Že zraněnému člověku zavoláme záchranku a do jejího
příjezdu se o něj postaráme, jak jen dovedeme, bereme jako samozřejmost.
Složitější otázka ale je, co si počít, když naši pomoc potřebuje zvíře.
Naštěstí je dost těch, kteří nečekají, až se záchrany ujme „někdo jiný“, a
pokud jim to situace dovolí, zasáhnou sami.
Nikdo už se nedozví, co vyváděly dvě labutě z tohoto videa, že se
jim podařilo zaklesnout se do sebe křídly a krky tak, že jedna vezla druhou na
zádech. Nejpozoruhodnější je, jak rychle pochopily, že jejich lidský zachránce
za nimi těžko půjde do ledové vody, a proto se k němu s vypětím sil doplahočily.
Při náročném rozplétání svých těl také projevily neobyčejnou trpělivost, díky
níž je pohotový muž zachránil od pomalé smrti hladem a vysílením.
Tři
minuty s delfíny
O delfínech, kteří na svých hřbetech svezli unavené
plavce nebo je dokonce bránili před žraloky, se vypráví příběhy už tisíce let. Naštěstí
jim člověk může tuto vytrvalou náklonnost občas i oplatit, jako tomu bylo
v případě hejna třiceti delfínů, kteří hromadně uvízli na mořském břehu.
Jak dokumentuje toto video,
rekreanti se bleskurychle vžili do role záchranářů, někteří se ani nestihli
svléci do plavek. Zmatené a leckdy odporující kytovce postupně odtáhli do
hlubší vody, kde už jim nehrozilo žádné nebezpečí. A musela to být docela
fuška, protože dospělý delfín váží i hodně přes sto kilogramů. Jakmile
z pláže zmizela poslední ploutev, odměnili se akční turisté spontánním
potleskem.
Mnohem složitější záchrannou akci zažili výletníci,
kteří při své plavbě narazili na mladou velrybu zamotanou do rybářských sítí.
Potápěč vybavený šnorchlem zjistil, že velryba je tak vysílená, že jí pomohou
buď oni, nebo už nikdo. I když měli na palubě jen jeden malý nůž, začali obřího
frkajícího kytovce postupně vyřezávat ze zajetí sítí. Náročná operace, kterou
komplikovala hlavně snaha zachraňované dostat se co nejrychleji pryč, se
nakonec zdařila a osvobozená velryba posádce lodi dokonce nadšeně poděkovala,
jak zachycuje toto video.
Liška
versus králík
Když už jsme u pomáhání zvířatům, je nutné dodat, že
ne všechna opravdu potřebují zachraňovat. Vždy používejte
zdravý rozum, abyste nedopadli třeba jako žena z Prahy, která volala strážníky,
aby domluvili lišce chystající se sežrat králíka. Pokud
najdete zraněné zvíře, opuštěné mládě či živočicha v jiné svízelné situaci
a nevíte si rady, většinou stačí zavolat na tísňovou linku 112, policii či
hasiče. Ti už mívají kontakty na záchranné stanice či veterináře, kteří
poskytnou radu, nebo přímo odbornou pomoc.
Rozhodně byste se měli vzdát amatérských pokusů o domácí
kurýrování zvířecího maroda. Třeba z roztomilého opuštěného srnečka totiž
brzy vyroste nečekaně dominantní tvor, který vám svým parožím názorně ukáže,
kde je vaše místo ve stádu.
U zvířat prostě stejně jako u lidí platí, že pomáhat
je potřeba, ale vždy s rozumem. A také, že nemáme být lhostejní. Pokud si
nejsme jistí, zda máme zasahovat, stačí zvednout telefon a zeptat se.
Žádné komentáře:
Okomentovat