čtvrtek 27. srpna 2015

Dana-Sofie Šlancarová: Premenstruační fáze někdy zajímá více muže než ženy

Cyklická žena do každé rodiny! Proč? Protože všechny příslušnice něžného pohlaví procházejí čtyřmi velmi odlišnými fázemi souvisejícími s jejich menstruačním cyklem. A to ať si to uvědomují, nebo ne. Dana-Sofie Šlancarová, která stojí za projektem Cyklická žena, učí rozumět  řeči a potřebám ženského těla nejen slečny a dámy, ale i muže. A naslouchá jich stále víc. Kdo by také nestál o spokojenější partnerský život nebo pohodovější vztahy na pracovišti?
Dana-Sofie Šlancarová
Co vás přivedlo k tématu ženské cykličnosti? 
K ženské cykličnosti jsem se dostala přes svoji velmi bolestivou menstruaci. Byla mi tak nepříjemná, že jsem se toužila jí zbavit. Pak se mi to podařilo na pět let, kdy jsem byla těhotná a kojila, ale potom menstruace pochopitelně přišla znovu. Jenomže v té chvíli zaúřadoval Vesmír a skrze kamarádku mi doručil tehdy čerstvý film Diany Fabiánové Měsíc v nás. Ten film naprosto změnil moje nahlížení na menstruační cyklus a moje předchozí bolesti už se nikdy neobjevily.

Začala jsem se o téma zajímat dál a objevila jsem knihy Mirandy Gray, tehdy ještě anglicky. Mezitím Barbora Zemanová (Nádvorníková) založila projekt Měsíc v nás, ve kterém jsme se sdružily a odkud pak vzešel i popud k přeložení a vydání Mirandiny knihy Cyklická žena. Ta už vyšla v mém nakladatelství a záhy z ní nebyla jen prodejní stránka knihy, ale celý globální projekt, který se i nadále rozrůstá, aktuálně třeba o knihy a pomůcky o ženské cykličnosti pro muže.
Jak vám přijetí vlastní cykličnosti změnilo život?
Přijetí cykličnosti mi přineslo spoustu věcí a mohla bych o tom vyprávět mnoho hodin nebo napsat další knihu. Když to zestručním, přineslo mi důvěru v sebe a v moje tělo, přijetí sama sebe i se svými proměnami a časy, kdy jsem takzvaně nevýkonná a neschopná (což není pravda), a objevení nových schopností a nových druhů kreativity.

Přijetí cykličnosti změnilo celý můj život. Dneska přesně vím, jaké činnosti si mám plánovat na jaký čas, protože vím, že na ně budu mít náladu, chuť i zesílenou schopnost. A když mě něco trápí, uvědomuji si, že je to tím, že nenaplňuju potřebu některé z fází – a můžu s tím něco dělat.
Momentka z kurzu.
Může být podle vás přijetí vlastní cykličnosti tím důležitým prvním krokem, který ženu nasměruje ke spokojenějšímu osobnímu, partnerskému i pracovnímu životu? Máte nějaké příklady z praxe?
Rozhodně. Já říkám, že mnoho českých žen trpí syndromem matky údernice, který jsme převzaly od svých maminek a babiček. To je ta žena, která dává nejdřív všem ostatním a na ni nikdy nezbude. Taková žena také ignoruje projevy svého těla, že by měla třeba v menstruační fázi vypnout. A přitom nic na tomhle světě není perpetuum mobile, aby jelo pořád a bez zastavení a nepotřebovalo nějakým způsobem dobíjet energii. A doba menstruace je právě časem dobíjení energie.

Pokud žena svou cykličnost přijme, objeví, že i v časech, kdy dřív byla vyčerpaná, může fungovat efektivně – ale jinak. Objeví dary, které jí byly doposud neznámé, protože potřeba výkonu po celý měsíc jí neumožňovala se zastavit a hledat možnosti jiné kreativity, kterou jí přináší každá z fází. A ono stačí opravdu málo, dopřát si trochu víc odpočinku v pozdní premenstruační fázi a na začátku fáze menstruační. A pak přijmout, že jsou chvíle, kdy naše tělo říká "dost". Mnoho energie totiž spotřebováváme zbytečným bojem s tím, že nemůžeme, ale "musíme".

A příklad z praxe? Mám řadu klientek, u kterých jsme začínaly pracovat na bolestivé menstruaci nebo premenstruačních křečích a po pár koučovacích sezeních jsme najednou mluvily o tom, že dotyčná by ráda rozjela vlastní podnikání, a netrvalo ani půl roku a má ho a je v něm úspěšná... A na začátku bylo totéž co u tolika jiných žen: makám, makám, makám, i když už nemůžu, ignoruju signály svého těla, které mě pak ale dožene v premenstruační fázi a dá mi to sežrat. Když se toto posune, začnou si ženy víc věřit a vnímat to, co v životě nechtějí, a začnou svoje životy měnit globálně.

Mám i jednu kamarádku majitelku firmy, která díky mé knize 7 návyků efektivní Cyklické ženy zcela překopala svou firemní kulturu, protože jí tyto informace přišly natolik zásadní, že je chtěla zohlednit i ve fungování své firmy a svých zaměstnankyň i zaměstnanců.
Na setkáních, která pořádáte, probíráte i vliv hormonální antikoncepce na ženské tělo. Poslední dobou se konečně začalo veřejně mluvit o jejích zdravotních rizicích. Vnímáte i nějaká další?
Těch rizik je celá řada, zmíním dvě nejhlavnější. Za prvé žena celkově ztrácí schopnost vnímat svět kolem sebe, její vnímání je najednou plošší. Je pak možná výkonnější – ale má ze života to, co opravdu chce? Toť otázka. Některé ženy popisují tento stav tak, že přestaly být samy sebou a že to vnímali i jejich muži a třeba jim hormonální antikoncepci zakázali, protože takovou ženu nechtěli.

Druhé riziko, o kterém téměř nikdo nemluví, je, že hormonální antikoncepce snižuje chuť ženy na sex. Většina žen začne antikoncepci brát právě pro to, aby si mohla začít užívat sex, ale najednou chuť na sex zmizí a nikdo neví proč. Je to proto, že tělo se díky antikoncepci dostane do stavu jakéhosi umělého těhotenství – a když je žena těhotná, už nepotřebuje tak moc hledat muže, se kterým by měla dítě. Už ho má, i když ho nemá...

V naší knize Návod na ženy, kterou jsem napsala se svým mužem Erikem Hutterem, jsme tématu antikoncepce věnovali celou kapitolu.
Přesvědčit ženy o výhodách "kamarádství" s jejich cyklem asi není takový problém, když ho jsou schopné vnímat. Jakou zkušenost máte v tomto ohledu s muži? Máte nějakou radu, jak je k tomuto tématu nenásilně přivést? 
Překvapivě jsou to někdy ženy, které o svém cyklu nechtějí slyšet. Říkají, že berou antikoncepci a nic takového nemají a nechtějí o tom vědět. Muži se dají většinou nalákat zmínkou, že svým ženám můžou porozumět. Že nejsou nevypočitatelné, jen že jejich vypočitatelnost má měsíční periodu. A že negativní projevy premenstruační fáze můžou zmizet. 

O tom chtějí všichni muži slyšet, protože všichni muži projevy premenstruačního syndromu velmi dobře  znají. Tak se s nimi navážete první kontakt a oni se pak ptají dál a víc. Jak je to s chutí na sex, jestli se proměňuje během měsíce. Jak je to se sexem v období menstruace. Jak tohle můžou ženy začít využívat v zaměstnání a tak dále.
Firmám nabízíte výuku cyklického time managementu. Co si pod tím máme představit?
Je to úplně nový druh time managementu, který zohledňuje cyklus ženy. Vychází z toho, že má fáze, ve kterých jí něco jde samo a lehce a něco naopak trochu míň. Proč se tlačit do něčeho, co nám dnes nejde, a vydávat na to obrovské množství energie, když zítra nebo pozítří totéž zvládneme zcela bez úsilí? Každá žena může objevit tyto své zesílené schopnosti a najít nové druhy kreativity, které předtím neznala, protože se snažila jet jenom v jednom modu fungování.

Tohle se ženy snažím naučit, ukázat jim, jaké dary jim přinášejí jejich jednotlivé fáze, aby jich mohly využívat ve svém zaměstnání či podnikání, i globálně ve svých životech. Dynamická fáze je například skvělá na překonávání výzev, multitasking, začínání nových věcí, učení se nových věcí, racionální a logický postup na věcech... Ovulační fáze je ideální pro komunikaci, ať už jsou to kolegové nebo zákazníci, klienti nebo úřady či obchodní partneři. Žena je velmi empatická a dokáže dosáhnout svého citlivými ženskými prostředky.

Premenstruační fáze je geniální v tom, že máme touhu věci dokončovat a jsme velmi kreativní. Já jsem například jednu ze svých knih napsala během jediné premenstruační fáze. Byla jsem napojená na zdroj (protože v této fázi nám také roste intuice) a prostě jsem psala, dokud nebylo hotovo. A fáze menstruační nám slouží k dobíjení baterek a spojení se svým vnitřním kompasem. Jdeme správně? Naše schopnost hlubokých vhledů nám tuto informaci vždycky v této fázi dá.
Magnetické "kolečko" cyklické ženy
Pořádáte také menstruační večírky, kam mohou přijít jednotlivci i páry. Jak takové setkání vypadá?
Účastníci se na něm dozvědí, jak fungují čtyři fáze ženského cyklu. Co kdy ženám jde i nejde, jak se ve které fázi cítí, co prožívají. Jaké jsou jejich zesílené fáze a jak je můžou začít využívat pro sebe i pro svoje okolí. Jak si ženy můžou plánovat svůj měsíc, aby se cítily v pohodě a zvládaly všechno, co potřebují. Hodně mluvíme o antikoncepci a hodně mluvíme o premenstruační fázi. Kde se bere fakt, že je pro mnoho žen (i mužů) tak nepříjemná. Kde se berou naše tlaky a stresy, které pak přenášíme na okolí.

A hodně také sdílíme, protože zrovna váš příběh může být naprosto zásadního pro vašeho souseda, protože zažívá totéž, ale nevěděl, že to někdo jiný má taky tak – a že existuje řešení. Některé ženy třeba po vysazení antikoncepce dlouhodobě nemenstruují, ale stydí se o tom mluvit – nicméně je to hodně trápí. Když o tom na kurzu promluví někdo jiný, přidají se a společně hledáme řešení. Vím o ženě, která nemenstruovala více než 11 let a dnes má zdravé a krásné dítě...

Na večírek někteří přicházejí i s obavami nebo mírným despektem. O takových věcech se přece nemluví, ne? Ale když jim rozkryju, že menstruační cyklus na nás má vliv 24 hodin denně, ať jsme ženy nebo muži, a že spousta věcí se dá začít využívat pozitivně, z večírku odchází banda smějících se lidí, kteří po sobě pokřikují věty jako "Zítra jsem day 1!" nebo "Mám já taky PM fázi, když jsem chlap?"

Vím, že cyklické informace jsou informace, které mají schopnost měnit životy lidí... Takže na svůj kurz všechny srdečně zvu. Garantuju, že nikdo neodejde stejný .-).
I takto může vypadat firemní menstruační večírek.
Dana-Sofie Šlancarová
- vystudovala češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně
- působila jako překladatelka, korektorka, fotografka a novinářka
- založila firmu a nakladatelství OSULE a o něco později také projekt Cyklická žena®
miluje cykličnost a vědomý život - kromě předávání těchto principů také překládá tematickou literaturu a píše vlastní články a knihy (více informací o jejích projektech na www.cyklickazena.cz, www.navodnazeny.cz)
- maminka osmiletého Tobiáše, patří mezi průkopníky unschoolingu v Čechách
- žije v Českých Budějovicích a mezi některé další její vášně patří práce se sny v businessu (je žačkou australské snové koučky Jane Teresy Anderson), pětiprsté botičky a běh



Chtěli byste Danu-Sofii Šlancarovou potkat osobně na Menstruačním večírku? Máte možnost 10. září 2015 od 18:00 v brněnské Bráně k dětem. Podrobnosti najdete zde.


Doporučujeme ještě přečíst:

úterý 25. srpna 2015

Látkové vložky – přežitek, nebo luxus?

Malé úhledné barevné měkké balíčky, které velmi rádi na stáncích i v prodejně všichni vezmou do ruky, prohlížejí si je se zájmem a nadšením... ovšem jen do chvíle, než zjistí, že se jedná o látkové vložky. V tomto okamžiku někteří dokonce vložku štítivě odhodí naším směrem a vykřiknou „blé“. Když si ale vyslechnou způsoby jejich používání, často odchází s minimálně jedním kouskem na vyzkoušení.

„Látkové vložky jsem dostala od kamarádek k narozeninám. Že prý budu nadšená. Pochybovala jsem, ale měly pravdu. Když jsem si vzala látkovku poprvé, zapomínala jsem, že ji mám. Žádné tření igelitu na stehnech, tvrdé cosi mezi nohama, nic. Jen jako tlustší kalhotky. A ráno nezapáchaly. Jak jsou prodyšné, nedošlo k zapaření. A mě přesvědčilo. To že je musím namáčet a prát, je malá daň za pohodlí a zdraví,“ vysvětluje Kateřina, která látkovky používá víc než rok.

5 základních otázek o látkových vložkách:

1. Jak funguje jejich používání?

Látkové vložky jsou vyrobeny z různých materiálů – bambusu, bavlny, konopí. Uvnitř vložky nebo z její vnitřní strany bývá velmi často i vrstva PUL (polyester s polyuretanovým zátěrem), která je nepropustná a zároveň prodyšná. Látkové vložky jsou opatřeny křidélky s patentky pro zapnutí na kalhotky. Na kalhotkách drží, nesjíždějí. Jsou diskrétní a velmi bezpečné na používání. Mění se stejně často jako klasické vložky či tampony.

2. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Vložky si můžete vybrat intimní – tenké, menší, bez PUL vrstvy. Denní – větší, obvykle s PUL vrstvou. Noční – dlouhé vložky opatřené PUL vrstvou. Intimní vložky se používají ke konci cyklu nebo při běžných dnech bez menstruace. Intimní vložky se také velmi často používají jako „pojistka“ při používání menstruačního kalíšku. Noční vložky používáme na noc nebo při silnějším krvácení na začátku menstruace. V případě velmi silného krvácení lze použít i dvě noční vložky. A denní vložky používáme dle potřeby v dalších dnech cyklu.

V dnešní době jsou již desítky výrobců látkových vložek, a proto doporučuji si vložky prohlédnout a vyzkoušet si i více typů, než si vyberete kompletní výbavičku z vámi nejoblíbenějšího typu, střihu a výrobce.

„Mě zaujaly látkové slipky. U umělohmotných mi začalo vadit množství odpadu, který jejich používáním produkuji. Je to sice jen malá vložtička denně, ale za měsíc už je to docela hromada. Tak jsem si řekla, že zkusím slipky. Ty se tolik neušpiní a jednou týdně je přemáchnout s bílým prádlem nebude problém. O tom, že bych je používala i během menstruace, mě vůbec nenapadlo. Teď je nosím skoro pořád, jen na první dva dny, kdy hodně krvácím, používám kalíšek. Ze značek mám dobrou zkušenost s Imse Vimse, jsou hezky štíhlé a hebké, takže žádná plína,“ vysvětluje své zkušenosti pětatřicetiletá Jana.

3. Jakým způsobem o ně pečujeme?

Po použití je můžeme skladovat několik hodin (případně dní) v prodyšných taštičkách, případně pytlících na pleny, které jsou vyrobeny opět z prodyšného PUL materiálu. V koupelně je pak namočíme do studené vody a necháme odmočit. Vypereme je společně s dalším prádlem v pracím prášku (ideálně ekologickém) bez použití aviváže na šedesát stupňů.

Vyberete-li si bílé látkové vložky, můžete do praní použít i žlučové mýdlo nebo sůl na skvrny. Vložky s potisky nepouští barvy, takže je můžete prát s jakýmkoliv dalším prádlem. Po vyprání je pověsíte na sušák, kde schnou cca 12–24 hodin a znovu použijete nebo schováte na další cyklus.

Pro praní lze používat i síťky na prádlo, které se využívají na látkové pleny nebo na praní jemného prádla. V síťce, kterou máme připravenou v nádobě (v kyblíku) skladujeme vložky a pak je společně i se síťkou vložíme do pračky. Výhodou je, že nemusíte na vložky přímo sahat.

4. Používají se jen na doma nebo po celou menstruaci?

Některé ženy kombinují používání látkových vložek s menstruačním kalíškem nebo naopak s používáním konvenční dámské hygieny. Můžete tedy nosit látkové vložky jen na doma a mít tak zajištěný komfort a velké pohodlí v čase stráveném doma.

Je však možné zažívat tento komfort i během celého dne, ať jste kdekoliv. Stačí mít s sebou praktický pytlík nebo taštičku na vložky (z prodyšného PUL materiálu), kde máte připravené čisté vložky a kde máte i oddělenou část na použité vložky.


5. Kolik potřebuji kusů?

Pro vyzkoušení můžete mít klidně jeden kus, ideálně jeden kus od každého typu (denní, noční, intimka). Pro používání během celé menstruace však doporučujeme mít minimálně 25 kusů. Čím víc jich máte, tím méně často je musíte prát.

Vložky vydrží stovky a stovky praní, takže výbavička vydrží minimálně pět let až maximálně na deset let. Pokud se zachází špatně s PUL materiálem (moc se natahuje, dává se do sušičky, suší se na topení), snižuje se tím jejich životnost.

Proč vyzkoušet látkové vložky?
- šetří peníze
- šetří přírodu
- jsou velmi pohodlné
 - jsou spolehlivé
- jsou i pro ženy, kterým nesedí kalíšek
- dají se kombinovat s dalšími dámskými potřebami
- máte větší kontakt se svým tělem a svým cyklem

Látkové vložky můžete koupit například na www.branakdetem.cz.

Autor textu: Lucie Harnošová


Doporučujeme ještě přečíst:

neděle 23. srpna 2015

Nápady za pár korun: Uklízejte s grapefruitem, pleť hýčkejte mlékem

I když regály v drogeriích přetékají čističi, odstraňovači a přípravky snad úplně na všechno, občas se před koupí další lahvičky vyplatí zapátrat, jestli byste ji jednoduše nemohli nahradit něčím, co máte doma ve spíži nebo ve sklepě.

Opravdu hodně jsme se pobavili u videí na toto téma dostupných na just.net.au. Proto vám přinášíme nejen překlady jednotlivých návodů, ale i další tipy na ekologický úklid a přírodní krášlení.

Čistič koupelen
Potřebujete vyčistit vanu nebo umyvadlo? Místo do drogerie zamiřte do prodejny potravin pro grapefruit. Stačí ho rozkrojit na dvě poloviny, důkladně posolit a takto vyzbrojení se vydat do koupelny. Rozkrojenou částí vyleštěte vybraný povrch. Pak vanu nebo umyvadlo opláchněte a užívejte si čistou a voňavou koupelnu. Podobně účinná, i když podstatně méně vonící, je také směs jedlé sody a octu.

Zdroj: just.net.au
Čistič skla
Grapefruit v hlavní roli v tomto případě střídá citrón, jehož šťávu smíchejte s vodou. Svěže vonícím roztokem pak umyjte okna. Účinný domácí čistič na sklo si můžete namíchat také z octu, lihu, škrobu a teplé vody.

Čistič toalet
Chcete si při úklidu zahrát na malého chemika? Pak nahraďte drahé a většinou zbytečně agresivní čističe toalety jedlou sodou a octem. Autoři videa doporučují obě ingredience smíchat v rozprašovači a aplikovat až poté. Pokud si chcete užít bouřlivou chemickou reakci, rozprašte sodu uvnitř toalety a zalijte ji octem. Bublinky a šumění zaručeny J. Pokud máte jen ocet, vystačíte si i s ním, ideální je nechat ho působit přes noc.


Odstraňovač vodního kamene
Naprostá zhouba pro pračku, myčku i rychlovarnou konvici – tak bývá prezentován vodní kámen. Zbavíte se ho ale velmi snadno, stačí použít kyselinu citronovou. Pračku či myčku vyčistí zhruba 200 gramů, u kávovaru se dávkuje co litr, to lžíce. Na rychlovarnou konvici stačí jedna až dvě lžíce a ve vašem čaji už nebudou plavat kousky usazenin.
Odstraňovač zápachu
Na nepříjemné pachy je specialista jedlá soda. Nasypanou na talířek ji můžete vložit do ledničky, její roztok vás zbaví pachů a usazenin z odpadů, ale i plastových misek na potraviny či kuchyňského prkénka. Soda si poradí také s nevábně vonícími zvířecími pelíšky a toaletami, popelníky, potahy z auta nebo rybářskou výstrojí.

Osvěžovač vzduchu
Nejpřirozeněji svůj domov provoníte éterickým oleji. Nakapat je můžete třeba na malý polštářek či kousek neglazované keramiky. Pro toalety je velmi účinným řešením miska naplněná jedlou sodou pohlcující zápach, do níž podle potřeby přidáte éterický olej.

Leštidlo na boty
Banánová slupka je vděčnou rekvizitou klasických grotesek. Co jí ale dát důstojnou druhou šanci? Její vnitřní částí přetřete boty a své dílo doleštěte k dokonalosti suchým hadříkem. Další variantou, jak se při čištění bot vyhnout chemii, je nanést na obuv směs olivového oleje a citronové šťávy.
Zdroj: just.net.au
Leštidlo na nábytek
Směs citronového džusu a olivového oleje také dokáže trumfnout drahá leštidla na nábytek. Na vybrané kousky domácího inventáře roztok naneste hadříkem. Na závěr ošetřené povrchy otřete a přeleštěte kouskem měkké látky.

Leštidlo na kov
Mouku by v leštidle na kovové povrchy čekal asi málokdo. Když se ale smíchá se solí a octem, získáte překvapivě účinnou pastu. Naneste ji hadříkem na kovový povrch a poté už jen nasucho přeleštěte a máte hotovo.

Nahrubo očištěným nerezovým povrchům vrátí krásu i obyčejný olivový olej. Lesk šperků zase oživí krátká koupel v mýdlové vodě následovaná opláchnutím a důkladným osušením. Tento postup ale nemusí být vhodný pro některé typy drahých kamenů.

Voňavý prostředek na prádlo
Obyčejná jedlá soda má opravdu mnoho využití. Může se stát i součástí domácího pracího prostředku, kdy se do ní vmíchají lístky čerstvé bazalky a směs se nechá dva týdny uzrát. Po odstranění listů se dává půl šálku sody na jednu várku prádla.

Osvědčeným přírodním pracím prostředkem jsou také mýdlové ořechy. Na jednu várku prádla potřebujete podle tvrdosti vody 3 až 5 kousků, lze je používat i opakovaně. Mýdlové ořechy jsou vhodné zejména pro praní barevného prádla, ale i na choulostivé kousky z vlny, hedvábí a funkční textil. Díky jejich přirozenému změkčujícímu účinku nemusíte používat aviváž.
Pleťový krém
Protože se konvenční kosmetika stále častěji objevuje mezi významnými zdroji toxických látek, není od věci vědět, jak se obejít třeba bez pleťového krému. Recept na pěstící koupel připomíná časy, kdy si každý musel vystačit s tím, co našel doma ve spíži. Do připravené lázně nalijte šálek mléka, dva šálky ovesných vloček a trochu medu. Po rozmíchání ingrediencí následuje deseti až dvacetiminutová relaxační koupel.

Pokud vás trápí akné či vyrážky, vyzkoušejte protizánětlivý heřmánek. Dvě hrsti sušených květů přelijte vařící vodou, po patnácti minutách luhování sceďte a odvar přilejte do koupele.

Prostředek na popáleniny
V případě drobných popálenin si vystačíte s poctivým medem nejlépe od známého včelaře, u kterého máte jistotu, že ho ničím „nevylepšuje“. Výbornou první pomoc poskytne také oblíbená rostlina aloe vera podobná kaktusu. Rozříznutý list přiložte na popálené místo a nechte působit.

Úleva při spálení od sluníčka
Že se sluneční paprsky na vaší pleti podepsaly více, než by vám bylo milé? Zabavte v kuchyni okurku, nakrájejte ji na kolečka a přiložte na postižená místa. Chladivou úlevu zařídí také bílý jogurt, podobně působí i obklady z mléka a tvarohu.

Zdroj: just.net.au
Ústní voda
I když je dnes nabídka ústních vod opravdu bohatá, řada z nich na ústní dutinu působí zbytečně agresivně, nemluvě o použitých umělých barvivech a dochucovadlech. Pokud toužíte po svěžím dechu na přírodní způsob, stačí do vroucí vody vložit zhruba pět kousků skořicové kůry nechat pět až deset minut povařit. Vychladlým odvarem vyplachujte ústa asi minutu, nepolykejte.

Velmi účinná je také domácí ústní voda s hřebíčkem. Na dno lahvičky nasypte hřebíček, zalijte alkoholem, přidejte pár kapek citronového éterického oleje, zbytek lahvičky naplňte vodou a nechte dva týdnu luhovat. Další inspiraci pro jednoduchou výrobu domácích krášlidel můžete načerpat třeba na našem kurzu Výroba přírodní kosmetiky.

Repelent proti hmyzu
Po grepfruitu a citronu přichází na řadu pomeranč. Vnitřek vám tentokrát zůstane, potřebujete jen jeho kůru. Její vnitřní částí potřete místa nechráněná oblečením. A komáři i ovádi si musejí nechat zajít chuť. Samozřejmě je vhodné použít kůru z chemicky neošetřeného plodu. Pokud ho nemáte k dispozici, můžete si vyrobit domácí repelent z přírodních éterických olejů či výluhů z rostlin, jejichž vůně hmyz odpuzuje. Repelentními účinky se mohou pochlubit například levandule, šalvěj, rozmarýn nebo hřebíček.
Zdroj: just.net.au
Upozorňujeme že, některé jmenované látky mohou při kontaktu s kůží vyvolat alergické reakce. Je proto vhodné používat ochranné prostředky a před aplikaci na pleť nejdříve na malém kousku kůže otestovat snášenlivost.

Autor textu: Zuzana Klementová

Doporučujeme ještě přečíst:

čtvrtek 20. srpna 2015

Vyzkoušeli jsme: Clean Touch oplach lahví

"Tak to jsem zvědavá, jestli ty usazeniny pustí. Mám tuhle lahev ráda, protože je skvělá na cestování, ale těžko se čistí, i když na ni vezmu kartáč," okomentovala kolegyně Petra předávku své oblíbené půllitrové lahve Ohyo, která se stala hlavní hrdinkou našeho testu. Čistič lahví Clean Touch od Tierra Verde jsme se totiž rozhodly postavit před opravdovou výzvu - poradí si i se špínou nastřádanou v jejích četných záhybech?
Původní stav - usazeniny zejména ve spodní a horní části lahve.
S ukořistěnou lahví a Petrou v patách jsme zamířily do kuchyňky. I když si původně chtěla vyzvednout až vyčištěnou lahev, nakonec se rozhodla, že se pro jistotu do testování aktivně zapojí, abychom na její zelené kamarádce, se kterou už absolvovala nejeden letní festival, nenapáchaly nějaké nevratné škody. 

Vzorek oplachu Clean Touch jsme dle pokynů výrobce do lahve nasypaly celý a přidaly vodu ohřátou v rychlovarné konvici. Kýženou čistící reakci ohlásilo spokojené šumění a bílá pěna. Abychom dosáhly co nejlepšího výsledku, Petra se s horlivostí sobě vlastní ujala protřepávání obsahu. Přitom co chvíli kontrolovala, jestli už se usazeniny, které v záhybech lahve ulpívaly po několik měsíců používání, míní odporoučet.
V bílé pěně jsou patrné odloučené usazeniny.
Po pěti minutách bylo zřejmé, že velká část zahnědlých kruhů z lahve zmizela, aniž bychom jim musely pomoci kartáčem nebo jinou hrubou silou. Větší kousky nánosů byly patrné i v husté bílé pěně. A protože nás v panujícím pekelném horku protřepávání přestalo bavit, ponechaly jsme oplach, ať svou práci dokončí samostatně. 

Závěrečnou kontrolu lahve jsme podnikly asi za půl hodiny. Až na několik hnědých šmouh u uzávěru, kam nedosahovala hladina vody smíchané s oplachem, byl vnitřek lahve opravdu důkladně vyčištěný. A zmíněné šmouhy to vzdaly poté, co jsme lahev na chvíli postavily na uzávěr, aby si také užily koupel v očistné lázni. Pokusný objekt jsme předaly spokojené majitelce, se kterou ještě určitě stihne nejednu letní akci.
Po vyčištění - Clean Touch si poradil i s několikaměsíčními usazeninami.
Na závěr dodáváme, že oplach Clean Touch je vhodný i pro ruční mytí dětských lahviček na mléko, skleněných a plastových nádob. Poradí si nejen s vápenatými usazeninami, ale také s nežádoucími pachy, tuky a nepříjemným biofilmem, který se zejména v horkých dnech tvoří uvnitř lahví.

úterý 18. srpna 2015

Voňavé léto budiž pochváleno

Léto milujeme stejně jako vy a těšíme se na něj už od podzimu. Najednou se začne zelenat a pak už je jen krůček k té záplavě barev a vůní! Jak říká známý britský aromaterapeut Jan Kusmirek: „Byli jsme zrozeni, abychom chodili po voňavé zemi.“ Pojďme si to tedy užít. Kdy jindy, než v létě a jak jinak, než s aromaterapií.
Na začátek mám dobrou zprávu pro všechny milovníky přírodních vůní. Z posledních farmaceutických výzkumů, které představila Dr. Kateřina Svoboda na semináři v Centru aromaterapie Nobilis Tilia na Vlčí Hoře, vyplývá, že přírodní éterické oleje zvyšují propustnost pokožky až o 30 procent. V krémech a jiných kosmetických přípravcích zrychlují pronikání účinných látek dvojnásobně! 
Autorka textu Adéla Zrubecká.
Představte si například, že tak důležitá bioaktivní látka pro léto, jakou je vitamin E, vás bude chránit dvakrát rychleji. Anebo bambucké máslo, obsažené v krémech či pleťovém mléku Karité, začne regenerovat vaše kožní buňky po opalování v polovičním čase. A co teprve karoten a Aloe vera v  Obličejovém regeneračním oleji Carotino! Ano, věděli jsme, že to funguje, ale je příjemné si představit, jak rychle, jak přesně, jak dokonale…

Už se těším na ty sladké okamžiky horkého léta, kdy ucítím na rozpálené pokožce chladivé účinky květovévody. Jestliže pouhá voda funguje na pokožku jako ten nejjemnější peeling, pak hydrolát (květová voda) je pravý opak. Hydratuje, regeneruje a chrání. Navíc slouží jako jemný parfém. Moje nejoblíbenější je květová voda z růže damašské, ale stále častěji využívám i léčebné účinky květové vody z levandule. Že voní jako mokré seno? A to není romantické?


Hmyz a jiné letní breberky

I na ně platí aromaterapie. Vždyť ochrana před žravými škůdci a hmyzem je jednou ze základních funkcí, kterou má vonná silice v rostlině. Když se ze silice získá éterický olej, nese si dál tento pro přežití důležitý účinek. Abyste odradili různé létací a lezoucí kamarády z přírody od kobercových náletů, využijte například éterického olejecitronely. 20-30 kapek nařeďte v 50 ml vody ve spreji, silně protřepejte a ihned nastříkejte na oblečení. Před každým novým postřikem směs znovu silně protřepejte. Citronelu můžete použít i na noc do odpařovače či aromalampy. Komáry odpuzuje také máta, lemongras a levandule.

Pro repelentní účinky na pokožku použijte stejný postup do vodního spreje, ale s éterickým olejem levandule. Čistý levandulový olej můžete použít v kapkách na spodní část nohavic u kalhot, boty, případně na tričko před výletem do lesa, abyste od návštěvy odradili klíšťata a mravence. K ošetření hmyzích štípanců jsou vhodné základní éterické olejelevandule a tea tree. Oba oleje se používají neředěné na pokožku a mají silné antiseptické a hojivé účinky. Levandule se úspěšně používá proti svědění po hmyzím štípnutí. Vhodnou synergickou směsí éterických olejů je Univers s využitím právě na tyto účely.

Inhalační tyčinky – pomoc při cestování

Je mnoho dobrých důvodů, proč využívat aromaterapii při cestování. Je účinná, když na vás „něco leze“, zlepšuje náladu, když se vyskytnou nečekané události (což je na cestách téměř neustále), posiluje při únavě. Trávíte-li na dovolené nebo cestou na ni hodně času v autě, máte ideální příležitost posílit své zdraví. Pomocí keramické destičky nebo papírového kapesníčku a vybraného éterického oleje si můžete vytvořit prostředí, jaké potřebujete, ať už si vyberete zacílit na viry a bakterie či na uvolněnou komunikaci. 

Do kapsy si pořiďte Inhalační tyčinku proti stresu a můžete vyrazit. Vlastně by bylo nejlepší pořídit si rovnou celou sadu čtyř inhalačních tyčinek na cesty, protože každý může potřebovat něco jiného. Tatínek, který řídí už šest hodin, rád přijme tyčinku proti únavě, Mařence uleví tyčinka proti nevolnosti a Jeníčkovi tyčinka proti nachlazení uvolní ucpaný nos. A víte, že bylo také prokázáno, že i pouhá inhalace zlepšuje stav vaší pleti? Tak vám přeji nejen zdravé, ale také krásné a voňavé cestování!
Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly č. 9

Autor textu: Adéla Zrubecká
                     aromaterapeutka a spolumajitelka společnosti Nobilis Tilia s.r.o.
                     www.nobilis.cz

Doporučujeme ještě přečíst:

čtvrtek 13. srpna 2015

Představujeme tým: Chápu všechny zákaznice a jejich poznámky k objednávkám

Zuzka Otrubová z pardubické pobočky zpovídá Andrejku Růžičkovou – koordinátorku brněnského eshopu.

Ano, tento rozhovor jsme dostaly jako jeden z pracovních úkolů. Ne, neřekl nám na poradě ve studené zasedačce šéf: “Tohle je třeba udělat, takže vybereme dva dobrovolníky.” To jen při společném setkání kolegyňku Katku napadlo: “Jé, holky, vy plánujete ty společné jarní prázdniny. Nechcete při té příležitosti sfouknout rozhovor pro Nákup všemi smysly?” Takže děti právě řádí v Damníkově v chalupě i venku, já odbíhám do obchůdku za zákazníky a v mezičase mezi nezbytným holčičím sdílením a vzrušenými debatami nad tím, jak vymazlit firemní interní systém, jsme vytvořily následující…

Andrejka Růžičková s dětmi.

Andýsku, můžeš o sobě něco říct jako o soukromé osobě? Rodina, koníčky, co tě naplňuje a co nemusíš?

Pocházím z Brna, když mně bylo 9 let, přestěhovali jsme se s rodiči na severní Moravu, konkrétně do Malé Morávky. Školu jsem studovala v Šumperku (dopravní průmyslovku) a pak dlouhá léta pracovala v oboru ve firmě DHL v Bruntále. V roce 2005 jsme se přestěhovali zpět do Brna. Mám dvě děti – sedmiletou Agátku a desetiletého Ondru.

A co mám ráda? Určitě zapomenu na spoustu věcí… Ráda třeba poslouchám hudbu, občas potrápím svoji kytarku, ráda chodím do sauny, na badminton, potkat mě můžete zahleděnou do knížky (teda spíš do mého milovaného Kindla), ráda jezdím na kole, chtěla bych začít znovu chodit plavat a miluji hrad Helfštýn. To je jeden z mých největších relaxů od konzumního života – je tam špatný signál na mobil, není tam wifi, je jedno, co má člověk na sobě, ale zato je tam spousta kamarádů, práce a srandy.

A co nemusím? Bojím se řídit, řidičák mám pouze jako druhý doklad totožnosti a už několik let si říkám, že s tím vážně musím něco udělat. Tak třeba když se tu tak veřejně přiznám, něco s tím udělám… ;o)
Andrejka s dcerou na Hejfštýně.

Jak se stalo, že ses stala nezastupitelným členem týmu Brány?

Poprvé jsem do Brány přišla v květnu 2008 se čtrnáctidenní Agátkou a udělala první nákup do mé budoucí mega plenkové výbavy. Látkovým plenkám jsem úplně propadla. Byla to pro mne součást oblečení, takže jsem byla přesně ten zákazník, který řeší barvy, vzory a proto dnes chápu všechny zákaznice a jejich poznámky k objednávkám. ;o)

Do Brány jsem chodila často jen koukat, co je nového. Byla tam vždy velmi příjemná atmosféra a cítila jsem se tam jako zákazník moc dobře. Ráda jsem se do Brány vracela, i když už Agátka plenkám odrostla. To jsem zamáčkla pomyslnou slzu a začala pokukovat po dámské ekohygieně, protože tam jsou také pěkné vzory a barvy. ;o)

V roce 2011 jsem díky Facebooku narazila na inzerát, že brněnská Brána hledá nové posily do prodejny. V té době mně zrovna končila rodičovská dovolená, ale protože jsem neměla pro Agátku školku, na inzerát jsem neodpověděla. Tak dlouho jsem na to však myslela, až jsem nakonec po několika týdnech Lucce Harnošové napsala. Dodnes nechápu, že i když už v té době nikoho nehledala, přesto mě na pár hodin do prodejny přijala.

Práce v prodejně mě bavila, obrovská výhoda byla osobní zkušenost s látkováním. Z toho mimochodem čerpám dodnes a je to pro mě opravdu stěžejní záležitost. Můj sen však byl e-shop - a ten se mi po pár měsících v Bráně začal plnit a plní se mi dodnes… ;o)

Andrejka ve svém živlu - s oblíbenou kytarou.

...a, jak vím, nelituješ, ba naopak - proč?

Nelituji - mám práci, která má smysl, která mě velice baví a naplňuje a rozhodně si v e-shopu užijeme plno srandy. Z kolegyň se staly kamarádky a veřejně zde vyslovuji, že je mám všechny moc ráda. ;o)

Samozřejmě není vše ideální – občas nestíhám, protože objednávek chodí hodně, občas někomu zapomenu zavolat, občas něco nevím nebo neřeknu úplně přesně, občas mi třeba není dobře a nedokážu být 100% empatická – občas se mi prostě objednávka z různých důvodů nepodaří k naprosté spokojenosti zákazníka vyřídit. Přesto se vždy snažím k zákazníkům přistupovat tak, jak bych chtěla, aby bylo jinde přistupováno ke mně. Mám moc ráda zpětné reakce, když zákazníci po vyřízení objednávky napíšou, že jsou spokojení a že děkují. Samozřejmě, do práce chodím proto, že k životu jsou potřeba peníze. Ale ten pocit z dobře odvedené a smysluplné práce je stejně k nezaplacení… 
;o)
Zuzka Otrubová se synem.

Andrejka i já už jsme zase v plném pracovním nasazení. Za sebe můžu říct, že ten pocit, když na druhé straně telefonu/mailu sedí někdo, na koho se můžu opravdu spolehnout, je skvělý. A za to hlavně, ale i za tento rozhovor, Ti Andýsku děkuji.


Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly č. 7

Doporučujeme ještě přečíst:

úterý 11. srpna 2015

Bosky nechodí jen trosky aneb Nechte boty v létě odpočinout

Prázdninové dny přímo vybízí ke zkoušení nových aktivit. K těm, na které nepotřebujete složité vybavení ani cestovat přes půl republiky, patří i zdánlivě obyčejná bosá chůze. A proč byste se vlastně měli vzdát pohodlí svých botek? Pro inspiraci vám přinášíme postřehy týkající se nejen bosé chůze, ale i nošení barefootové obuvi, která je chůzi naboso nejbližší a je pro ni skvělou průpravou. 

Před necelými třemi lety jsem se díky známé dozvěděl o barefootové obuvi, která mě opravdu nadchla. Jelikož rád sem tam zkusím něco nového, brzy jsem si objednal své první barefoot boty, konkrétně „prstový“ model od Fivefingers, a dychtivě se těšil na vlastní zkušenosti. Ještě než boty přišly, jsem si na webu výrobce našel krátké video připravující budoucího uživatele na nošení prstových bot. Určitě to stojí za zmínku a vřele doporučuji, zejména co se týká rozcvičení chodidel. 
Hned od první chvíle po nazutí barefootových bot jsem je vnímal jako součást mne samého. Překvapila mě velmi dobrá přilnavost k povrchům, čitelnost terénu a hlavně se z chůze postupem času stal neobyčejný zážitek. Pravdou však zůstává, že na užší kontakt s terénem je potřeba přivyknout a v počátcích nebyl vždy zrovna příjemný.

Díky tomu, že má podélná i příčná klenba v barefootové botě dostatek prostoru k práci, si člověk uvědomí, že chodit lze různými způsoby. A tak jsem zkoušel, jaký typ chůze mi nejvíce sedí. Na tento typ bot jsem si zvyknul natolik, že jen velmi nerad chodím v něčem jiném, zejména když prší (ano do bot umí krásně zatéct) a také v zimním období (kdy se k vodě přidává i chlad). K mé spokojenosti se od letošního roku nově vyrábějí „pětiprsťáky“ i v zimním provedení.

Zhruba po třech letech domestikace mých nohou v barefootové obuvi jsem letos v červnu při výletu na Zelenou horu u Žďáru nad Sázavou neodolal a boty odložil… Abych nabídnul nějaké to srovnání, většina z Vás má doma v pokojíku nějaký koberec a nejspíš tedy znáte ten příjemný pocit, když po něm přejdete bosky. A chůze bez bot po trávě nebo i po hlíně tento pocit dále umocňuje. 
Z bosého výstupu na hrad Pernštejn.
Od té doby si s přítelkyní stále častěji nacházíme chvilky pro boso-chodectví a náležitě si tyto okamžiky užíváme. Je radno upozornit, že chůze v prstové obuvi mé nohy částečně předpřipravila i na chození na boso. Při společných vycházkách s mou drahou polovičkou oceňuji nejen to, že chodidla přirozeně masírují různé nerovnosti a kamínky, ale také to, že se člověk více soustředí, kam šlape, a tak se bosá chůze dá připodobnit k meditaci. Občas se ozve nějaké to „au, au“, to když přítelkyně přemýšlí nad tím, co je ještě potřeba dodělat nebo co ten den bylo v práci...

Poměrně zajímavé na bosé chůzi je, že také zjistíte, kterak lze při pohybu zapojit i prsty nohou. Člověk si pak může uvědomit, že z od přírody chápavých prstů se díky nevhodné obuvi staly prsty nechápavé, a tak buďte trpěliví a vytrvalí, neboť ony svůj účel opět pochopí :-). 


Bosá pouť na pouť u poutního kostelíku sv. Anny, Havlíčkobrodsko
Dodatek „drahé polovičky“ 
Přečtení výše uvedeného textu mi nedalo, abych také něco nepřidala. Když mi přítel oznámil, že si objednal prstové barefootové boty, ještě jsem netušila, co všechno tím odstartuje. Vzhledem k jejich nápadnému designu je celkem často středem pozornosti a kupodivu většinou v dobrém slova smyslu. Třeba před pár týdny ho v Brně v trolejbuse oslovila Američanka, kterou moc zajímalo, co to má na nohou a jak se v tom chodí. Teď si dokoupil ještě barefooty na běh, takže doma poslouchám, že takový záběr na lýtka nepamatuje a že zatím víc než sedm kilometrů nedá, i když už má za sebou i půlmaraton :-).

No a protože příklady táhnou, když tehdy na Zelené hoře shodil boty, musela jsem samozřejmě také, abych náhodou nebyla pozadu. Tehdy jsem poprvé zakusila, jaké blaho je, když si nožky lebedí v kypré hlíně z krtiny. Ještě zajímavější bylo, když podobně sundal boty cestou na hrad Pernštejn. Tady už bylo znát, že ho tenká podrážka barefootových bot na leccos připravila, zatímco já začínala opravdu od píky a občas kolemjdoucím poskytovala dost zajímavou podívanou. I když jsem se nejvíc obávala strmé kamenité cesty na hrad, nakonec se po ní šlo celkem příjemně, na rozdíl od rozpáleného asfaltu, který jí přecházel. 

Užíváme si hebký trávník u Zelené hory na Žďársku.
Na bosé chůzi je z mého pohledu skvělé, že si uvědomíte, co všechno vaše chodidla v pohodě zvládnou. Čekala jsem, že určitě musím šlápnout na střep či do psích výměšků nebo že budu mít nohy samý puchýř. A ono nic. Až na tu trochu asfaltu, kterou jsem si před týdnem přinesla z brněnské obory Holedná. To, že musím dávat pozor, kam šlápnu, mi kupodivu svědčí. Je to taková meditace v pohybu. Takhle zklidnit mě nedokázala ani jóga. No a že přijdu domů se špinavýma nohama? Mýdlo a pemza se o to v mžiku postarají a zbyde jen zajímavý pocit „rozcvičenosti“ chodidel.

Hodně mě také překvapilo, jak detailně nohy zvládnou „číst“ jednotlivé terény. Jak velký je třeba rozdíl mezi zdánlivě podobnými asfaltovými povrchy. I procházce místy, která velmi dobře znáte, dokáže chůze naboso dát úplně nový rozměr. Najednou musíte zpomalit, soustředit se a začít opravdu vnímat svět kolem sebe. Dokonce i objevování města bez bot může být zajímavý zážitek, protože se tam často střídají povrchy a nemusíte se tolik vyhýbat zákeřným kamínkům. Ale jehličí, blátíčko nebo chladivá hlína jsou pro mě zatím prostě nej. I když musím přiznat, že třeba ježdění v MHD bez bot má své lehce uličnické kouzlo. Moc se mi líbí, pokud zrovna přijede autobus s kovovou drážkovanou podlahou, která velmi příjemně chladí. 

Krtek z toho asi moc nadšený nebyl, zato my ano. Brno, obora Holedná
Momentálně přemýšlím, jak tyto zážitky někam posunout a začlenit do každodenního života. Přestala jsem nosit boty na podpatku, pokud to opravdu nevyžaduje protokol, protože jsem dostala názornou lekci, jak mají nohy doopravdy pracovat. V práci chodím v pohodlných cvičkách, ze kterých jsem vyndala stélku, takže zbyla jen ultratenká podrážka. Taková laciná náhražka opravdových barefoot. Ty už jsem si také zkoušela, ale má něžná tlapka velikosti 41 zatím ve všech vypadala dost strašidelně. Až odstraním ještě tenhle blok, to se mé nožky budou mít! .-)

Zuzana Klementová


Náš tip:
Barefootové boty pro děti i dospělé hledejte pod značkou Vivobarefoot. Nejmenším nožkám jsou určené barefoot capáčky Attipas, které maximálně respektují potřeby rostoucího chodidla. 



České, veganské a ještě fair trade - takové jsou barefootové boty z produkce značky Ahinsa shoes. Její zakladetel fyzioterapeut Lukáš Klimpera vás s výhodami bosé chůze rád seznámí i na specializovaných kurzech v Bráně k dětem v Brně i v Praze

Doporučujeme ještě přečíst: