Lenka Elečková
Áno, skončila som PhD. v analytickej chémii. Už od základnej školy som vedela, že chcem študovať ekológiu. To sa mi aj splnilo vyštudovaním za magisterku všeobecnej ekológie. K chémii som inklinovala taktiež od ZŠ, vždy bol tento predmet sprevádzaný fajn učiteľmi. Tak sa zo mňa stala aj chemička. V období, keď som končila doktorát, som vedela, že aktuálne nemám chuť pracovať vo výskume alebo na vysokej škole. Akosi som cítila, že potrebujem po tých rokoch štúdia vysokej školy zmenu. A keďže okrem vedeckého zamerania mám aj učiteľstvo chémie pre základné a stredné školy, tak som chvíľu váhala, či toto bude môj smer. No nebola som na 100 % naladená na takúto vlnu. Nasledovali úvahy o vlastnom podnikaní a s tým spojená otázka „v čom podnikať?“ Pre mňa bolo dôležité, nech to je niečo užitočné pre ostatných ľudí a zároveň ma to musí baviť. A tak raz na obede, s vtedy tehotnou najlepšou kamarátkou, skrsol nápad na obchodík s detským sortimentom. Popritom som si spomenula na Bránu k dětem. Obchodík, ktorý sa mi, keď som bola na stáži v Brne, veľmi páčil ;-).
Co Tě na tvé práci nejvíc baví, motivuje?
Práca s ľuďmi a užitočnosť danej práce. Že to nie je len o predaji tovaru, ale aj o poradenstve. Kontakt so zákazníkmi, s účastníkmi kurzov. Baví ma organizovať a viesť kurzy. A motiváciou je pozitívna spätná väzba. Jak jsi na tom s volným časem? Máš vůbec nějaký, když jsi na obchod víceméně sama?
Snažím sa ho mať, aj keď je pravda, že žijem hlavne prácou. Preto som veľmi vďačná môjmu manželovi, že to toleruje a pomáha mi. A aktuálne už niekoľko mesiacov mám kolegynku Zuzku, ktorá je v obchodíku, keď ja nemôžem. Je to skvelá pomoc. Vďaka nej stíham aj iné veci, napríklad robiť konzultantku v medzinárodnom programe Zelená škola a v lete som mohla ísť na pár krátkych dovoleniek.
Jaké máš koníčky, záliby?
Do práce jazdím na kolobežke, to je moja forma športu. V rámci možností sa s manželom zvykneme prebehnúť na kolobežkách aj po iných trasách ako je cesta do práce a z práce. ;-) Som rada, keď sa stretávam s rodinou a priateľmi. Rada čítam knihy na rozvoj osobnosti. A s obľubou sa prejdem do prírody, a tiež si rada zakorčuľujem a zaplávam.
To áno. Stále sa teším, keď príde tovar a obdivujem nové vecičky v sortimente. ;-) Robím si prehľad, čo si kúpim, keď to bude aktuálne. A po tejto otázke začínam zvažovať, či si naozaj už neodchytávať vecičky, čo mi padli do oka. ;-)
Jaký byl pro Tebe první rok košické Brány k dětem a můžeš prozradit nějaké své sny/plány do budoucna?
Prvý rok bol príjemný. Rozbehový. Plný nových zoznámení s príjemnými ľuďmi. So skvelým tímom Brány. Táto práca je úžasná tým, že je pozitívna. Každodenné stretávanie sa s tehotnými žienkami, rodičmi či starými rodičmi, s detičkami, je to milé. A mojím snom je mať vlastné deti a čo najlepšie aplikovať nadobudnuté informácie zo vzťahovej a rešpektujúcej výchovy. S tým je spojená potreba nájsť na záskok do obchodíka zamestnancov, čo budú spĺňať moje náročné požiadavky. ;-) Kolegynka Zuzka je výborná. Ešte jednu jej kópiu.
Zuzana Dostálová
Zuzka, s Tebou som aktuálne z tímu Brány najviac v kontakte. Obdivujem, ako všetko, čo robíš, zvládaš, lebo už len vybavovať požiadavky košickej pobočky musí byť časovo náročné. Prezraď, čo všetko je v Bráne Tvojou úlohou a čo z toho, čo robíš, Ťa baví najviac?
Občas si dělám legraci, že jsem takový Ferda brabenec – práce všeho druhu. Kromě vybavování zboží pro naše tři pobočky v Košicích, Pardubicích a Jičíně podle potřeby vypomáhám v e-shopu – dohledávám zboží, obvolávám zákazníky, vyřizuju objednávky... A k tomu píšu články pro blog Brány a magazín Nákup všemi smysly a starám se o profil Brány na Twittru. Občas také pomáhám vytvářet e-booky nebo textovat webovky. Psaní mě naplňuje asi úplně nejvíc, protože co text, to nový úkol. Musím hledat informace, ptát se a zjišťuju věci, nad kterými občas prostě žasnu. Po dopoledni stráveném doma nad článkem jdu ale ráda vyřizovat třeba další balíky pro tebe, protože je to úplně jiná činnost a hlavně jsem mezi báječnými kolegyňkami. Jako Blížence mi taková pestrost aktivit vysloveně svědčí, každý den je úplně jiný a pořád se učím něco nového.
Aké to je pre Teba pracovať v čisto ženskom kolektíve?
Já si v Bráně připadám jako ryba ve vodě, konečně někam zapadám. Když jsem dřív někde pípla, že skoro nejím maso, nejraději piju zelený čaj a zajímám se o přírodní medicínu, automaticky jsem spadala do kategorie „podivín“. V Bráně se nad tím nikdo nepozastavuje, ba naopak – vánoční večírek byl vloni v čajovně a půlka e-shopu se detoxikuje, což je velmi vděčný námět k debatám. Co mě ze začátku trochu zarazilo, bylo, že je v Bráně naprosto normální mezi sebou sdílet informace typu: „Mám pár dní před měsíčky a necítím se moc dobře. Pokud bych byla nevrlá, neberte si to osobně“. Tak nějak mimochodem jsem začala cykličnost sledovat i u sebe. Překvapilo mě, že to opravdu sedí a že nemá třeba smysl zlobit se na sebe, že jsem zrovna unavená, protože mi to tělo vynahradí jindy.
Za největší plus kolektivu v Bráně ale jednoznačně považuji jeho pozitivní naladění. Většina „situací“ se řeší s klidem, pokud někdo potřebuje pomoci, ostatní ho v tom nenechají, a ještě si užijeme spoustu legrace. Myslím si, že pobyt mezi silnými a sebevědomými ženami mi opravdu prospívá. Minimálně jsem začala opět nosit šaty a sukně a moc si to užívám :-).
Vyštudovala si žurnalistiku a češtinu. Čo Ťa k nám priviedlo?
Vždycky jsem milovala knížky a od toho byl už jen krok zkusit sama psát. A protože mi šly hlavně kratší texty a chtěla jsem se tím taky nějak živit, rozhodla jsem se pro žurnalistiku v kombinaci s češtinou. V lokálních novinách jsem při studiu externičila tři roky, pak následovaly dva roky, kdy už jsem byla redaktorka na plný úvazek. Díky tomu jsem měla možnost potkat plno úžasných lidí a projektů. A tehdy vzklíčila touha psát hlavně o nich a ne čtenáře pořád dokola krmit černou kronikou nebo kauzami, které je obohatí leda o pocit, že je všechno špatně. A když jsem s těžkou hlavou dumala, kam se tedy vrtnout, abych nakonec nemusela textovat třeba reklamy na cigarety, našel si mě letáček Brány k dětem. Po prvních průzkumech webu a brněnské prodejny jsem cítila, že tohle je ono, že tohle má smysl. A tak to začalo :-).
Ostáva Ti popri práci čas aj na seba? Čo rada robíš?
Jak už jsem zmínila, jsem čajomil a za nejlepší relax považuju večer strávený s partnerem nebo přáteli v čajovně. Tato libůstka nejspíše souvisí s tím, že mě odmala fascinují země východu. Ráda čtu romány zejména o historii Číny a Japonska a mám velkou slabost pro indickou kuchyni. Miluju také výlety zejména za zelení a památkami. Letošní novinkou je bosá chůze – přítel jednou v červnu shodil boty a já samozřejmě musela taky. Když máme chuť, zpestříme si tak třeba večerní procházku.
Partner plní také důležitou úlohu „zklidňovače“, protože občas mívám po práci problém vypnout a pořád bych jen seděla u počítače a něco hledala a vymýšlela. Jsem vděčná, že jsme podobně naladění a že každou chvíli někdo z nás přijde s něčím novým, co určitě musíme vyzkoušet. Třeba před nedávnem jsme si pořidili rostlinku kari, která se stane součástí našich gastronomických experimentů.
Jak už jsem zmínila, jsem čajomil a za nejlepší relax považuju večer strávený s partnerem nebo přáteli v čajovně. Tato libůstka nejspíše souvisí s tím, že mě odmala fascinují země východu. Ráda čtu romány zejména o historii Číny a Japonska a mám velkou slabost pro indickou kuchyni. Miluju také výlety zejména za zelení a památkami. Letošní novinkou je bosá chůze – přítel jednou v červnu shodil boty a já samozřejmě musela taky. Když máme chuť, zpestříme si tak třeba večerní procházku.
Partner plní také důležitou úlohu „zklidňovače“, protože občas mívám po práci problém vypnout a pořád bych jen seděla u počítače a něco hledala a vymýšlela. Jsem vděčná, že jsme podobně naladění a že každou chvíli někdo z nás přijde s něčím novým, co určitě musíme vyzkoušet. Třeba před nedávnem jsme si pořidili rostlinku kari, která se stane součástí našich gastronomických experimentů.
Pochádzaš z dediny, teraz žiješ v Brne. Kde sa chceš usadiť?
Už nějaký čas hledáme domeček buď přímo v Brně, nebo v blízkém okolí. V Brně žiju už osm let a moc se mi tady líbí, protože se tu dá potkat plno podobně naladěných lidí. Zároveň mi ale trochu chybí zeleň Vysočiny, odkud pocházím. Moc si proto přeju vlastní zahrádku. V garsonce, kde bydlíme, už kvůli květinám na parapetech málem nemůžu větrat. Poslední dobou mám takové mravenčení, že se něco blíží. Tak jsem zvědavá :-).
Už nějaký čas hledáme domeček buď přímo v Brně, nebo v blízkém okolí. V Brně žiju už osm let a moc se mi tady líbí, protože se tu dá potkat plno podobně naladěných lidí. Zároveň mi ale trochu chybí zeleň Vysočiny, odkud pocházím. Moc si proto přeju vlastní zahrádku. V garsonce, kde bydlíme, už kvůli květinám na parapetech málem nemůžu větrat. Poslední dobou mám takové mravenčení, že se něco blíží. Tak jsem zvědavá :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat