sobota 21. února 2015

VÝCHOVA NEVÝCHOVOU aneb Jde to i bez křiku a výčitek

Většina rodičů zná každodenní trable v komunikaci s dětmi. Stává se, že dokolečka opakujeme ty samé nefunkční vzorce a výsledkem bývá oboustranná rozlada. Leckdy vlastně ani nevíme, jak některé situace řešit. Nevýchova představuje ucelený systém ověřených postupů, které pomáhají po jednotlivých krůčcích a v konkrétních situacích řešit velké i na první pohled bezvýznamné problémy a budovat tak krásný vztah mezi rodiči a dětmi. Požádali jsme dvě ženy o jejich osobní zkušenost s tímto vzdělávacím programem. 

AHA MOMENTY, KTERÉ SE BUDOU HODIT
(zkušenost Zuzky Klementové)
 


Scény v obchodě kvůli žvýkačce, oblékání do školky na půl hodiny nebo pokojíček jako po výbuchu bomby – když mezi mými kamarádkami přijdou na přetřes jejich děti, občas si říkám, jestli opravdu mluví o těch andílcích, jejichž fotky s pýchou vystavují na Facebooku. Proto jsem se rozhodla na nic nečekat a s předstihem zjistit, jestli musím kvůli malým zlobidlům opravdu předčasně zešedivět.

Zaujal mě systém Výchova Nevýchovou založený na partnerském přístupu k dítěti. Protože nemám čas dojíždět někam na kurz a načítání návodů z knížek mě až tak nebaví, rozhodla jsem se pro pětitýdenní vzdělávací videokurz, který vede lektorka Kateřina Králová. A s překvapením jsem zjistila, že její rady uplatním nejen na svých ratolestech. 


První, co mě na on-line lekcích potěšilo, bylo úvodní video s jednoduše popsanou strukturou kurzu a upozorněním na bonusové materiály. „Dneska si ukážeme, co dělat, pokud naše dítě nechce jíst, nechce se mu do školky nebo jít večer spát,“ vítala mě charismatická lektorka v prvním videu názorně nazvaném Odmlouvá, vzteká se, nedá se s ním mluvit.



Policajt, učitel a partner

Za chvíli už jsem věděla, že jsem vychovaná ve stylu „policajt“ a že sama mám sklon být „učitelem“, který nerad křičí, ale za to se snaží dítěti vštípit tíživý pocit zodpovědnosti. Takový přístup ale má svá úskalí. „Rodič učitel vše říká hezky a laskavě, poučuje a občas trochu postraší. Dítě ale nemá motivaci spolupracovat, protože to chce rodič a ne ono,“ upozornila lektorka.

Pokud si tedy chci šetřit nervy i hlasivky, měla bych se stát rodičem „partnerem“, který se s dítětem domluví na řešení přijatelném pro obě strany. Nejvíc mě zaujalo, že pokud naučím své dítě hledat kompromisy, projevovat své názory a spolupracovat, hodně mu to pomůže i v dospěláckém životě. Zároveň jsem si uvědomila, že jsem často „učitel“ i ve vztahu ke své rodině a partnerovi a že mám sklon se naprosto zbytečně užírat jen proto, že se mi příčí mluvit o svých potřebách.


Ve druhém videu první části nabídla lektorka Katka řešení pro tři konkrétní případy, které jí zaslali zoufalí rodiče. Třeba co mají dělat, když jejich sedmiletý synátor odmítá spoluúčast na úklidu a platí na něj jenom křik. Okamžitě jsem si vybavila, jak jsem jako malá vždycky nesnášela utírání nádobí, takže jsem to tak dlouho odkládala, až večer nastoupila hrozba „hůlkového mazání“.


Proto mě překvapilo, co rodičům poradila Katka Králová. Podle Výchovy Nevýchovou je hlavní děti naučit, aby si plnění svých povinností užívaly. „To, že musím chodit do školy nebo do práce neznamená, že to musí být otrava. To je jen naše zkušenost a cílem podle mě je, aby do takové zkušenosti nemusely zapadnout i naše děti,“ osvětlovala.

Jak to vidí dítě


S pořádnou dávkou nadhledu rozebrala i další rodičovské stereotypy, třeba že pokojíček jejich potomka musí být perfektně uklizený, nebo že děti všechno potřebují alespoň pětkrát zopakovat. Následující Zážitkové audio „z pohledu dítěte“ jsem nejdříve chtěla přeskočit, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem to neudělala. Simulace katastrofického ranního odchodu do školky byla dokonalá a vrátila mě hodně nazpátek do doby, kdy jsem si také uměla povídat
s krokodýlem a vůbec jsem nechápala, kam ti dospělí pořád spěchají.


Jen mi připadalo trochu jako sci-fi, že bych se své rozmrzelé ratolesti ptala, čím jí můžu zpříjemnit třeba odchod do školky. Ale to už asi bude jen otázka cviku. Potom jsem si stáhla pracovní sešit a s pomocí audia Vedený workshop jsem si utřídila své dojmy s cílem se v zájmu nejen svého blaha alespoň trochu „odučitelovat“.

V týdnu, než mi přišly další studijní materiály, jsem měla dost času prozkoumat sekce Bonusy a Příběhy, které obsahují reference rodičů, jimž kurz pomohl vyladit vztah s dětmi. Ano, takhle harmonickou rodinu bych si opravdu přála. Nově získané zkušenosti jsem se rozhodla procvičovat alespoň na nic netušícím partnerovi. Rád totiž nechává své věci, kde ho zrovna napadne, a mě už nebaví pořád chodit a vracet je na jejich místo.


Název druhého dílu kurzu Lže, bojím se o něj, neváží si peněz sliboval další zajímavá témata. Který rodič si nezoufá nad představou, že se jeho drahoušek, který už teď bez zardění lže, postupně propracuje do kriminálu? A že si na něj budou sousedi ukazovat prstem? „Když si rodič myslí, že nese tíhu zodpovědnosti, tak ten, kdo ji nepotřebuje mít, je dítě,“ dala mi Katka Králová další materiál k úvahám.

Lhaní jako únik


Dítě se většinou uchýlí ke lži proto, že je pod tlakem a nevidí jinou cestu, jak uspokojit požadavky dospělých. Klasickým příkladem je lhaní o známkách a úkolech. I tady pomáhá partnerský přístup. „Dítěti je třeba vrátit zodpovědnost za jeho život, úkoly i učení. Jinak si zvykne čekat, až mu někdo pomůže a až mu připomene jeho povinnosti,“ popisovala lektorka. 

Novátorské pro mě bylo i poslední téma lekce týkající se vztahu dětí k penězům. „Rodiče často řeší, že si dítě neváží peněz a věcí a že pořád něco chce. Dítě ale nezíská představu o hodnotě peněz, dokud nemá příležitost naučit se s nimi hospodařit. Vůbec není nutné myslet si, že hned všechno utratí. Já takovou zkušenost nemám,“ líčila lektorka a přidala příklad z vlastní rodiny. Dvanáctiletá dcera, které svěřili hlídání rozpočtu na čtrnáctidenní dovolené, svou funkci plnila tak zodpovědně, že ušetřila na novou navigaci.

Nezklamalo ani druhé Zážitkové audio. Školák, kterého kamarádi navedli, aby kradl v obchodě, byl postupně konfrontován se zuřivým rodičem „policajtem“, vyčítajícím „učitelem“ a nakonec s klidným tatínkem „partnerem“. Ten s ním probral pohnutky, které ho ke krádeži vedly, nabídl mu svou pomoc, ale zodpovědnost za řešení nechal na něm.

Už se moc těším na příští týden, až postoupím do další lekce. Dalšími tématy kurzu jsou totiž hranice a jejich nastavení, sourozenecké vztahy a jak být skvělý rodič. A abych nezapomněla, jeho součástí jsou i videa podrobně rozebírající principy Výchovy Nevýchovou a bonusové materiály zaměřené na komunikaci s nemluvňaty i vzdorujícími teenagery.
 

Podrobné informace o pětitýdenním kurzu Výchova Nevýchovou Katky Králové najdete zde.
Katka Králová - Nevýchova.cz
JAK JSEM SE UČILA VYTVÁŘET DOHODY
(zkušenost Petry Kobzové)

Křičí, utíká, vzteká se, kouše ostatní, bouchá s věcmi… Jak plyne čas, náš syn Hubert (starý 1,5 roku), mě čím dál častěji přivádí do situací, ve kterých to nezvládám. Bývám v nich nervózní, někdy křičím, pak je mi vše líto a tak stále dokola. Výsledek je, že v tom nejsem šťastná. Někdy mám pocit, že na sebe mluvíme cizí řečí, proto jsem se rozhodla to změnit. Chci být šťastná máma a vedle sebe mít spokojené batole. Proto vstupuji do kurzu Výchova Nevýchovou. A co od něj očekávám? Změnu, a to hlavně v komunikaci. Také bych chtěla zjistit proč, když se tolik snažím, to stále nefunguje. Kurz Nevýchovy je rozdělen do pěti týdnů. Každý týden se řeší jiné výchovné situace. Na kurz se moc těším, tak vzhůru do 1. týdne.


Snaha vystoupit z bludného kruhu

Jsem nadšená. První téma s názvem Odmlouvá, vzteká se, nedá se s ním domluvit mi mluví přímo z duše. Zhlédnu videa, plním úkoly, dělám si poznámky. Mluvím na naše batole, snažím se tvořit dohody, batole nevnímá, vzteká se, křičí – klasický zamotaný kolotoč, na nějž jsme zvyklí. Já přecházím optimismu do pesimismu. Jsem naštvaná, zklamaná. Asi moc tlačím na pilu, prolétne mi hlavou. Čtu komentáře ostatních rodičů z kurzu. Všem to zázračně funguje. Sama sebe se ptám, proč nám tedy ne…

Nevzdávám se. Druhý týden se to už přece musí zlepšit. Tento týden je řešeno téma s názvem Lže, neváží si peněz, bojím se o něj. Opět jsem zabraná do řešení nových úkolů. Nová videa s dalším tématem doslova hltám. Prožívám si situace pomocí zážitkového audia. Tak takhle se ty děti cítí, když na ně křičíme, omíláme stejné věci dokola, vysvětlujeme, vyčítáme, slibujeme, manipulujeme… Brečím a zpracovávám svoje nevyřešené zážitky z dětství. Začínám všemu rozumět, dávám si čas. Nechávám to chvíli být. Pouštím si znovu všechna videa, ale už k nim přistupuji trochu jinak. 


Na to, co přijde třetí týden, se vyloženě třesu zvědavostí. Tématem má být nastavování hranic. A já najednou prožívám veliký AHA zážitek. Zjišťuji, že se sice snažím, ale zmiňované dohody nedokážu vytvářet. Já je sice vymyslím, ale s naším batoletem se už nedomlouvám. Odpovědnost za vzniklé situace nechávám vlastně jen na sobě, v podstatě tomu nevěřím. Hlava říká ano, ale vnitřně o tom nejsem přesvědčená. A co teď s tím?



Nové obzory v naší komunikaci

Je to pro mě velká zkouška. Já ji však chci zvládnout. Rozhodnu se. Chci to jinak. Nejen pro sebe, ale i pro Huberta. A ono to funguje. Začínáme vytvářet malé dohody. Věci, o které jsme dříve mezi sebou bojovali, nejsou najednou tak složité a nepřekonatelné. Nejde to všechno hned, necháváme si čas, pozvolna to zkoušíme a nespěcháme. Snažíme se, a když to nefunguje, jdeme na to jinak. 

Vznikají nám situace, kdy malý brečí a vzteká se, ale já mu to najednou umím vysvětlit a pochopit ho. Dříve zcela nepříjemné situace již nejsou tolik nepříjemné, stávají se pro mě jen další výzvou. Těším se, až mi příští týden přijde do mailu přístup na další video. Jsem moc zvědavá, kam nás s Hubertem zase posune. 

„Jak snadno a trvale vyřešit 5 nejčastějších problémů s dětmi... bez křiku, pohlavků a zbytečného pláče.“ 
ONLINE RYCHLOKURZ PRO RODIČE NALEZNETE ZDE

Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 5.

Doporučujeme ještě přečíst:
Výchova Nevýchovou - série postřehů konkrétních maminek I.
Výchova Nevýchovou: Jak na první dny ve školce
Klíč k porozumění sobě i druhým

pondělí 16. února 2015

Guinejská dívka Kadiatou: Díky adopci se mi splnil životní sen

Kdyby Kadiatou někdo v minulosti řekl, že se z ní jednou stane lékařka, těžko by mu uvěřila. Tato drobounká slečna z Guineje pochází z velmi chudé rodiny s pěti dětmi. Přestože se rodiče snaží zajistit obživu vytrvalou prací, těžko vůbec pokryjí náklady na základní potravu. A tak i přesto, že ji škola lákala, bylo nepředstavitelné, aby na ni kdy z napjatého rodinného rozpočtu našetřili.

Nové životní obzory

Dveře do světa vzdělání se Kadiatou ale nečekaně otevřely. Skrze program Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku ji začal na základní, a poté i střední škole podporovat dárce z Česka. Velká touha stát se lékařkou ale dívku vedla stále kupředu. Proto se rozhodl její studijní píli a odhodlanost povzbudit i její adoptivní rodič. Společně s neziskovou organizací Centrum Dialog, která adopci zprostředkovává, se pro Kadiatou podařilo zajistit studijní stipendium v Čechách. Její přání studovat medicínu se začalo plnit na Karlově univerzitě. 
Dříve pro ni byla perspektiva čehokoliv jiného než velmi podhodnocené tvrdé manuální práce vzdálenou představou. Normou bývalo mít sotva jednou denně něco k jídlu. Nyní září štěstím, protože se jí splnil životní sen. Za šanci vzdělávat se je velmi vděčná a jak říká, hodlá ji naplno využít. „Podporou ve studiu dárce nepomáhá jen dítěti samotnému, ale do budoucna i celé komunitě,“ vysvětlovala koordinátorka vzdělávacích projektů Centra Dialog Lucie Tamášová.

Pomoc na cestě k soběstačnosti


S kvalitnějším vzděláním se mladí Afričané i lidé v jejich okolí dokážou snáze postavit na vlastní nohy bez pomoci zvenčí. Proto Centrum Dialog své projekty směřuje tak, aby takovou soběstačnost podporovaly. Výborným příkladem může být jedna ze škol, ve které dárce místo tradičního placení obědů pro děti přispěl na nákup pole, krav a pár koz. Škola díky tomu nyní dokáže samostatně zajistit jídlo studentům a přebytky dokonce prodává, čímž ušetří i na další potřeby, třeba na školní pomůcky.
Kadiatou v Čechách. Foto: www.centrumdialog.cz

V současné době se Centrum Dialog snaží podpořit vzdělávání mnoha dětí hlavně prostřednictvím výstavby více než deseti škol v Keni a Guineji. Projekt Adopce afrických dětí na dálku ale stále zůstává jedním z hlavních. Díky pomoci Centra Dialog dostalo šanci na lepší budoucnost už dva a půl tisíce chudých dětí.


Podrobné informace o činnosti centra Dialog najdete na www.centrumdialog.cz

Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 5.

Doporučujeme ještě přečíst:
Video: Úžasná záchrana propletených labutí i umírající velryby
Projekt představujeme látkové pleny lékařům pokračuje, v Brně se zapojily další gynekologické ordinace
Aktivní rodičovství 2014 z pohledu účastnice

pátek 13. února 2015

Láskyplná výchova dítě ovlivní na celý život

Pokud si nevíme rady s nejmladšími členy rodiny, jsou tu lidé s otevřeným srdcem, kteří nás mohou vést. Jedním z nich je i Martina Hanáčková, která se věnuje Aktivnímu vědomému rodičovství. 

„Jakmile jsem začala vychovávat své děti, pátrala jsem po informacích, jak to dělat co nejlépe. Obecně u současných rodičů pozoruji, jak cítí, že autoritativní výchova není to pravé. Ale protože jsme tak vyrůstali, víme, že to chceme dělat jinak, ale nevíme přesně jak, neboť to nemáme z dětství zažité. Proto se o výchovných přístupech tolik mluví a píše. V rámci Aktivního vědomého rodičovství vytváříme spolu s dětmi něco NOVÉHO,“ popisovala maminka tří dětí.

Od studentů do školky 

I když začínala jako středoškolská učitelka, nyní se věnuje hlavně předškolákům.Vlastní recept na spokojený rodinný život paní Martina pilovala během let, kdy navštěvovala řadu kurzů a seminářů zaměřených na osobní rozvoj. „Nejbáječnější učitelkou pro mě je Jiřinka Prekopová, která naplno žije praktickou psychologii z reálného všedního života,“ ocenila lektorka.

Právě Škola lásky v rodině podle Prekopové, která nabízí systém srozumitelných pravidel, jak do vztahů vrátit ztracenou pohodu, je základem projektu Studio šťastných dětí, který Martina Hanáčková odstartovala v roce 2011. Práce s dětmi a rodiči jí dává naději, že svět bude v budoucnu lepší a bezpečnější místo.

„Máme prostě na vybranou, na jaké ,vlně' žijeme. Lidé si stále více uvědomují, že emoce jsou důležitou součástí života a že je dobré zacházet s nimi vědomě místo nahodile, či ze zvyku,“ vysvětluje Martina. Děti jsou v tomto ohledu jako čistý papír. Črty a tahy vytvořené dospělými se v nich ukládají a ovlivňují celý jejich následující život. Pokud se naučí, jak dobře zvládat svoje emoce, má to obrovský přínos i pro jejich okolí.

Puberta s klidem

Práce s dítětem zejména v období prvního vzdoru mezi druhým a třetím rokem se rodičům mnohonásobně vrátí už v období dospívání. „Dítě bude mít vytvořený návyk, že se ve vypjatých situacích věci dají vyřešit, a ne, že se mlátí dveřmi a utíká z rozhovoru,“ ilustrovala Martina, která mimo jiné pomáhá zklidňovat hyperaktivní kvítka, sourozenecké neshody i projevy dětské agresivity.

Rodiče se na ni často obrací ve chvílích, kdy si nejsou s něčím ve výchově jisti. Stává se také, že si uvědomí vlastní obtíže se zvládáním emocí a hledají s ní cestu ke zlepšení. Nezřídka Martina pomáhá nastavit výchovu v rodině s více dětmi z různých manželství. Jejím cílem je nacházet pro konfliktní situace taková řešení, aby rodinu opět naplnila radost a vitalita.

„Velmi mě těší, když vidím tak velký zájem o aktivní a vědomé rodičovství. Děti vnímavých rodičů jsou většinou již odmala velké osobnosti. Na autoritativní přístup reagují tak, že vám to okamžitě vrátí. Vědomé a laskavé rodičovství totiž vede také k tomu, že jsem ohleduplný i sám k sobě a jisté věci si nenechám líbit,“ upozornila Martina.
Konec vyšlapaných cest 
Momentálně se stará zejména o své „čtvrté“ dítě, projekt Studio šťastných dětí. Jeho prostřednictvím oslovuje mladé lidi a inspiruje je, aby se nebáli sejít z vyšlapaných cest. Vychovávat jde i laskavě a s radostí a výsledky jsou báječné. Hlavní je ale mít chuť něco změnit a ne jen sedět a stěžovat si. A jaké novinky Martina připravuje? „Je jich mnoho. Ale zatím jsou ,v bříškuʼ, ještě nedostaly oficiální jméno,“ naznačila lektorka s šibalským úsměvem. Zájemce o Aktivní vědomé rodičovství zve na své kurzy v Praze a v Jičíně, které pořádá ve spolupráci s Bránou k dětem. 

Martina Hanáčková (42)
- žije v Jičíně
- maminka tří dětí
- vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a poté pracovala pět let ve školství
- absolvovala řadu kurzů a seminářů zaměřených na osobní rozvoj
- lektorka Školy lásky v rodině PhDr. Jiřinky Prekopové a poradkyně pro vedení rodiny a výchovu dětí
- od roku 2011 se věnuje projektu Studio šťastných dětí (www.studiostastnychdeti.cz)
- od roku 2013 intenzivně spolupracuje s Bránou k dětem
- záliby a koníčky: děti, rodina, zahrada a zvířata, novinky v oblasti osobního rozvoje


Náš tip:
V Jičíně a v Praze můžete navštívit kurzy Škola lásky v rodině; Indigové děti, děti Nové doby nebo Období prvního vzdoru.

Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 5.

Autor textu: Zuzana Klementová

Doporučujeme ještě přečíst:
Předat dětem vše, co v sobě mám
VÝCHOVA NEVÝCHOVOU aneb Jde to i bez křiku a výčitek
Maminko, já nemůžu být chlapeček!

úterý 10. února 2015

Zdravé mlsání? V Bráně si vybere každý...

Také vás za dlouhých pošmourných večerů trápí chutě na něco dobrého a pak míváte výčitky, že jste zase před spaním vybílili ledničku? Na to je jednoduchý lék – mějte po ruce zdravé dobroty, které výborně chutnají a ještě tělu dodají potřebné živiny. Brána k dětem svůj sortiment rozšířila o desítky pochoutek od prověřených výrobců, se kterými si udržíte štíhlou linii.
 

Znáte živou stravu?

Jednou z variant zdravějšího stravování je stále oblíbenější raw food neboli živá strava. Její filosofie vychází z toho, že pečení, vaření i pasterování ochuzuje potraviny o důležité látky a ztěžuje jejich trávení. Zakladatelka české společnosti Lifefood Tereza Havrlandová se pro živou stravu nadchla poté, co kvůli zranění musela oželet dráhu diplomatky. V Česku ale nemohla najít výrobce, který by si troufl na poctivé veganské potraviny bez chemie, lepku a v raw kvalitě.

Nakonec si v roce 2006 pronajala malou polorozpadlou pekárnu, kde přišly na svět její první krekry v bio a raw kvalitě. Nyní si na jejích kvalitních bio-výrobcích, které neobsahují lepek, laktózu, živočišné produkty ani přidaný cukr, pochutnávají vyznavači zdravého životního stylu v téměř všech evropských zemích.

Čokoládofilové by určitě měli vyzkoušet raw variantu této pochoutky. Co třeba čokoláda s osmdesáti procenty kakaa přivedená k dokonalosti špetkou vanilky a slazená jen sirupem z agáve? Nezdravé bramborové chipsy zase s přehledem strčí do kapsy pikantní naklíčená slunečnice s chilli-česnekovou marinádou 


 

Mix toho nejlepšího

Za druhým českým projektem, který cílí na zdravé mlsání, stojí pro změnu dva mladí muži – Tomáš a Martin. V roce 2010 založili značku Mixit. Na chutě svých zákazníků zaútočili zejména kvalitními sypanými müsli v originálně potištěných papírových tubusech. Základem těchto dobrot jsou poctivé suroviny, žádný obilný odpad nebo levné tuky. I s cukrem jsou pánové z Mixit opatrní, některé výrobky se bez něj obejdou úplně, a jsou proto vhodné i pro diabetiky. K mání jsou také směsi, na kterých si pochutnají strávníci alergičtí na lepek a laktózu.

To ale ještě není všechno. Ať sáhnete po Letním mámení s pomerančem a třešněmi, nebo po Dr. Mačatém s osvěžujícím japonským čajem Matcha, máte jistotu, že ovoce, které jim dává šmrnc, není kandované ani sířené. Některé plody jsou místo na slunci dokonce sušené mrazem, díky čemuž vypadají a voní jako čerstvé. Zákaz vstupu mají i konzervanty a umělá barviva či sladidla, takže se dobroty od Mixit mohou chlubit certifikátem CEFF potvrzujícím jejich „bezéčkovost“.


Toužíte po opravdu mistrovském kousku? Čtvrtkilové čokolády s logem Mixit chutnají ještě lépe, než vypadají. Jejich tvůrci v nich virtuózně skloubili třeba chuť rybízu a drcených kakaových bobů nebo bílé čokolády a šťavnatých malin. Krásné balení tyto čokolády přímo předurčuje pro kariéru neodolatelného dárku. 


Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 5. 


Autor textu: Zuzana Klementová

Doporučujeme ještě přečíst:
Raw food neboli živá strava - když léčí každé sousto
Znáte už detox specialitky?
Bylinkové království jménem Sonnentor

sobota 7. února 2015

Posilovat sebevědomí čerstvých maminek

Kdyby mi před pár roky někdo řekl, že můj osobní růst, to, jak se v životě sama posunuju a učím, bude těsně spjato s mojí prací, vysmála bych se mu. Dnes už vím, že takhle je to minimálně pro mě správně - dělat to, co cítím, a cítit, že to, co dělám, má smysl. 

Nový smysl pro mou práci

Když jsem před rokem otevírala náš damníkovský obchůdek – Bránu k dětem, nenapadlo mě, jak se hned během prvního půl roku razantně posune můj vlastní pohled na hlavní smysl a účel jeho provozování. Důvody, proč jsem vlastně již před pěti lety začala s Bránou k dětem spolupracovat a následně se rozhodla pro budoucí otevření kamenné prodejny, byly zřejmé: přiblížit maminkám informace o látkových plenách, šátcích na nošení dětí a nosítcích, ekodrogerii, přírodní kosmetice i aromaterapii a dát jim možnost vše si v reálu prohlédnout a osahat. Na tom se nic nezměnilo, ale nyní se mým hnacím motorem (a nebojím se říct „posláním“) stala věc, která se nedá v běžném obchodě ani koupit, ani objednat přes e-shop: podpora sebevědomí a sebedůvěry čerstvých maminek.

Napojit se na vlastní pocity

Čím dál více si uvědomuji, jak obrovské mezery ve výchově a vzdělávání se naše společnost dopouští, když si my ženy nevěříme v tom nejpřirozenějším a nejtypičtějším pro naše pohlaví – v mateřství. A přitom to dřímá v každé z nás, stačí si jenom víc věřit a poslouchat sebe sama. Zastavit se v každodenním shonu mezi svými povinnostmi a uvědomit si, jak se cítíme… Nic víc, nic míň… Čím častěji to dělám, tím lépe vnímám sebe sama – vlastní instinkty a naslouchám své ženské moudrosti. 

Díky tomu si mnohdy uvědomím, že vlastně dělám úplně zbytečně něco, co nechci, a naopak jsem třeba už dlouho nedělala něco, co mě baví, naplňuje a přináší radost. A pokud si dokážu takto naslouchat, vidím, jak je i můj syn mnohem spokojenější, protože vnímám nejen svoje, ale i jeho potřeby daleko lépe. Spokojená máma totiž znamená spokojené dítě. Je důležité si uvědomit, že já sama jsem takto na prvním místě. Pokud nemám sebelásku já, nemohu dávat lásku ostatním.

Radost z nabyté síly

Sama si pamatuji, jak jsem coby prvorodička byla příslovečně „vyjukaná“. Všichni radili, přitom každý něco úplně jiného, a já, nejistá sama sebou, jsem se ptala dokolečka s jediným výsledkem – stále větší nejistotou. Dnes však mohu tuto trpkou zkušenost zúročit: jak ráda říkám, každou „vyjukanou novomamku“ uklidnit, ujistit, dát jí možnost setkat se s podobně smýšlejícími maminkami a zkrátka tady být pro ně. Ale zároveň se snažím o podporu v samostatnosti a sebedůvěře. 

Jaká je to pak radost, když po pár měsících uvidím ve dveřích sebevědomě zářící rozesmátou maminu a spokojené děcko. Neznamená to, že je ta žena úplně bez problémů, ale věřím, že problémy bere spíše jako výzvu a možnost naučit se zase něco nového sama o sobě. Tyto věci mě v poslední době opravdu velmi naplňují a cítím obrovský vděk, jak krásnou práci mám. Bez kamenného obchůdku a možnosti přímého kontaktu bychom toto všechno mohly těžko zažívat. Děkuji za možnost setkávat se s novopečenými maminkami a nabízet jim podporu. Děkuji také všem maminkám, které k nám do Damníkova přijíždějí, za jejich důvěru.
Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 5. 

Autor textu: Zuzana Otrubová

Doporučujeme ještě přečíst:
Prodej je lidský, dokonce bytostně lidský
Možnost porodit s láskyplnou péči - rozhovor s výkonnou ředitelkou UNIPA
Pochopení - cesta k sebelásce

pondělí 2. února 2015

Lékárna partnerských vztahů

Souhlasíme s tvrzením, že šťastný intimní vztah mezi partnery je základem spokojené rodiny. Jistě jste si všimli knih Davida Deidy v regálech našich prodejen, seminářů Richarda Vojíka a dalších následovníků Tantry v našich kurzovnách, dokonce jsme kdysi pod naší střechou hostili známou sexkoučku Julii Gaiu Poupětovou. 

Zkrátka se snažíme neustále tak trochu podporovat osobní zrání v jedné z nejintimnějších oblastí života. Protože toto číslo je svým způsobem výjimečné, přinášíme vám rozhovor, který byste od nás možná nečekali. Oslovili jsme sympatického majitele známého českého sexshopu Růžový slon Adama Durčáka. Třeba vás inspiruje k nevšednímu novoročnímu předsevzetí… 
Vaším mottem je: „Nudný a ohraný sex je zabiják každého vztahu.“ Vystihuje nějak toto heslo vaši firemní filozofii? Mohl byste to hlouběji vysvětlit? 
Ano, naše motto je zároveň naší firemní filozofií. Všichni víme, že sex hraje ve vztahu důležitou (a troufám si říci, až klíčovou) roli. Když si partneři rozumí v sexu, umí si povídat o tom, co se jim líbí a co ne, co by chtěli změnit nebo zkusit, jsou na nejlepší cestě k tomu, aby jim vztah vydržel a byli v něm oba spokojení. Společně pak zvládají řešit i složité problémy, které denně potkávají každého z nás. Na druhou stranu - když sex nefunguje, většinou to bývá jasným začátkem konce celého vztahu. 

A proč sex vlastně přestane fungovat? Jak známo, na začátku vztahu působí tzv. chemie, kdy se oba partneři velmi přitahují, poznávají se a sex oba chtějí (nejlépe nonstop). Postupem času začne sexuální život upadat do stereotypu, jeden z partnerů má třeba menší chuť na sex než druhý, a zde je nejvyšší čas začít pracovat na tom, aby sex byl zábavný a lákavý. Tato zodpovědnost leží na obou jednotlivcích v páru. Každý z partnerů by měl sám začít dělat všechno proto, aby partnerskému sexu a vůbec celému vztahu pomohl. Takže hledejte a objevujte, stojí to za to!
Představuji si, že moderní sexshopy jsou něco jako lékárna partnerských vztahů. Lidé zde často nacházejí novou inspiraci pro udržení vášně a leckdy tak tyto obchody pomáhají zachovat, nebo přímo zachránit milostné soužití. Co byste doporučil našim čtenářům (často lidem s malými dětmi) k tomu, aby mezi nimi milostný žár nevyhasl?
Lékárna partnerských vztahů - ten název se mi líbí a v podstatě jste to úplně vystihla. Růžového slona můžeme k lékárně pěkně přirovnat. V běžné lékárně koupíte: a) medikamenty, které pomohou vyléčit nemoci, jimiž trpíte; b) přípravky pro prevenci (např. proti chřipce); c) doplňky stravy a vitamíny pro dobře fungující tělo. Růžový slon také pomáhá léčit a zachraňovat vztahy, ve kterých sex nefunguje nebo už je ohraný, spadá do stereotypu a není moc zábavný. 


Zároveň k nám ale chodí i zákazníci, které sex moc baví, chtějí ho mít ještě pestřejší, objevovat nové věci sami či s partnerem a zažívat nevídaná dobrodružství... :) A kolikrát potom přijdete na to, že se vám líbí něco, o čem se vám ani nezdálo… A pak je tu další skupina zákazníků, kteří vědí, že o vztah je potřeba se starat a vyživovat ho a občas si koupí nějaký ten vitamín - třeba v podobě sexy prádélka nebo vibrátoru apod.

A co bych poradil vašim čtenářům? Tak, jak je pro vás důležité vaše tělo a musíte mu věnovat čas a péči, měli byste si najít prostor a energii pro péči o váš vztah. Fungující a pestrý partnerský sex dodá energii vám i partnerovi, každý den vás bude bavit a všechny problémy zvládnete „levou zadní“.
Co nabízíte oproti jiným stejně zaměřeným obchodům „navíc“, je velké množství referencí, testů a názorných videí. Jak tyto informace vlastně získáváte a jaké jsou reakce zákazníků?
Protože jsme tým nadšenců, všechny pomůcky sami testujeme, abychom o nich věděli co nejvíce. Další užitečné recenze píšou zákazníci, kteří konkrétní pomůcky už mají doma. Zákazníkům, kteří si své pomůcky teprve vybírají, tak poskytujeme širokou škálu praktických informací a ulehčujeme jim takto výběr. Tohle se lidem moc líbí a jsme za to rádi.

Kdo u vás nakupuje častěji, muži, nebo ženy? A existuje něco jako typický zákazník?
Typický zákazník neexistuje. Nakupují ženy samy pro sebe i pro své partnery a stejně tak i muži. Většinou to jsou lidé mladšího až středního věku (přibližně 20–50 let).
Které výrobky se u vás nejvíce prodávají a proč si myslíte, že tomu tak je?
Vibrátory, umělé vagíny, dilda, venušiny kuličky. A také lubrikační gely a masážní oleje. Toto nejsou klasické pomůcky, ale jsou to věci pro běžné použití, které používá téměř každý (nebo by alespoň měl používat, pokud se chce o svůj vztah starat). Hodně zákazníků začíná u gelů a olejů a postupně přechází ke klasickým pomůckám, jako jsou vibrátory, venušiny kuličky, pouta, umělé vagíny apod.

Z internetových stránek vašeho obchodu čiší týmový duch. Vaši zaměstnanci se na fotkách smějí, vypadá to, že je práce opravdu baví. Jsou vaši lidé na svou práci hrdí?
Naše práce je zároveň i koníčkem, tak proč bychom se neusmívali, že? Komu se poštěstí pracovat v tak zábavném oboru? :) Navíc se nemáme za co stydět, takže se klidně zákazníkům ukážeme... :)
Děkujeme za rozhovor.

Náš tip:
Pro další inspiraci navštivte www.ruzovyslon.cz

Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 6. 

Autor textu: Kateřina Stojaspalová

Doporučujeme ještě přečíst:
Záměr vytvářet lásku
Klíč k porozumění sobě i druhým
Jaké je to být ženou s Magdou Křepelkovou