Řada žen dnes vnímá menstruaci jako nutné
zlo. Dokážete si ale představit, že by vás během vašich dní někdo nutil dřepět
v chýši, abyste ho neuhranuly, nebo že byste místo vložek musely používat
vysloužilé hadry? Dnes naštěstí žijeme v pokrokové době pohodlných
menstruačních kalíšků a moderních pratelných látkových vložek, které jsou
citlivé k ženskému tělu i k přírodě. Není ale od věci podívat se, jak
své dny prožívaly naše praprapra….
Co si počaly s krvácením opravdové
jeskynní praženy, se už nejspíš nikdo nedoví. Je ale pravděpodobné, že začínaly
menstruovat o dost později než dnešní ženy a také končily dříve. Měla na to
vliv fyzická námaha, delší kojení, vyšší počet dětí a zejména omezené zdroje
potravy. Odhaduje se, že zatímco dnes žena menstruuje přibližně 450krát za
život, u pralidí to bylo jen 50krát.
Krvácení do oblečení
Je možné, že už tehdy si ženy vypomáhaly
kožešinami, trávou, mechem, vlnou nebo mořskými houbami. Někteří badatelé dokonce
tvrdí, že se až do novověku místy udržel zvyk krvácet prostě jen tak do
oblečení. Ženy trávily velkou část dne na poli, kde odkapávání krve nikomu
nevadilo a dokonce mohlo být vnímáno jako akt zúrodňování půdy. A protože
nenosily spodní prádlo, situace pod jejich sukní zase nemusela být až tak
tragická.
Jinde si prý ženy prostě sedly na
vyhrazené místo, třeba do speciální menstruační chýše, a krvácely jednoduše pod
sebe. Ostatně zvyk odsunout „nečisté“ dámy a slečny do vyhrazené části domu se dodnes
uchoval například u některých skupin hinduistů v Indii a Nepálu. Milování
během menstruace většinou bývalo tabu a nezřídka bylo nutné po konci krvácení
absolvovat speciální očišťující rituál.
Menstruace – doba moci
Celkově je historie menstruačních pomůcek
obklopena množstvím nezodpovězených otázek, protože v řadě kultur dospěli
k názoru, že krvácení je projevem nemoci a pokud žena pravidelně krvácí a
neumře, musí jít o cosi nekalého. Mayové stejně jako Židé a křesťané vnímali menstruaci
jako božský trest za neposlušnost. A letopisy navíc většinou psali muži, které
zajímala spíše krev prolitá v bitvách, takže o tom, jak své dny prožívaly
jejich drahé polovičky, máme jen velmi kusé zprávy.
Našly se ale i kultury, v nichž byly
menstruující ženy považovány za velmi mocné až obdařené nadpřirozenými silami.
Ostatní členové komunity se za nimi chodili radit, nechávali si od nich věštit
budoucnost a menstruační tekutina se používala i jako léčebný prostředek – třeba
na bradavice, epilepsii či bolesti hlavy. Severoameričtí indiáni Cherokee si
této krve cenili, protože podle nich měla moc ničit nepřátele. Římané zase
věřili, že ženy během svých dní mohou zahnat krupobití a dokonce z pole vystrnadit
záškodnický hmyz.
Tampóny Egyťanek a Řekyň
Vynález tampónu je dnes všeobecně
přisuzován Egypťankám, které si do pochvy vkládaly smotky papyru. Řekyně si je
vyráběly z kousků dřeva omotaných cupaninou. U Římanek jsou doložené
vlněné tampóny i vložky. Pak ale přichází éra středověku, kdy bylo tělo, a
obzvláště to ženské, považováno za zdroj pokušení a hříchu.
Ideální bylo, když se manželka na svého
muže po dobu menstruace ani pořádně nepodívala, protože se věřilo, že by ho
mohla zabít pouhým pohledem. A hygiena byla považována za něco přímo škodlivého.
Naopak se cenila přirozená krusta ze špíny a potu, coby spolehlivá ochrana před
chorobami.
Nástup kalhotek
Ženy tehdy používaly vložky vyrobené
z přírodních materiálů a různé hadříky. Zejména na venkově a
v chudších domácnostech se ale krvácelo do oblečení. Teprve zhruba
v 17. století se situace díky rozmachu textilní výroby začala postupně
zlepšovat. Tehdy se objevují předchůdkyně dnešních látkových vložek dokonce
důmyslně zabudované do širokých sukní. Existovaly i speciální menstruační
košile, jejichž dlouhé cípy se zavazovaly mezi nohama.
Průmyslová éra zavádí v 19. století
nošení spodního prádla coby běžného kusu oděvu. Objevují se také první (leč
občas dost bizarní) návrhy moderních dámských hygienických pomůcek, které často
připomínaly spíše vybavení mučírny. I nadále se ovšem daří různým pověrám a předsudkům.
Krvácející ženy byly například v továrnách obviňovány, že se kvůli nim
kazí potraviny.
Válka a jednorázové vložky
I přes pokrok ve výrobě menstruačních
pomůcek si stále většina žen své vložky doma pletla, háčkovala nebo šila ze
starých hadrů či z bavlněné látky na dětské pleny. A také prala. Jednorázové
vložky vymyslely zdravotní sestry ve Francii. Inspirací jim byly obvazy
používané v bitvách první světové války. Vynálezci menstruačních pomůcek
ale často narážely na stud žen, které se zpočátku neodvážily požádat prodavače
o balení vložek. Proto se zkoušely i různé samoobslužné formy jejich prodeje.
Lepicí pásky na vložkách, jak je známe
dnes, tehdy ještě neexistovaly, takže se experimentovalo s různými
postroji a pásky. Až v 70. letech 20. století konečně spatřila světlo
světa jednorázová vložka současného typu. Gelová absorbční vrstva je ještě o
zhruba dvacet let starší. První jednorázové moderní tampóny se začaly vyrábět už
po roce 1920. Do té doby musely coby předchůdci tampónů postačit „ucpávky“
z hadříků.
Menstruační kalíšek – stará novinka
Ještě dříve, v roce 1867, byl
patentován nejstarší doložený typ menstruačního kalíšku. Vzniklo více typů,
některé měly dokonce hadičku, která tekutinu odváděla do sáčku připevněného
k opasku. Moderní podobu kalíšku v roce 1937 představila americká herečka
Leona Chalmers. Tehdy ještě nebyl vyrobený z lékařského silikonu, ale z vulkanizované
gumy. Narazil ale na společenské předsudky, a proto začal boom menstruačních
kalíšků až po roce 2000.
V této době se také vrátily na scénu
pratelné látkové vložky. Jejich moderní podoba je skvělou alternativou pro
ženy, kterým používání jednorázových vložek a tampónů způsobuje zdravotní
problémy. Zároveň je jednou z možností, jak zabránit neudržitelnému
plýtvání přírodními zdroji i rozrůstání skládek, kam ročně míří tuny a tuny
použitých menstruačních potřeb.
Návrat mořských hub
Narůstá také obliba tampónů z ručně sbíraných mořských hub, které jsou ekologické a zároveň velmi citlivé
k ženskému tělu. Nejedná se o žádnou převratnou novinku, ženy z kmenů
sídlících u pobřeží si s jejich pomocí zpříjemňují své dny už tisíce let. Díky
přirozeným desinfekčním a antibakteriálním vlastnostem jsou menstruační houby vhodné
i pro uživatelky trpící vaginálními infekcemi.
Zároveň je povzbudivé, že se najdou
odvážní průkopníci, kteří mění zaběhnutý pohled na menstruaci. Patří k nim
třeba Miranda Gray, autorka revoluční knihy Cyklická žena. Podle ní není
menstruace překážkou, která půlce lidstva pravidelně znepříjemňuje život. Ženy,
které se naučí naslouchat svému tělu, mohou aktivovat dosud nevyužité
schopnosti související s jednotlivými fázemi menstruačního cyklu a díky
nim uspět v zaměstnání i v osobním životě.
Text: Zuzana Klementová
Použité zdroje:
www.mum.org
http://www.3384her.com/2012/12/menstrual-cycles-through-the-ages-a-brief-history-of-your-period/
http://facts.randomhistory.com/random-facts-about-menstruation.html
http://kalisek.cz/historie-damskych-vlozek
http://kalisek.cz/historie-menstruacnich-kalisku
http://en.wikipedia.org/wiki/Culture_and_menstruation
http://en.wikipedia.org/wiki/Leona_Chalmers
http://www.labyrinth.net.au/~obsidian/clothpads/padhistory.html
Žádné komentáře:
Okomentovat