pondělí 13. října 2014

Dotkněte se dřevěné hračky a vlastní svobody



Vezmi tu hračku do rukou a zjistíš, jak je lehounká. Stará hračka
opotřebovaná
nese vůně mnoha zážitků
zapatlaná, trochu slaná
otlučená, třísky píchají do prstíčků.
Nádherně oblá a trochu drsná. Letokruhy silného stromu z bývalých časů vytvářejí kouzelnou mozaiku, umělecké dílo. Uvnitř hračky je uschován dunivý hlas kastanět, rozezvoní se ve své obnaženosti vždy při pádu na práh dveří...

Proč se nám do práce chce méně než na sport? Proč nás často baví „neužitečné“ činnosti víc než ty „užitečné“? Možná je to tím, že ty „užitečné“ se prostě udělat musí. Je to povin-nost, která nám bere požitek z činnosti? Soustředíme se víc na naplnění očekávání druhých, na strach z odmítnutí, na omezující konvence. Jsme závislí na pracovním místě, na vě-cech, na názoru lidí. Volný čas nám ale dává svobodu. Pánem jsme my. Děláme si, co chceme, nestrachujeme se, vybíjíme ze sebe přebytečnou energii, probouzí se v nás kreativita a zvídavost. Jsme více efektivní, méně unavení, a šťastní. Šťastní ti, co si živobytí přesunou z kolonky práce do volného času ;). Yeguánští domorodci v Jižní Americe jsou prý jedni z nich. Jean Liedloffová popisuje ve své knížce Koncept kontinua, jak např. tito lidé naučili pracovat přistěhovalce1. Živili ho z vlastních zásob tak dlouho, dokud si neuvědomil, že práce není povinnost. Potom už nepotřeboval obživu od sousedů.

Chceme nepracovat, živit se tím, co nás baví, užívat si vlastní kreativity a uspokojení v každém okamžiku. Jen tak můžeme být plodní. Učíme se od svých dětí žít v přítomnosti, plného soustředění, radosti z bytí, bezpodmínečné lásce. Když se za-díváme na dítě zabrané do své hry, všechny tyto dovednosti z něj srší. Hrou se malé dítě velmi rychle učí, není divu, do učení je zapojena zvědavost, nadšení, plná pozornost a vě-domí vlastních neomezených schopností. Větší dítě pasivně sedící v lavici omezováno ve svých projevech ovšem takovou exponenciální rychlost učení ztrácí. Přicházejí povinnosti, plnění očekávání učitelů a strach z trestu nebo nedostatku uznání. Moderní vzdělávací systémy se snaží tyto klasické metody vyučování minimalizovat a nahrazují je hrou. Dítě potřebuje hranice a vedení, ale také podporu vlastních schopností. Zdravý vývoj dítěte můžeme podpořit ohledupl-ným přístupem a výběrem vhodných aktivit a pomůcek.

Didaktická hra je analogií spontánní činnosti dětí s cílem rozvíjet poznávací procesy, vědomosti a duševní schopnosti dítěte2. Využívá stimulační náboj, který probouzí zájem, zvyšuje angažovanost dětí na prováděných činnostech, podněcuje jejich tvořivost, spontaneitu, spolupráci i soutěživost. Děti při ní automaticky využívají dosavadních poznatků a zkušeností. Může být zaměřena na rozvoj smyslů, paměti, myšlení, komunikace, tvořivosti a kooperace Důležitá je podpora sebedůvěry jedince. Každý člověk vkládá do své práce svoji jedinečnost3. Princip Montessori pedagogiky lze shrnout do požadavku dítěte: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám.“

V našem obchůdku máme spoustu krásných hraček rozvíjejí-cích vaše milované ratolesti ve všech směrech od nejútlejšího věku. Voní kvalitními dřevy, přitahují veselými netoxickými barvičkami, zaručují bezpečnost pro vaše děti a většina z nich je vyrobena s etickou ochrannou známkou Fairtrade.



Matematika
Čísla a puntíky
I hodina počtů může být zábavná
  
Geometrický tác
Škála barev a tvarů vzbuzuje zájem
a ujazňuje zákonitosti dělení a geometrie


Zeměpis
Evropa
Jak vypadá svět, ve kterém žijeme?
Kde žijí jací lidé a jak jsou tito lidé rozděleni ve státy?

Praktický život
Zapínací rám s tkaničkou
Děti rozvazují, otevírají křídla látky
a opět je zavízají, šněrují, provlékají tkaničku a učí se uzly.
  
Biologie
Proces růstu
Sledují, jak barvičky v průběhu mění tvar,
který si důkladně osahají a rychle se naučí,
kam který tvar patří.

Pro nejmenší
Nic se neztratí - ohrádka
Dřevěný labyrint s cestující kuličkou zaujme
ty nejmenší děti objevující zákonitosti gravitace a tvarů.



V našem internetovém obchodě naleznete širokou nabídku didaktických hraček a Montessori pomůcek.



Zdroje:

1 LIEDLOFFOVÁ, J. Koncept kontinua. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2007.
2 PRŮCHA, J. a kol. Pedagogický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 1998.

3 ROSECKÁ, Z. a kol. Malá didaktika činnostního učení. Vydalo sdružení peda-gogů a škol se základním vzděláváním Tvořivá škola, 2007.


Text: Dominika Sýkorová

čtvrtek 9. října 2014

Kokosový olej: Přírodní chuť intimity



Představujeme vám až neuvěřitelné vlastnosti kokosového oleje. Patří totiž mezi poklady přírody, které lze s úspěchem používat téměř univerzálně. Hodí se pro každou pokožku, regeneruje vlasy a krásně voní. Lidé s patřičnou dávkou fantazie ho proto rádi ochutnávají i z těch nejsmyslnějších míst…
Jako potravina má kokosový olej širokou škálu využití. Samozřejmostí je nutnost získávání oleje metodou lisování za studena, aby čistá přírodní esence nebyla ochuzena o všechny složky, které by se chemickou extrakcí narušily.

VAŘENÍ

Kokosový olej spolu s palmovým olejem jsou jedinou přirozenou a správnou volbou v prvé řadě na smažení pokrmů. Díky obsahu nasycených mastných kyselin se kokosový tuk nepřepaluje. Lze ho přidat i do pečení jako náhradu živočišných nebo ztužených tuků, je ale zapotřebí nechat ho na teple lehce povolit. Právě díky jeho vlastnostem, kdy se za teploty pod asi 20oC nachází v tuhém stavu, se zajímavou oblastí pro jeho použití stala i studená kuchyně. Jeho kokosová chuť přidává zajímavé variace, a to jak při smažení, tak například v podobě jemných podtónů, pokud vám při přípravě indických nebo asijských pokrmů doma chybí kokosové mléko. Právě díky vysokému obsahu nasycených mastných kyselin olej nepodléhá rychlé zkáze, vyplatí se ho chránit před sluncem.

VÝŽIVA

Nasycené mastné kyseliny bývají často neprávem strašákem ve výživě. Tuky složené převážně z nasycených mastných kyselin bývají často mylně házeny do jednoho pytle, zejména pokud jde o nasycené mastné kyseliny působící spolu s ostatními složkami v živočišném a rostlinném tuku. Rozdíl je však podstatný. Zatímco živočišné tuky (typicky sádlo) zhoršují hladiny “tuků“ v krvi vedoucí až k ateroskleróze krevního oběhu, u rostlinných tuků typu kokosového oleje k tomu při rozumném použití nedochází. Kokosový olej také neobsahuje cholesterol. Pokud se navíc lisuje za studena, má i řadu antioxidantů, které podporují naopak zdravé hladiny lipoproteinů v krvi. Také urychluje činnost štítné žlázy tím, že podporuje tvorbu hormonů. Díky tomu přirozeně startuje metabolismus.

PÉČE O TĚLO A VLASY

Kokosový olej má širokou škálu aplikací i na pokožku
a vlasy. Doporučujeme ho především jako první volbu pro citlivou, alergizující nebo podrážděnou pokožku, stejně tak je vhodný i pro dětskou pokožku obecně. S blížícím se let-ním obdobím jistě oceníme i jeho nezastupitelnou roli jako zcela přírodní ochrany proti slunci. Přirozeně má ochranný faktor asi 5, navíc působí i na již spálenou pokožku hojivě. Jeho škála využití začíná u různých masážních aplikací, přes šetrné promazávání, hydrataci, dobrou vstřebatelnost, tlumí jemně projevy stárnutí pokožky, stimuluje zdravou regeneraci pokožky a končí u toho, že je nejen přírodním repelentem, ale rovněž zanechává vlasy po masce z kokosového oleje hebké, vyživené, krásně lesklé zocelené. Jak již bylo zmíněno, díky ochrannému faktoru, zvláště v létě, brání nepříjemnému dopadu slunce na kvalitu vlasu.

APLIKACE BEZ HRANIC...

Právě díky své tuhosti za pokojové teploty přímo zve k různým experimentům a výukovým hrátkám s dětmi. Vezměte si hrubší a tvrdou strukturu kokosového oleje jemně mezi prsty, nechte ho změknout a rozpustit teplem lidského těla a poté rozvinout jemnou vůni celou pokožkou a prostorem okolo vás. Jde téměř o filozofický rozměr, kde můžeme děti vyprávět o tom, že někteří lidé se zdají na první pohled tvrdí, ale pokud k nim přistupujeme laskavě, postupně roztávají a otvírají nám své srdce, stejně jako se teplem otvírá vůně kokosového oleje. Tento olej nás učí, že naše vřelost by měla blahodárně působit pro naše okolí a měli bychom rozvíjet svou vůni nejen pro sebe, ale pro všechny, které v životě potkáme.
Kokosový olej a jeho tání za teploty těla nabízí také zajímavou zkušenost ve formě lubrikačního gelu. Díky jeho jemnosti a přirozené antimikrobiální aktivitě a v neposlední řadě i úžasné vůni a chuti dává nový rozměr milování a přímo bombarduje všechny smysly. Při použití kondomu bychom však měli dávat pozor na narušování latexu právě oleji, vyplatí se tedy sáhnout po bezlatexové ochraně. 

Nabídku kokosových olejů si můžete prohlédnout zde.

Text: Nina Garden



středa 1. října 2014

Jsou ženská setkávání v dnešní době důležitá?



Když se řeknou ženská setkávání, mnozí se leknou a představí si čarodějky kolem ohniště. Ano, i to je zajímavé setkání, ale nemusí být rozhodně jedinou formou. V dnešní době je výběr ženských kruhů a ženských setkávání opravdu veliký. Setkání mohou být zaměřené na tanec, na tvoření, na ženskou ekohygienu, na cvičení, na sdílení v kruhu... Ženy se po setkáních cítí velmi povzbuzené a osvěžené a doma září láskou, klidem a novou energií.

Zeptala jsem se tří lektorek, co můžeme na jejich setkání čekat a proč bychom si měly vybrat právě jejich kurz.



Kateřina Rajmicová:


Proč jsou podle tebe osobní ženská setkávání důležitá?


Jako Vlněné sestry zažíváme dva typy setkávání - pořádáme kurzy pletení, kde učíme ženy plést - jsou to nesmírně zajímavá setkání s ženami všech generací, kde se aktivně učíme nějaké rukodělné dovednosti, je to zážitek ze společného úspěchu anebo i zážitek z nezdarů a společně prožitého zkoušení a učení se.  Pletení téměř ve všech vyvolává řadu vzpomínek ....spolu s tím vždy hned přichází sdílení, komunikace....ruce jsou zaměstnány a mysl se uvolňuje a tak se povídá a povídá....


Jak to chodí na setkáních, které vedeš ty?

To je ještě více umocněno na druhém typu ženských setkávání, která pravidleně svoláváme do kavárny - Pleteme spolu - přineseme si svoje pletení a háčkování a jak ruce  znají, co dělat, dá se říct, že automaticky kmitají nad rozdělaným dílem, začíná se mluvit a témata jsou to většinou velmi zajímavá, jde se hned v jistém smyslu velmi do hloubky, i když se účastnice nějak více před tím neznají - kromě pletení se sdílí témata ženám nejbližší - děti, rodičovství, partnerské vztahy, práce... 

Co tam ženy přitáhne a jak to prožívají?

Věříme, že v nás ženách je tato zkušenost hluboce uložená - mluvit spolu nad prací, nad nějakým dílem - dříve to bylo draní peří, praní, vaření, šití - ženy různých generací spolu pracovaly a sdíleli přitom svoje myšlenky a pocity- nyní v naší individualizované společnosti se k naplňování těchto našich přirozených potřeb můžeme vracet právě třeba při společném tvoření....



Magda Křepelková:


Proč jsou podle tebe osobní ženská setkávání důležitá?

Dnešní doba vytváří nesmírný tlak na efektivitu, na to, být neustále výkonná. Zvládnout vše a nejlépe s úsměvem a s dokonalou postavou. Ale někdy se dostanete do bodu, kdy nezvládáte. Kdy přichází totální otřes, zhroucení všeho, na čem jste doposud stavěla. V ženském kruhu zjistíte, že opravdu nejste divná, že se to děje i dalším, že to je vlastně normální a také velmi zdravé. A že na to nejste sama. A to fajn, ne?


Jak to chodí na setkáních, které vedeš ty?


U mě zažijí ženy hlavně normálnost, přirozenost. Tím, že se specializuji na sebedestruktivní programy, tak přitahuji ženy, které už to nezvládají. Získají pocit, že dál už nemohou, a bohužel se ještě často za to cítí provinile. Takže často zažijí pocit úlevy jen tím, že se svěří a nikdo je nehodnotí. Jinak vše vedu tak, aby se samy naučily se svými procesy pracovat, ukazuji, kde jsou i v těch nejtěžších chvílích dary, a jak jich lze využít.

Co tam ženy přitáhne a jak to prožívají?


Většinou je přitáhnou mé texty nebo knihy. Jak to prožívají? No, to je otázka spíš pro ně. Někdy se pláče, někdy se směje, někdy je to o nalezení klidu. Pro mě to odchodem ze semináře nekončí. Mohou se kdykoliv ozvat, zavolat, napsat. Protože pro mě je nejvíc naplňující to, když vidím, že se v jejich životech dějí změny, které jim dělají dobře. A to je většinou delší proces. Moc ráda jsem jeho součástí. Přímo bych řekla – je mi ctí.


Monika Michael:



Proč jsou podle tebe osobní ženská setkávání důležitá?

 Řekla bych, že nejsou důležitá. Jsou prostě normální. Od dětství se přirozeně scházíme holky s holkama a kluci s klukama. Pak se to někdy přeruší. Zamilujeme se anebo dostaneme skvělou práci anebo ..... nemáme čas. Já jsem to tak měla. A pak jsem začala hledat co mi chybí. Zjistila jsem, že mám to naše ženské společenství ráda a proto ho taky vytvářím. 

Co tam ženy přitáhne a jak to prožívají?

Ženská setkávání jsou velmi různá stejně jako my. Setkáváme se v tanečních, meditačních, jógínských, tantrických, medicínských, podnikatelských, tvůrčích nebo uměleckých kruzích. V zásadě ale vlastně děláme podobné věci. Rozhýbáváme tělo, sdílíme svoje příběhy, masírujeme se, chodíme do přírody, učíme se vnímat život tak, jak jde a vidět v něm jednoduchost štěstí. Moudrost. Je to zdánlivě trochu protiklad vůči nastavení na dosahování cílů, uspokojování potřeb a ekonometrickému myšlení. Ale jenom zdánlivě. Vlastně nám dělá dobře být víc ženské v tom všem. A když se nám to konečně povede, tak se snáz daří být v životě úspěšné. Jsou to ty každodenní  maličkosti, které nám přinesou štěstí. A šťastná žena je základ pro šťastnou rodinu i celé svoje okolí. A to prostě přitahuje úspěch!!!!

Jak to chodí na setkáních, které vedeš ty?

 
 Moje práce je hluboce ovlivněná setkáním s tradicemi přírodních kmenů jižní Ameriky, kam jsem na čas odjela a vrátila se s poznáním, které  doplňuje a přesahuje všechno, co jsem se mohla do té doby v Evropě naučit. Připadám si, že jsem se vrátila s kufrem plným pokladů.

Kruhy Moudrých žen v nás jsou vlastně takové víkendové výpravy pro osobní poklad. Dopravním prostředkem je dech, cílovou destinací je tělo. Meditací je dotek, pohyb a hlas. Místo síly máme každá tam, kam si sedneme. Je to náš vlastní zadek. Zdroj energie nastartujeme zhoupnutím pánve. A jaká je nejpraktikovanější duchovní praxe moudrých žen? Vaření a .... každodenní život.

Pracujeme s uvolněním osobních příběhů, generačních vlivů babiček a prababiček, předsudků a historických okolností, ve kterých jsme přestaly chápat význam ženské moudrosti a zastavily jsme svoji přirozenost.

Žena a Země je kruh žen, ve kterém se učíme vnímat místo, kde žena žije. Země je s ní vždy v interakci, ovlivňuje ji, komunikuje… a naopak. Milenka a Matka pak pracuje s dalším silným ženským tématem a tím je kultivace sexuální síly (životní, hadí, kundalini).

A konečně je tady Cesta českých šamanek. Vycházím ze svého pozorování, že v současné době stále víc žen chápe, že potřebujeme najít svou českou živou tradici ženské moudrosti a své vlastní praktiky. Takové, která souvisí s místem, ve kterém žijeme a prací, kterou děláme. Kolegyně ze zahraničí jsou i nadále krásnou a někdy nutnou inspirací.

Stejně jako někdy vyhledáváme společná setkání, tak občas dáváme přednost samostatné návštěvě a individuální cestě. Je to hlubší a moje pozornost jde pak celá tomu jednomu příběhu ženy.

Co tam ženy přitáhne a jak to prožívají?

Většinou mají ženy prostě impuls nebo chuť přijet, protože hledají cestu ke svému ženství. 

Inspiruje je doporučení kamarádky nebo spíš to, že vidí jak se kamarádka mění před očima, ožívá a prožívá všechno tak nějak víc žensky. Taková žena je krásnější a přitažlivější než dřív a není to jenom tím, že by si koupila další nové oblečení anebo změnila účes.

Na setkání sem jezdí ženy, které jsou připravené se otevřít výzvám a vypořádat se se svým stínem. Všechny jsme bojovnice, ale ne každá jsme ochotná si přiznat, že nehrajeme fér. Vůči sobě v první řadě. Týká se to vztahů, sexuality, rodičovství i vědomého občanství. Takže pokud bych to vyjádřila jednoduše, ženy tady prožívají smrt iluzí o svém životě, svoje znovuzrození a nádhernou oslavu znovu objeveného ženství a svých talentů. Učí se s nimi pracovat a chápat jejich dosah, což souvisí s vědomím vlastní síly a uměním vědomého milování.

To, co u toho ženy prožívají je velmi individuální a je to jejich soukromá věc. Ženství se většinou nepodaří každé ženě objevit hned napoprvé. A i když hned při prvním setkání žena objeví a cítí sama sebe, je nám všem jasné, že to potřebujeme rozvíjet a udržovat. Navíc jsme proměnlivé a trvá než se s tím naučíme být v respektu k tomu, co děláme a s kým žijeme.


A co tedy přináší ženám společné setkávání? (anketa)



Alice Kirš
Pro mě jsou ženské kruhy takové vědomé ženské lázně. Nádherně se v nich zregeneruji, odpočinu, vydechnu. Umožňují mi se podělit o to, co mě třeba momentálně trápí, dostanu podporu a inspiraci a hezky tady opečovávám svou ženskou část sebe samé. Když hodně pracuji, jsem v akci a zaměřená na cíle a výkon, jsou pro mě ženské kruhy a ženské společenstvím tou nejlepší nabíječkou mých vnitřních baterek. 

Lucie Pecinová
Velka sila setkavani je ve spolecnem sdileni. At uz jde o nazory stejne, ci protichudne s mymi, vytvarim si diky nim svuj pohled na vec. Navic pokud se potkam s podobne naladenymi lidmi, vzdy me to podpori. Myslim, ze sdileni je nam zenam vlastni, a pomaha nam v naladeni se na sebe. Lucka Pecinova



 Lektorky vedou kurzy například v Bráně k dětem (www.branakdetem.cz) v Praze, v Brně a v menších městech.


Text: Lucie Harnošová