čtvrtek 26. března 2015

Tipy na jarní očistu pro méně i více náročné


Venku konečně svítí slunce, nalévají se pupeny a trylkují opeřenci, ale vy se cítíte jako v posledním tažení. Všechny chcípavky světa počínaje rýmičkou přes bolesti hlavy až po zažívací trable jako by soutěžily, kdo vám víc znepříjemní život. Sice se na vás ze všech stran se hrnou vědoucné komentáře o „jarní únavě“, ale i přes to byste neměli přeslechnout, že se vám vaše tělo snaží říci: „Je na čase uklízet!“.



Detoxikace, která je zaklínadlem posledních let, není nic jiného, než generální úklid těla od všech toxinů, což jsou jedovaté látky, které přijímáme s potravou, vdechujeme, vstřebáváme z kosmetických přípravků a léků a některé si dokonce sami vyrábíme třeba při napětí a stresu.
Spektrum těchto nebezpečných hostů je nepříjemně široké, mohou to být třeba těžké kovy, radioaktivní látky, chemické sloučeniny, potravinářské „zlepšováky“ či produkty plísní, nepřátelsky naladěných bakterií i našeho zaneřáděného zažívacího traktu.
Naši moudří předci moc dobře věděli, proč před Velikonoci drželi čtyřicetidenní půst, který se neomezoval pouze na maso, ale zahrnoval i újmu co do množství stravy. A to za sebou neměli Vánoce strávené u televize ve společnosti cukroví, bramborového salátu a chlebíčků s vlašákem. My na rozdíl od nich ale máme výhodu, že dnes existuje celá řada účinných způsobů, jak na jaře své tělo očistit. Račte se inspirovat.

1.    Kamarádi hlad a střídmost
A začneme již zmíněným postem, kdy se po určitou dobu nekonzumuje vůbec nic až na čistou vodu, nebo třeba jen zelenina, ovoce, přírodní šťávy a bylinné čaje. Výhodou této osvědčené metody je, že vás skoro nic nestojí, nemusíte kuchtit složité dietní variace a ještě ušetříte pár stravenek. Ne každého však nadchne představa, že bude v práci tři dny jen o jablkách a vodě. Odměnou pro vytrvalce ale bývá pocit lehkosti, nastartované zažívání a celkový příliv energie.
S očistnými hladovkami je třeba začít postupně, aby si na ně tělo mělo čas zvyknout. Půst je ideální podpořit vhodnými bylinami působícími zejména na játra a také očistou tlustého střeva (klistýr, colonhydroterapie). Může se totiž stát, že tělo nezatížené trávením opravdu začne „uklízet“, ale toxiny nemají kudy bezpečně odejít a my si tak přivodíme nějaké nepříjemné detoxikační příznaky typu průjem, bolest hlavy či vyrážka.
Pokud chceme, aby měla očistná hladovka co největší efekt, je vhodné se zamyslet nad tím, co každý den jíme. Vliv stravy na lidské zdraví je naprosto zásadní, právě spolu s ní přijímáme největší porci toxinů. Zároveň ale máme možnost volby. Máme rádi uzeniny, sladkosti a cukr vůbec, alkohol, cigarety, podezřelé polotovary a další tovary plné éček natolik, že kvůli nim klidně riskujeme vznik cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo dokonce rakoviny?
Očištěný organismus vám bude vděčný za obiloviny s výjimkou bílé mouky, luštěniny, kvalitní ryby,kysané zelí, ovoce a zeleninu i čerstvé přírodní šťávy, které ho dokážou velmi rychle zásobovat živinami. Pitný režim je naprosto zásadní, tělu nejpřirozenější je obyčejná nesycená voda.
Jakmile vyraší první kopřivy, máte surovinu na skvělý očistný čaj nebo famózní špenát (vyzkoušeno). Mladé pampeliškové listy zase upotřebíte do jarního salátku. A pokud to máte do přírody daleko, zkuste si naklíčit třeba fazole mungo. Jejich skvělou „hráškovou“ chuť si oblíbí dospělí i děti.
Naše tipy:
Malý hlad skvěle zaženou na bílkoviny, minerály a vitamíny bohaté „oříšky“ Sibiřského cedru. Dokonce obsahují hormon, který dokáže zkrotit apetit. A ještě se mohou pochlubit jemnou mandlovou chutí s tóny pryskyřice. Očistná svačinka nemusí být vůbec nudná. Co třeba pikantní naklíčená slunečnicová semínka s příchutí chilli nebo provensal? A nebo nepečené krekry ze lněného semínka, které rovněž obsahuje řadu prospěšných látek?


2.    Detoxikace jako lék
Jaro nás může také inspirovat ke generální očistné kúře, kterou chceme řešit zdravotní potíže dlouhodobého charakteru. Detoxikace je vhodná zejména pro alergiky, ekzematiky, osoby trpící nadváhou či opakovanými záněty i budoucí maminky. V takových případech je vhodné obrátit se na specialistu, který stanoví detoxikační postup zohledňující zdravotní stav a většinou přidá také vhodnou dietu.
I s odborným vedením ale nemůžete očekávat, že ekzém, který vás svědí už deset let, zmizí po prvním týdnu užívání detoxikačních přípravků. Tělo potřebuje čas, aby odbouralo všechny ty „dobroty“, které se v něm hromadily celá desetiletí. Zásadní je samozřejmě očista střev, kde nánosy nestrávené potravy brání ve vstřebávání důležitých živin a ještě organismus zásobují toxickými zplodinami.Většinou je nutné detoxikovatrovněž játra, slezinu, ledviny a lymfatický systém.
Nejspíše se vám dostane také doporučení, abyste se snažili vyhýbat stresovým situacím a zvýšili svou fyzickou aktivitu. Je totiž potřeba rozproudit lymfu, která z každé tělní buňky odvádí odpadní a toxické látky. Těm, kdo neholdují sportům, pomohou i dlouhé procházky a nebo pořádný každotýdenní úklid, který s přehledem nahradí i posilovnu (to je skvělá rada od mé detoxikační poradkyně, která zabírá vždycky, když se mi nechce na pravidelnou sobotní seanci s koštětem).

3.  Účinní pomocníci z celého světa

I když se o globalizaci mluví zejména negativně, přece jen má i nezpochybnitelné výhody. Pokud potřebujete očistit tělo, nemusíte spoléhat pouze na hladovku, diety a tuzemskou léčivou květenu. Dnes už i u nás pořídíte produkty ze super účinných rostlin, které pocházejí z různých koutů planety.
Znáte třeba exotické plody mochyně peruánské, které podporují očistu krve a ledvin a k tomu jsou přímo nadupané důležitými vitamíny a minerály? Dalším pokladem spadajícím do kategorie superfood jsou drobná tmavá semínka chia plná antioxidantů, vápníku a proteinů, což z nich dělá ideální odpověď na jarní únavu. Těžké kovy i radioaktivní látky pomohou z těla vytáhnout kvalitní mořské řasy. Drcené se dají použít i místo kuchyňské soli.
Makadamové ořechy můžete do jídelníčku zařadit, pokud vás trápí vysoký cholesterol. Obsahují také látky, které posilují srdce a snižují riziko vzniku rakoviny. Sladkomily určitě nadchne nízkokalorický jakonový sirup, který nejen že skvěle nahradí cukr a umělá sladidla, ale ještě pomáhá umravnit střevní mikroflóru a potlačuje hnilobné procesy i tvorbu toxinů v útrobách.
Zvláštní pozornost si určitě zaslouží mladý ječmen a sladkovodní řasa chlorella. Tahleúčinná dvojka se výborně doplňuje a pro jarní očistu je jak stvořená. Chlorofyl, který obě rostliny obsahují ve velkém množství, se postará o účinnou, ale přitom šetrnou detoxikaci celého těla. Vitamíny, minerály a stopové prvky přítomné v těchto zelených pokladech dodají organismu tolik potřebnou energii, působí protizánětlivě a zásadotvorně, zvyšují imunitu a pomáhají při řadě zdravotních problémů.
Chlorella do sebe skvěle vstřebává jedovaté látky a odvádí je z těla, čímž působí jako prevence rakoviny. Mladý ječmen zase dokáže vyladit zažívání, úlevu pocítí zejména ti, které sužuje zácpa. Kvalitní extrakty z mladého ječmene a chlorelly navíc mohou užívat i děti, těhotné ženy a senioři, kterým nemusí vyhovovat jiné detoxikační postupy.Nejlepších výsledků dosáhnete při pravidelném dlouhodobém používání. A jaro je pro začátek kúry jako stvořené.
Naše tipy:
Orientálním receptem na dlouhověkost, skvělou imunitu i sexuální potenci jsou sušené plody kustovnice čínské – goji. Tyto šípkově chutnající červené drobečky plné prospěšných látek si můžete dopřávat po celý rok. Semínka chia najdete zakomponovaná třeba do vitariánských vita placek, kde jim dělá společnost ještě výživné konopné semínko. Pokud hledáte opravdu kvalitní chlorellu a zelený ječmen, sáhněte po značce Green Ways, jejíž produkty vynikají šetrným zpracováním a vysokým obsahem účinných látek. Nově můžete zakoupit v kamenných prodejnách Brány k dětem.

Ať už se rozhodnete očistit hladovkou, změnou stravy, s pomocí odborníka nebo superúčinnými přírodními výtažky, měli byste vědět, že vám jarní detoxikace sice pomůže, ale pokud nevyladíte svůj životní styl, uleví se vám jen na omezenou dobu. Nejstrategičtější je zkrátka žít tak, abychom každý den svému tělu dávali co největší porci toho, co potřebuje a co mu prospívá, a naopak co nejméně škodlivin.
Cest je mnoho – můžete si zamilovat čistící bylinkové čaje, významně omezit konzumaci uzenin a mléčných produktů, přeorientovat se na biopotraviny, stát se fandou nakličování, dlouhodobě užívat mladý ječmen a chlorellu, naordinovat si pravidelné posty nebo půl hodiny rychlé chůze denně… Pomůže každá drobnost, ale pokud chcete opravdu patrné změny k lepšímu, ideální je přejít od drobností k zásadním změnám. Vaše zdraví a na něj vázaná spokojenost za to určitě stojí.

Text: Zuzana Klementová

neděle 8. března 2015

Předat dětem vše, co v sobě mám

Lenka je charizmatická učitelka z nové brněnské základní školy - Letokruh. Školu si založili sami rodiče. To proto, že hodně přemýšleli o vzdělávacím systému a nenašli žádnou jinou školu, v níž by děti trávily dostatečné množství času venku a mohly tak získávat poznatky vlastním prožitkem a ne
jenom z abstraktního, leckdy těžce uchopitelného vyprávění. Lenka říká, že největším vnitřním motorem při učení je dětská touha poznávat. Ve výuce se snaží vycházet z toho, co děti aktuálně zajímá, jaké téma v nich klíčí… Snad také proto si (nejen naše) děti paní učitelku Lenku oblíbily a do školy chodí skutečně rády!


Základní škola Letokruh v Brně
Jedná se o novou soukromou základní školu, původně založenou rodiči, jejichž děti prošly lesním klubem Sýkorka v Brně. Škola nese akreditaci
MŠMT. Oproti klasické základní škole má několik odlišností. Výuka neprobíhá klasickým frontálním způsobem, ale děti pobývají často venku, kde se učí vlastním prožitkem. Ústřední snahou je podporovat v dětech vnitřní touhu poznávat. Výuka není řazena podle předmětů, ale je prostoupena tematickými projekty, z nichž vyplývají jednotlivé disciplíny (jako čtení, psaní, počítání, přírodověda apod.). Styl výuky je volně inspirován myšlenkou lesních škol, waldorfským kolstvím, Montessori pedagogikou a programem Začít spolu. Ve třídě je jen 16 dětí, což umožňuje individuální přístup. Rodiče jsou součástí školy, do níž se aktivně zapojují. 

www.skolaletokruh.cz

Lenka Poulová Třídní učitelka v ZŠ Letokruh v Brně. Vystudovala Vysokou
školu pedagogickou v Českých Budějovicích a v Plzni, v Praze absolvovala akreditovaný kurz Montessori pedagogiky, prošla kurzem Respektovat a být respektován a účastní se hravých seminářů Intuitivní pedagogiky. Sedm let učila v Montessori třídě na ZŠ Gajdošova v Brně-Židenicích. Lenčiny radosti a zájmy? Hudba, tanec, procházky, dcera, kamarádi a společné pobyty v přírodě, Jarda Dušek a jeho dohody, myšlenky, smích, improvizovaná divadla, cestování, sluníčko, vítr, bylinky, houpací síť...



Leni, co Tě přivedlo k práci s dětmi?
 
Začátky znám z vyprávění mojí maminky. Stála jsem čelem k vysoké mlýnské zdi a „komandovala“ neviditelné děti (tedy alespoň naši je neviděli) a rozdávala jim úkoly. Vyrůstali jsme na hradě. Chodilo si k nám hrát hodně dětí, a pro ty mladší jsem často vymýšlela všelijaké hry. Jezdila jsem také na tábory. Střední škola už byla pedagogická, no a pak ještě vysoká…


Pracovala jsi vždy v alternativních školách, nebo jsi prožila i klasickou státní?
 
Kdepak, po dokončení studií v Plzni jsem dostala možnost učit na základní hokejové škole. Třída plná kluků! To byly dva krásné roky! Úplně první třída se asi nesmazatelně zapíše do srdce každému učiteli. Jdeš do všeho naplno. Vzpomínám na mnoho veselých společných chvil. Měli jsme bezvadnou paní zástupkyni. Když mi přišla na první hospitaci, měla jsem takovou trému, že ačkoliv se kluci snažili, hodina se nepovedla. Od ní ovšem nepřišlo žádné kárání, ale podpora. To vám bylo něco! Kluci mi vždycky říkali a psali, že jsem málo přísná a asi to tak bylo. Ani známkovat mi nešlo. Jedna chyba, stupeň dolů? Tak to nebylo nic pro mě. Raději jsem si nosila sešity opravovat domů a hodnotila po svém. Teď už pracuji s dětmi osmým rokem bez známek a nikomu to nechybí. Možná jen někdy rodičům.


Co ses naučila (od dětí nebo od samotného systému) v Montessori škole? Jak dlouho jsi tam učila?

 
Od dětí toho bylo, je a bude hodně. Je to nikdy nekončící cyklus. Každé dítě je jiné, přináší samo sebe, své rodiče a sourozence. Také já jsem ve stálém životním ději. Umíte si to představit? To se přece nikdy nemůže vejít do žádné šablony. 

Montessori pedagogika mi přišla do cesty před devíti lety. Pomohla mi podívat se nově na mnoho věcí. Bořila staré pravdy a já měla radost, že to může jít i jinak.
Okouzlily mně pomůcky, díky kterým děti zapojí při učení všechny své smysly, samy vše objevují. Tím vznikne prožitek a ten už vám jen tak snadno neulítne.
Učila jsem rok v Montessori školce, sedm let na ZŠ Gajdošova v Montessori třídách a teď pracuji v Letokruhu.


Učíš v Letokruhu, představila bys nám tuto brněnskou školu? Proč ses rozhodla do ní nastoupit?

 
Před čtyřmi roky jsem byla na Čtyřech Dohodách. Jarda Dušek v úvodu předával částečný výtěžek z představení jedné lesní školce. Lesní školka? Děti celoročně v teepee? Hned po představení jsem doma sedla k počítači a začala hledat informace. Přišlo mi to báječné. Toužila jsem se učit s dětmi v lese. Ale zvládnu to? Co mé pohodlíčko vytopené třídy? Byla jsem rozhodnutá se dokonce odstěhovat z Brna... Jenomže místo toho přišel Letokruh! Soukromá škola založená rodiči, jejichž děti vyrůstaly v lesní školce Sýkorce. Letokruh je škola se zázemím v budově a možností být každý den venku. Byl to určitý kompromis a zároveň i výzva. Konečně mohu vyzkoušet, zdali to všechno bude fungovat.


Co vidíš jako největší přednost Letokruhu?


Volnost a přirozenost. Svítí sluníčko, učíme se celý den venku. Za deštivých dnů více využíváme třídy, Montessori pomůcky, individuální práci a psaní písanek. Jen čtvrteční výpravy jsou vždy terénní. To jsme celý den venku, i za vydatného deště či mrazu. A největší přednost vidím v tom, že mohu vycházet z aktuálních potřeb a zájmů dětí. Z toho zároveň vychází požadavek improvizovat, měnit plán či přizpůsobit výuku individuálním potřebám.


Máš nějaké plány do budoucna, kam s Tvojí třídou, s Letokruhem, nebo sama se sebou směřovat?
 
Zajímavá otázka. Vím, že už se nikdy nic nezopakuje, tedy ani přesný způsob práce a výuky. Zkušenosti mi ukázaly, že i velké plány je možné pozměnit. Například ve své poslední první třídě jsem chtěla zaměřit celý rok na čtyři roční období. Jenže už v říjnu jsme díky dětem putovali vesmírem a vydrželo nám to až do června. Tím dávám nahlédnout do svého současného stavu. Od plánování a přesných příprav na každou hodinu (jak tomu bylo na ZŠ v Plzni) jsem se přesunula do stavu lehkého, pružného a otevřeného plánování.

A jaké mám konkrétní plány ve škole? Moc ráda bych se vypravila se třídou na nějaký delší pobyt v přírodě, třeba na týden. Děti se tam více osamostatní, jsou zodpovědnější, užije se hodně legrace a více se poznáme. Můj soukromý
sen je bydlet v přírodě a učit se z ní. Ideálně i s dětmi…


Jaké základní/ zásadní věci ses naučila od dětí?

 
Naslouchat. Hrát si. Řehtat se. Dovádět. Uvolnit se. Zastavit se. Dívat se...


A co naopak základního chceš předat dětem ty?

 
Vše, co v sobě mám.



Děkujeme za rozhovor.


Text: Lucie Harnošová 


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 7.

středa 4. března 2015

Ekopraní

Také jste zkoušeli prát v ekologickém pracím prostředku, ale připadalo vám, že výsledek praní byl jiný, než když jste používali „běžný prací prášek“, který dle sloganu výrobce vypere „do zářivé čistoty“? V tomto článku se dozvíte, čím je vykoupena skutečnost, že „neekologické“ prací prostředky razantně odstraní špínu z prádla takřka bez práce, a zejména dostanete praktický návod k tomu, jak dosáhnout totožného výsledku s mnohem šetrnějšími a zdravějšími pracími prostředky, a navíc s dobrým pocitem z minimální zátěže životního prostředí.

ROZDÍLNÉ PRINCIPY BĚŽNÉHO A ŠETRNÉHO PRANÍ
 
Konvenční prací prostředky jsou sofistikované chemické směsi ropných látek a enzymů, které z textilu odstraní širokou škálu mastnot a nečistot. Stačí prádlo vložit do pračky a prací prostředek a pračka si se vším poradí bez vaší další pomoci. Je však dobré si uvědomit, že za toto pohodlí také něco platíme. Prací prostředky totiž obsahují široké spektrum účinných syntetických látek a jsou sestavené tak, aby byl výsledek praní optimální za každých okolností. Například změkčovače vody, optické zjasňovače vytvářející iluzi zářivých barev, nebo syntetické parfémy, které se na textil naváží, působí pocit, že když to voní, je to jistě i čisté. V syntetické chemii vypraný a umělými parfémy provoněný textil pak nosíme denně na sobě. Ovšem pokožka je citlivý orgán, který tyto látky vstřebává a reaguje na ně. Trpí i naše prádlo, které je při každém pracím cyklu vystavováno i těm razantním chemikáliím, které k vyprání zrovna nepotřebujeme, a zbytečně se ničí.
Častou zkušeností při používání různých šetrnějších přípravků „na zkoušku“ je to, že fungují jinak, než jsme zvyklí. Vznikl tak rozšířený mýtus, že ekologické prací prostředky nejsou tak účinné jako konvenční a z něj vycházející představa, že ekologicky prané prádlo nemůžeme chtít mít stejně dokonale čisté a bílé jako při běžném praní. Jenže to tak být vůbec nemusí. Je možné vyprat stejně dobře v šetrných přípravcích, jen je nutné dodržet několik základních pravidel a rozumět alespoň zhruba tomu, co s v pračce s prádlem odehrává. Brzy se přesvědčíte, že je možné vyprat téměř vše, jen se na to musí o něco chytřeji. Rozhodně to stojí za naše úsilí! Oblečení nás provází 24 hodin denně, 365 dní v roce, a omezit chemii v oblečení znamená významně snížit celkovou chemickou zátěž na naše tělo.


Ekopraní znamená jednak použití šetrnějších komponentů pracích přípravků, ale také to, že použijeme vždy jen to, co nezbytně potřebujeme. Některé složky jsou pak vynechány úplně. Bežně ušpiněné prádlo totiž velkou část z látek obsažených v běžných pracích prostředcích k vyprání nepotřebuje a s více znečistěným prádlem si snadno poradíme, pokud dodržíme několik jednoduchých kroků. Odměnou nám bude jednak prádlo s minimální
chemickou zátěží jak pro vaše tělo, tak i pro planetu.


PŘÍPRAVA NA PRANÍ
 
První zásadou a mantrou ekopraní je skvrny a hrubé nečistoty ošetřit před praním (a ideálně hned po jejich vzniku). K tomu je třeba prádlo třídit nejen podle barev a materiálu, ale také podle stupně znečistění.


TŘÍDĚNÍ PODLE BAREV

 
Bílé prádlo oddělíme od barevného a pereme zvlášť v přípravku na bílé prádlo nebo s přídavkem bělícího činidla. Barevné prádlo je dále vhodné rozdělit na prádlo tmavé a světlejší. U barevného prádla volíme přípravek a způsob praní tak, aby zůstala zachována barva (viz dále).


MATERIÁL

 
Materiál, ze kterého je oděv vyroben, je buď přírodní (bavlna, len, vlna, hedvábí...), nebo syntetický, časté jsou také směsi. Bavlnu a len je možné prát na vyšší teploty. Vlnu a hedvábí je vhodné prát zvlášť a použít co nejšetrnější přípravky, jako jsou mýdlové ořechy nebo čisté olivové mýdlo.


STUPEŇ ZNEČISTĚNÍ
 
Většina prádla po běžném nošení je znečistěna pouze potem a prachem a k vyprání postačí jen jednoduché prostředky, jako je saponin z mýdlových ořechů nebo mýdlo. Máme-li však v hromadě prádla pár kousků se skvrnami od čokolády nebo ovoce, dává smysl skvrny ošetřit zvlášť předem, abychom měli jistotu, že se jich zbavíme a nemuseli kvůli nim vystavovat zbytek pračky
dávce silné prací chemie, případně riskovat, že je nevypereme vůbec, protože se do textilu nečistota jednoduše „zavaří“. Pokud je některý kousek prádla obzvláště znečištěn celý, třeba od bláta, nejúčinnější formou, jak nečistoty ošetřit, je namáčení.


Ošetření skvrn
 
Skvrnu namočíme a potřeme mýdlem. Výborně na skvrny funguje žlučové mýdlo nebo mýdlo s citronovým výtažkem (citronový výtažek má bělící účinek). V případě starých skvrn lze použít i kartáček. Staré zaprané skvrny zkuste odstranit následujícím způsobem: v co nejteplejší vodě rozpusťte cca 100g bělícího prášku na skvrny (vody stačí jen tolik, aby se prádlo ponořilo). Nechejte odmočit několik hodin nebo přes noc. Pro zvýšení účinku je možné prádlu mechanicky pomoci metodou turbo-namáčení, kterou si níže popíšeme.


Mýdlo s citronovým výtažkem

Žlučové mýdlo je mýdlo s přídavkem hovězí žluči. Hovězí žluč obsahuje enzymy rozkládající tuky a enzymy štěpící bílkoviny, proto se výborně hodí k odstranění skvrn. Žlučové mýdlo je vhodné k použití na bílé a stálobarevné
textilie z přírodních vláken či směsných tkanin. 


Žlučové mýdlo na praní

Namáčení
 
Do přiměřené nádoby (kbelík nebo umyvadlo, v případě většího množství
prádla použijeme vanu) napustíme co nejteplejší vodu podle toho, co prádlo
snese. Čím teplejší voda, tím lépe. Ve vodě rozpustíme 2-3 lžíce (zhruba
na 10L vody) kyslíkového prášku na skvrny, můžeme přidat také trochu mýdlových vloček, a do připravené lázně namočíme prádlo ideálně přes noc. Před samotným praním vodu vylijeme (nejlépe do záchodu, aby se špínou nezanášel odpad). Nečistota, kterou vyléváme, je špína, která by se jinak
rozpustila v pračce, a v této vodě by se pralo veškeré ostatní prádlo!


Bělící prášek

Úžasným pomocníkem pro turbo-namáčení je zvon na čistění odpadů. Jeho funkci jsem objevila při namáčení jednoho extra znečistěného kousku, který měl po namočení do kbelíku stále tendenci vyplavávat k hladině. Protože byla voda horká a po ruce byl záchodový zvon, použila jsem jej k zanoření prádla. Zvon se k prádlu přicucl a síla jeho podtlaku způsobila, že po několika pohybech zůstaly kalhoty takřka čisté. 

PRANÍ
 
Máme-li ošetřeny skvrny a extra špinavé prádlo předem namočeno, můžeme se pustit do ekopraní s klidem a jistotou, že vypereme a budeme s výsledkem spokojeni. A jaký použít prací prostředek?


DĚTSKÉ PRÁDLO A PRÁDLO PRO ALERGIKY

 
Nejšetrnější praní je praní v mýdlových ořeších, protože nezanechávají v textilu chemická rezidua dráždící pokožku. Pokud perete v pracím prostředku, mýdlových vločkách nebo mýdlovém slizu, nezapomeňte použít místo aviváže máchadlo, které pomůže odstranit jeho zbytky z textilu. Zejména se však vyhněte přípravkům se syntetickou parfemací, enzymy či optickými zjasňovači - jedná se o potenciální alergeny.


Mýdlové ořechy

BAREVNÉ PRÁDLO

 
Na barevné prádlo použijeme buď prací gel bez obsahu bělící složky, případně můžeme opět sáhnout po mýdlových ořeších, které jsou velmi šetrné k barvám.


Prací gel s vůní levandule

BÍLÉ PRÁDLO

Prací prášek s obsahem bělící složky nebo prací gel s přídavkem bělícího prášku se postarají o to, že bude dobře a doběla vypráno. Ekopřípravky neobsahují optické zjasňovače, takže se vám prádlo může jevit méně zářící (a také nebude ve tmě fosforeskovat :-).


Prací prášek z mýdlových ořechů

PRANÍ TEXTILNÍCH PLEN

Před praním ošetřete skvrny žlučovým mýdlem. Pleny perte na teplotu doporučenou výrobce v pracím prostředku. Vyhněte se použití přípravků na bázi enzymů - poškozují vlákna a zkracují životnost plen, a také mohou způsobit podráždění pokožky. Do poslení máchací lázně přidejte máchadlo, které zneutralizuje zbytky pracího prostředku. Máchadlo však nepoužívejte u bambusových plen. Při praní látkových plen nikdy nepoužívejte aviváž - ucpává vlákna a snižuje savost plen. Místo toho doporučujeme přidat k praní plen osvědčeného pomocníka jedlou sodu – pomůže proti tvrdnutí látky, zápachu i skvrnám.



Máchadlo


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 7.


Text: Nataša Foltánová

pondělí 2. března 2015

Račte se seznámit – vegani, freegani, makrobiotici a spol.

Také jste si všimli, jak poslední dobou úctyhodně narostly počty všelijakých –ánů a –iků, kteří se rozhodli, že se budou stravovat v souladu se svým zdravím, vysněným obvodem pasu, svědomím, nebo rovnou vším tímto najednou? Možná už mezi ně patříte také.
Pokud se v té záplavě všemožných alternativních výživových směrů začínáte ztrácet a váháte, koho z přátel můžete pozvat na pořádný steak a kdo naopak pošilhává po švestičkách z vaší nechemizované zahrádky, nezoufejte. Připravili jsme pro vás přehled dvanácti neoblíbenějších a nejzajímavějších stravovacích stylů.



1) Organická strava
Zn.: Organické potraviny nebo rovnou biopotraviny

Produkty ekologického zemědělství není třeba zdlouhavě představovat. Potraviny pěstované bez umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů v poslední době přestávají být výsadou obchůdků se zdravou výživou a farmářskými produkty a úspěšně se zabydlují i v běžných řetězcích. Jejich plusem kromě „bezchemičnosti“ bývá i vyšší kvalita a s ní spojený zesílený chuťový požitek, na němž se spolupodílí také šetrné zpracování.

2) Dělená strava
Zn.: Konzumace buď potravin s vysokým obsahem bílkovin, nebo sacharidů

Ačkoliv má většina Čechů dělenou stravu spojenou zejména s hubnoucími dietami Lenky Kořínkové, tvůrcem této teorie je americký lékař William Hay (1866-1940). Sám si touto metodou uzdravil tehdy nevyléčitelný zánět ledvin. Základní tezí dělené stravy je nekonzumovat společně potraviny, které obsahují hodně bílkovin a sacharidů, protože je naše tělo není schopné dokonale strávit. Lze je ale libovolně kombinovat s neutrálními surovinami.

3) Dieta podle krevních skupin
Zn.: Stravování podle krevní skupiny

Příznivci diety založené na krevních skupinách věří, že na nás tato životně důležitá tekutina prozradí, kým byli naši předkové. Nejstarší skupina 0 pocházející z dob lovců je vyhrazena přirozeným masomilcům. Skupina A zase vznikla, když se člověk místo oštěpu začal věnovat motyce, takže jejím „vlastníkům“ prospívá zejména vegetariánská strava. Další skupiny, B a AB, vnikly postupným míšením ras z několika kontinentů. Pokud jedinec vyhoví tomuto „volání genů“ a konzumuje vhodné potraviny, může si ušetřit řadu zbytečných neduhů. A samozřejmě ještě k tomu jednoduše dosáhne ideální váhy.

4) Výživa podle pěti elementů
Zn.: Pokrmy podle energetického založení jedince, přizpůsobení konkrétní situaci.

Tento velmi propracovaný stravovací systém vychází ze staletých poznatků tradiční čínské medicíny. Evropan může být při jeho studiu lecčím zaskočený – třeba tím, že pomeranče, které mu v zimě každý ochotně nabízí jako posilu před chřipkou, „ochlazují“. To nejspíše nebude vyhovovat věčně prokřehlým osobám s převahou principu jin. Naopak horkokrevným a uspěchaným jedincům s převahou jang přijde ochlazení leckdy vhod. Vyvážená strava, v níž jsou vhodně nakombinované prvky ohně, dřeva, země, kovu a vody, je pro příznivce výživy podle pěti elementů základem zdravého a spokojeného života. Pokrm je ale třeba přizpůsobit nejen založení strávníka a hodině podávání, ale třeba i konkrétnímu ročnímu období.

5) Makrobiotika
Zn.: Vyvážení jídelníčku podle sil jin a jang, důraz na konzumaci obilovin

Pojem makrobiotika použil již Hippokrates ve svém spisu O vzduchu, vodách a místech, který věnoval vlivu prostředí a stravy na zdraví člověka. Moderní podoba makrobiotiky vychází z tradiční japonské medicíny. Cílem dietních doporučení je kombinovat suroviny zejména z místních zdrojů tak, aby co nejharmoničtěji působily na lidský organismus. Základem makrobiotického jídelníčku jsou celozrnné obiloviny, které tvoří zhruba polovinu stravy. Následují zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), luštěniny, mořské řasy a polévky. Naopak zákaz vstupu na talíř mají průmyslově zpracované potraviny (bílý cukr, mléčné produkty) i většina živočišných produktů a nežádoucí je rovněž přejídání.

6) Vegetariánství
Zn.: Bezmasá strava

Vegetariánství často bývá pomyslnou vstupní branou do světa alternativního stravování. I když se tento směr zdá celkem nenáročný a společensky přijímaný, novopečený –án nejspíše brzy zjistí, že si ve většině restaurací dá leda smažený sýr, že musí oželet i takovou nevinnou dobrotu, jako je želatina, a že se najde plno soucitných lidí, kteří mu ve snaze přilepšit velmi rádi připraví vegezeleninku na pořádné lžíci sádla (aby chuděra neumřel na kurděje).
A aby to nebylo tak jednoduché, existuje ještě celá řada „odrůd“ vegetariánů, například:
Lakto-ovo-vegetariáni – nejedí maso, ale konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce.
Lakto-vegetariáni – z jídelníčku škrtají maso a vejce
Pesco-vegetariáni – z masa konzumují pouze ryby, korýše a měkkýše
Pulo-vegetariáni – dopřávají si pouze drůbeží maso
Semi-vegetariáni – nejí jen tmavá masa

7) Vegani
Zn.: Žádné živočišné potraviny

Motivací stát se veganem bývá většinou soucit se zvířaty, která kvůli většinovým gurmánským choutkám žijí v naprosto šokujících podmínkách (například video zde). Maso, mléčné výrobky, med a vejce ale vegani většinou rádi oželí i pro blaho svého těla. Vychází přitom z poznatků, že zažívací trakt člověka není stavěný na zpracování takové porce živočišné stravy, jaká je dnes běžná. I když srdnatě předstíráme, že jsme drsní masožravci, podle moderních vědeckých poznatků máme mnohem blíže k býložravcům. Maso nám pak zahnívá v útrobách stavěných na trávení tuhé zeleně a mléko způsobuje nebezpečné překyselení organismu. Většina veganů se také dobrovolně vzdává výrobků z kůže, vlny a dalších živočišných surovin.

8) Frutariánství 
Zn.: Pouze plody
Vegani odmítají kvůli utišení hladu ubližovat zvířatům, frutariáni mají podobně vlídný vztah i k rostlinám. Vyznávají proto, že jíst se mají pouze plody, kvůli čemuž z jejich menu automaticky vypadá kořenová a listová zelenina. Kromě plodové zeleniny (rajče, paprika, okurka) a ovoce konzumují také ořechy a semena. Někteří dokonce jen ty, které samy spadly na zem, takže jejich sklizeň rostlině vůbec neublížila. Pravověrní frutariáni se vyhýbají i jakékoliv zbytečné úpravě svých pokrmů a plody jedí vcelku.

9) Freeganství
Zn.: Cokoliv, co se nekupuje

Tisíce tun zbytečně vyhozených potravin jsou trnem v oku freeganům, kteří se je snaží recyklovat tak, že tento odpad prostě snědí. Jejich rajónem bývají nejen popelnice, ale zejména kontejnery u supermarketů, kde nacházejí potraviny po datu spotřeby či s porušeným obalem. Většina freeganů se orientuje na rostlinnou stravu. Tento životní styl není důsledkem hmotné nouze, ale přesvědčení, že je nutné bojkotovat nesmyslný systém nikdy neuspokojené spotřeby a bránit zbytečnému plýtvání neobnovitelných zdrojů. Kromě potravin freegani podobným způsobem recyklují také oblečení či předměty denní potřeby.

10) Raw food
Zn.: Pouze rostlinná potrava, která nebyla vystavená teplotě vyšší než 45 °C

Čerstvé ovoce, zelenina, oříšky, semínka a houby – tak vypadá jídelníček vitariánů, stoupenců stravovacího stylu raw food. Tepelně upravované stravě se vyhýbají, protože je ochuzená o důležité vitamíny, minerály a enzymy. Navíc nadměrně zatěžuje zažívání a je prvopočátkem celé škály nepříjemných onemocnění. I když je možné dopřát si v syrovém stavu také maso, nepasterizované mléko a mléčné výrobky, většina vitariánů vyznává čistě rostlinnou cestu. Oblíbená jsou u nich naklíčená semena a čerstvé šťávy, z nichž organismus nejrychleji vstřebá potřebné živiny.

11) Paleo strava
Zn.: Jídelníček podle starší doby kamenné

Otcem tohoto moderního stravovacího systému je úspěšný americký maratonský běžec Mark Sisson. Místo většinově konzumovaných obilovin se doporučuje zaměřit na živočišné potraviny a doplňovat je ořechy, semínky, zeleninou a ovocem, tedy tím, co si naši dávní praprapředci byli schopní nasbírat či ulovit. Takové složení stravy má chránit před metlami civilizace jako jsou cukrovka nebo mozkové příhody. Netřeba asi dodávat, že paleo strava má nadšené přiznivce i zarputilé odpůrce, kteří poukazují třeba na to, že se opěvovaný lovec-sběrač většinou dožil stěží třicítky.

12) Pránická výživa
Zn.: Pouze prána

I když se často mylně tvrdí, že tzv. breathariáni (což jsou vyznavači pránické stravy) nejí vůbec nic, opak je pravdou. Výživu pro své tělo – částice prány -  přijímají ze svého okolí nepřetržitě. Nejdříve je ale nutné se na tuto všudypřítomnou životní energii duševně vyladit. I tento směr vyvolává řadu rozporuplných reakcí. Pravidelný očistný půst ale praktikovaly téměř všechny kultury (zejména jako součást náboženských předpisů) a jak potvrzují i poznatky moderní vědy, člověku prospívá rozhodně více než současný permanentní nadbytek.



Pokud vás některý stravovací styl zaujal a chtěli byste si ho vyzkoušet, je vhodné si o něm nejdříve zjistit co nejvíce. A to nejen čím vším vám může prospět, ale také zda je spojený s nějakými omezeními či přímo riziky. I když řadu výpadů proti „alternativcům“ motivuje neznalost v kombinaci s xenofobií na svíčkový způsob, někteří kritikové do diskusí vnášejí i důležité informace.

Na co si dát pozor:
- Nejdříve zvažte svůj zdravotní stav, a pokud je to možné, změnu jídelníčku konzultujte se svým lékařem.
- Na některé stravovací systémy (např. raw food) je vhodné přecházet postupně, jinak byste si mohli způsobit nepříjemné zažívací potíže.
- Řadě alternativních typů stravování je vytýkáno, že svým zastáncům nezajistí dostatečné množství vitamínů a minerálů (zejména vitamínu B12 a železa). Proto se o takových rizicích informujte předem, sledujte reakce svého těla (kvalita nehtů a vlasů, stav pokožky) a dle potřeby dodávejte chybějící látky v podobě vhodných potravin či výživových doplňků (existují i speciální např. pro vegetariány či vegany). Obecně platí, že by strava měla být co nejpestřejší, aby nehrozil nedostatek nebo naopak nadbytek některých živin.
- Pokud jste se rozhodli razantně změnit jídelníček kvůli kilům navíc či zdravotním potížím, nečekejte zázraky už druhý den. Když si uvědomíte, jak dlouho jste své tělo krmili tučnými a cukernatými tovary plnými éček, je nasnadě, že bude chvíli trvat, než se organismus vyčistí a vy pocítíte pozitivní změny.
- Může se také stát, že se vaší tělesné schránce nebude nový jídelníček zamlouvat. Naslouchejte jí a zbytečně se nenuťte do ničeho, co by vám mohlo ještě přitížit. Ani nálepka ortodoxní vegan či vitarián  vám totiž spokojený život nezaručí.
- A hlavně se obrňte trpělivostí, protože se vždycky najde někdo, kdo vám bude vytrvale namlouvat, že pokud se nevrátíte zpátky do lůna české řízkové klasiky, budete se na ty své kořínky brzy koukat pěkně odspodu...

Náš tip: Výborné dobroty v biokvalitě, které ocení nejen vyznavači organické stravy, vyrábí značka Sonnentor. V jejím sortimentu najdete třeba úžasné bylinkové čaje, svačinové polévky, ovocné pomazánky a sirupy i oblíbené gumové medvídky.
Příkrmy, polévky, kaše i dezerty pro nejmenší v provedení bio hledejte pod značkou Babybio.
Vegani a vitariáni si určitě pochutnají na výrobcích české firmy Lifefood. Velmi oblíbené jsou například její tyčinky s mnoha nápaditými příchutěmi, nepečené lněné krekry a lískooříškový sen, který s přehledem nahradí klasické přeslazené pomazánky nutelového typu.
Pokud cítíte, že máte problém uvést všechna možná výživová doporučení do praxe, není nic jednoduššího než se přihlásit na specializovaný kurz a poradit se přímo s odborníky. Brána k dětem na svých prodejnách v Praze, Brně, Jičíně a Damníkově pravidelně organizuje setkání zaměřená třeba na zdravé mlsání, kváskové pečení, vaření s bylinkami či nakládání kvašené zeleniny.

Text: Zuzana Klementová


sobota 21. února 2015

VÝCHOVA NEVÝCHOVOU aneb Jde to i bez křiku a výčitek

Většina rodičů zná každodenní trable v komunikaci s dětmi. Stává se, že dokolečka opakujeme ty samé nefunkční vzorce a výsledkem bývá oboustranná rozlada. Leckdy vlastně ani nevíme, jak některé situace řešit. Nevýchova představuje ucelený systém ověřených postupů, které pomáhají po jednotlivých krůčcích a v konkrétních situacích řešit velké i na první pohled bezvýznamné problémy a budovat tak krásný vztah mezi rodiči a dětmi. Požádali jsme dvě ženy o jejich osobní zkušenost s tímto vzdělávacím programem. 

AHA MOMENTY, KTERÉ SE BUDOU HODIT
(zkušenost Zuzky Klementové)
 


Scény v obchodě kvůli žvýkačce, oblékání do školky na půl hodiny nebo pokojíček jako po výbuchu bomby – když mezi mými kamarádkami přijdou na přetřes jejich děti, občas si říkám, jestli opravdu mluví o těch andílcích, jejichž fotky s pýchou vystavují na Facebooku. Proto jsem se rozhodla na nic nečekat a s předstihem zjistit, jestli musím kvůli malým zlobidlům opravdu předčasně zešedivět.
Zaujal mě systém Výchova Nevýchovou založený na partnerském přístupu k dítěti. Protože nemám čas dojíždět někam na kurz a načítání návodů z knížek mě až tak nebaví, rozhodla jsem se pro pětitýdenní vzdělávací videokurz, který vede lektorka Kateřina Králová. A s překvapením jsem zjistila, že její rady uplatním nejen na svých ratolestech. První, co mě na on-line lekcích potěšilo, bylo úvodní video s jednoduše popsanou strukturou kurzu a upozorněním na bonusové materiály. „Dneska si ukážeme, co dělat, pokud naše dítě nechce jíst, nechce se mu do školky nebo jít večer spát,“ vítala mě charismatická lektorka v prvním videu ná-zorně nazvaném Odmlouvá, vzteká se, nedá se s ním mluvit.

POLICAJT, UČITEL A PARTNER

Za chvíli už jsem věděla, že jsem vychovaná ve stylu „policajt“ a že sama mám sklon být „učitelem“, který nerad křičí, ale za to se snaží dítěti vštípit tíživý pocit zodpovědnosti. Takový přístup ale má svá úskalí. „Rodič učitel vše říká hezky a laskavě, poučuje a občas trochu postraší. Dítě ale nemá motivaci spolupracovat, protože to chce rodič a ne ono,“ upozornila lektorka.
Pokud si tedy chci šetřit nervy i hlasivky, měla bych se stát rodičem „partnerem“, který se s dítětem domluví na řešení přijatelném pro obě strany. Nejvíc mě zaujalo, že pokud naučím své dítě hledat kompromisy, projevovat své názory a spolupracovat, hodně mu to pomůže i v dospěláckém životě. Zároveň jsem si uvědomila, že jsem často „učitel“ i ve vztahu ke své rodině a partnerovi a že mám sklon se naprosto zbytečně užírat jen proto, že se mi příčí mluvit o svých potřebách.
Ve druhém videu první části nabídla lektorka Katka řešení pro tři konkrétní případy, které jí zaslali zoufalí rodiče. Třeba co mají dělat, když jejich sedmiletý synátor odmítá spoluúčast na úklidu a platí na něj jenom křik. Okamžitě jsem si vybavila, jak jsem jako malá vždycky nesnášela utírání nádobí, takže jsem to tak dlouho odkládala, až večer nastoupila hrozba „hůlkového mazání“.
Proto mě překvapilo, co rodičům poradila Katka Králová. Podle Výchovy Nevýchovou je hlavní děti naučit, aby si plnění svých povinností užívaly. „To, že musím chodit do školy nebo do práce neznamená, že to musí být otrava. To je jen naše zkušenost a cílem podle mě je, aby do takové zkušenosti nemusely zapadnout i naše děti,“ osvětlovala.

JAK TO VIDÍ DÍTĚ

 
S pořádnou dávkou nadhledu rozebrala i další rodičovské stereotypy, třeba že pokojíček jejich potomka musí být perfektně uklizený, nebo že děti všechno potřebují alespoň pětkrát zopakovat. Následující Zážitkové audio „z pohledu dítěte“ jsem nejdříve chtěla přeskočit, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem to neudělala. Simulace katastrofického ranního odchodu do školky byla dokonalá a vrátila mě hodně nazpátek do doby, kdy jsem si také uměla povídat
s krokodýlem a vůbec jsem nechápala, kam ti dospělí pořád spěchají.

Jen mi připadalo trochu jako sci-fi, že bych se své rozmrzelé ratolesti ptala, čím jí můžu zpříjemnit třeba odchod do školky. Ale to už asi bude jen otázka cviku. Potom jsem si stáhla pracovní sešit a s pomocí audia Vedený workshop jsem si utřídila své dojmy s cílem se v zájmu nejen svého blaha alespoň trochu „odučitelovat“.
V týdnu, než mi přišly další studijní materiály, jsem měla dost času prozkoumat sekce Bonusy a Příběhy, které obsahují reference rodičů, jimž kurz pomohl vyladit vztah s dětmi. Ano, takhle harmonickou rodinu bych si opravdu přála. Nově získané zkušenosti jsem se rozhodla procvičovat alespoň na nic netušícím partnerovi. Rád totiž nechává své věci, kde ho zrovna napadne, a mě už nebaví pořád chodit a vracet je na jejich místo.
Název druhého dílu kurzu Lže, bojím se o něj, neváží si peněz sliboval další zajímavá témata. Který rodič si nezoufá nad představou, že se jeho drahoušek, který už teď bez zardění lže, postupně propracuje do kriminálu? A že si na něj budou sousedi ukazovat prstem? „Když si rodič myslí, že nese tíhu zodpovědnosti, tak ten, kdo ji nepotřebuje mít, je dítě,“ dala mi Katka Králová další materiál k úvahám.

LHANÍ JAKO ÚNIK

 
Dítě se většinou uchýlí ke lži proto, že je pod tlakem a nevidí jinou cestu, jak uspokojit požadavky dospělých. Klasickým příkladem je lhaní o známkách a úkolech. I tady pomáhá partnerský přístup. „Dítěti je třeba vrátit zodpovědnost za jeho život, úkoly i učení. Jinak si zvykne čekat, až mu někdo pomůže a až mu připomene jeho povinnosti,“ popisovala lektorka. 

Novátorské pro mě bylo i poslední téma lekce týkající se vztahu dětí k penězům. „Rodiče často řeší, že si dítě neváží peněz a věcí a že pořád něco chce. Dítě ale nezíská představu o hodnotě peněz, dokud nemá příležitost naučit se s nimi hospodařit. Vůbec není nutné myslet si, že hned všechno utratí. Já takovou zkušenost nemám,“ líčila lektorka a přidala příklad z vlastní rodiny. Dvanáctiletá dcera, které svěřili hlídání rozpočtu na čtrnáctidenní dovolené, svou funkci plnila tak zodpovědně, že ušetřila na novou navigaci.
Nezklamalo ani druhé Zážitkové audio. Školák, kterého kamarádi navedli, aby kradl v obchodě, byl postupně konfrontován se zuřivým rodičem „policajtem“, vyčítajícím „učitelem“ a nakonec s klidným tatínkem „partnerem“. Ten s ním probral pohnutky, které ho ke krádeži vedly, nabídl mu svou pomoc, ale zodpovědnost za řešení nechal na něm.
Už se moc těším na příští týden, až postoupím do další lekce. Dalšími tématy kurzu jsou totiž hranice a jejich nastavení, sourozenecké vztahy a jak být skvělý rodič. A abych nezapomněla, jeho součástí jsou i videa podrobně rozebírající principy Výchovy Nevýchovou a bonusové materiály zaměřené na komunikaci s nemluvňaty i vzdorujícími teenagery.
 

Podrobné informace o pětitýdenním kurzu Výchova Nevýchovou Katky Králové najdete zde.

Katka Králová - Nevýchova.cz

JAK JSEM SE UČILA VYTVÁŘET DOHODY
(zkušenost Petry Kobzové)

Křičí, utíká, vzteká se, kouše ostatní, bouchá s věcmi… Jak plyne čas, náš syn Hubert (starý 1,5 roku), mě čím dál častěji přivádí do situací, ve kterých to nezvládám. Bývám v nich nervózní, někdy křičím, pak je mi vše líto a tak stále dokola. Výsledek je, že v tom nejsem šťastná. Někdy mám pocit, že na sebe mluvíme cizí řečí, proto jsem se rozhodla to změnit. Chci být šťastná máma a vedle sebe mít spokojené batole. Proto vstupuji do kurzu Výchova Nevýchovou. A co od něj očekávám? Změnu, a to hlavně v komunikaci. Také bych chtěla zjistit proč, když se tolik snažím, to stále nefunguje. Kurz Nevýchovy je rozdělen do pěti týdnů. Každý týden se řeší jiné výchovné situace. Na kurz se moc těším, tak vzhůru do 1. týdne.


SNAHA VYSTOUPIT Z BLUDNÉHO KRUHU


Jsem nadšená. První téma s názvem Odmlouvá, vzteká se, nedá se s ním domluvit mi mluví přímo z duše. Zhlédnu videa, plním úkoly, dělám si poznámky. Mluvím na naše batole, snažím se tvořit dohody, batole nevnímá, vzteká se, křičí – klasický zamotaný kolotoč, na nějž jsme zvyklí. Já přecházím optimismu do pesimismu. Jsem naštvaná, zklamaná. Asi moc tlačím na pilu, prolétne mi hlavou. Čtu komentáře ostatních rodičů z kurzu. Všem to zázračně funguje. Sama sebe se ptám, proč nám tedy ne…
Nevzdávám se. Druhý týden se to už přece musí zlepšit. Tento týden je řešeno téma s názvem Lže, neváží si peněz, bojím se o něj. Opět jsem zabraná do řešení nových úkolů. Nová videa s dalším tématem doslova hltám. Prožívám si situace pomocí zážitkového audia. Tak takhle se ty děti cítí, když na ně křičíme, omíláme stejné věci dokola, vysvětlujeme, vyčítáme, slibujeme, manipulujeme… Brečím a zpracovávám svoje nevyřešené zážitky z dětství. Začínám všemu rozumět, dávám si čas. Nechávám to chvíli být. Pouštím si znovu všechna videa, ale už k nim přistupuji trochu jinak. Na to, co přijde třetí týden, se vyloženě třesu zvědavostí. Tématem má být nastavování hranic. A já najednou prožívám veliký AHA zážitek. Zjišťuji, že se sice snažím, ale zmiňované dohody nedokážu vytvářet. Já je sice vymyslím, ale s naším batoletem se už nedomlouvám. Odpovědnost za vzniklé situace nechávám vlastně jen na sobě, v podstatě tomu nevěřím. Hlava říká ano, ale vnitřně o tom nejsem přesvědčená. A co teď s tím?

NOVÉ OBZORY V NAŠÍ KOMUNIKACI

Je to pro mě velká zkouška. Já ji však chci zvládnout. Rozhodnu se. Chci to jinak. Nejen pro sebe, ale i pro Huberta.
A ono to funguje. Začínáme vytvářet malé dohody. Věci, o které jsme dříve mezi sebou bojovali, nejsou najednou tak složité a nepřekonatelné. Nejde to všechno hned, necháváme si čas, pozvolna to zkoušíme a nespěcháme. Snažíme se, a když to nefunguje, jdeme na to jinak. Vznikají nám situace, kdy malý brečí a vzteká se, ale já mu to najednou umím vysvětlit a pochopit ho. Dříve zcela nepříjemné situace již nejsou tolik nepříjemné, stávají se pro mě jen další výzvou. Těším se, až mi příští týden přijde do mailu přístup na další video. Jsem moc zvědavá, kam nás s Hubertem zase posune.
 

„Jak snadno a trvale vyřešit 5 nejčastějších problémů s dětmi... bez křiku, pohlavků a zbytečného pláče.“ 

ONLINE RYCHLOKURZ PRO RODIČE NALEZNETE ZDE




Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 5.

pondělí 16. února 2015

Guinejská dívka Kadiatou: Díky adopci se mi splnil životní sen

Kdyby Kadiatou někdo v minulosti řekl, že se z ní jednou stane lékařka, těžko by mu uvěřila. Tato drobounká slečna z Guineje pochází z velmi chudé rodiny s pěti dětmi. Přestože se rodiče snaží zajistit obživu vytrvalou prací, těžko vůbec pokryjí náklady na základní potravu. A tak i přesto, že ji škola lákala, bylo nepředstavitelné, aby na ni kdy z napjatého rodinného rozpočtu našetřili.

Nové životní obzory
 
Dveře do světa vzdělání se Kadiatou ale nečekaně otevřely. Skrze program Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku ji začal na základní, a poté i střední škole podporovat dárce z Česka. Velká touha stát se lékařkou ale dívku vedla stále kupředu. Proto se rozhodl její studijní píli a odhodlanost povzbudit i její adoptivní rodič. Společně s neziskovou organizací Centrum Dialog, která adopci zprostředkovává, se pro Kadiatou podařilo zajistit studijní stipendium v Čechách. Její přání studovat medicínu se začalo plnit na Karlově univerzitě. 

Dříve pro ni byla perspektiva čehokoliv jiného než velmi podhodnocené tvrdé manuální práce vzdálenou představou. Normou bývalo mít sotva jednou denně něco k jídlu. Nyní září štěstím, protože se jí splnil životní sen. Za šanci vzdělávat se je velmi vděčná a jak říká, hodlá ji naplno využít. „Podporou ve studiu dárce nepomáhá jen dítěti samotnému, ale do budoucna i celé komunitě,“ vysvětlovala koordinátorka vzdělávacích projektů Centra Dialog Lucie Tamášová.

Pomoc na cestě k soběstačnosti

 
S kvalitnějším vzděláním se mladí Afričané i lidé v jejich okolí dokážou snáze postavit na vlastní nohy bez pomoci zvenčí. Proto Centrum Dialog své projekty směřuje tak, aby takovou soběstačnost podporovaly. Výborným příkladem může být jedna ze škol, ve které dárce místo tradičního placení obědů pro děti přispěl na nákup pole, krav a pár koz. Škola díky tomu nyní dokáže samostatně zajistit jídlo studentům a přebytky dokonce prodává, čímž ušetří i na další potřeby, třeba na školní pomůcky.
V současné době se Centrum Dialog snaží podpořit vzdělávání mnoha dětí hlavně prostřednictvím výstavby více než deseti škol v Keni a Guineji. Projekt Adopce afrických dětí na dálku ale stále zůstává jedním z hlavních. Díky pomoci Centra Dialog dostalo šanci na lepší budoucnost už dva a půl tisíce chudých dětí.



Podrobné informace o činnosti centra Dialog najdete na www.centrumdialog.cz


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 5.

pátek 13. února 2015

Láskyplná výchova dítě ovlivní na celý život

Pokud si nevíme rady s nejmladšími členy rodiny, jsou tu lidé s otevřeným srdcem, kteří nás mohou vést. Jedním z nich je i Martina Hanáčková, která se věnuje Aktivnímu vědomému rodičovství. 
„Jakmile jsem začala vychovávat své děti, pátrala jsem po informacích, jak to dělat co nejlépe. Obecně u současných rodičů pozoruji, jak cítí, že autoritativní výchova není to pravé. Ale protože jsme tak vyrůstali, víme, že to chceme dělat jinak, ale nevíme přesně jak, neboť to nemáme z dětství zažité. Proto se o výchovných přístupech tolik mluví a píše. V rámci Aktivního vědomého rodičovství vytváříme spolu s dětmi něco NOVÉHO,“ popisovala maminka tří dětí.

 
Martina Hanáčková (42)
- žije v Jičíně
- maminka tří dětí
- vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a poté pracovala pět let ve školství
- absolvovala řadu kurzů a seminářů zaměřených na osobní rozvoj
- lektorka Školy lásky v rodině PhDr. Jiřinky Prekopové a poradkyně pro vedení rodiny a výchovu dětí
- od roku 2011 se věnuje projektu Studio šťastných dětí (www.studiostastnychdeti.cz)
- od roku 2013 intenzivně spolupracuje s Bránou k dětem
- záliby a koníčky: děti, rodina, zahrada a zvířata, novinky v oblasti osobního rozvoje

 

Od studentů do školky

 
I když začínala jako středoškolská učitelka, nyní se věnuje hlavně předškolákům.Vlastní recept na spokojený rodinný život paní Martina pilovala během let, kdy navštěvovala řadu kurzů a seminářů zaměřených na osobní rozvoj. „Nejbáječnější učitelkou pro mě je Jiřinka Prekopová, která naplno žije praktickou psychologii z reálného všedního života,“ ocenila lektorka.

Právě Škola lásky v rodině podle Prekopové, která nabízí systém srozumitelných pravidel, jak do vztahů vrátit ztracenou pohodu, je základem projektu Studio šťastných dětí, který Martina Hanáčková odstartovala v roce 2011. Práce s dětmi a rodiči jí dává naději, že svět bude v budoucnu lepší a bezpečnější místo.
„Máme prostě na vybranou, na jaké ,vlně' žijeme. Lidé si stále více uvědomují, že emoce jsou důležitou součástí života a že je dobré zacházet s nimi vědomě místo nahodile, či ze zvyku,“ vysvětluje Martina. Děti jsou v tomto ohledu jako čistý papír. Črty a tahy vytvořené dospělými se v nich ukládají a ovlivňují celý jejich následující život. Pokud se naučí, jak dobře zvládat svoje emoce, má to obrovský přínos i pro jejich okolí.

Puberta s klidem

Práce s dítětem zejména v období prvního vzdoru mezi druhým a třetím rokem se rodičům mnohonásobně vrátí už v období dospívání. „Dítě bude mít vytvořený návyk, že se ve vypjatých situacích věci dají vyřešit, a ne, že se mlátí dveřmi a utíká z rozhovoru,“ ilustrovala Martina, která mimo jiné pomáhá zklidňovat hyperaktivní kvítka, sourozenecké neshody i projevy dětské agresivity.
Rodiče se na ni často obrací ve chvílích, kdy si nejsou s něčím ve výchově jisti. Stává se také, že si uvědomí vlastní obtíže se zvládáním emocí a hledají s ní cestu ke zlepšení. Nezřídka Martina pomáhá nastavit výchovu v rodině s více dětmi z různých manželství. Jejím cílem je nacházet pro konfliktní situace taková řešení, aby rodinu opět naplnila radost a vitalita.
„Velmi mě těší, když vidím tak velký zájem o aktivní a vědomé rodičovství. Děti vnímavých rodičů jsou většinou již odmala velké osobnosti. Na autoritativní přístup reagují tak, že vám to okamžitě vrátí. Vědomé a laskavé rodičovství totiž vede také k tomu, že jsem ohleduplný i sám k sobě a jisté věci si nenechám líbit,“ upozornila Martina.

Konec vyšlapaných cest

 
Momentálně se stará zejména o své „čtvrté“ dítě, projekt Studio šťastných dětí. Jeho prostřednictvím oslovuje mladé lidi a inspiruje je, aby se nebáli sejít z vyšlapaných cest. Vychovávat jde i laskavě a s radostí a výsledky jsou báječné. Hlavní je ale mít chuť něco změnit a ne jen sedět a stěžovat si. A jaké novinky Martina připravuje? „Je jich mnoho. Ale zatím jsou ,v bříškuʼ, ještě nedostaly oficiální jméno,“ naznačila lektorka s šibalským úsměvem. Zájemce o Aktivní vědomé rodičovství zve na své kurzy v Praze a v Jičíně, které pořádá ve spolupráci s Bránou k dětem. Poukaz na takové inspirativní setkání může být i zajímavým vánočním dárkem. 


TIP

Kurzy v Praze

17. 2.2015   Škola lásky v rodině
Seminář nabízí doporučení, jak s láskou předcházet mnoha rodinným problémům. S jejich pomocí může být soužití členů rodiny nastaveno tak, aby všem poskytlo pocit jistoty a bezpečí.

17. 3.2015   Indigové děti, děti Nové doby
Setkání zaměřené na výchovu velmi citlivých a vnímavých dětí. Rodič je nejen učitelem, ale zároveň se může nechat od svých dětí vést.

Kurzy v Jičíně

25. 2. 2015   Škola lásky v rodině

13. 5. 2015   Indigové děti, děti Nové doby


3. 6. 2015   Období prvního vzdoru
 


Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 5.


Text: Zuzana Klementová