsou obtížně likvidovatelné. Jejich rozklad v přírodě trvá 200 až 400 let a na skládkách proto zabírají opravdu hodně místa. Představme si míru ulehčení životnímu prostředí, kdyby většina žen v období menstruace používala k přírodě šetrnější alternativy…
 

EKOLOGICKÉ JEDNORÁZOVÉ VLOŽKY A TAMPONY

Jedná se o dámské hygienické pomůcky identické s běžnými, masově nabízenými produkty. Liší se však materiálem: jsou vyrobeny ekologickými postupy z přírodních materiálů jako je biobavlna, celulóza, kukuřičný škrob, netkané textilie a podobně. Díky tomu jsou snadno biologicky odbouratelné.



Nedávné klinické studie ukázaly, že používání hygienických potřeb z čisté biobavlny po dobu tří měsíců odstranilo problémy s podrážděním pokožky u více než 90 % žen.

Neobsahují dráždivé syntetické látky sloužící k bělení (zejména chlor a dioxiny), parfémy, absorbanty a další umělé hmoty. Dodávají se ve všech typech a velikostech – k dispozici je řada variant tamponů a vložek různé délky a tloušťky s křidélky či bez nich. Jsou výbornou alternativou na cesty, ale také pro ženy, kterým používání konvenčních hygienických potřeb způsobuje podráždění pokožky.

Vyzkoušejte značky: Kikko, Organyc, Masmi, Natracare



Chcete-li se dozvědět další informace nebo zkonzultovat užívání ekologických hygienických pomůcek, navštivte náš kurz Ženská ekohygiena. Sledujte: http://www.branakdetem.cz/kurzy.php


Text: Kateřina Stojaspalová