Článek z časopisu Maminka únor 2014 (redakčně neupravená verze)
Prvky
ekologického životního stylu se dostávají na pořad dne. Existuje mnoho důvodů,
proč čím dál více lidí zařazuje do svého každodenního života zdravější a
ekologičtější varianty spotřebního chování. Důležité je nezapomínat, že
jakákoliv snaha se cení. Každý den se skládá s řady drobných rozhodnutí,
která utvářejí jednotlivé dílky pomyslné skládačky tvořící zdravější a trvale
udržitelnější svět kolem nás. Tento článek proto nemá být nějakým dogmatickým
návodem, který by diktoval, jak dělat věci správně, ale spíše sadou různých
tipů, jak lépe podpořit vlastní zdraví i kvalitu životního prostředí. Mnohdy
nevolíme pro nás tu nejvhodnější variantu z pouhého nedostatku informací,
proto se snažíme uvedené tipy dostatečně odůvodnit. Jsme rozdílní a je na
každém z nás, aby si individuálně zvolil, co mu nejlépe vyhovuje.
Ekologicky šetrný úklid
Nenechat se zmást reklamou
Pod vlivem
reklam používáme většinou v domácnostech nadměrné množství drahých
úklidových prostředků, které nejen že neprospívají našemu zdraví, ale také
zatěžují přírodu a v konečném důsledku i naši peněženku. Přitom je třeba
si uvědomit, že pojmy jako „hygienická čistota“ či „odstranění bakterií“ jsou
jen marketingovým mýtem. Bakterie a viry jsou běžnou součástí našeho životního
prostředí, proto jsou také živé organismy vybaveny imunitním systémem. Je
známou pravdou, že děti vyrůstající v příliš „sterilním“ prostředí si
nevybudují dostatečnou imunitu a mohou pak být dokonce více nemocné.
Běžné české
domácnosti nepotřebují dezinfekci, s přemírou používání „baktericidních“ či
„antibakteriálních“ čističů jsou nejen zabíjeny bakterie a choroboplodné
zárodky, ale může být vyvolána řada alergií. V přírodě se pak vlivem toho,
že tyto čističe ničí i užitečné bakterie a mikroorganismy, zhoršuje samočisticí
schopnost odpadních vod.
Pozor na chemikálie v domácnosti
Často si ani
neuvědomujeme, že množství každodenně užívaných výrobků obsahuje nebezpečné
chemikálie. Jsou to například výrobky s formaldehydem, který je podezřelý
z karcinogenních účinků. Ve složení jej má řada přípravků určených k údržbě
WC. Měli bychom se také vyhnout přípravkům obsahujícím chlor nebo hydroxid
sodný (jsou obsažené v čističích odpadů a v dezinfekcích). Mohou silně
poleptat sliznici a způsobit otravu organismu.
Základní doporučení proto zní, že při každé manipulaci s těmito preparáty
je třeba větrat, neboť výpary mohou být v kumulovaném množství pro člověka
jedovaté.
Nejlepší
opatření, které z těchto důvodů můžeme pro své zdraví udělat, je pečlivě
sledovat obaly výrobků. Chemikálie, které ohrožují životní prostředí nebo
lidské zdraví nějakou nebezpečnou látkou, musí totiž ze zákona obsahovat na
obalu viditelně umístěnou grafickou výstrahu – tzv. R-věty a S-věty.
Jedná se o černý piktogram v oranžovém čtverci. Na velkém množství
přípravků je například umístěn symbol Xn – dráždivý,
nebo Xi –
zdraví škodlivý (jedná se o běžné označení, při němž se doporučuje minimálně manipulace
v ochranných rukavicích). Přehled R- a S-vět nalezneme například na
stánkách http://www.labo.cz/mft/chemikalie_neb.htm.
Proč je lepší omezit množství chemie doma a jak toho docílit
Chemie
v našich domácnostech na nás působí dennodenně. Vstřebává se nám do těla
přes pokožku a její výpary jsou vdechovány. V těle se postupně chemické
látky usazují ve tkáních, kde mohou po čase vyvolat zdravotní problémy.
Alergiemi počínaje – vážnými zdravotními komplikacemi konče. Proto je lepší se
co možno nejvíce vyhýbat každodennímu používání chemických „driáků“. Čím a jak
je však můžeme při úklidu nahradit?
Úhelným kamenem
šetrného úklidu je prevence hrubého znečištění. Jak již bylo zmíněno, ty
nejškodlivější běžně užívané chemikálie se nacházejí v čističích odpadů, „likvidátorech
bakterií“ a přípravcích určených na WC. Existuje však řada praktických a
jednoduchých tipů, na které se dnes vlivem možnosti chemické likvidace špíny
často zapomíná.
Mnoho domácností
například nemá rohož před vstupními dveřmi – ta přitom dokáže zachytit až 80%
znečištění zvenku. Také odpadní sítka v dřezu a ve všech umyvadlech
zachytí většinu hrubých částic. Navíc pravidelné prolévání odpadů horkou vodou (či
horkou vodou s kuchyňskou solí) jednou týdně dokáže zamezit ucpání
vodovodních trubek. Pokud k ucpání skutečně dojde, vyzkoušejme nejprve
čistící zvon. Zavíráním záchodové mísy a častým používáním WC štětky zabráníme
odpařování vody a kondenzaci vápenatých a močových usazenin. Nebude potom
potřeba tak často razantně čistit WC.
Osvěžovače vzduchu na WC jsou sice velmi
populární, nicméně našemu zdraví příliš neprospívají – jejich vdechování
vyvolává alergie a dlouhodobě může mít až karcinogenní účinky. Mnohem zdravější
alternativou je časté větrání – otevřeným oknem nebo vyčištěným kvalitním
ventilátorem. Proti zápachu také účinně bojuje levandulový nebo tea treeesenciální olej – pár kapek na záchodovém prkénku provoní zdravotně nezávadným
způsobem.
Vynikajícím
pomocníkem v domácnosti je mikrovláknová - tzv. švédská utěrka. Kvalitní
mikroutěrka na sebe váže kromě vody a prachu také mastnotu - vyčistí zrcadlo
nebo běžné šmouhy v koupelně bez použití chemického přípravku. Stačí ji jen
lehce navlhčit. Pravidelným otíráním vlhkosti v koupelně mikrovláknovou
utěrkou také snižujete nutnost četnosti úklidu koupelny silnějšími produkty až
o 80%. Utřít jednou denně po sprchování a umývání dosucha umyvadlo a vanu se
tedy jednoznačně vyplatí.
Nejlevnější univerzální čističe nalezneme v kuchyni
Ač se to tak
možná na první pohled nezdá, nejvděčnějšími a nejekologičtějšími pomocníky
v domácnosti jsou klasický kuchyňský ocet a jedlá soda bikarbona (Yellow& Blue). Octem čistíme vápenaté usazeniny (v koupelně a na WC), naředěný
s vodou je ocet také výborný na mytí oken. Soda je zase neocenitelným
pomocníkem v kuchyni, protože dokáže dobře pohlcovat pachy (v ledničce či
v odpadkovém koši), v krystalické formě pak působí jako jemné
abrazivum a rozkládá tuky – čistí tedy mastnotu. Lze ji proto využít například
na čištění trouby, hrnců nebo odpadů. Na odstranění vodního kamene
z varných konvic či žehličky pak poslouží kyselina citronová.
Moderní a účinná alternativa chemických čističů do domácnosti
Ani v ekologické
domácnosti však není nutné vzdávat se moderních úklidových prostředků. Alternativa
většiny konvenčních produktů do domácnosti je dostupná také v ekologicky
šetrné variantě. Jediné, co leckdy stačí
ke zdravějšímu životnímu stylu, je změnit nákupní zvyklosti. Jen je třeba
trochu se orientovat v označení výrobků. Řada produktů na našem trhu totiž
využívá ošidných nápisů jako „eko“, „natural“ a podobně ke klamání
spotřebitelů.
Nejjednodušší je řídit se při nákupu ekologickými certifikáty.
Udělení certifikátu zaručuje naplnění takových kritérií, jako je biologická
rozložitelnost, recyklovatelnost obalu, dráždivost pro kůži a toxicita pro
vodní prostředí. Certifikát sám o sobě sice není zárukou absolutní neutrality
výrobků (i ekologické čističe je třeba jemně dávkovat), ale jejich používání má
mnohonásobně nižší dopady na životní prostředí a zdraví. Máte-li doma alergika,
jsou ekologické čističe rozhodně nejlepší volbou.
Jak se zorientovat v ekologických certifikátech
Mezinárodních i
tuzemských certifikátů je velké množství. V našem prostředí nejznámější
jsou následující certifikáty: české označení Ekologicky šetrný výrobek a
jeho evropská obdoba The Flower (EU Ecolabel) po stránce ekologických
dopadů produktů a dále pak po stránce složení Eco
Garantie pro výrobky z ekologického zemědělství a Human
Household Products Standard (HHPS) se symbolem králíčka – výrobek není
testován na zvířatech.
S těmito
certifikáty lze sehnat výrobky na mytí nádobí, odmašťovače, univerzální
čističe, jemné osvěžovače vzduchu, WC gely, prostředky na podlahu, čističe
koupelen a nábytku, odvápňovače i odstraňovače skvrn a řadu dalších výrobků, na
které jsme běžně zvyklí. Doporučujeme kvalitní a osvědčené značky jako Frosch,
Ecover, Sonett, Ulrich, Yellow & Blue nebo EFP. Široký výběr těchto
produktů můžeme zakoupit na www.branakdetem.cz.
Jak na praní zdravě a
ekologicky
Další kapitolou
šetrné domácnosti je praní, které je v dnešní době automatických praček
zdánlivě nenáročnou záležitostí. Ovšem uvažme spotřebu vody, elektrické energie
a pracího prostředku, která má dopady jak na životní prostředí, tak na naši
peněženku. Proto v první řadě vybíráme pračku energetické třídy A+++,
která má výrazně nižší spotřebu než pračky jiných tříd. Díváme se také na to,
jestli pračka dokáže prát na úsporné programy. Kvalitu praní ovlivňuje také
přítomnost vodního kamene v bubnu. Věděli jste, že jeho usazování lze
zabránit pravidelnou „kůrou“ spočívající v nalití 1l octa do nádržky a
zapnutí programu vyvářky „naprázdno“? Zbavíme se tak i nepříjemných zápachů.
Pračku vždy
dostatečně plníme, nepereme jen pár kousků oblečení. Není však na druhou stranu
dobré pračku přeplňovat, protože prádlo se potom dostatečně nevypere. Prádlo
pereme na nižší teplotu. V současnosti je většina pracích prostředků
vytvořena tak, aby praly účinně i při nízkých teplotách. Proto vysokou teplotou
již nezaručíme větší čistotu prádla. Plně dostačující je prát prádlo na 40
stupňů, 90 nebo 60 stupňů používáme jen na praní prádla nemocných nebo kojenců
(ani látkové pleny se dnes běžně nevyvařují, stačí je prát na 60 stupňů).
Jaké existují ekologické prací prostředky
V podstatě
neexistuje prací prostředek, který by neovlivňoval kvalitu povrchových vod.
Proto platí obecné pravidlo snažit se prací prášky dávkovat úsporně. Ve složení
běžných pracích prostředků již v současnosti nenajdeme hojně kritizované
fosfáty. Obsahují však řadu jiných problematických látek, které mohou mít dopad
na lidské zdraví a být příčinou alergií či kožních problémů (například tenzidy,
parfémy, barviva apod.). Proto dáváme přednost ekologickým pracím prostředkům,
které bývají zároveň hypoalergenní a nedráždivé (Frosch, Ecover, Sonett, Ulrich,
EFP). Tyto výrobky lze zakoupit například na www.branakdetem.cz.
Jak dávkovat prací prostředky
Klíčovým
ukazatelem při dávkování pracích prostředků je tvrdost vody. Čím je voda
tvrdší, tím více pracího prostředku je třeba dát. Trikem na snížení spotřeby
drahých pracích prostředků v domácnostech s tvrdou vodou je přidání
sody k dávce pracího prášku – dojde tak ke změkčení vody. Prací prostředky
dávkujeme vždy dle návodu výrobce, nikoliv rutinně nebo takzvaně od oka.
Některé prací prášky jsou totiž účinnější a stačí jich menší dávka.
Prací
prostředek dáváme v odměrce rovnou do bubnu – jeho množství potom můžeme
snížit. Velké množství pracího prášku neovlivní kvalitu vyprání, naopak při
předávkování se může textil zanášet a následně šednout. A jedna důležitá rada:
kupujme zásadně tzv. koncentráty. Běžné prací prostředky obsahují plnidla,
která akorát „nastavují“ objem lahve bez jakéhokoliv pracího účinku. Při
nutnosti dávkovat vyšší množství tak za ně vlastně zaplatíme více a ještě se
dostává větší množství pracího prostředku do vody.
Aviváž jako zbytná věc
Přestože se nás
reklamy snaží přesvědčit o opaku, automatické přidávání aviváže do každého
praní je nadbytečné. Běžná aviváž může nadměrně dráždit pokožku a je obtížně
ekologicky odbouratelná. Změkčení prádla lze však dosáhnout přidáním malého
množství octa, provonění docílíme nakapáním pár kapek éterického oleje. Na trhu
je také řada aviváží ekologicky šetrných značek, které jsou citlivější jak k
naší kůži, tak k životnímu prostředí.
Jak si poradit se skvrnami
Samostatnou
kapitolou k tématu praní je odstraňování skvrn. Běžné chemické
odstraňovače skvrn obsahují řadu dráždivých a zdraví škodlivých látek. Naštěstí
však existuje řada zdravějších a šetrnějších variant. Skvrny je vždy dobré co
nejdříve předeprat v ruce, výborným a osvědčeným pomocníkem k tomu je
žlučové mýdlo (Ulrich, Sonet). Existuje v několika variantách – jako
klasická mýdlová kostka, nebo jako tekutý prostředek, kterým lze skvrnu buď
polít, anebo jej přidat přímo k praní.
Dalším
osvědčeným pomocníkem, který je užitečný zejména při praní hodně zašpiněné
várky prádla, je ekologická sůl na skvrny (Ulrich). Sůl zvyšuje intenzitu praní
špinavého prádla a poradí si i se skvrnami na oblečení malých kuchařů,
výtvarníků či zálesáků.
Jsme-li však na
ně zvyklí, na trhu již lze najít také obdobu konvenčních odstraňovačů skvrn v eko-kvalitě,
majících konzistenci gelů (Ecover) nebo tekutiny v rozprašovači (Ulrich,
EFP). Nechceme-li tedy zkoušet osvědčené babské rady typu sůl na fleky od vína,
ocet na skvrny od kávy, citronovou vodu na inkoust, teplou octovou vodu na
skvrny od potu a podobně, existuje množství moderních alternativ, jejichž
používání je vysoce efektivní a pohodlné.
Na co je třeba se připravit
Všechno má své
ALE. Začneme-li prát v ekologických prostředcích, musíme si uvědomit, proč
jsme se tak rozhodli a jaké jsou naše priority. Je-li pro nás důležité zdraví a
dopad na životní prostředí, budeme se snadněji vyrovnávat například s faktem,
že prádlo nemusí být, jak známe z reklam „zářivě bílé“, ale pouze „čistě bílé“.
Ekologicky šetrné prací prostředky totiž neobsahují mnohá agresivní bělidla a
optické zjasňovače barev, které vytvářejí onu iluzi zářivého prádla
z reklam a přitom se zasluhují o dennodenní přísun chemikálií z oblečení
přímo do lidské pokožky. Mimochodem, nejlevnější a nejzdravější variantou je
bělení prádla na sluníčku.
Ekologičtější spotřeba v kuchyni
Igelitové sáčky a plastové obaly
Množství odpadů vzniká nadměrnou spotřebou obalových
materiálů právě doma v kuchyni. Při tom tyto umělé hmoty nejsou ani
zdravotně ani ekologicky šetrnou volbou. Běžná igelitová taška se například v přírodě
rozkládá 20-30 let. Současné domácnosti bývají igelitovými sáčky téměř doslova
zahlceny. Tomu se lze snadno bránit – například mít v kabelce vždy
k dispozici několik látkových tašek a odmítat zbytečné balení zakoupeného
zboží v obchodech do sáčků. V současnosti je na trhu nepřeberné
množství vzhledů a značek (Ecozz, LOQI). Kvalitní ekotaška unese až 15 kg nákladu
a má dlouhou životnost. Ekotašky jsou nadto na pohled krásné a mohou být pěkným
módním doplňkem.
Používání plastových pytlíků či nevzhledných potravinových
fólií, které stejně zpravidla končí po jednom použití v odpadkovém koši,
se můžeme vyhnout také při balení potravin. Na trhu existují krásné barevné
designy pratelných potravinových ubrousků či kapsiček na svačinu (Mags Bags),
které stačí jen přetřít vlhkým hadříkem nebo je běžně přeprat. Jsou na rozdíl
od igelitových obalů zhotoveny ze zdravotně nezávadných materiálů a nenalepují
se nepříjemně na školní svačinky. Jsou veselé a hravé - dětem z nich bude
zaručeně chutnat.
Jak je to s PET lahvemi
PET lahve jsou levným a oblíbeným obalem na nápoje, který
nejen že každodenně používáme, ale dáváme do nich opakovaně nápoje různých
druhů. Měli bychom však vědět, že jsou vyrobeny z polyethylentereftalátu (PET), který může obsahovat množství zdraví
škodlivých látek. K těm patří například změkčovadla, UV stabilizározy a
ftaláty, zejména bisfenol A, u nějž byl prokázán negativní vliv na lidskou
imunitu a plodnost. Třebaže jsou PET lahve populární,
při jejich opětovném používání se tyto látky chtě nechtě uvolňují přímo do
nápojů.
Jakákoliv tekutina balená v PET lahvích navíc chuťově degraduje.
PET lahve jsou recyklovatelné, ovšem pokud je hodíme do směsného odpadu, který
končí na skládce, budou se zde rozkládat 50-80 let. Ke zdraví i k přírodě
mnohem šetrnější variantou je používání lahví zhotovených ze zdravotně
nezávadných materiálů (např. Zdravá láhev z lékařsky certifikovaného
polypropylenu, skleněné lahve Drinkit či Lifefactory). Všechny ekologické
alternativy obalů zakoupíte na www.branakdetem.cz.
Autor textu: Kateřina Stojaspalová
