úterý 7. července 2015

10 tipů pro cestování se staršími dětmi

Předchozích 10 tipů pro cestování s dětmi jsme pojali jako inspiraci zejména pro rodiče batolat a menších dětí. Aby to maminkám a tatínkům s odrostlejšími potomky nebylo líto, přinášíme deset tipů, jak zpříjemnit dlouhé letní jízdy, plavby či lety také starším dětem. 

Dědeček Oge - Pavlína Brzáková
Příběh o proměně malého tunguzského chlapce v kmenového léčitele, který čte Jaroslav Dušek, přibližuje nejen život v sibiřské tajze, ale také praktiky místních šamanů. Poutavé devítihodinové vyprávění je ideální nejen pro dlouhé cesty autem.
Mandaly - vybarvování podle nálady
Na 144 stranách této netradiční knihy plné mandal mohou děti tvořit, jak právě mají chuť. Zároveň se naučí také vnímat a vyjadřovat své pocity. Každá stránka je opatřena perforací, takže ji lze snadno vytrhnout a použít třeba jako ozdobu dětského pokoje.


Pes Paličák
Ošklivé štěně odhozené na smetiště a jeho hledání pravého páníčka - to je námět této půvabné knihy, která dětem přiblíží nejen radosti, ale i úskalí psího života. Kromě humoru nabízí i poučení, jak se ke čtyřnohým přátelům správně chovat.
Blok: Každá cesta má smysl
Malůvky, básníčky, partii piškvorek i cestovní deník pojme tento krásný skicák o velikosti A5 s cestovatelsky laděnou kartonovou obálkou. Je ideální pro zachycení pestrých zážitků nejen z letního putování. 
Hledáte pohodovou muziku do auta, která "sedne" dětem i dospělákům? Zkuste album Zvěřinec od Yellow Sisters plné písniček, ukolébavek a říkanek, na kterém si najde svůj oblíbený kousek každý člen rodiny.

Zdravotně nezávadná a ekologická verze oblíbených "měnících" fixů dětem zkrátí nejednu dlouhou chvíli. Každá z devíti barev po přemalování měničem nabídne nový odstín. Měnič barvy může také sloužit jako tajný inkoust. Hrot fixu se díky speciální kontrukci nezdeformuje ani při větším tlaku

Hry pro volné chvíle
S nudou kdykoliv a kdekoliv zatočí set pro oblíbené hry Země-město, kostky, Námořní bitvu a piškvorky. Už žádné shánění kostičkovaného papíru! Sada kromě herních plánů obsahuje i pravidla pro každou z uvedených kratochvil.
Penál
Pastelkám, tužkám, ořezávátku i gumě se nejpohodlněji cestuje v penálu, kde je děti mají hezky pohromadě. Dvacetidílný set od Ergobagu obsahuje kvalitní pastelky značky Stabilo i veškeré další vybavení pro kreslení a psaní.
CD Královničky
Toto album nabité energií nazpívaly maminky a děti z Tišnovska. Písně jsou inspirované místními tradicemi, přírodou i společenstvím a zaujmou zejména osobitým přednesem. Zkrátka skvělý "povzbuzovák" pro dlouhé cesty.

Atlas světa pro děti
"Mami, tati, kam to vlastně jedeme?" Krásně zpracovaný atlas světa s velkými rozkládacími mapami dětem nabídne spoustu zajímavých informací o všech koutech naší planety. O obyvatelích jednotlivých kontinentů, ale i místní fauně i flóře si určitě rádi počtou i rodiče.



Doporučujeme ještě přečíst:
10 tipů pro cestování s dětmi
10 zákaznických tipů - červenec
Oblečte se do bambusu a zamilujte si materiál budoucnosti

neděle 5. července 2015

10 zákaznických tipů - červenec

Prázdninová várka zákaznických tipů vás může příjemně inspirovat při pořizování výbavy pro horké dny. Vaše sympatie v červnu totiž získaly i přírodní deodorant, antimikrobiální a zároveň chladivé bambusové ponožky nebo menstruační kalíšek, který je skvělým společníkem také při koupání. Nás velmi potěšila krásná reference na Aniball - balónek pro předporodní přípravu.

Alva Deo krystal kulička "SENSITIV"
"Účinný přírodní deodorant s příjemnou neutrální vůní. Byla jsem velmi spokojena."
Martina

Porodnické vložky z přírodní bavlny Masmi
"Velmi příjemné vložky, ocenila jsem je zejména v prvních dnech po porodu. Na rozdíl od těch běžně dostupných v porodnici jsou mnohem větší a mají lepicí proužek, takže dobře drží v síťovaných porodnických kalhotkách. Velmi příjemný materiál, vzdušný."
K.

Flísové kalhotky na látkovou plenu (suchý zip) Anavy
"Máme jich několik a jiné nepoužíváme. Jsou prodyšné a krásně udrží čtvercovku narovno. Je pravda, že provlhají, a to už teď ve 4 měsících. Ale přebalujeme pokud možno tak často, aby provlhnout nestačily, takže nám to nevadí. Spokojenost."
Ilona

Bryndák 6+ měsíců Pop-in
"Výborný bryndák, pěkně sedí u krku (nic nezatéká do trička), dobře se zapíná (žádné zavazování), příjemný materiál (žádné PVC) a dobře se udržuje (lze otřít, vyprat). Také bych pořídila dva (když jeden schne)."
MM

Bambusové dětské ponožky Bamboolik
"Jsem s nimi moc spokojená, skvělý materiál, neškrtí."
Lucie

Menstruační kalíšek Gaia cup
"Velká spokojenost. Po prvním zavedení protékal, ale pak jsem opravila a od té doby paráda. Naprostá svoboda, čistota a spokojenost. Do této doby jsem používala vložky, tampony mi připadaly nepříjemné při zavádění, ale kalíšek se zavádí jednoduše. Je měkký, s rozvinutím nebyl problém a v návodu je i jak zjistit, zda se rozvinul. Menstruaci jsem nikdy nepovažovala za přítěž a nevadila mi, ale teď to je prostě nádhera. Mohu jen doporučit."
Adéla

Vložka z ovčí kůže do kočárku Fellhof
"Syn konečně nemá zpocená záda, kožešina je hebká jako samet (bála jsem se, aby ho to nekousalo). Jen by mohla být více ohebná, aby se dala více v kočárku tvarovat - má tvar obdélníku."
Eva

Svrchní kalhotky Baby Lucy FIX
"Nejlepší, jaké jsme vyzkoušeli. Chválí je hlavně manžel, poslal mě  přikoupit ještě další, že už ty jiné značky malému dávat nebude, protože mu to s nimi nejde :-). Btw: sucháč se nám na bříško vůbec nedostane, takže nás neškrábe :-)."
Gábina

Dětská zubní pasta Basis Sensitiv Lavera
"Příjemná zubní pasta, děti ji mají rády."
Martina

Balónek na přípravu před porodem Aniball
"Ahoj těhulky, doporučuji cvičit s balonkem. Jako je to teda síla a skoro nezvyk, ale dá se to. Po hodně malých krůčcích to zvládne asi každá. Já jsem s ním cvičila dlouho kvůli velkému strachu z porodu a malému postupu (jinak je to samé hrozné video na youtube, místo dívání se na některá hrozná videa z různých porodů raději cvičte s Aniballem, ok? :o) ) Já takový strašpytel... bez epiduralu, bez entonoxu, bez nástřihu, jen s malým šitím. Za pád dní mi bylo celkem dobře. Doporučuji mít k porodu nacvičeno a nestresovat se. A povede se to."
Dáša
Reference můžete přidávat k jakémukoliv produktu z e-shopu Brány k dětem. Děkujeme vám, že sdílíte své zkušenosti. Vaše komentáře jsou důležité nejen pro nás, ale usnadňují výběr i ostatním zákazníkům.

sobota 4. července 2015

Historie dětských kočárků – tři století proměn

Ačkoliv dnes kočárky patří k základní výbavě drtivé většiny novopečených rodičů, jejich historie není až tak dlouhá, jak by se mohlo zdát. To ale neznamená, že nestojí za povšimnutí, protože tento vynález prodělal řadu zajímavých módních i funkčních proměn a jak dosvědčují nejnovější trendy, rozhodně mu nechybí elán ani do budoucna.

Jak vlastně vypadala doba „předkočárková“? Miminka se v různých dobách a kulturách transportovala všelijak – v náručí, v košíku, v nůši, v batohu, v přenosných kolébkách nebo různě připevněná na těle matky. Důkazy o nošení dětí poskytují už egyptské hieroglyfy. Postupně vznikaly rozmanité verze propracovaných nosítek pohodlných pro rodiče i potomka. Příkladem může být například dodnes populární čínské zavazovací nosítko Mei Tai.

Transport dětí u indiánů Navajů, Arizona. Zdroj: Wikipedia

Trakař nebo vozík

A protože se i párkiloví mrňousové po chvíli pořádně pronesou, experimentovalo se také s různými vozíky a trakaři, které byly zrovna po ruce. Víme, že jakési stoličky na kolech existovaly v orientu už v pátém století před naším letopočtem. Tehdy sloužily zejména nemocným vladařů. Jak ale napovídají obrazy ze 17. století, jízdu na nich si užívaly i děti. Postupně se začala objevovat vozítka vytvořená speciálně pro ně, která už disponovala jakýms takýms polstrováním, a dítě se už o místo nemuselo dělit s dalším nákladem.

Dochovaly se i zmenšeniny cestovních kočárů, které ale nemůžeme považovat za opravdové předchůdce dnešních dětských kočárků, protože sloužily spíše jako hračky. První kočárek dnešního typu sestrojil zahradní architekt William Kent v roce 1733 pro vévodu z Devonshire, který chtěl vozítko pro zábavu svých dětí. Inspirace opravdovým kočárem byla zjevná – koš na kolech táhl místo pyšných rodičů poník, zapřáhnout ale bylo možné i esteticky méně efektní kozu. Bohaté zdobení a až umělecké zpracování tohoto prototypu z kočárku nadlouho udělalo luxusní zboží určené pouze pro nejmajetnější vrstvy.
Kočárek Williama Kenta. Zdroj: babble.com

Místo kozy chůva

Další vylepšovatelé brzy přišli na to, že takové šikovné vozítko nemusí sloužit jen pro kratochvíle malých princátek a vévoďátek. Postroj nahradili madly a koňskou, kozí, oslí či psí tažnou sílu chůvou nebo rodičem. Tehdejší modely ze dřeva a proutí nesla vysoká tenká kola, která si poradila i s nerovným povrchem soudobých cest. Kočárky se vyráběly na zakázku a často napodobovaly dostavníky nebo kočáry, koneckonců v češtině je odkaz na tuto inspiraci patrný dodnes.
K prvním sériově vyráběným kočárkům patřily také trojkolky, jejichž předobrazem se nejspíše staly invalidní vozíky. Další vývojovou větví byly modely inspirované trakařem. I když dítěti ani rodičům neposkytovaly takové pohodlí jako čtyřkolové kočárky, v nabídce výrobců figurovaly až do 20. let 20. století. Některé typy se mohly pochlubit i nastavitelným podnožníkem, díky kterému v nich dítě mohlo sedět i ležet.
Trojkolka z roku 1901. Zdroj: thebirdfeednyc.com

Kočárky versus chodci

Jak to ale bývá, ne vždy se novinka setká s naprostým pochopením. Řada prvních kočárků měla jen dvě nebo tři kola, protože čtyřkolová vozidla nesměla jezdit po chodnících. A některé matky, které se toto tabu pokoušely prolomit, dokonce čelily trestnímu stíhání. Pak ale veřejné orgány v roce 1875 uznaly, že kočárky nepředstavují pro chodce vážné nebezpečí, a sláva tohoto vynálezu se mohla nerušeně šířit dál.

Ameriku dětské kočárky dobily v roce 1830, vyrábět je tam začal Benjamin Potter Crandall. Jeho syn Jesse Armour Crandall je obohatil o brzdu. Předpokládá se, že do té doby rodiče spoléhali zejména na výmoly na silnicích, nebo podložení kamenem, které kočárku nedovolily samovolně ujet. Popularitu kočárků ještě zvýšila královna Viktorie, která si v roce 1840 pořídila dokonce tři. Rozpoutala tím naprostou kočárkovou mánii – kdo ve společnosti něco znamenal a měl děti, nemohl bez této novinky existovat
Trojkolka z roku 1847. Zdroj: Wikipedia
Luxusní kočárek z roku 1891. Zdroj: thebirdfeednyc.com

I pro panenky

Američan William Richardson si v roce 1889 nechal patentovat kočárek s polohovatelnou korbou. Dítě v něm novátorsky umístil čelem k rodiči, do té doby se většinou dívalo ve směru jízdy. Kola kočárku také revolučně spojil nápravami, což velmi usnadnilo jeho ovládání na nepříliš kvalitních komunikacích. Tehdy už také byly k mání zmenšeniny dětských vozítek sloužících coby příslušenství stále oblíbenějších průmyslově vyráběných panenek.

České maminky si na kočárky musely počkat o něco déle než jejich anglické či americké současnice. Důležité je uvědomit si, že naši předkové ještě třeba i před sto lety cestovali mnohem méně a o jejich potomcích to platilo dvojnásob. Dokonce se věřilo, že pro dítě je nejzdravější zůstat doma až do doby, než je schopné objevovat svět po svých. Teprve přelom 19. a 20. století přinesl poznání, že čerstvé povětří kojenci nejen neškodí, ale dokonce prospívá. Oblibě kočárků nahrál také šokující objev bakterií, který odborné autority dovedl k názoru, že jakýkoliv blízký kontakt s dítětem může představovat riziko nákazy.
Richardsonův revoluční kočárek. Zdroj: thebirdfeednyc.com

Kočárek jako trezor

První modely tuzemských kočárků byly prostě pojízdné bedny a dovolit si je mohly pouze majetné rodiny. Až ve druhé polovině 19. století se i k nám začínají dostávat krásné kousky na vysokém kovovém podvozku s odpružením, textilní stříškou, tlačené ještě zezadu a díky své vratkosti ne zrovna bezpečné pro posádku. Kočárky tehdy bývaly vybavené i dřevěnou schránkou umístěnou po korbou a přístupnou pouze z jejího vnitřku, kam si ženy mohly odložit peníze i další cennosti. Věřilo se, že žádný zloděj nebude riskovat, že při šátrání po dně obsazeného kočárku nahmatá něco nepříjemného.

Pravděpodobně existovala i domácí produkce kočárků, na níž se různou měrou podíleli košíkáři, koláři a kováři. A mimochodem - již v této době měli výrobci potíže, co se týká zdravotní nezávadnosti použitých materiálů. Noviny v roce 1877 varovaly před kočárky natřenými barvou s přídavkem olova. Objevovaly se i sáňky s korbami podobnými těm u kočárků a s držadlem umístěným za zády dítěte.
Modely z 90. let 19. století. Zdroj: thebirdfeednyc.com

Poválečný boom

Do chudších rodin se kočárky nastěhovaly až po první světové válce. Zatímco končící secese je obdařila krásnými zdobnými prvky - korby se vyplétaly proutím a zdobily dřevěnými korálky či malovaly - pozdější modely už jsou více strohé, praktické, ale zároveň i bezpečné. Objevují se také skládací dřevěné kočárky. Významnou módní vlnu představují kočárky takzvaně anglického typu – většinou tmavé exempláře na nižším podvozku s hlubokou a prostornou korbou ze dřeva, lepenky či překližky, gumovými koly a sklopnou střechou.

Mottem doby je důraz na hygienu, prostor a dostatek slunce a vzduchu pro malého pasažéra. Pérování zajišťované koženými řemínky začínají vytlačovat ocelové pružiny. V této době se objevují hned dva mimořádně oblíbené typy kočárků – celoproutěná „kukaň“, asi nejrozšířenější kočárek v Československu, který se v různých obměnách vyráběl až do 50. let; a „osmipérák“ s koženkovou korbou a sklopnou střechou pojmenovaný po důkladném odpružení.
Model z roku 1913. Zdroj: thebirdfeednyc.com


Celoproutěný kočárek ze 30. let. Zdroj: birdfeednyc.com

Hold automobilismu

Řada modelů dětských vozítek ze třicátých let vykazuje inspiraci rychle se rozvíjejícím automobilovým průmyslem. Výjimkou nejsou ani kovové aplikace či stahovací plastová okénka. Některé kočárky nezůstaly jen u prvků a vypadají rovnou jako zmenšenina obdivovaného vozu. K nově používaným materiálům patřily například pryž a chrom, který vytlačil původní drahou mosaz. Hitem pro zimní měsíce se stávají speciální lyže, které se připevňovaly místo koleček a umožnily celoroční používání kočárku.

Druhá světová válka boom kočárků na několik let utnula. Rodinám chyběly peníze a výrobcům materiál. Pokud už se pustili do nových modelů, většinou byly ponuře šedé a nouzově sestavené z lepenky, slámy a papírových náhražek, k tomu podvozek ze dřeva nebo ze starého železa. V Anglii se dokonce vyráběly i speciální kousky chránící kojence před případným útokem bojovými plyny.
Park v New Yorku, rok 1943. Zdroj: thebirdfeednyc.com


Smog a kraječky

Poválečné uvolnění se příznivě projevilo také v produkci dětských vozítek. Typické pro ni byly levné moderní materiály jako umělá hmota nebo bakelit, důraz na bezpečí a elegantní provedení. Korby kočárků se kvůli smogu a zplodinám produkovaným přibývajícími auty v šedesátých letech zvedly o poznání výše, díky čemuž se matky ke svým ratolestem už nemusely tak namáhavě sklánět. Pojízdné budoáry svých potomků v duchu panující módy s oblibou krášlily pracně zdobenými přikrývkami.


Tehdejší sportovní modely kočárků už byly navrhovány tak, aby se daly snadno složit do kufru osobního automobilu. Kočárky také celkově důkladně ubyly na váze. O opravdovou revoluci se v tomto ohledu postaral letecký inženýr Owen Maclaren, který v roce 1965 navrhl prototyp s lehkým hliníkovým rámem ideální nejen pro cestování letadlem.
Momentka z 50. let 20. století. Zdroj: thebirdfeednyc.com

Kočárek z konce 60. let. Zdroj: thebirdfeednyc.com

Dvoj i trojkombinace

Sedmdesátá léta se vrátila k prapůvodním modelům na vysokých kolech o nestejném průměru a s řemínkovým odpružením. Přidala také pestré barvy. Cestování ve veřejné dopravě i v automobilu usnadňovaly užší korby, které se daly jednoduše oddělit od podvozku. Stále oblíbenější se stává „dvojkombinace“, kdy lze na jeden rám umístit hlubokou korbu pro nejmenší děti i sportovní otevřený vršek pro odrostlejší potomky.

Poslední desetiletí 20. století se neslo ve znamení nejrůznějších inovací a rozšiřování příslušenství. Důraz je kladen na barvy, vzdušnost, lehkost a jednoduchou manipulaci. Tuzemské ulice naprosto ovládly modely z dovozu, přichází doba praktických „trojkombinací“ doplněných o autosedačku. Trend vícečetných těhotenství kopíruje rostoucí nabídka kočárků pro dvojčata i trojčata.
Modely z konce 80. let. Zdroj: thebirdfeednyc.com

Zpátky na tělo

Začátek tisíciletí se ohlásil stále rafinovanějšími modely s bohatým příslušenství. K mání jsou minimalistické kočárky určené pro cestování ve městě a pohodlné nakupování, sportovně laděné kousky do náročného terénu, kočárky z recyklovaného plastu pro ekologicky smýšlející rodiče i propracované repliky historických krasavců pro vyznavače retro stylu. Kromě klasických čtyřkoláků se v českých ulicích opět ve zvýšené míře prohání i trojkolky. Vzhledem k široké nabídce i rostoucím nárokům na bezpečnost se z výběru toho správného modelu pro řadu rodičů stává opravdové martyrium.

Zároveň začíná stoupat počet rodin, které si kromě kočárku pořizují i moderní ergonomická nosítka nebo šátky na nošení dětí, které jsou velmi praktické zejména pro pohyb ve městě či členitém terénu. Strach z bakterií i přehnanou snahu potomka co nejdříve „osamostatnit“ nahrazuje poznání, že pro dítě je nejpřirozenější co nejintenzivnější tělesný kontakt s rodiči, který pozitivně ovlivňuje jeho tělesný i duševní vývoj. A tak se i zde historie opakuje. Po téměř třech stoletích s kočárky se matky učí nosit své děti opět na srdci. Vzhledem k nesporným výhodám obout variant je už jen na rodičích, kdy kterou využijí.

Náš tip:
Moderní ekologické kočárky různých typů splňující ty nejnáročnější požadavky na praktičnost, kvalitu, pohodlí a design naleznete zde.
Autor: Zuzana Klementová

Použité zdroje:
dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/1/detstvi-na-koleckach-/
en.wikipedia.org/wiki/Baby_transport
zena-in.cz/clanek/historie-a-promena-kocarku
thebirdfeednyc.com/2011/11/28/the-baby-stroller-a-visual-history/
babble.com/mom/the-evolution-of-the-stroller-a-photographic-history/
historickekocarky.717.cz/panelleft/neco-o-kocarcich
historickekocarky.717.cz/panelleft/historie-kocarku
www.muzeum-melnik.cz/stale-expozice/historicke-kocarky/


Doporučujeme ještě přečíst:
Spaní spolu s dětmi - návrat k tradici
6 důvodů proč oddálit první koupel miminka
Proč nebudu nikdy ignorovat její pláč





čtvrtek 2. července 2015

10 tipů pro cestování s dětmi

Dlouhé letní cesty autem, vlakem či letadlem patří k náročným rodičovským výzvám. Proto jsme pro vás připravili 10 tipů na hračky, knížky a hry, které cestování zpříjemní menším i větším dětem. A samozřejmě také vám. Krásné prázdniny vám přejeme :-).

Silikonové šperky Mama Chic
Zejména nejmenší děti potřebují ochutnat všechno kolem, což zejména při cestování nebývá žádoucí. Silikonové šperky od Mama Chic mohou žužlat dle libosti - jsou totiž vyrobené ze zdravotně nezávadného materiálu, mají bezpečnostní zavírání, snadno se omývají a na rozdíl od většiny ostatních hraček nespadnou na podlahu.



Odhalit po hmatu žirafu nebo kačenku může být nečekaně zapeklitý úkol, který potomstvo zabaví na příjemně dlouhou dobu. Menší děti si mohou vypomoci kartičkami s předtištěnými tvary. Vesele červený sáček ukrývá dvanáct předmětů. Hra je vhodná pro děti od 3 let.
Útlá magická tabulka zabere v zavazadlech minimum místa, a přitom dětem poskytne nekonečný prostor na kreslení i psaní. Dílka vytvořená magickou tužkou pak stačí smazat jedním jednoduchým pohybem a může se tvořit dále. Novinkou jsou tabulky, na nichž se dají hrát piškvorky, spojování teček a šibenice.



















Leporelo Jedeme, jedeme
Auta, tramvaje, vlaky i lodě - dopravní prostředky, které děti mohou vidět během cesty, najdou i v leporelu s dějovými obrázky z prostředí města, vesnice, nádraží či silnice. Pro jeho hlavní hrdiny - cestující rodinu - mohou vymýšlet příběhy inspirované svými vlastními zážitky z výletu či dovolené.
Magnetické puzzle Děti
Magnetická tabulka, na které se dají sestavovat obrázky z dřevěných dílků, se hodí i jako společník na cesty. Dětské fantazii nabízí opravdu široké pole působnosti. K mání je i varianta Medvědi nebo Klauni.
Soubor her
Společenské hry spolehlivě zkrátí dlouhou cestu vlakem nebo čekání na další spoj, ale hodí se i kdykoliv jindy. Praktický soubor jich nabízí hned sedm - Člověče, nezlob se; domino, kostky, šachy, dámu, bleší hru a mlýn. Figurky a další komponenty jsou ze dřeva, hrací desky z tvrdého papíru. 
Časopis Raketa
Větší děti, které neláká koukání z okna, zabaví časopis Raketa plný her, komiksů a netradičního poznávání. Připravuje ho tým mladých českých výtvarníků, kterým fantazie rozhodně nechybí. Aktuální číslo je plné veselých broučků.

Černý Petr
Tato varianta oblíbené karetní hry vsází nejen na zábavu, ale i humor a překvapení. Výtvarník Petr Šmalec totiž vytvořil sadu karet na téma profese. Dvojici obrázků vždy propojuje společné téma – konkrétní zaměstnání, které je představeno názornou, vtipnou a pro děti srozumitelnou formou. A dokonce se dozvíte, kdo je onen tajemný Černý Petr.
Vícevrstvé puzzle - ryba
Malé, ale nečekaně propracované - takové je toto vícevrstvé dřevěné puzzle od Goki. Každá ze čtyř různobarevných rybek se skládá ze tří dílků, takže složení puzzle vyžaduje i dávku prostorové představivosti. 
Kufřík na cesty - Jedeme k moři
O zábavu v autě, autobuse či letadle se postará tato kniha plná her a poutavého čtení pro celou rodinu. Dětem nabízí úkoly, z nichž některé vyřeší samy, s jinými jim pomohou obrázky ukryté pod odklápěcími okénky. Dozví se také, kdo žije v moři, kdo se na něm plaví i spoustu dalších zajímavých informací. Nechybí ani pohádka, samozřejmě na mořské téma.



Doporučujeme ještě přečíst:
10 zákaznických tipů - červen

Capáčky - nejzdravější obuv pro první krůčky
10 zákaznických tipů - květen

úterý 30. června 2015

Možnost porodit s láskyplnou péči - rozhovor s výkonnou ředitelkou UNIPA

Péče soukromé porodní asistentky, humanizace podmínek v porodnictví, možnost volby přirozeného porodu – to jsou témata, kvůli kterým bývá organizace jménem UNIPA (Unie porodních asistentek) oslovována médii, odborníky a veřejností. Ptali jsme se její výkonné ředitelky Kateřiny Hájkové Klíčové na situaci v českém porodnictví a na její osobní cestu, která ji do UNIPA přivedla. Jednoduše by se dalo říci, že UNIPA „kope“ na straně žen, které se rozhodly vzít porod do vlastních rukou. A my jí v tom držíme pěsti!
Kateřina Hájková Klíčová tradičně moderuje konferenci Aktivní rodičovství.

Jak ses ke své práci výkonné ředitelky UNIPA dostala?

Před tím, než jsem otěhotněla s prvním synem, jsem pracovala s romskými dětmi jako vedoucí nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Po porodu jsem v centrech předporodní přípravy začala přednášet o látkových plenách a ekologické péči o dítě, postupně jsem poznávala práci porodních asistentek. Pomohly mi pochopit, proč byl můj zážitek z prvního porodu nesrozumitelný a bolestný. Protože jsem původní profesí socioložka a pracovala jsem už dříve v neziskovém sektoru, nabídla jsem porodním asistentkám své služby. Chtěla jsem, aby mohlo více žen prožít normální porod a láskyplnou péči.


Jsi mámou dvou dětí a svoje druhé dítě jsi porodila doma. Jak na domácí porod vzpomínáš a co pro tebe tato volba představovala?

Volba domácího porodu nebyla samozřejmá. Dlouho jsme s partnerem o tom, kde přivedeme na svět našeho druhého syna, debatovali. Postupně jsme zpracovávali různé otázky a nejistoty. A nakonec to bylo svobodné rozhodnutí nás obou. Při porodu nás doprovázely dvě zkušené porodní asistentky a považuji toto své rozhodnutí za jedno z nejlepších v mém životě. A také je to velký vklad do Vojtova života. Bezprostřední okamžiky po porodu a pak další dny jsme mohli být jako rodina spolu, obklopeni lidmi, kteří nás podporovali. Okolnosti druhého porodu mě velice posílily, měla jsem dojem, že se všechno děje tak, jak má, že tomu, co se děje, rozumím. Ale myslím, že bych dokázala mít podobný dojem i z porodu v porodnici, pokud bych se tam cítila bezpečně a měla odbornou a respektující péči porodní asistentky. To jsem bohužel v porodnici u prvního porodu nezažila. Přála bych všem ženám, aby v souvislosti s porodem mohly dělat samá pozitivní a svobodná rozhodnutí.
S Lucií Harnošovou z Brány k dětem a Zorou Javorskou z Nesehnutí.

Jak vnímáš aktuální situaci v českém porodnictví, posouvá se někam možnost žen, které chtějí rodit přirozeně, s vlastní porodní asistentkou, ambulantně apod.?

Mnoho organizací, hnutí i jednotlivců věnuje spoustu energie do toho, aby se v České republice situace změnila. Myslím, že už i Ministerstvo zdravotnictví chápe, že nemůže ignorovat zájem žen o kontinuální péči v těhotenství a při porodu. Ta je podle mnoha zahraničních výzkumů tím nejbezpečnějším typem péče pro zdravou ženu a její dítě. V zemích, kde je svobodná volba péče v těhotenství a při porodu možná, se tak stalo právě na základě tlaku žen, které tuto péči vyžadovaly. I české ženy si umí stále více při porodu říkat, jaká je jejich představa péče, píší porodní přání a odcházejí z porodnice bezprostředně po porodu (ambulantní porod). Zároveň ale pořád nejsou vzácností případy žen, kterým bylo po porodu odebráno dítě, nebo kterým byly při porodu prováděny praktiky, jež nedoporučuje Světová zdravotnická organizace (např.: nástřih hráze nebo tlačení na břicho, tzv. Kristellerova exprese).
S francouzským porodníkem, průkopníkem humanizace porodu, Michelem Odentem.

Britská vévodkyně Kate nedávno porodila svou dceru Charlotte se dvěma porodními asistentkami, které o ni a její dceru následně pečovaly i bezprostředně po porodu v jejich domově. Věřím, že české ženy mají nárok na stejnou péči jako členky královských rodin. V současné době se jedná o vybudování porodních domů v Praze a v Brně. Mohla bys nám popsat, jak se situace vyvíjí a co by tato možnost představovala pro rodící ženy?

V zahraničí je péče v porodních domech nebo centrech porodních asistentek přímo v porodnicích běžnou součástí péče. V porodním domě je žena ve výhradní péči porodní asistentky a v případě např. nepostupujícího porodu může se svou porodní asistentkou přejet do blízké porodnice, se kterou porodní asistentka spolupracuje. V České republice několik porodních asistentek o otevření porodního domu usiluje, jeden už dokonce dříve v Praze fungoval (Porodní dům U čápa). V současné době se snažíme oslovit partnery (zřizovatele porodnic, lékaře, pediatry) s nabídkou diskuze u kulatého stolu, kde bychom společně vymysleli, jak vznik sítě porodních domů v naší zemi podpořit.

Obrací se na UNIPA hodně těhotných žen s prosbou o zprostředkování kontaktu na vlastní porodní asistentku?

Ano, obrací se na nás stále více žen. Některé hledají porodní asistentku k domácímu porodu, jiné by se rády domluvily na kontinuální péči včetně doprovodu do porodnice, mnohé hledají laktační poradenství nebo kurzy předporodní přípravy. Je mi líto, že mnohé ženy musím zklamat, protože v některých krajích samostatně působící asistentky teprve sbírají odvahu otevřít vlastní praxi. Za jejich váháním stojí přístup státu, který nejenom, že tuto péči nepodporuje, ale dokonce porodním asistentkám jejich péči znemožňuje.

UNIPA

Unie porodních asistentek je nezisková profesní organizace. Usiluje, aby členkami byly ty porodní asistentky, které se chtějí rozvíjet a chtějí pečovat o ženy i jejich děti s respektem, v souladu s doporučeními vědeckých výzkumů a mezinárodních organizací. Mnoho porodních asistentek se k členství v UNIPA připojuje již při studiu. UNIPA spolupořádá mnoho akcí pro rodiče – například Světový týden respektu k porodu nebo konferenci Aktivní rodičovství. Natáčí krátké filmy o práci porodních asistentek, kojení a péči o dítě (www.unipa.cz) a provozuje on-line poradnu pro těhotné ženy. V rámci České ženské lobby se pokouší spolu s dalšími organizacemi o systémovou změnu v porodnictví. Každý, koho představené aktivity zaujaly, je srdečně zván, aby se k UNIPA připojil v rámci Kruhu přátel UNIPA.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Hájíme práva žen v ČR podpořeném Nadací Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.