Přesně toto jsem zažila při nákupu na dovolené. Naštěstí to nebyly moje děti:-) O to více jsem mohla z nadhledu sledovat celou situaci. Jaké pocity ve mě vyvolával hysterický dětský pláč, jak reagují lidi okolo a nejvíce jsem byla fascinovaná z reakce mámy dítěte. Ta prostě ztuhla, přestala myslet a jen se viděla, až budou venku z obchodu. Ale neodešla! Ve frontě stál její manžel, ona se mohla kdykoliv s dětmi sbalit a jít počkat ven. Místo toho je napomínala, snažila se je uklidnit, pak na ně křičela...a pořád byla v obchodě, kde na ni upíraly své zraky desítky lidí...
Bylo mi jí strašně líto! A zároveň jsem se musela trochu smát, zejména těm reakcím lidí okolo. Nakonec si chladnou hlavu zachovala paní pokladní, která otevřela zábranu u vedlejší pokladny a paní pustila ven. Mile a soucitně. Maminka jí se slzami v očích děkovala a venku se již děti velmi brzy uklidnily. (Žena určitě ne, protože její muž jí vůbec nepomohl, nijak nereagoval, nevedl rodinu...takže předpokládám, že ten to ještě pěkně schytal...:-) )
V tu chvíli jsem si řekla, že se o to s vámi podělím.
Až budou vaše děti dělat mezi lidmi scénu, myslete na to, že je to běžné. Že nejste jediní, kdo se do takové situace dostal. A moc nám všem přeji takovou empatickou ženu někde v okolí, která bude umět reagovat i za nás:-)
Náš
tip:
V
on-line vzdělávacím programu Radost
s dětmi,
který shrnuje nejoblíbenější kurzy Brány
k dětem, se dozvíte vše důležité o kontaktním
rodičovství, péči o nejmenší i období prvního vzdoru.
Doporučujeme ještě přečíst:
VÝCHOVA NEVÝCHOVOU aneb Jde to i bez křiku a výčitek
Co byste měli vědět o období prvního vzdoru?
Deset tipů pro spokojené mámy
Žádné komentáře:
Okomentovat