Moderní EKO praní

         

Už jste vyzkoušeli praní v ekologických pracích prostředcích? Tato forma údržby prádla má množství výhod. Je mnohem příznivější pro zdraví celé rodiny, nesrovnatelně šetrnější k životnímu prostředí a v konečném důsledku nás ekopraní vyjde levněji. Pojďme se na ekopraní podívat pod lupou…

       Proč dát přednost ekologickým pracím prostředkům

Z médií na nás každodenně útočí reklamy na nejrůznější prací prostředky, které slibují rozjasnění a obnovení kvality barev, nebo vybělení do zářiva. Aviváže zaručují měkkost prádla a výraznou vůni. Odstraňovače skvrn si mají poradit i s těmi nejodolnějšími fleky a „zažranou“ špínou. Nikdo nám však již neříká, kolik nešetrných látek se na těchto vlastnostech pracích prostředků podílí. Jsme nastaveni na ocenění bezchybné čistoty a vůně šatstva. Mnohdy si však neuvědomíme, že chemické látky z pracích prostředků (zejména ty, které zaručují „zářivou“ čistotu a pronikavou vůni) zůstávají i po vymáchání v prádle a skrze kontakt pokožky s oděvem se vstřebávají do organismu.  Při sušení prádla se odpařují do ovzduší a my je vdechujeme. Zdravotním následkem pak bývají alergické reakce.

Hojně diskutované fosfáty, které měly na svědomí přemnožení sinic a „kvetení“ vod, jsou již od roku 2006 v neprůmyslových pracích prostředcích zakázané. Prášky a gely na praní však nadále běžně obsahují některé druhy syntetických tenzidů, umělá barviva, konzervanty a parfémy, což jsou látky odpovědné za kontaktní alergie a svědění pokožky. Časté kožní problémy vyvolávají také optické zjasňovače a syntetická bělidla. Jedná se o chemikálie, které ulpívají v prádle, aby odrážely světlo a díky tomu vytvářely efekt barev jasnějších, než jaké ve skutečnosti jsou. Tyto látky jsou navíc obtížně biologicky odbouratelné.  Prací prášky obsahující zmíněné chemikálie nejsou vhodné pro dětské prádlo, zejména pro praní textilií přicházejících do styku s citlivou pokožkou miminek. Neopomínejme skutečnost, že kůže nejmenších dětí je v častém kontaktu také s oblečením dospělých rodinných příslušníků, pokud své děti chováme a nosíme. Používání konvenčních pracích prášků nadto příliš neprospívá ani přírodě, protože látky v nich obsažené se dostávají do povrchových vod a ovlivňují jejich kvalitu. Proto má smysl hledat šetrnou alternativu pro praní prádla celé rodiny.

Podle čeho se orientovat

Jak ovšem poznáme prací prostředek příznivější k přírodě a lidskému zdraví? Dobrým vodítkem jsou ekologické certifikáty.  Českým certifikátem, poskytovaným Ministerstvem životního prostředí, je Ekologicky šetrný výrobek. Uděluje se na základě splnění kritérií jako snadná biologická odbouratelnost, nízká ekotoxicita (zatížení životního prostředí), nebo plná recyklovatelnost obalů. Mezinárodní obdobou tohoto označení je The Flower (EU Ecolabel) – symbol stylizované květiny.  Prací prostředky, v nichž pereme dětem, by měly být ekologické, hypoalergenní a nedráždivé.  Značky, na které se můžete spolehnout, jsou například Ecover, Ulrich, Frosch, EFP, Sonett nebo Yellow & Blue. Tyto výrobky lze zakoupit v našem eshopu na www.branakdetem.cz.

Jak je to s pracími gely

V současnosti jsou všeobecně oblíbené prací gely, které perou i na nízkou teplotu. Konvenční gely ovšem často obsahují zbytečná plnidla – látky, které pouze nastavují objem lahve a nemají žádný prací účinek. Takového pracího prostředku je potom třeba dávkovat zbytečně velké množství. Na jeho výrobu, dopravu a distribuci se tak plýtvá energií i materiálem, což je nejenom neekologické, ale především neekonomické. Jako spotřebitelé totiž vydáváme zcela zbytečné peníze za neúčinné složky. Levné „nastavované“ prací gely se tedy z finančního hlediska vůbec nevyplatí. Moudřejší je kupovat tzv. kompaktní prací prostředky neboli koncentráty, které mají vysoký prací účinek již při nízkém dávkování. Například prací gely značek Ulrich nebo EFP dávkujeme v množství 25-30 ml (jedno malé víčko) na 5 kg prádla pro jakoukoliv tvrdost vody. Litr a půl takového gelu nám potom vystačí na 50 pracích cyklů. Finančně tak vychází mnohonásobně lépe než běžné prací gely, kde dávkujeme na jedno praní kolem 90 ml a více. Z ekonomického hlediska je při koupi pracího prostředku vždy dobré nejprve prostudovat dávkování.

U pracích gelů obecně platí, že méně je často více. Při předávkování totiž gel ulpívá na textilii a způsobuje šednutí barev. Budeme-li dávkovat prací gel v odměrce přímo do bubnu, je možné použít ho nižší než doporučované množství. S tvrdou vodou nebo hodně zašpiněným prádlem nám místo větší dávky gelu šetrněji pomohou jiné přípravky.

       Užiteční pomocníci při odstraňování skvrn

Chceme-li zvýšit účinnost praní u hodně zašpiněného prádla, dobrými pomocníky jsou sůl na skvrny a žlučové mýdlo. Žlučové mýdlo (Sonett, Ulrich, Disana) je biologický a hypoalergenní odstraňovač skvrn. Spolehlivě pere nečistoty na bázi bílkoviny (krev, mléko, stolice apod.), ale poradí si také se skvrnami od hlíny či trávy. Ekologická sůl na skvrny (Ulrich) je zase skvělým odstraňovačem nečistot rostlinného původu (ovoce, skvrny od jídla, kávy a nápojů). Žlučové mýdlo či sůl na skvrny nanášíme přímo na umazané místo a necháváme chvíli působit. Můžeme je (klidně oba zaráz) v malé dávce přidávat také k pracímu prostředku při praní dětských znečištěných svršků nebo plen. Ke světlému prádlu lze také přidat bělidlo na přírodní bázi (Puer od Yellow & Blue), které docílí vybělení bez použití zmíněných optických zjasňovačů.

Sypké prací prášky

Další možností, jak ekologicky prát silně znečištěné prádlo, je použití sypkého pracího prášku. Doporučujeme vybírat koncentrovaný prášek (například Ecover Universal), který vypere při nízkém dávkování odolnou špínu různého druhu, a to již při teplotě 30°. Oproti konvenčním pracím práškům, které jsou určeny pro praní na vyšší teplotu, tak šetříme nejen množství, ale zejména elektrickou energii. Jedná se tedy opět o ekonomickou variantu praní.

       Jak na tvrdou vodu a změkčení prádla 

Dávkování se u řady pracích prostředků liší dle tvrdosti vody. Obecně lépe se pere v měkké vodě. Čím tvrdší voda, tím vyšší dávka běžného pracího prostředku je třeba. Tomu však můžeme napomoci přidáním sody k pracímu prášku, jehož množství pak můžeme snížit. Soda (Yellow & Blue) je skvělým pomocníkem nejen na změkčení vody, ale také prádla, které je po vyprání hebké jako po použití aviváže. Ta je pak z hlediska praní i lidského zdraví nadbytečná, protože obsahuje alergenní parfémy. Vůni prádlu můžeme propůjčit přidáním několika kapek oblíbeného éterického oleje k pracímu gelu a vyvarujeme se tak riziku kožních reakcí. Pokud jsme však na použití aviváže přece jen zvyklí, můžeme volit hypoalergenní ekologickou variantu, kterou nabízejí značky Frosch, Ecover, Yellow & Blue nebo Sonett.

Mýdlové ořechy - nejpřírodnější varianta praní

Nejpřírodnější variantou praní jsou tzv. mýdlové ořechy (Yellow & Blue). Jedná se o speciální odrůdu ořechů rostoucích v Indii a v Nepálu, které při praní uvolňují přírodní saponiny, jež změkčují vodu a dobře perou. Dají se používat opakovaně, je to tedy jedna z nejlevnějších variant praní. Díky nulovému obsahu umělých chemikálií jsou obzvláště vhodné pro praní ekzematickým a atopickým dětem. Jejich používání má ekologický i sociální bonus – jedná se o obnovitelný zdroj pěstovaný lidmi v zemích třetího světa, jimž koupí produktu pomáháme.

       Výrobci ekodrogerie - zodpovědní producenti

Řada firem vyrábějících ekologickou drogerii se snaží chovat environmentálně a sociálně odpovědně. Například tovární budova belgické firmy Ecover je designována tak, aby její provoz byl maximálně udržitelný a výroba zanechávala minimální možnou ekologickou stopu. Ecover má vlastní chemické laboratoře, ve kterých usiluje o vývoj unikátních receptur moderní, silně účinné drogerie na přírodní bázi. Zajímavou perličkou je také skutečnost, že zaměstnanci firmy dostávají speciální příplatky, pokud dojíždějí do práce na kole.
    Česká firma Tierra Verde (nabízející drogerii pod obchodní značkou Yellow & Blue) se kromě ekologie zaměřuje na sociální odpovědnost. Nejenže dováží suroviny ze zemí třetího světa, ale také zaměstnává klienty českých chráněných dílen, kteří balí produkty s vysoce přírodním složením do recyklovaných obalových materiálů. Podporuje tak rovněž lokální rozvoj a minimalizuje náklady na dopravu i suroviny spotřebované k zabalení výrobků. I my sami můžeme přispět ke zlepšení environmentálních či sociálních podmínek na Zemi právě používáním produktů takto odpovědně se chovajících výrobců.

  

  

Text: Kateřina Stojaspalová      

Aktivní rodičovství 2014 z pohledu účastnice

Na letošní konferenci se opět sešli rodiče miminek i odrostlejších dětí z celé republiky. K vidění byla spousta šátků a nosítek. Jak zpozorovala vnímavá kolegyně, přes velkou kumulaci lidí zůstávala většina dětí klidná a spokojená na těle svých rodičů. I já jsem se vydala se svým miminkem v šátku. Zúčastnila jsem se velké části programu, protože i moje dítě bylo v pohodě. Ráda bych se podělila o myšlenky a dojmy, které se mi na konferenci podařilo zachytit.

Atmosféra byla velmi příjemná, lidé se radostně vítali a zdravili. Řada z nich se zde setkala po letech a mnozí byli tímto střetnutím viditelně překvapeni. Jiní se již znají od vidění – navštěvují totiž pravidelně podobné akce. Většinu zúčastněných spojovala stejná věc – touha po vědomém a láskyplném přístupu k rodině.

Po celou dobu konference lidé pojídali nejrůznější raw, vegetariánské, veganské a všeobecně zdravé dobrůtky, které byly k sehnání na jarmarku Náves. Nacházely se zde také prodejní stánky s knihami, plenami, hračkami, potřebami k pletení, oblečením, kabelkami, rukodělnými výrobky a veganskou obuví. Prodejci i nakupující byli navzdory shonu ve sváteční náladě.

Na letošní konferenci proběhl ve vyhrazených prostorách také jarmark neziskových alternativních vzdělávacích projektů od lesních školek po workshop o první menstruaci na školách.

Téma, které se jak stříbrná nit vinulo celou letošní konferencí, bych shrnula slovy „osobní rozvoj rodičů a jejich kompetencí“. Program si můžete prohlédnout zde.

Konferenci zahájily organizátorky Lucie Harnošová, Kateřina Hájková Klíčová a Zora Javorská několika pěknými větami o vzájemné toleranci. Vyzvaly účastníky k  respektu vůči odlišným životním stylům a lidem smýšlejícím jinak než my.

První přednášku měla Denisa Palečková, zakladatelka centra Tantra Spa Prague a průkopnice profese Sexuological Bodywork v ČR.  Její řeč na téma Sexualita a rodičovství se dotýkala podstaty soužití rodičů jako partnerů, které je dle jejích slov vlivem rodičovství někdy upozaďováno. Předpokladem šťastného rodiče je podle ní naplnění v oblasti partnerské intimity. Rodičovství samo o sobě leckdy komplikuje partnerské soužití a když neproudí mezi partnery sexualita, vztah začíná buď zamrzat, nebo se naopak posiluje napětí a vzniká agresivita. 

Proto je dobré vědomě pěstovat intimní tělesné okamžiky „tady a teď“, nečekat na to, až budeme odpočatí a výborně naladění. Takové chvíle totiž v produktivním věku přicházejí zřídkakdy. Denisa tomu říká „přistupovat k milování jako k praxi“ – praxi, která posiluje, léčí a prohlubuje náš vztah. K tomu je třeba brát doteky jako intimní sdílení, které má hodnotu samo o sobě. Máme se naladit jeden na druhého a opustit všechna předem daná očekávání.

Denisa nám podrobně popsala 5 klíčů ke šťastnému partnerství: 1) Chodit stále na rande; 2) Budovat okamžiky intimity, kdy si dáváme lásku najevo na tělesné úrovni; 3) Dovolit si být před partnerem otevřený a zranitelný; 4) Rozpoznávat a akceptovat rozdíly, které mezi sebou máme jako ženy a muži (například sdílení versus řešení problémů, touha po naplnění versus inklinace k prázdnotě);  5) budovat vzájemnou sexualitu. 

Denisa apelovala, abychom se ihned soustředili na rozvoj alespoň jednoho bodu z těchto pěti. Malé změny jsou totiž hybateli velkého oživení vztahu. Závěrem přednášky pak byla řeč o práci s ženskými traumaty na fyzické úrovni a zintenzivnění tělesného prožívání.  Na přednášce si velmi vážím Denisiny konkrétnosti, praktičnosti a otevřenosti, se kterou vše sdělovala.

Následující přednáška Margit Slimákové, přední odbornice na zdravou výživu, by se dala přirovnat k nutričně bohatému jídlu plnému objektivně podložených informací. Margit hned na začátku vyvrátila vžitý mýtus, že naše genetická výbava přináší neměnné predispozice co se zdravotní kondice a civilizačních chorob týče. Poukázala na zásadní význam zdravého životního stylu a kvalitního stravování. 

Dále připomenula, že strava extrémně ovlivňuje zdraví a chování dětí stejně jako studijní výsledky školou povinných. Proto má podle ní smysl lobovat za zkvalitnění stravování ve školách a z tohoto důvodu také vytvořila známý osvětový projekt Zdravý talíř. Margit vidí jako jeden z hlavních kamenů úrazu pravidelné dávkování školních dětí sacharidy (vedoucí k únavě, nesoustředěnosti, roztěkanosti nebo hyperaktivitě). Domnívá se, že zkvalitnění stravovacích návyků školních dětí může odstranit řadu disciplinárních problémů současného školství.

Jak však Margit upozorňuje, z výživy se v současnosti stala „věda“ a my jako laici jsme přehlceni nadbytkem informací. Většina informací, které se k nám dostávají, mají reklamní povahu. I pro laiky představuje zdravá výživa nauku o chemickém složení potravin. Podle ní však není podmínkou zdravého stravování detailní rozbor jídla na jednotlivé živiny, ale umění připravovat přirozené potraviny, tedy jídla minimálně nebo vůbec průmyslově neupravovaná. 

V souvislosti s přirozenými potravinami Margit Slimáková hovořila také o svém výukovém portálu Zdravá kuchyň, který demonstruje možnosti, jak je maximálně zahrnout do každodenního rodinného stravování.  Změnit běžnou českou kuchyni na zdravou není snadné, možná taková kuchyně bude obsahovat méně polotovarů, dochucovadel, potravin z bílé mouky a bílého cukru a naopak více ořechů, luštěnin, obilovin a čerstvého ovoce a zeleniny, rozhodně se však energie investovaná do přebudování způsobu vaření vyplatí.

 Na přednášce jsme se dozvěděli řadu praktických tipů jak vštípit dětem zdravé stravovací návyky: například nemít vůbec doma potraviny, které nechceme, aby děti konzumovaly (tedy ani s výmluvou že balíček chipsů je určen pro návštěvy); mít vždy připravené zdravé potraviny a mít předpřipravená kvalitní, rychlá jídla k bleskové přípravě či okamžité konzumaci pro dospívající děti; zapojit děti do nakupování nebo pěstování budoucích pokrmů; snažit se děti uchránit reklam a učit je úctě k jídlu; jíst společně dětmi; a zejména – jít ve stravování vlastním příkladem.

Po krátké polední pauze vystoupila světově uznávaná rodinná poradkyně Naomi Aldort s přednáškou na téma Emoce a potřeby rodičů. Zabývala se tentokrát úzce souvisejícím tématem pomyslné hranice mezi respektem vůči dítěti a potřebami jeho blízkých. Zabrousila do oblastí, které někdy zůstávají opomíjeny nebo desinterpretovány, koncentrovala se totiž na skloubení péče rodičů o sebe samotné s kontaktním přístupem k dítěti. Zaobírala se konkrétními problémy, například jak přistupovat s respektem k velmi upovídanému dítěti; jak to udělat s pozorností vůči dítěti, když k nám přijde návštěva; co si počít s uspáváním, když chceme mít chvíli pro sebe s partnerem; nebo jak přistupovat k prarodičům a jejich odlišnému výchovnému stylu.

Naomi ve svém přístupu zdůrazňuje, že svoboda nerovná se povolení dělat cokoliv. Dítě má zažívat moc nad sebou samotným, ne však moc nad jinými lidmi, protože ta je pro něj vnitřně neúnosná. Naomi upozorňuje na chybu, kterou mnozí rodiče dělají, když dítě nechávají vládnout ostatním. Dítě se potom cítí z přemíry moci bezradné a situace přestává být přijatelná vlastně pro všechny. Zároveň však nesouhlasí s nadbytečným nastavováním umělých nebo samoúčelných hranic. 

Svět (a život v moderní společnosti obzvláště) sám o sobě zahrnuje takové množství pro dítě frustrujících přirozených hranic, že je žádoucí být spíše dítěti laskavou oporou při objevování těchto mezí, aby mohlo bezpečně růst a osvojovat si limity fyzického i sociálního života. Dítě je vždy pravdivé, co se týče autenticity prožívání, vývojové zralosti i potřeb. Tyto potřeby jsou řízeny inteligentním vnitřním plánem, který vede k jeho rozvoji. Naším úkolem je proto respektovat a vytvářet k tomu vnitřní i vnější zázemí.

Co se týká přístupu rodičů k vlastním potřebám, které mohou být v některých situacích souvisejících s praxí kontaktního rodičovství jen obtížně naplněny, Naomi doporučila svůj vlastní recept založený na psychologické relativizaci předsudků nebo očekávání. Nabídla tak návod, jak žít ve vnitřní vyrovnanosti navzdory vnějším podmínkám. Jde o oproštění se od myšlenky, že domnělé potřeby musejí být za každou cenu naplněny. Nemůžeme-li se například vyspat celou noc, uvědomme si, že nepotřebujeme být tolik vyspaní, kolik si myslíme, k tomu, abychom mohli spokojeně fungovat.

Na přednášce jsme se dozvěděli mnoho perliček jaksi volně souvisejících s tématem letošní konference – například v návaznosti na téma Denisy Palečkové – jak přistupovat jako kontaktní rodič ke konvenci milování s partnerem v noci, až děti usnou. Když toto klišé opustíme, můžeme si v klidu užít krásné večery společného uléhání a pokojné noci v přítomnosti dětí bez tlaku, aby bleskurychle a tvrdě spaly. Chvíle s partnerem můžeme prožívat jindy během dne, kdykoliv je možnost, bez zklamání, že to máme jinak než domněle celý zbytek světa kolem nás.

Na přednášce zazněly také zajímavosti ze života Naomi Aldort – například že vlastní děti porodila s velkým časovým rozestupem v poměrně pokročilé věku, nebo že se bude její prostřední syn brzy ženit a Naomi se již těší na budoucí babičkovskou roli. Popsala nám také, jak jí manžel pomáhal s chodem domácnosti v období péče o malé děti a vyzvala přítomné tatínky k respektu vůči mateřství coby nejnáročnějšímu zaměstnání.

Na závěr předvedl Jaroslav Dušek brilantní řečnický koncert ve své one man show na téma „co to znamená být v rytmu“. Milovat totiž znamená dle jeho slov hledat stejný rytmus s druhými lidmi. Dobře fungující rodina hledá společný rytmus podobně jako hrající orchestr. Vše pointuje myšlenkou, že umění sladit rytmus s druhými předchází schopnost naladit se na inteligentní rytmus vesmíru. Tento rytmus si neseme v sobě již jako malé děti a rodíme se jako hotové inteligentní bytosti připravené na všechno. 

Tuto skutečnost Dušek demonstruje na příkladu zvláštních schopností nejen takzvaných indigových dětí, ale paranormálních schopnostech všech dětí, které jsou potlačeny nebo zapomenuty kvůli nedůvěře, zesměšňování či nerespektování ze strany dospělých. On sám vzpomíná, jak dokázal v dětství „zpomaleně skákat ze schodů“ a popisoval mnoho zážitků ze svých dovolených s autistickými dětmi v chorvatském Narezine, kde si všiml, že tyto děti působí jako telepati či geniální barometry emocí lidí kolem. V rytmu s vesmírným řádem podle Jardy Duška žijí lidé, kteří jsou v těsném sepětí s přírodou, jak ukazoval na příběhu vědmy Anastázie z knih Vladimíra Megreho, nebo dívky Tippy, která vyrůstala v divočině mezi zvířaty.

Jak bývá při vystoupeních Jardy Duška obyčejem, dozvěděli jsme se spoustu veselých i jímavých historek z jeho osobního života – o klukovském dětství na Sázavě, o Duškových prarodičovských dilematech a východiscích z nich během času stráveného na chalupě se třemi vnoučaty, na nichž Jarda Dušek demonstroval, že někdy musíme vystoupit z našeho přesvědčení, abychom dokázali nalézt s druhými rytmus. Jak již zaznělo v úvodu, pěstovat společný rytmus totiž znamená milovat.

Mezi těmito přednáškami se ještě uskutečnila beseda s Lumírem Kolíbalem a Honzou Harnošem s názvem Otcové a synové: co dělá z chlapců muže a posléze přednáška Kristýny Neubertové Zemánkové na téma Jak si zvýšit porodní sebevědomí. Konaly se souběžně v malém sále a bylo možné se jich zúčastnit v době hlavního programu.

Po skončení přednášek vystoupilo duo Bára a Léňa z kapely Yellow Sisters, se svým projektem Mateřská.com a rozpohybovaly celý sál. Někteří rodiče si při tom zadováděli s miminky.

           Atmosféru konference můžete vychutnat ve fotogaleriích:
- https://www.facebook.com/media/set/?set=a.775349499151190.1073741826.152512681434878&type=1
- https://www.facebook.com/vitezslav.harnos/media_set?set=a.786513111361128&type=1&l=c77e5bce94
-  http://aktivnirodicovstvi.cz/foto/

Text: Kateřina Stojaspalová

Doporučujeme také přečíst:
Týden opravdových plen 2015
Leadership for life 2014
Moje postřehy z Retail Summitu