úterý 30. června 2015

Možnost porodit s láskyplnou péči - rozhovor s výkonnou ředitelkou UNIPA

Péče soukromé porodní asistentky, humanizace podmínek v porodnictví, možnost volby přirozeného porodu – to jsou témata, kvůli kterým bývá organizace jménem UNIPA (Unie porodních asistentek) oslovována médii, odborníky a veřejností. Ptali jsme se její výkonné ředitelky Kateřiny Hájkové Klíčové na situaci v českém porodnictví a na její osobní cestu, která ji do UNIPA přivedla. Jednoduše by se dalo říci, že UNIPA „kope“ na straně žen, které se rozhodly vzít porod do vlastních rukou. A my jí v tom držíme pěsti!
Kateřina Hájková Klíčová tradičně moderuje konferenci Aktivní rodičovství.

Jak ses ke své práci výkonné ředitelky UNIPA dostala?

Před tím, než jsem otěhotněla s prvním synem, jsem pracovala s romskými dětmi jako vedoucí nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Po porodu jsem v centrech předporodní přípravy začala přednášet o látkových plenách a ekologické péči o dítě, postupně jsem poznávala práci porodních asistentek. Pomohly mi pochopit, proč byl můj zážitek z prvního porodu nesrozumitelný a bolestný. Protože jsem původní profesí socioložka a pracovala jsem už dříve v neziskovém sektoru, nabídla jsem porodním asistentkám své služby. Chtěla jsem, aby mohlo více žen prožít normální porod a láskyplnou péči.


Jsi mámou dvou dětí a svoje druhé dítě jsi porodila doma. Jak na domácí porod vzpomínáš a co pro tebe tato volba představovala?

Volba domácího porodu nebyla samozřejmá. Dlouho jsme s partnerem o tom, kde přivedeme na svět našeho druhého syna, debatovali. Postupně jsme zpracovávali různé otázky a nejistoty. A nakonec to bylo svobodné rozhodnutí nás obou. Při porodu nás doprovázely dvě zkušené porodní asistentky a považuji toto své rozhodnutí za jedno z nejlepších v mém životě. A také je to velký vklad do Vojtova života. Bezprostřední okamžiky po porodu a pak další dny jsme mohli být jako rodina spolu, obklopeni lidmi, kteří nás podporovali. Okolnosti druhého porodu mě velice posílily, měla jsem dojem, že se všechno děje tak, jak má, že tomu, co se děje, rozumím. Ale myslím, že bych dokázala mít podobný dojem i z porodu v porodnici, pokud bych se tam cítila bezpečně a měla odbornou a respektující péči porodní asistentky. To jsem bohužel v porodnici u prvního porodu nezažila. Přála bych všem ženám, aby v souvislosti s porodem mohly dělat samá pozitivní a svobodná rozhodnutí.
S Lucií Harnošovou z Brány k dětem a Zorou Javorskou z Nesehnutí.

Jak vnímáš aktuální situaci v českém porodnictví, posouvá se někam možnost žen, které chtějí rodit přirozeně, s vlastní porodní asistentkou, ambulantně apod.?

Mnoho organizací, hnutí i jednotlivců věnuje spoustu energie do toho, aby se v České republice situace změnila. Myslím, že už i Ministerstvo zdravotnictví chápe, že nemůže ignorovat zájem žen o kontinuální péči v těhotenství a při porodu. Ta je podle mnoha zahraničních výzkumů tím nejbezpečnějším typem péče pro zdravou ženu a její dítě. V zemích, kde je svobodná volba péče v těhotenství a při porodu možná, se tak stalo právě na základě tlaku žen, které tuto péči vyžadovaly. I české ženy si umí stále více při porodu říkat, jaká je jejich představa péče, píší porodní přání a odcházejí z porodnice bezprostředně po porodu (ambulantní porod). Zároveň ale pořád nejsou vzácností případy žen, kterým bylo po porodu odebráno dítě, nebo kterým byly při porodu prováděny praktiky, jež nedoporučuje Světová zdravotnická organizace (např.: nástřih hráze nebo tlačení na břicho, tzv. Kristellerova exprese).
S francouzským porodníkem, průkopníkem humanizace porodu, Michelem Odentem.

Britská vévodkyně Kate nedávno porodila svou dceru Charlotte se dvěma porodními asistentkami, které o ni a její dceru následně pečovaly i bezprostředně po porodu v jejich domově. Věřím, že české ženy mají nárok na stejnou péči jako členky královských rodin. V současné době se jedná o vybudování porodních domů v Praze a v Brně. Mohla bys nám popsat, jak se situace vyvíjí a co by tato možnost představovala pro rodící ženy?

V zahraničí je péče v porodních domech nebo centrech porodních asistentek přímo v porodnicích běžnou součástí péče. V porodním domě je žena ve výhradní péči porodní asistentky a v případě např. nepostupujícího porodu může se svou porodní asistentkou přejet do blízké porodnice, se kterou porodní asistentka spolupracuje. V České republice několik porodních asistentek o otevření porodního domu usiluje, jeden už dokonce dříve v Praze fungoval (Porodní dům U čápa). V současné době se snažíme oslovit partnery (zřizovatele porodnic, lékaře, pediatry) s nabídkou diskuze u kulatého stolu, kde bychom společně vymysleli, jak vznik sítě porodních domů v naší zemi podpořit.


Obrací se na UNIPA hodně těhotných žen s prosbou o zprostředkování kontaktu na vlastní porodní asistentku?

Ano, obrací se na nás stále více žen. Některé hledají porodní asistentku k domácímu porodu, jiné by se rády domluvily na kontinuální péči včetně doprovodu do porodnice, mnohé hledají laktační poradenství nebo kurzy předporodní přípravy. Je mi líto, že mnohé ženy musím zklamat, protože v některých krajích samostatně působící asistentky teprve sbírají odvahu otevřít vlastní praxi. Za jejich váháním stojí přístup státu, který nejenom, že tuto péči nepodporuje, ale dokonce porodním asistentkám jejich péči znemožňuje.

UNIPA

Unie porodních asistentek je nezisková profesní organizace. Usiluje, aby členkami byly ty porodní asistentky, které se chtějí rozvíjet a chtějí pečovat o ženy i jejich děti s respektem, v souladu s doporučeními vědeckých výzkumů a mezinárodních organizací. Mnoho porodních asistentek se k členství v UNIPA připojuje již při studiu. UNIPA spolupořádá mnoho akcí pro rodiče – například Světový týden respektu k porodu nebo konferenci Aktivní rodičovství. Natáčí krátké filmy o práci porodních asistentek, kojení a péči o dítě (www.unipa.cz) a provozuje on-line poradnu pro těhotné ženy. V rámci České ženské lobby se pokouší spolu s dalšími organizacemi o systémovou změnu v porodnictví. Každý, koho představené aktivity zaujaly, je srdečně zván, aby se k UNIPA připojil v rámci Kruhu přátel UNIPA.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Hájíme práva žen v ČR podpořeném Nadací Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.


Autor textu: Kateřina Stojaspalová


Náš tip:
V on-line vzdělávacím programu Radost s dětmi, který shrnuje nejoblíbenější kurzy Brány k dětem, se dozvíte vše důležité o těhotenství, porodu, péči o miminko, nošení dětí i kontaktním rodičovství.


Doporučujeme ještě přečíst
Co bychom měli vědět o dětském spánku
6 důvodů, proč oddálit první koupel miminka
Plastové hračky doma nemáme

Žádné komentáře:

Okomentovat