Praxe z domácího vyučování

Je to již osmý měsíc, co jsme začali učit naši dceru doma. Respektive, takovou dobu je dcera zapsaná oficiálně v kmenové škole jako domácí žák.
Ráda bych s vámi sdílela několik postřehů, které za tu dobu již máme.



JAK DOMÁCÍ ŠKOLA OFICIÁLNĚ FUNGUJE?
V České republice můžete vzdělávat své děti doma. Potřebujete k tomu minimálně středoškolské vzdělání, potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny a zápis v základní škole. Můžete se zapsat v jakékoliv, já ale doporučuji kmenovou školu z Asociace domácího vzdělávání. Taková škola je na domácí školáky zvyklá, přezkoušení probíhá v přítomnosti rodičů, vychází vstříc individuálním potřebám rodin apod. My jsme zapsaní v ZŠ Nížkovice u Slavkova. Přezkoušení probíhá jednou za půl roku.

JAKÉ JSOU MOŽNOSTI?
Klasické domácí vyučování - jeden z rodičů (obvykle máma) vyučuje dítě doma podle školských osnov, s klasickými učebnicemi a školními materiály a podle pravidelného rozvrhu.

Unschooling - dítě není vedeno rodičem, ale rodič sleduje senzitivní období dítěte a pak mu připravuje prostředí. Děti mají zachovalou vnitřní motivaci, chtějí se učit pro svoji radost, proto, že chtějí danou věc umět. Jejich motivací nejsou známky, pochvaly, tresty. Na prvním stupni základní školy je tato výuka možná, pokud se domluvíte s vaší kmenovou školou. 

Na druhém stupni je to již obtížnější a v České republice se teprve prozkoumávají cesty, jak by bylo možné unschooling praktikovat i na druhém stupni. V zahraničí jsou běžné školy, které fungují unschoolově, například Summerhill. Děti se tam učí od sebe navzájem, pedagog je jen doprovod a připravuje prostředí, pomůcky apod.

Komunitní a sdružené školy - menší skupinky dětí učí pedagog, kterého si domluví přímo rodiny nebo který spadá pod sdruženou či komunitní školu. Dítě může navštěvovat školu pět dní v týdnu a rodiče mohou dál chodit do zaměstnání. Nebo si četnost docházky uzpůsobí podle individuálních potřeb rodiny.

Mix všech výše zmiňovaných.


CO DCEŘI VYHOVUJE?
My jsme od září začali učit unschoolově v domácím prostředí. Časem jsme vypozorovali, že dcera potřebuje větší řád a kolektiv. Navštěvovala kroužky a často se pohybujeme mezi lidmi, mezi rodinami, ale byla často nejstarší dítě v kolektivu. A potřebovala i starší děti, jejich inspiraci a komunikaci. A proto jsme od ledna dceru přihlásili i do sdružené školy. Momentálně chodí třikrát týdně do pravidelných skupin a dále do kroužků (montessori kluby, hudební výchova).

Mladší dcera, které je pět let, je větší introvert a pro domácí školu je nadšená. Vždy se zapojuje do výuky, když se učíme se starší dcerou. Sama si píše, čte a vyhledává spíše individuální aktivity, komunitu dětí zatím nepotřebuje.

CO NA DOMÁCÍ ŠKOLU ŘÍKAJÍ LIDÉ V OKOLÍ?
O domácí výuce se již hodně mluví, přesto jsou většinou reakce lidí spíše odmítavé. Stále panuje mnoho mýtů kolem domácího vzdělávání (chybějící kolektiv, nedostatek interakcí s jinými dětmi apod). Jako největší překážku vidím nepochopení vnitřní a vnější motivace dětí. Okolí často začne děti motivovat známkami, pochvalami, odměnami, dárečky...Avšak zbytečně, protože dítě by se danou věc rádo naučilo i bez dárku:-) O vnější motivaci si můžete více přečíst v knize Respektovat a být respektován. 



JAK TO BUDE DÁL?
Rodiče, kteří se rozhodují o domácím vzdělávání, tuto otázku často řeší. Jestli se mají kvůli škole stěhovat, jak dlouho budou schopni dítě učit doma, jaký je pak pro dítě přechod do klasické školy.
Jak sleduji dění kolem sebe a v našich životech, nic se nedá pořádně naplánovat. Život plyne a my uvidíme, jak dlouho nám bude domácí výuka vyhovovat. Je možné, že rok, dva, tři, devět...Opravdu netuším. Sleduji dceru, co ona potřebuje. Sleduji naše potřeby s manželem, zda-li jsme všichni spokojení ve stávajícím fungování. A pokud se někdy objeví, že nejsme, že je pro nás domácí škola již nevyhovující, změníme to. Čím jsou děti starší, tím méně se nechají ovlivnit okolím. A proto si myslím, že každý rok navíc, kdy je dítě s rodiči nebo v jiném respektujícím prostředí, je skvělý. A přechod do klasické školy pak záleží opět na naší kreativitě Můžeme si vybrat alternativní školu, můžeme se kvůli škole přestěhovat, můžeme na přechod děti co nejlépe připravit. A věřím tomu, že to zvládnou.

CO NÁM DOMÁCÍ ŠKOLA PŘINÁŠÍ?
Svobodu a individuální přístup.
Do toho se dá shrnout pravděpodobně vše:-) Časová flexibilita, možnost cestování i mimo prázdniny, výběr způsobu výuky, pomůcek, kolektivu aj.

TIPY PRO DALŠÍ VAŠE ČTENÍ
Facebooková skupina o domácím vzdělávání
Základní škola Na Rovině a jejich projekty
Mapa domácích žáků z celé České republiky
Khanova škola
Asociace domácího vzdělávání
Kurzy v Brně



Autor: Lucie Harnošová

Doporučujeme ještě přečíst:
Plastové hračky doma nemáme
Čím děti vybavit do lesní školky
Užíváme si s dětmi jaro

Užíváme si s dětmi jaro

Jaro je již v plném rozpuku.  Zazelenala se tráva, stromům vyrašily pupeny, z nichž si začaly cestu razit mladé lístky, a větévky se obsypaly květy. Ptáčci se vrátili z teplých krajin a připomínají se nám svým zpěvem. Živočichové opustili svá zimoviště a vydávají se za potravou. Savcům líná srst, která je hřála po celou zimu. Zvířata mají mladé. Po zimě je příroda plná života. Pojďme toto období v jeho intenzitě prožít se svými dětmi a poznat společně něco nového o přírodě kolem nás.

Oslavme jaro zvyky a tradicemi

Jaro můžeme s dětmi prožívat prostřednictvím řady svátků a lidových tradic. Symbolem jara jsou Velikonoce. Těm však předchází čtyřicetidenní doba postní – období odříkání a rozjímání, které začíná Popeleční středou. Na Smrtnou neděli (pátou neděli postní) vynášíme Smrtku neboli Moranu. Loučíme se tak se zimou a vítáme jaro. 

O Květné neděli (poslední neděli postní) natrháme větvičky vrby jívy – „kočičky“ a připravujeme se na Velikonoce. Na Zelený čtvrtek jíme špenát a barvíme velikonoční vejce. Na Velký pátek pečme tzv. Jidáše. Podle lidové tradice se v tento den otevírá země a vydává poklady.

Na Bílou sobotu končí doba postní. Udělejme si s dětmi velikonoční hostinu, oslavme jaro tancem a zpěvem u ohýnku. O Velikonočním neboli Červeném pondělí chodí muži a chlapci na koledu – „na pomlázku“. Významným svátkem je také Filipojakubská neboli Valpuržina noc  30.dubna. Podle prastaré tradice je tato noc svátkem „pálení čarodějnic“. Její předvečer je výbornou příležitostí k uspořádání slavnostního ohně.

Zazpívejme si písničku

Nejjednodušší způsob, jak si s dětmi připomenout přítomnost jara, je tematickou písničkou. Zpívejme veselé popěvky o jaru, o přírodě a o zvířatech. Jistě si sami se svými dětmi rozšíříte následující seznam:

Jaro, jaro, jaro už je tu
Na jaře, na jaře, čáp veze v kočáře
Vozilo se na jaře slunce v zlatém kočáře
Pam, pam, pampelišky v žlutém klobouku
Travička zelená
Šel zahradník do zahrady s motykou
Čížečku, čížečku, ptáčku maličký

Vyrobme si s dětmi vlastní jarní pracovní listy

Doma si můžeme s dětmi povídat o tématu jara a za tímto účelem vlastnoručně zhotovit jarní pracovní listy. Již malé děti baví hledání barevných obrázků souvisejících s vybraným tématem. Najdeme s nimi vše, co patří k jaru ve starých barevných časopisech a v letácích. 

Vystřihnuté obrázky následně nalepíme na papír, nebo je vložíme do fotoalba. Malé děti bude zastrkávání a vytahování výstřižků velmi bavit.  Hledat můžeme například obrázky sněženek, narcisů, ptáčků, zajíčků, obilí, lidí sázejících na zahradě, kuřátek, oveček a různých velikonočních námětů.

S dětmi od 3 let můžeme aktivně vyhledávat jarní obrázky na internetu a tisknout jim ty, které si sami zvolí použít jako omalovánku. Hotové obrázky následně sešijeme a vytvoříme z nich „sešit o jaru“, který si dítě samo sestaví, utřídí, dokreslí a vyzdobí. Může potom s jeho pomocí vyprávět: Co se děje na jaře…; Co dělá příroda po zimě…; Co stromy, rostliny azvířata…; A jak na to reagují lidé, co děláme na zahradách a na polích…; A jaké svátky na jaře slavíme… Děti milují listování vlastnoručně vyrobenými knihami.

Pozorujeme život

Jakmile se trochu oteplí, vylétnou včely, mouchy, motýli a brouci, kteří ve svých skrýších přečkávali zimu. Na jaře si můžeme hmyz pořádně prohlédnout a blíže se s ním seznámit. Vybavme děti kyblíkem a lupou a vypravme se s nimi za brouky. 

Pokročilejším sběračům můžeme v hračkářství zakoupit speciální průhlednou krabičku na hmyz, která je opatřena víčkem s lupou a dýchacími otvory. Broučkům můžeme přidat do jejich přechodného domečku stébla trávy, klacíky nebo drobečky a pozorovat, jak si s nimi poradí. Nakonec jim dáme opět svobodu a vypustíme je do přírody.


K jaru neodmyslitelně patří ptáci, kteří po zimě začnou zpívat. Jejich zpěv souvisí s tzv. hnízdním obdobím, které probíhá v jarních měsících. Ptáci stavějí hnízda, do kterých snášejí vajíčka, z nichž se líhnou mláďata, o která se pak starají. Proto je nejintenzívněji ptačí zpěv slyšet v dubnu. Vypravme se na vycházku s dalekohledem pozorovat ptáky. 

Můžeme poslouchat zpěv skřivana, nebo hvízdání kosů. Máme-li dalekohled, zkusíme ve větvoví stromů pozorovat ptáky. Děti bude bavit také pozorování pomocí vlastnoručně vyrobeného „jako dalekohledu“, který zhotovíme ze dvou ruliček od toaletního papíru.

K jaru neodmyslitelně patří mláďata. Pokud nechováme vlastní zvířata, můžeme se s dětmi vypravit na farmu. Nezapomeňme s sebou přibalit suché pečivo, kterým zvířátka nakrmíme. Můžeme obdivovat malá hříbátka, telátka, jehňátka, kůzlátka a vyprávět si s dětmi o tom, že právě jaro je obdobím, kdy se rodí nejvíce mláďat.

Sázíme a sledujeme růst

Dětem velmi prospívá, když se mohou podílet na práci v zahradě. Práce s hlínou rozvíjí všechny smysly a už jen možnost hrabat se v zemině navozuje propojení s tímto přírodním elementem a dělá nám všem dobře. Nechme proto děti pomáhat při sázení, určitě jim budou velmi chutnat ředkvičky či mrkev, kterou pomáhaly vypěstovat. Kupme raději o pytlík semen navíc a dovolme dětem sázet do řádků zeleninu a plodiny.

Nemáme-li zahradu, zasaďme si doma osení. Budeme k tomu potřebovat květináč, uříznuté dno od PET lahve, nebo spodní část tetrapakového kartonu, který naplníme zeminou a sázíme. Nádobu s osením můžeme ozdobit pokresleným či jinak ozdobeným papírem obtočený kolem dokola. Do rostoucího osení můžeme také napíchat jarní ozdoby (vajíčka, ptáčky, zajíčky) vystřižené z tvrdého papíru a nalepené na špejli. Naše osení zaléváme (malé děti mohou zavlažovat rozprašovačem) a pozorujeme, jak mladé obilí roste.

Můžeme také pozorovat růst nových lístečků na odkrojené horní části kořenové zeleniny (mrkev, petržel, pastiňák, ředkev apod.) tam, kde vyrůstá nať. Vršky zeleniny oddělíme a namočíme na pár dní do misky s vodou. Zanedlouho krásně oraší mladými světlezelenými lístky.

Ochutnejme jaro

Na jaře roste spousta jedlých bylin, které nám téměř doslova vlijí po zimě nový život do žil. Na svých procházkách přírodou můžeme vyhledat a ochutnat například listy jetele lučního, jitrocele kopinatého, kokošky pastuší tobolky, česneku medvědího, kozlíčku polního nebo hluchavky nachové. Tyto rostliny obsahují spoustu živin a vitamínů. 

Děti budou ochutnáváním planých bylin nadšeny. Jen je dobře poučme o jedlých a nejedlých rostlinách a zásadách hygieny při ochutnávání. My sami sbírejme pouze na čistých, neznečištěných místech a zaměřme se na mladé části rostliny či výhonky. A mějme na paměti (stejně jako při sběru hub), že jíme jen to, co bezpečně známe.

Jarní vitaminovou bombu si také můžeme připravit doma, když necháme naklíčit semena řeřichy, alfalfa semínka vojtěšky, fazole mungo, cizrnu, špaldu atd. Domácí klíčení provádíme v misce, na kterou položíme savý filtrační papír a na ten pak semena. Dvakrát denně je navlhčíme tak, aby semena nebyla ani příliš suchá, ani nestála ve vodě. Mohla by potom být napadena mikroby nebo chytit plíseň, což poznáme podle nepříjemného zápachu. 

Další nápady a projekty na jarní vycházky do přírody

Jarním vycházkám můžeme dát už s malými dětmi jednoduché cíle. Každé dítě si venku rádo sbírá „poklady“, které strká sobě i mámě do kapes a odnáší je domů.  Zajímavý klacík, kus kůry, šnečí ulita, polštářek mechu, ptačí pírko nebo mramorovaný kamínek – to všechno jsou pro děti prazvláštní klenoty a předměty malého bádání, které nelze jen tak odhodit. 

Zkusme na ně s dětmi vyrobit „speciální“ pomalovanou krabici, která může mít své pevné místo třeba na chodbě nebo v předsíni. Děti se tak mohou ke svým objevům vracet a stále znovu je zkoumat. K tomuto účelu můžeme dětem opatřit lupu.

Dalším cílem jarních vycházek je tvorba herbáře. Sbírejme postupně na vycházkách byliny a listy, které mezi savými papíry v knize vylisujeme, nalepíme na papír a dáme do tzv. euroobalů. Pro děti je tato činnost velmi zajímavá a mohou si usušené květiny stále připomínat nejen zrakem, ale i hmatem.

Na zahradě nebo v parku můžeme postavit tzv. hmyzí domeček. Utvoříme ho z kamenů, starých cihel, klacíků, kůry, kusů dřeva, suchých plodů a podobně. Tyto domečky přilákají užitečný hmyz (slunéčka sedmitečná, zlatoočky nebo včelky samotářky) a jsou navíc krásné na pohled. Inspiraci nalezneme na webu například zde: http://www.pinterest.com/zahrada/jednoduche-hmyzi-domecky/.

Dalším tipem na předvelikonoční vycházky je vytváření ptačích hnízdeček. Nasbíráme si proutí, klacíky či suchou trávu, ze které pak doma zhotovíme ptačí hnízda. Hnízdečka ozdobíme vyfouknutými vejci, která mohou děti polepit útržky barevného papíru nebo pomalovat. Hnízdečka lze také dozdobit přírodními či obarvenými pírky. 

S dětmi si u této činnosti povídáme o tom, jak ptáci přivádějí na svět mladé – snášejí vejce do hnízd, poté na nich samičky sedí, aby se vylíhla ptačí mláďata. Ta pak ptačí rodiče krmí hmyzem a larvami. Protože se v ptačím vajíčku schovává malý ptáček, jsou vejce symbolem nového života, Velikonoc a celkově jara.

Na závěr si ještě připomeňme jeden osvědčený jarní výtvarný tip rozvíjející ptačí tematiku. Natrháme větvičky zlatého deště nebo vrby kroucené, které doma dáme do vázy. S dětmi vystřihneme z tvrdého papíru ptáčky, které barevně pomalujeme a přilepíme na prádelní kolíčky. Poté je připevníme na větévky – a máme tak doma vlastní malou korunu stromu s ptačím srazem.

Chceme-li další inspiraci

Spoustu dalších tipů a výtvarných nápadů pro období jara nalezneme v knihách Radky Rubešové a Veroniky Kirchnerové Nápady pro rodičovskou dovolenou a Výchova prožitkem.

S dětmi se také můžete zúčastnit jarních a velikonočních tvořivých dílen v Bráně k dětem v Brně nebo v Praze .

Jste-li z Brna či okolí, můžete se vydat s celou rodinou na dobrodružnou jarní výpravu do přírody s názvem Škola Malého stromu organizovanou Honzou Harnošem, odkud si odnesete spoustu nezapomenutelných zážitků.

Přejeme Vám i Vašim dětem krásné jaro!

Zpracovala: Kateřina Stojaspalová

Doporučujeme ještě přečíst:
V hlavní roli hračky
10 tipů pro cestování s dětmi
Plastové hračky doma nemáme