sobota 5. dubna 2014

Praxe z domácího vyučování

Je to již osmý měsíc, co jsme začali učit naši dceru doma. Respektive, takovou dobu je dcera zapsaná oficiálně v kmenové škole jako domácí žák.
Ráda bych s vámi sdílela několik postřehů, které za tu dobu již máme.



JAK DOMÁCÍ ŠKOLA OFICIÁLNĚ FUNGUJE?
V České republice můžete vzdělávat své děti doma. Potřebujete k tomu minimálně středoškolské vzdělání, potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny a zápis v základní škole. Můžete se zapsat v jakékoliv, já ale doporučuji kmenovou školu z Asociace domácího vzdělávání. Taková škola je na domácí školáky zvyklá, přezkoušení probíhá v přítomnosti rodičů, vychází vstříc individuálním potřebám rodin apod. My jsme zapsaní v ZŠ Nížkovice u Slavkova. Přezkoušení probíhá jednou za půl roku.

JAKÉ JSOU MOŽNOSTI?
Klasické domácí vyučování - jeden z rodičů (obvykle máma) vyučuje dítě doma podle školských osnov, s klasickými učebnicemi a školními materiály a podle pravidelného rozvrhu.

Unschooling - dítě není vedeno rodičem, ale rodič sleduje senzitivní období dítěte a pak mu připravuje prostředí. Děti mají zachovalou vnitřní motivaci, chtějí se učit pro svoji radost, proto, že chtějí danou věc umět. Jejich motivací nejsou známky, pochvaly, tresty. Na prvním stupni základní školy je tato výuka možná, pokud se domluvíte s vaší kmenovou školou. Na druhém stupni je to již obtížnější a v České republice se teprve prozkoumávají cesty, jak by bylo možné unschooling praktikovat i na druhém stupni. V zahraničí jsou běžné školy, které fungují unschoolově, například Summerhill. Děti se tam učí od sebe navzájem, pedagog je jen doprovod a připravuje prostředí, pomůcky apod.

Komunitní a sdružené školy - menší skupinky dětí učí pedagog, kterého si domluví přímo rodiny nebo který spadá pod sdruženou či komunitní školu. Dítě může navštěvovat školu pět dní v týdnu a rodiče mohou dál chodit do zaměstnání. Nebo si četnost docházky uzpůsobí podle individuálních potřeb rodiny.

Mix všech výše zmiňovaných.


CO DCEŘI VYHOVUJE?
My jsme od září začali učit unschoolově v domácím prostředí. Časem jsme vypozorovali, že dcera potřebuje větší řád a kolektiv. Navštěvovala kroužky a často se pohybujeme mezi lidmi, mezi rodinami, ale byla často nejstarší dítě v kolektivu. A potřebovala i starší děti, jejich inspiraci a komunikaci. A proto jsme od ledna dceru přihlásili i do sdružené školy. Momentálně chodí třikrát týdně do pravidelných skupin a dále do kroužků (montessori kluby, hudební výchova).
Mladší dcera, které je pět let, je větší introvert a pro domácí školu je nadšená. Vždy se zapojuje do výuky, když se učíme se starší dcerou. Sama si píše, čte a vyhledává spíše individuální aktivity, komunitu dětí zatím nepotřebuje.

CO NA DOMÁCÍ ŠKOLU ŘÍKAJÍ LIDÉ V OKOLÍ?
O domácí výuce se již hodně mluví, přesto jsou většinou reakce lidí spíše odmítavé. Stále panuje mnoho mýtů kolem domácího vzdělávání (chybějící kolektiv, nedostatek interakcí s jinými dětmi apod). Jako největší překážku vidím nepochopení vnitřní a vnější motivace dětí. Okolí často začne děti motivovat známkami, pochvalami, odměnami, dárečky...Avšak zbytečně, protože dítě by se danou věc rádo naučilo i bez dárku:-) O vnější motivaci si můžete více přečíst v knize Respektovat a být respektován. 



JAK TO BUDE DÁL?
Rodiče, kteří se rozhodují o domácím vzdělávání, tuto otázku často řeší. Jestli se mají kvůli škole stěhovat, jak dlouho budou schopni dítě učit doma, jaký je pak pro dítě přechod do klasické školy.
Jak sleduji dění kolem sebe a v našich životech, nic se nedá pořádně naplánovat. Život plyne a my uvidíme, jak dlouho nám bude domácí výuka vyhovovat. Je možné, že rok, dva, tři, devět...Opravdu netuším. Sleduji dceru, co ona potřebuje. Sleduji naše potřeby s manželem, zda-li jsme všichni spokojení ve stávajícím fungování. A pokud se někdy objeví, že nejsme, že je pro nás domácí škola již nevyhovující, změníme to. Čím jsou děti starší, tím méně se nechají ovlivnit okolím. A proto si myslím, že každý rok navíc, kdy je dítě s rodiči nebo v jiném respektujícím prostředí, je skvělý. A přechod do klasické školy pak záleží opět na naší kreativitě Můžeme si vybrat alternativní školu, můžeme se kvůli škole přestěhovat, můžeme na přechod děti co nejlépe připravit. A věřím tomu, že to zvládnou.

CO NÁM DOMÁCÍ ŠKOLA PŘINÁŠÍ?
Svobodu a individuální přístup.
Do toho se dá shrnout pravděpodobně vše:-) Časová flexibilita, možnost cestování i mimo prázdniny, výběr způsobu výuky, pomůcek, kolektivu aj.


TIPY PRO DALŠÍ VAŠE ČTENÍ
Facebooková skupina o domácím vzdělávání
Základní škola Na Rovině a jejich projekty
Mapa domácích žáků z celé České republiky
Khanova škola
Asociace domácího vzdělávání
Kurzy v Brně



Napsala Lucie Harnošová

úterý 1. dubna 2014


Užíváme si s dětmi jaro


Jaro je již v plném rozpuku.  Zazelenala se tráva, stromům vyrašily pupeny, z nichž si začaly cestu razit mladé lístky, a větévky se obsypaly květy. Ptáčci se vrátili z teplých krajin a připomínají se nám svým zpěvem. Živočichové opustili svá zimoviště a vydávají se za potravou. Savcům líná srst, která je hřála po celou zimu. Zvířata mají mladé. Po zimě je příroda plná života. Pojďme toto období v jeho intenzitě prožít se svými dětmi a poznat společně něco nového o přírodě kolem nás.


Oslavme jaro zvyky a tradicemi


Jaro můžeme s dětmi prožívat prostřednictvím řady svátků a lidových tradic. Symbolem jara jsou Velikonoce. Těm však předchází čtyřicetidenní doba postní – období odříkání a rozjímání, které začíná Popeleční středou. Na Smrtnou neděli (pátou neděli postní) vynášíme Smrtku neboli Moranu. Loučíme se tak se zimou a vítáme jaro. O Květné neděli (poslední neděli postní) natrháme větvičky vrby jívy – „kočičky“ a připravujeme se na Velikonoce. Na Zelený čtvrtek jíme špenát a barvíme velikonoční vejce. Na Velký pátek pečme tzv. Jidáše. Podle lidové tradice se v tento den otevírá země a vydává poklady. Na Bílou sobotu končí doba postní. Udělejme si s dětmi velikonoční hostinu, oslavme jaro tancem a zpěvem u ohýnku. O Velikonočním neboli Červeném pondělí chodí muži a chlapci na koledu – „na pomlázku“. Významným svátkem je také Filipojakubská neboli Valpuržina noc  30.dubna. Podle prastaré tradice je tato noc svátkem „pálení čarodějnic“. Její předvečer je výbornou příležitostí k uspořádání slavnostního ohně.




Zazpívejme si písničku


Nejjednodušší způsob, jak si s dětmi připomenout přítomnost jara, je tematickou písničkou. Zpívejme veselé popěvky o jaru, o přírodě a o zvířatech. Jistě si sami se svými dětmi rozšíříte následující seznam:

Jaro, jaro, jaro už je tu
Na jaře, na jaře, čáp veze v kočáře
Vozilo se na jaře slunce v zlatém kočáře
Pam, pam, pampelišky v žlutém klobouku
Travička zelená
Šel zahradník do zahrady s motykou
Čížečku, čížečku, ptáčku maličký



Vyrobme si s dětmi vlastní jarní pracovní listy


Doma si můžeme s dětmi povídat o tématu jara a za tímto účelem vlastnoručně zhotovit jarní pracovní listy. Již malé děti baví hledání barevných obrázků souvisejících s vybraným tématem. Najdeme s nimi vše, co patří k jaru ve starých barevných časopisech a v letácích. Vystřihnuté obrázky následně nalepíme na papír, nebo je vložíme do fotoalba. Malé děti bude zastrkávání a vytahování výstřižků velmi bavit.  Hledat můžeme například obrázky sněženek, narcisů, ptáčků, zajíčků, obilí, lidí sázejících na zahradě, kuřátek, oveček a různých velikonočních námětů.

S dětmi od 3 let můžeme aktivně vyhledávat jarní obrázky na internetu a tisknout jim ty, které si sami zvolí použít jako omalovánku. Hotové obrázky následně sešijeme a vytvoříme z nich „sešit o jaru“, který si dítě samo sestaví, utřídí, dokreslí a vyzdobí. Může potom s jeho pomocí vyprávět: Co se děje na jaře…; Co dělá příroda po zimě…; Co stromy, rostliny azvířata…; A jak na to reagují lidé, co děláme na zahradách a na polích…; A jaké svátky na jaře slavíme… Děti milují listování vlastnoručně vyrobenými knihami.


Pozorujeme život



Jakmile se trochu oteplí, vylétnou včely, mouchy, motýli a brouci, kteří ve svých skrýších přečkávali zimu. Na jaře si můžeme hmyz pořádně prohlédnout a blíže se s ním seznámit. Vybavme děti kyblíkem a lupou a vypravme se s nimi za brouky. Pokročilejším sběračům můžeme v hračkářství zakoupit speciální průhlednou krabičku na hmyz, která je opatřena víčkem s lupou a dýchacími otvory. Broučkům můžeme přidat do jejich přechodného domečku stébla trávy, klacíky nebo drobečky a pozorovat, jak si s nimi poradí. Nakonec jim dáme opět svobodu a vypustíme je do přírody.


K jaru neodmyslitelně patří ptáci, kteří po zimě začnou zpívat. Jejich zpěv souvisí s tzv. hnízdním obdobím, které probíhá v jarních měsících. Ptáci stavějí hnízda, do kterých snášejí vajíčka, z nichž se líhnou mláďata, o která se pak starají. Proto je nejintenzívněji ptačí zpěv slyšet v dubnu. Vypravme se na vycházku s dalekohledem pozorovat ptáky. Můžeme poslouchat zpěv skřivana, nebo hvízdání kosů. Máme-li dalekohled, zkusíme ve větvoví stromů pozorovat ptáky. Děti bude bavit také pozorování pomocí vlastnoručně vyrobeného „jako dalekohledu“, který zhotovíme ze dvou ruliček od toaletního papíru.

K jaru neodmyslitelně patří mláďata. Pokud nechováme vlastní zvířata, můžeme se s dětmi vypravit na farmu. Nezapomeňme s sebou přibalit suché pečivo, kterým zvířátka nakrmíme. Můžeme obdivovat malá hříbátka, telátka, jehňátka, kůzlátka a vyprávět si s dětmi o tom, že právě jaro je obdobím, kdy se rodí nejvíce mláďat.



Sázíme a sledujeme růst



Dětem velmi prospívá, když se mohou podílet na práci v zahradě. Práce s hlínou rozvíjí všechny smysly a už jen možnost hrabat se v zemině navozuje propojení s tímto přírodním elementem a dělá nám všem dobře. Nechme proto děti pomáhat při sázení, určitě jim budou velmi chutnat ředkvičky či mrkev, kterou pomáhaly vypěstovat. Kupme raději o pytlík semen navíc a dovolme dětem sázet do řádků zeleninu a plodiny.


Nemáme-li zahradu, zasaďme si doma osení. Budeme k tomu potřebovat květináč, uříznuté dno od PET lahve, nebo spodní část tetrapakového kartonu, který naplníme zeminou a sázíme. Nádobu s osením můžeme ozdobit pokresleným či jinak ozdobeným papírem obtočený kolem dokola. Do rostoucího osení můžeme také napíchat jarní ozdoby (vajíčka, ptáčky, zajíčky) vystřižené z tvrdého papíru a nalepené na špejli.  Naše osení zaléváme (malé děti mohou zavlažovat rozprašovačem) a pozorujeme, jak mladé obilí roste.
Můžeme také pozorovat růst nových lístečků na odkrojené horní části kořenové zeleniny (mrkev, petržel, pastiňák, ředkev apod.) tam, kde vyrůstá nať. Vršky zeleniny oddělíme a namočíme na pár dní do misky s vodou. Zanedlouho krásně oraší mladými světlezelenými lístky.


Ochutnejme jaro



Na jaře roste spousta jedlých bylin, které nám téměř doslova vlijí po zimě nový život do žil. Na svých procházkách přírodou můžeme vyhledat a ochutnat například listy jetele lučního, jitrocele kopinatého, kokošky pastuší tobolky, česneku medvědího, kozlíčku polního nebo hluchavky nachové. Tyto rostliny obsahují spoustu živin a vitamínů. Děti budou ochutnáváním planých bylin nadšeny. Jen je dobře poučme o jedlých a nejedlých rostlinách a zásadách hygieny při ochutnávání. My sami sbírejme pouze na čistých, neznečištěných místech a zaměřme se na mladé části rostliny či výhonky. A mějme na paměti (stejně jako při sběru hub), že jíme jen to, co bezpečně známe.


Jarní vitaminovou bombu si také můžeme připravit doma, když necháme naklíčit semena řeřichy, alfalfa semínka vojtěšky, fazole mungo, cizrnu, špaldu atd. Domácí klíčení provádíme v misce, na kterou položíme savý filtrační papír a na ten pak semena. Dvakrát denně je navlhčíme tak, aby semena nebyla ani příliš suchá, ani nestála ve vodě. Mohla by potom být napadena mikroby nebo chytit plíseň, což poznáme podle nepříjemného zápachu. 


Další nápady a projekty na jarní vycházky do přírody



Jarním vycházkám můžeme dát už s malými dětmi jednoduché cíle. Každé dítě si venku rádo sbírá „poklady“, které strká sobě i mámě do kapes a odnáší je domů.  Zajímavý klacík, kus kůry, šnečí ulita, polštářek mechu, ptačí pírko nebo mramorovaný kamínek – to všechno jsou pro děti prazvláštní klenoty a předměty malého bádání, které nelze jen tak odhodit. Zkusme na ně s dětmi vyrobit „speciální“ pomalovanou krabici, která může mít své pevné místo třeba na chodbě nebo v předsíni. Děti se tak mohou ke svým objevům vracet a stále znovu je zkoumat. K tomuto účelu můžeme dětem opatřit lupu.

Dalším cílem jarních vycházek je tvorba herbáře. Sbírejme postupně na vycházkách byliny a listy, které mezi savými papíry v knize vylisujeme, nalepíme na papír a dáme do tzv. euroobalů. Pro děti je tato činnost velmi zajímavá a mohou si usušené květiny stále připomínat nejen zrakem, ale i hmatem.

Na zahradě nebo v parku můžeme postavit tzv. hmyzí domeček. Utvoříme ho z kamenů, starých cihel, klacíků, kůry, kusů dřeva, suchých plodů a podobně. Tyto domečky přilákají užitečný hmyz (slunéčka sedmitečná, zlatoočky nebo včelky samotářky) a jsou navíc krásné na pohled. Inspiraci nalezneme na webu například zde: http://www.pinterest.com/zahrada/jednoduche-hmyzi-domecky/.

Dalším tipem na předvelikonoční vycházky je vytváření ptačích hnízdeček. Nasbíráme si proutí, klacíky či suchou trávu, ze které pak doma zhotovíme ptačí hnízda. Hnízdečka ozdobíme vyfouknutými vejci, která mohou děti polepit útržky barevného papíru nebo pomalovat. Hnízdečka lze také dozdobit přírodními či obarvenými pírky. S dětmi si u této činnosti povídáme o tom, jak ptáci přivádějí na svět mladé – snášejí vejce do hnízd, poté na nich samičky sedí, aby se vylíhla ptačí mláďata. Ta pak ptačí rodiče krmí hmyzem a larvami. Protože se v ptačím vajíčku schovává malý ptáček, jsou vejce symbolem nového života, Velikonoc a celkově jara.

Na závěr si ještě připomeňme jeden osvědčený jarní výtvarný tip rozvíjející ptačí tematiku. Natrháme větvičky zlatého deště nebo vrby kroucené, které doma dáme do vázy. S dětmi vystřihneme z tvrdého papíru ptáčky, které barevně pomalujeme a přilepíme na prádelní kolíčky. Poté je připevníme na větévky – a máme tak doma vlastní malou korunu stromu s ptačím srazem.


Chceme-li další inspiraci



Spoustu dalších tipů a výtvarných nápadů pro období jara nalezneme v knihách Radky Rubešové a Veroniky Kirchnerové Nápady pro rodičovskou dovolenou a Výchova prožitkem.

S dětmi se také můžete zúčastnit jarních a velikonočních tvořivých dílen v Bráně k dětem v Brně nebo v Praze .

Jste-li z Brna či okolí, můžete se vydat s celou rodinou na dobrodružnou jarní výpravu do přírody s názvem Škola Malého stromu organizovanou Honzou Harnošem, odkud si odnesete spoustu nezapomenutelných zážitků.

Přejeme Vám i Vašim dětem krásné jaro!



Zpracovala: Kateřina Stojaspalová



neděle 16. února 2014

Moje postřehy z Retail Summitu

V únoru se konala největší obchodní konference ve střední Evropě - Retail Summit. 
A já jsem byla velmi poctěna pozváním k účasti summitu jako přednášející v panelové diskuzi na téma "Nové zákaznické komunity". 
Moje účast na RS vzbudila v mém okolí i negativní ohlasy. Někteří se divili, proč jdu přednášet do takové společnosti - "vysokých managerů z korporací, politiků, velkých zvířat" :-)
Já jsem ale byla pozváním nadšená, protože to je přesně moje vize. Vidím velkou důležitost v propojování světů a ve vzájemné inspiraci. Být otevřený k cestám druhých. A ačkoliv se nám může někdy zdát, že cesta druhého je příliš pomalá, špatná, málo efektivní....můžeme se přesto inspirovat od sebe navzájem. Nikam nevede fanatismus a přesvědčování o "naší pravdě". Vlastní příklad, vzájemné setkávání se a otevřená mysl bez předsudků nás pak může vzájemně obohatit.


Proto jsem pozvání přijala a akci si moc užila!

Přináším vám několik postřehů:

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ PŘEDNÁŠKY

Šimon Pánek - spoluzakladatel a ředitel nadace Člověk v tísni
"Dalajláma říká, že 90% našeho štěstí vychází zevnitř a jen 10% je ovlivněno vnějším prostředím"

Milan Zelený - "Tomáš Baťa popisoval v době celosvětové Těžké Deprese před všemi svými zaměstnanci těžkou dobu. A na závěr řekl "Miluji tuto dobu". V sále se rozhostilo několikavteřinové ticho....a pak přišel bouřlivý potlesk.
A to je pravý optimismus. Znát dobu, dojít hlubokého pochopení, přizpůsobit se a použít ji jako skvělou příležitost"
Dále uváděl pan profesor Zelený příklady firem, které mají na svých mrakodrapech zahrady, pěstují si čerstvou zeleninu. Popisoval výhody lokálního soběstačného systému, kdy jediné, co se dováží, jsou technologie. Celkově jeho přednáška vyzdvihovala udržitelný životní styl, lokální podporu, inovativní a ekologické nápady. Přednáška byla hodnocena jako jedna z nejlepších. 

Jannis Samaras - generální ředitel Kofola
"Na své cestě všichni procházíme MYLNÍKY a MILNÍKY, obojí nás učí."
Pan Samaras byl strhující, autentický a zábavný. A jeho žena s miminkem v šátku velmi sympatická:-) 


NEJKONTROVERZNĚJŠÍ PŘEDNÁŠKY

Tomáš Sedláček - ekonom
"Naše ekonomika trpí maniodepresí." Pan Sedláček narážel na celkové téma RS "Jak uspět v nejistých časech." Velmi kontroverzním způsobem mluvil o tom, že žádné těžké časy neprožíváme, že se máme skvěle a jen nemáme chtít víc a víc:-) Jeho přednáška byla také všeobecně jedna z nejlepších. 


Torben Emborg, ředitel firmy Nestlé měl vstup, který jsem neslyšela celý. Nicméně jsem se v posledních minutách odvážila, před sálem s tisíci lidmi jsme se přihlásila a zeptala se ho, proč firma Nestlé chce patentovat léčivou černuchu setou /olej z černého kmínu/. Nepochopil moji otázku a tvářil se, že nic o této kauze neví. Co jsem ale ocenila, že za mnou hned po ukončení přednášky šel, dal mi svůj soukromý email a mám mu detaily popsat do emailu. Filosofická otázka zní, zda-li je možné, že i takové firmy, jakou je Nestlé, se mohou "probudit", změnit a být etické a pravdivé? 
Snad bude patentový úřad moudrý a tento patent jim neuzná....


AHA MOMENTY

Jelikož jsme menší firma, můžeme být autentičtí, pravdivý. Jak jsem sledovala u velkých firem, toto jim schází a i když by si to někdy přáli, vzhledem k velikosti  a jejich historii již je to téměř nemožné.

Můžeme s našimi klienty, zákazníky a naší komunitou velmi dobře komunikovat přes sociální sítě.
A já jsem si opět uvědomila, jak jsem vděčná za Bránu k dětem a vás všechny, kteří nás podporujete, i za celý tým spolupracovníků, lektorů, zaměstnanců.


CO MI SUMMIT DAL

V noci se všichni odebrali na raut a hudební skupina tam hrála pro cca deset lidí. Mě jejich písničky přitáhly zpět do sálu, sedla jsem si do první řady a tančila si na židli. Když těsně před půlnocí přišel na parket organizační tým - Blue events - a začali tančit, honem jsem shodila své boty na podpatku a přidala se k nim. Byl to jeden z nejkrásnějších zážitků z celé konference:-)

Motivaci se učit anglicky - když jsem na obědě zůstala u stolu s velmi milým angličanem, který žije v Praze, dělá redaktora a který byl nadšený z mé přednášky, bylo mi moc líto, že mluvím jen velmi jednoduchou angličtinou. Do příště to napravím:-)


CO SE MI LÍBILO NEJVÍCE

"Alternativních" témat a lektorů bylo hodně a zájem o ně byl veliký!

Diskuze nad pojmem "co je česká značka, česká potravina" - jak zaručit kvalitu. Blížíme se snad k lepším časům, kdy budou tyto pojmy zřejmé a nebude tak velký prostor na podvody.

Neziskové projekty měly velký prostor - Člověk v tísni, Potravinové banky a Světluška.
Večer hrála a zpívala Aneta Langerová pro Světlušku a s malou Světluškou. Slepou holčičkou. Bylo to nádherné a dojemné. 

Nejistota je jedinou jistotou, co máme a umět s ní žít, je naše jediná záchrana.
John Allen Paulos











sobota 15. února 2014

Rozhovor s Natašou Foltánovou

Nataša Foltánová o sobě:
Narodila jsem se v čínském znamení Draka, který se vyznačuje nadprůměrnou dávkou energie a kreativity. Kozoroh, kterým jsem podle západního horoskopu, je zase odolný a vytrvalý. Od přírody jsem navíc zvědavá a mám dar vidět a chápat v širších souvislostech. To je celkem dobrý mix pro to, co dělám. A záměrně to nenazývám prací...



Co tě vedlo k používání ekologické drogerie?
Vlastně jsem ekologickou drogerii používala už celkem dlouho před tím, než jsem narazila na mýdlové ořechy. Poslední krok bylo zjištění, že septik v domě, kam jsme se přestěhovali, prosakuje do zahrady. Takže vše co vyleju do odpadu skončí v mrkvi, ale taky to, že mají-li nám bakterie účinně pomáhat likvidovat odpad, nesmíme je zabíjet nějakými chemickými koktejly z pračky či myčky.




A jak vznikla firma Tierra Verde?
To už byl pak jen další krok. Mám vystudovaný obchod, ale několik let před tím jsem se živila překládáním, což je práce velmi samotářská. Měla jsem tedy v úmyslu zase se při vhodné příležitosti k obchodu vrátit. A mýdlové ořechy byly dobrá záminka.... :)


Proč jsi zvolila právě tento název? Jak jsi vybírala názvy pro další tvé produkty?
Přišlo mi přirozené, aby se firma jmenovala nějak zeleně. Název Zelená země je pro mě symbolem toho, že spoustu věcí můžeme dělat jinak.


Jak se Tierra Verde za ty roky vyvíjí? Kam se posunula v roce 2013?
Když jsme v roce 2008 začínali, neplánovala jsem vůbec nic. Prostě jsem začala prodávat mýdlové ořechy a postupně se seznamovat s trhem. Ořechy se chytily, a já jsem začala uvažovat, jak z nich udělat další výrobky na praní a čistění. Během zhruba tří let se sortiment rozšířil do stávající podoby a postupně se začaly přidávat další výrobky. Jednotící myšlenkou všech je, že jsou alternativou ke stávajícím, konvenčním produktům - naše prací a čistící řada, menstruační kalíšek, biobavlněné síťovky, a v neposlední řadě nejnovější produkty z recyklovaných materiálů.


Jak se podařilo uvést na trh menstruační kalíšek Gaia cup? Jaká byla jeho historie?
Kalíšek sama používám od poloviny devadesátých let, tehdy jsem jej sehnala za oceánem. Už tehdy mi připadal zcela geniální, i když byl tedy z obyčejné červené gumy. Jenže česká kotlina ještě na
tak zásadní odklon od mainstreemu připravena nebyla a s kalíškem mě vyhnaly sestry i kamarádky. Když jsem tedy v roce založení firmy zjistila, že se tu už kalíšek prodává, a to v nové, silikonové verzi, rozhodla jsem se hned, že jej budeme prodávat. Nicméně tento produkt je pro mě natolik zásadní, že jsem od začátku toužila mít vlastní značku, které budeme moct věnovat dostatečnou péči. To se mi splnilo před rokem, kdy jsme začali nabízet náš vlastní kalíšek, Gaia Cup. Kalíšek pro mne není jen další produkt z našeho portfolia, je pro mě ztělesněním našeho firemního motta Vždycky existuje alternativa.



Zaujala mě vaše nová reklama v Pravém domácím časopisu - "Nepracujeme, abychom vydělávali peníze. Vyděláváme peníze, abychom mohli sloužit světu."
Jaká byla cesta k tomuto vašemu směřování?
V první řadě bych to nenazvala reklamou... je to naše mise, naše poselství světu. Cesta byla celkem dlouhá. Samozřejmě jsem se od začátku snažila nějak formulovat naše PROČ, které, pokud není tou první a nejzásadnější otázkou podnikání vůbec, dělá z firem jen více či méně úspěšné stroje na peníze. Postupně si moje odpovědi "sedaly" až do tohoto současného formátu. A tato věta je tím, co nás teď úplně přesně vystihuje. Přišla jsem na to, že práce a podnikání mi může dávat smysl jen tehdy, pokud je v souladu s naší přirozenou touhou po jednotě s planetou a vesmírem, kterou máme každý v sobě. Dokud tuto touhu v sobě neodhalíme nebo ji popíráme, můžeme být supeúspěšní v tom, co děláme, ale nebude nás to naplňovat. Práce v souladu s planetou a vesmírem je naplněním našeho poslání, a z tohoto místa se stává zisk nikoliv motivací, ale prostředkem k dosahování našich cílů. A rázem je z toho úplně jiná hra.



Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?
Můj běžný pracovní den se vyznačuje tím, že je každý úplně jiný :)


Jakou část své práce máš nejraději?
Nejraději mám asi momenty, kdy poprvé vidím, jak se zhmotnilo něco, co zpočátku vypadalo jako zcela šílený nápad. Kdy lidé, kteří nevěřili, že to dává smysl, začínají o té věci nebo projektu vážně hovořit a integrují ji do našeho společného světa a jazyka. Takto to vlastně bylo téměř se všemi našemi produkty, ze začátku v podstatě s celou firmou. Krásný příklad z nedávna jsou naše recyklované obaly. Nejprve byly nechápavé pohledy a hodně pochybností. Dnes je značka BORN AGAIN běžnou součástí našeho jazyka a výrobky balené v recyklovaných obalech či recyklovaný obalový materiál se staly nedílnou součástí naší nabídky. V podstatě se dá říct, že moje pevné odhodlání způsobilo popření zákonů logiky i ekonomie, a výsledkem je něco, na co jsme teď všichni hrdí.

Poznámka: Více o myšlence BORN AGAIN ZDE.



Čemu se ráda věnuješ ve volném čase?
Ráda cestuju a mám ráda moře, předloni jsem objevila kouzlo mořského kajaku. To je skvělé spojení. Na kajaku se dá vyjet na několik dní nebo i týdnů okolo pobřeží do míst, které nejsou přístupná ani na jachtě. Ideální dovolená!



Připravujete pro rok 2014 nějaké novinky?
Novinek máme na seznamu mnoho, řešíme spíš to, čemu dát přednost. Určitě doplníme produktovou řadu ekodrogerie a chceme věnovat pozornost recyklovaným obalům i dalším recyklovaným výrobkům.



Děkuji za rozhovor:-) Lucie








neděle 9. února 2014

neVÝCHOVA

PŘÍBĚHY RODIČŮ, KTERÝM NEVÝCHOVA POMOHLA! VŠECHNY NAJDETE ZDE.
VÍCE DOMLUV - MÉNĚ KŘIKU, POHLAVKŮ A ZBYTEČNÉHO PLÁČE.
“Moje úspěchy po prvním týdnu: 
1. bez reptání: vyčištěné zuby, večerní mytí a převlečení do pyžama. Děti navrhly, že si to zařídí u večerní pohádky v době reklam.
2. Celkově méně křičím a vyžaduji a děti odmlouvají jen výjimečně. Některé povinnosti dělají
samy a některé hned po 1. připomenutí. Požádaly mě totiž, abych je upozornila,
když na něco ještě zapomenou.
3. Dcera dopředu hlásí, jak má vypadat její snídaně, takže už mi ji nevrací kvůli tomu,
že chleba má/nemá kůrku, rohlík je namazaný na špatné straně nebo je blbě rozpůlený,
že chtěla jiný talířek atd. Tím naprosto odpadla ranní hádka.
4. Už netrvám na zapletených vlasech. Dohodly jsme se, že aby nepadaly do obličeje,
vyřešíme to čelenkou. Koupily jsme sprej na lepší rozčesávání, Markétka se češe sama
a já to občas pročísnu. Přestala vyvádět, když to tahá a hrdě hlásí, že to přeci vydrží,
protože ví, že jí to nedělám schválně.
5. Funguje dohoda o oblečení. Může mít cokoli, pokud je to čisté a bez děr.
Pokud si nevšimne a já ano, jde se bez reptání převléknout.
6. Jsme k sobě vřelejší. Je u nás teď často slyšet např.: “děkuji miláčku” a “udělám to s radostí”
7. Dcera je teď hodně spokojená sama se sebou.  Chodí mi hrdě hlásit, co všechno už dokáže
sama a co sama vymyslela.
8. Syn si sám od sebe odklidil hromadu plyšáků a přišel mi to ukázat jako překvapení.
Pak si ještě pochvaloval, jak je to teď v pokojíčku hezčí.
9. Já mám ze sebe mnohem lepší pocit. Konečně to se svými dětmi zvládám hezky, bez vynucování,
vydírání a uplácení.
Nejlepší na tom je, že jsem skoro nic neudělala. Jen se víc chovám jako partner a hlídám si dohody,
aby byly opravdu dohody. Zmírnila jsem tlak a děti “naskočily” samy.
Za tak málo práce je to veliká a hlavně nádherná odměna.” - Petra Mašková
NEVÝCHOVA

eBOOK ZDARMA A DALŠÍ INFORMACE NAJDETE ZDE

úterý 21. ledna 2014

Rozhovor s divadlem MALÉhRY

Daniela Zbytovská, Barbora Seidlová, Nikola Zbytovská - autorky představení BIOSTORY

Jak jste se daly dohromady? Kvůli představení Biostory nebo jste spolupracovaly již dříve?

Daniela: Dle našeho přesvědčení není nic náhoda, není tudíž náhoda ani to, že jsme se sešly. Niki a Bára se setkaly ve 14 ti letech, jako jediné dvě holky v ročníku na Brněnskě konzervatoři. Já jsem tenkrát hrála divadlo jednoho herce za režijní podpory režiséra tehdejšího Divadla Na provázku Petera Scherhaufera.... holky se mnou postupně začaly hrát a v naší první společné inscenaci jim bylo 15 let.....Prožily jsme spolu hezký kus źivota, pubertu ( moji opožděnou), první lásky.......je to na román! Dnes máme zázemí v Divadle Bolka Polívky a na repertoáru sedm inscenací, jak pro děti, tak pro dospělé. Všechno kolem divadla si organizujeme samy... já píšu texty, Nikola režíruje, Bára zastává vizuál a všechny dohromady si do všeho mluvíme. Náš pracovní život se prolíná s tím soukromým a tak vlastně žijeme tak, jako dříve žili kočovní herci.... sdílíme své radosti i starosti a hostujeme po divadlech po celé naší vlasti. Rozdíl je v tom, že nemáme potah s koňmi, ale méně romantický dopravní prostředek, jakým je osobní automobil.


Co vás přivedlo k představení Biostory?

Daniela: Naše inscenace jsou vlastně všechny inspirované životy a příběhy lidí kolem nás a tak není divu, že jsme v dnešní době, kdy tolik řešíme otázky smyslu bytí a zdravého životního stylu, (chceme být "in" a "bio".... i když mnohdy vlastně nevíme, co to přesně obnáší) chtěly vytvořit inscenaci, jež by reflektovala tento stav.



Jakou máte osobní zkušenost s bio produkty? Jaký sortiment máte oblíbený? (potraviny, drogerie, kosmetika, oblečení apod)

Daniela: Naše osobní zkušenosti jsou dobré, zvláště proto, že si rády vybíráme citem a intuicí a to většinou vede k tomu, že saháme k "opravdovým" potravinám, nejraději těm nejobyčejnějším, ze kterých se dají vařit neuvěřitelně rozmanitá a dobrá jídla. Všechny tři jsme vegetariánky a právě to nás přivedlo na recepty a potraviny o nichž spousta lidí, konzumujících maso nemá ani ponětí. V prodejnách zdravé výživy saháme po luštěninách, bobech, klíčcích, opravdovém hnědém cukru ..... Našimi kamarády jsou i majitelé značky NOMINAL, pro které chystáme reklamní spoty.

Bára: Kosmetiku jsme si již pŕed léty zvolily značku "Dr.Hauschka" a letos jsme se rozhodly, že bychom ji chtěly i nějakým způsobem podpořit. Jedná se o biodynamickou kosmetiku, která naprosto respektuje přirozenou schopnost pleti k její regeneraci. Používáme jak sprchové oleje, tak přípravky na péči o pleť a také dekorativní kosmetiku. Líbí se nám jejich filozofie kterou jsme asi nejlépe pochopily po přečtení jejich knihy "Probuďte svou krásu". Začít s čímkoli musíme uvnitř nás samotných ať už jde o krásu, zdraví nebo dobré vztahy.

Nikola: Co se týká oblečení jsme věrné naší kostýmní výtvarníci Marií Mukařovské, která nám šíje jak kostýmy do divadla, tak i civilní oblečení a nejvíc " bio" je na tom to, že do toho dává lásku a radost a že všechno co na sobě nosíme má její krásnou energii. Také milujeme ryze českou značku Skafandr. Ta vznikla jednoduše proto, že jeden z jejich zakladatelů Filip Hofman je moc vysoký a tak si v konfekci nenašel na sebe oblečení. Díky tomu můžou dnes "vysocí i nízcí" nosit dobře padnoucí, z kvalitních českých látek šité, oblečení.
Máme dobrou zkušenost i s látkami AMWA ORGANIC , které jsme použily při výrobě některých kostýmů právě pro inscenaci "Biostory".



Vnímáte něco negativního na bio produktech, na jejich osvětě nebo na "bio životě"?

Daniela: Na samotném "bio" nic špatného nevidíme, vidíme problém v občasném zneužívání tohoto označení, v "kupčení" a chytračení lidí, kterým jde jen o svůj hmotný prospěch a samotné "bio" poškozují a zneužívají. A pŕitom na "bio" není nic tak složitého. Je to návrat k přirozeosti, návrat k jednoduchosti a návrat k sobě samým!



Připravujete se na mateřství? Znáte některé z možností přirozené péče o děti a jak se vím líbí?

Nikola: Ne.....na životě je krásné, že se dá žít tady a teď....nic neplánuju, vše přichází v pravou chvíli. Plánovat je pro mne nesmysl. Vytvářet plán znamená vytvářet napjetí. Uvádět plán v život, znamená toto napětí udržovat.

Bára: Ne...... jsem toho názoru, že dnešek mi připravuje dostatečné množství výzev... proč se tedy zabývat zítřkem.

Daniela: Ne, mateřství jsem si prožila v 17- ti letech a když se mi narodila dcera, narodila se vlastně moje nejlepší kamarádka. Mateřství je ta nejpřirozenější věc na světě... Jediné, co pro děti můžeme udělat je to, abychom je nepoškozovali takzvanou výchovou, nechali se poučit jejich nádherným pohledem na svět, nemysleli si, že jsme chytŕejší než ony a milovali je takové jaké jsou, protože člověk nedochází k dokonalosti, člověk se dokonalým už rodí.


Pro koho je vaše představení Biostory určené? Jací diváci nejčastěji představení navštěvují?
Daniela: Představení je pro všechny, kdo chtějí přijít.... mladé, staré, hubené, tlusté...pro všechny, kdo se chtějí pobavit, kdo si chtějí " pobýt" v divadle a pocítit, že na tom světě nejsou sami, pocítit, že je tady docela krásně..... stačí tomu uvěŕit a následovat se.... a že jsou tady i jiní, kteří mají podobné radosti i starosti,....že se o ně mohou podělit, ......že se jim mohou zasmát a na chvíli pocítit sounáležitost k celku, kterým vlastně my všichni dohromady jsme.


Všimla jsem si na vašem facebooku, že jste trávily sváteční povánoční dny společně u moře. Je to vaše tradice? Kde jste byly? Jaká másta nejraději navštěvujete?

Daniela: Vytvořily jsme si společné rituály a jedním z nich je právě to, že na Vánoce odjíždíme do cizí země, kde si nakoupíme dárečky podle toho, jaké obchůdky se tam zrovna nachází, připravíme večeŕi dle místních možností a většinou 24.12. kolem šesté večer popíjíme ještě kávu v místní kavárně, společně s těmi, co máme rády....ušetříme tak život alespoň jednoho kapra a samy sebe nesmyslného předvánočního shonu.
V létě pobýváme téměř celé prázdniny na italském venkově. Je to tam tak "bio", že nás to poté udržuje ve formě po celou divadelní sezonu! Je to vlastně náš druhý domov. Některá představení máme i v italštině.


Plánujete nějaké novinky ve vašem společném tvoření pro rok 2014?

Bára: Letos vydáváme knihu pohádek pro děti "Jak na pŕíšery" .... No, měla vlastně vyjít už v listopadu společně s CD , kde jsme pohádky namluvily a s muzikou oslovily naší oblíbenou kapelu "Čankišou". Vzhledem k tomu, že produkci CD mělo vydavatelství
"Indies" je CD na světě a v prodeji již od konce listopadu.... Ovšem knihu jsme si vzaly na svá bedra žárlivě samotné, aby nám do toho nikdo nezasahoval ..... a tak jsme se vlastně prokousávaly vším, čemu nerozumíme, ale co je k vydání takové knihy potřeba. Teď to vypadá nadějně..... Pokud nenarazíme na další překvápko, koncem ledna by měla být na světě. Je ilustrovaná obrázky Karolíny Strykové, mladé talentované výtvarnice a pojednává o tom, že i s takovou "příšerou" se dá dohodnout, jen si k ní musíte najít správnou cestu. A tak se z čarodějnice, co plive jedovatou slinu, stane hodná bába kořenářka, čert vozí děti na ocase do školy a pomáhá babičkám s nákupem a roztápět kamna...
Nikola: Budeme také s knihou jezdit po celé republice a číst z ní dětem pohádky ...., a na to se moc těśíme!

Děkuji moc za rozhovor:-)

Zde jsou aktuální pozvánky na představení:

23. 1. BIOSTORY - divadlo Horní Počernice, Praha
30. 1. PEKLO - Divadlo Bolka Polívky, Brno
11. 2. BIOSTORY - Divadlo Bolka Polívky, Brno

Kompletní program najdete na www.divadlomalehry.cz

AKCE NA VSTUPENKY DO BRNA
11.2. BIOSTORY 1+1 VSTUPENKY ZDARMA K ZAKOUPENÍ V BRÁNĚ K DĚTEM OD 3.2. 

neděle 5. ledna 2014

Úžasný rok 2013

Ještě stále bilancuji uplynulý rok a když si přehrávám ty jedinečné i ty každodenní, také jedinečné, zážitky, jsem šťastná. Cítím velikou vděčnost za vše, co mě v tomto roce potkalo. Za všechny, se kterými jsem se na své cestě setkala. Za všechny posuny osobní i profesní. Byl to rok náročný - sledovala jsem to u sebe i u všech lidí v mém okolí. Rok Hada vytahoval všechny hluboko ukryté věci, které bylo potřeba vyčistit a znovu prosít. Vytrhat plevel, otřást základy, zbořit hradby, vyházet nahromaděný nepořádek...Bylo to mnohdy bolestné. Zvlášť ve chvílích, kdy jsem ještě nechtěla danou situaci/věc/vztah pustit. Když jsem ji držela křečovitě v rukou a křičela do tmy: "prosím neee, alespoň toto mi nech!". Nešlo to ale udržet, musela jsem pustit vše. A tím se mi nádherně ulevilo. Najednou vše plynulo samo, bez námahy, s radostí a mnohdy ještě nádherněji, než jsem si vůbec dokázala představit. Jsem vděčná za vše, co jsem mohla v roce 2013 prožít! 

O některé okamžiky se s vámi chci podělit, třeba vám budou také inspirací...

ÚNOR 
Poprvé jsem uspořádala narozeninovou oslavu. Na mých třicátých narozeninách bylo více lidí, než na naší svatbě:-) Bylo to moc příjemné! A začala jsem milovat oslavy:-)

Na Valentýna se naší labradorce Živě narodila štěňátka. Černé a bílé, dali jsme jim jména Jing a Jang. Ovšem ouha, během dalších hodin se jich narodilo ještě pět:-) Sledovala jsem praktikování bezplenkovky u savců:-)

Domluvili jsme se na celoroční spolupráci s Janou Rambouskovou, lektorkou společnosti Tempo a naší milou přítelkyní, která nám poskytovala pravidelná školení, zpětnou vazbu a velkou podporu.

BŘEZEN
Jela jsem s kamarádkou Zorkou Javorskou do Bratislavy na akci Inspired women. Inspirující to bylo hodně - pro osobní růst i pro naše další akce, které organizujeme.

DUBEN
V Brně přednášel porodník Michel Odent. Zažila jsem ho již v Bratislavě v březnu. Je to úžasný 83-letý pán, který svou moudrostí otvírá srdce. Obdivuji jeho i další podobné osobnosti (např. Jiřina Prekopová), kteří v tak vysokém věku s nadšením cestují po celém světě a šíří Lásku. Je vidět a cítit, že mají veliké požehnání.
Zde je hostem v pořadu Před půlnocí.

V rámci Týdne opravdových plen proběhlo mnoho akcí pro osvětu látkových plen a také vznikl pod záštitou Brány projekt "Látkovací poradkyně". Projekt "Představujeme látkové pleny lékařům" jsme rozvíjeli a aktivně činili celý rok:-) Děkujeme všem partnerům, kteří nás podpořili! I všem dobrovolníkům, kteří jsou do projektů zapojení.

KVĚTEN
S manželem jsme byli již podruhé na chození po žhavých uhlících (ve Skřidlech s Jardou Duškem).
Byl to velmi silný a nádherný víkend. Uhlíky jsou přechodovým rituálem, stejně jako potní chýše a tanec dervišů, které se během víkendu také konají.

A v květnu vznikl i první díl Pravého domácího časopisu, kde jsme byli hosté. Já s rozhovorem a Honza tam začal psát pravidelné úvahy. Bylo to pro mě veliké otevření se a vyjití z komfortní zóny. Poprvé jsem dávala tak obsáhlý rozhovor. Byla jsem v něm upřímná a autentická a s napětím jsem čekala reakce na článek...Šla jsem z kůží na trh:-) Však se mi také v té době udělal tak veliký ekzém na rukou, že mi skoro zčernaly prsty:-)  Reakce byly, a doteď jsou, nádherné! A my moc rádi časopis šíříme, rozdáváme, vozíme na všechny akce a podporujeme i nadále!

ČERVEN
Byli jsme pozváni na týden do chorvatského Nerezine, kde byl i Jarda Dušek s přáteli a s Rolničkou. Jeli jsme na delfínky, ty jsme sice neviděli, přesto byl týden s těmito úžasnými lidmi velmi inspirující.

Po malém odpočinku u moře jsme se vrátili do pracovního procesu a v polovině června jsme stěhovali BRNĚNSKOU PRODEJNU BRÁNY. Fotky najdete zde.
S Kamilou Válkovou, architektkou, která nám již podruhé dělala návrh prodejen i podle prvků feng-shui, se nám velmi dobře spolupracovalo.
V červnu také proběhlo slavnostní otevření prodejny. Bylo to dojemné a krásné. Cítila jsem velikou vděčnost za celý tým Brány k dětem, za možnost realizovat tak velký projekt, za větší otevření se světu (tím, že jsme se přestěhovali přímo do rušné ulice s velkými výlohami k nám chodí nově i lidé, kteří nás a hlavně naše výrobky vůbec neznali. Poprvé si mohou sáhnout na látkové pleny i menstruační kalíšek:-)
Fotky najdete zde a zde.

ČERVENEC
Poprvé jsme měli stánek na akci Colours of Ostrava. Osvěta se šíří i na festivalech:-) A my jsme si to moc užili. Hlubiny i výšiny nejen vítkovického areálu.

SRPEN 
Prožila jsem tři dny ve Tmě. Krásně o svých prožitcích ze Tmy povídá a píše Jarda Dušek. Pro mě to byl velmi silný zážitek, ne však tak pokojný, jak popisuje Jarda:-) Těším se, že se tam někdy vrátím na více dní.

Byla jsem přizvána do článku o Alternativních matkách v časopise Instinkt. Spolupráce byla příjemná a článek se také poměrně vydařil. Žádná velká kritika kontaktního rodičovství se nekonala a od té doby se šíří médii toto téma ještě více...a za to jsem velice vděčná.

Na konci srpna jsme jeli s manželem na Retreat pro páry. Naučili jsme se tam mnoho praktických věcí použitelných v našem vztahu i ve výchově dětí. O semináři jsme napsali do Pravého domácího časopisu článek a moc rádi sdílíme naše zkušenosti dál a seminář vřele doporučujeme všem.


ZÁŘÍ
9.9. proběhl křest Červeného stanu v Praze. Prvního Červeného stanu v České republice. Od té doby se v něm konají i pravidelná ženská setkávání s různými lektorkami i bez vedení lektorek - prostě jen sdílení žen v kruhu, tolik potřebné a důležité sdílení. O těch vždy píšeme přímo na facebookový profil Červeného stanu. 

V září naše prvorozená dcera nastoupila do první třídy, do domácího vzdělávání.

ŘÍJEN
V říjnu jsme otevřeli Creative space a zaštítili KomuNitku. Další zhmotněné sny. Creative space je prostor pro sdílení, inspiraci a hru v Brně a je otevřen všem.

LISTOPAD
S pomocí úžasné firmy manofi.cz a Jirky Kopala a také našeho programátora Jirky N. jsme spustili novou verzi webových stránek. Tento projekt se zpracovával velmi dlouho...Více než rok...Některé věci se nedají uspěchat a i to jsem se v roce 2013 učila. Trpělivost, nadhled a plynutí. I když je mnohdy vše úplně jinak, než byl původní plán:-)

3. listopadu měla naše druhorozená dcera Kayla pět let a my jsme společně s celou rodinou zasadili strom a zakopali její placentu (konečně:-), ani toto se nedalo uspěchat).

Otevřeli jsme dvě nové kamenné pobočky Brány k dětem.
V Jičíně a v Damníkově. K Damníkovskému facebooku se můžete připojit zde. 

PROSINEC

V prosinci jsem již dodělávala vše, co jsem nestihla během celého roku a těšila se na sváteční dny, na odpočinek, na Slunovrat...Prosinec je pro mě vždy nejhektičtějším měsícem v roce...

Když jsme si sepisovali své NEJ zážitky i s dětmi, bylo pro mě velikým překvapením, že děti uvedly například toto:
NEJ místo roku - louka za domem, kam chodíme venčit Živu
NEJ zážitek roku 2013 - když jsme spali na našem pozemku a ve tmě jsme s tátou u krmelce našli velikého křižáka.

A to jsou přesně ty prožitky, které jsou vlastně nesdělitelné. Ten pokoj v duši, když celá rodina sedí u kamen, na kterých se vaří zelňačka. Radost v srdci, když potkám na ulici tatínka s miminkem v šátku. Nádherný hluboký klid po skončení kurzu Kontaktního rodičovství, kdy si znovu uvědomím, že je vše přesně tak, jak má být.
A to je mým přáním pro nás všechny do nového roku.
Klid, mír, láska, pokoj v duši v každém OKA-MIHU.


"Netlač řeku, teče sama."