Podle
přednášky doktora Henrika Norholta konané v rámci European Babywearing
Conference, červen 2015 (http://www.babywearingconference.co.uk)
Kdo si hraje, nezlobí. Ale tušili jste, že otcové aktivně
trávící čas se svými dětmi mohou nastartovat celospolečenské změny – třeba
vyřešit nerovné postavení mužů a žen na pracovním trhu nebo si posvítit na nedůstojně
nízkou mateřskou?
 |
| Doktor Henrik Norholt. Zdroj: http://www.babywearingconference.co.uk |
Pokud byste hledali zemi rodinnému životu zaslíbenou,
rovnou zamiřte do Dánska, které patří ke krajinám s vůbec nejšťastnějším
obyvatelstvem na světě. Samozřejmě na tom bylo nejdříve nutné důkladně
zapracovat. Již v polovině 19. století Dánové vsadili na vzdělávání
dělníků a farmářů. Propracovaný systém bezplatných kurzů stejně jako důraz na
spolupráci a diskusi je tam samozřejmostí dodnes. Další důležitou roli ve
formování tohoto malého státu hrálo ženské hnutí.
Domů, nebo rozvod
„Od 60. let stále více a více žen získávalo vyšší
vzdělání, aby měly kontrolu nad svými příjmy a nebyly finančně závislé na svých
manželech. V sedmdesátých letech již hodně žen obsazovalo docela dobře
placené vysoké pozice a začalo jim docházet, že se chtějí věnovat své profesi
a dále se v ní rozvíjet, ale také svým dětem,“ popisoval doktor
Henrik Norholt.
Tyto emancipované ženy vytvořily skupinky, ve kterých
začaly mluvit o tématech, která je sbližovala. Vědomí, že mají mezi svými
vrstevnicemi spojenkyně, které také chtějí, aby jejich manželé trávili více
času s dětmi, je vedlo až k předložení radikálního požadavku: Buď
budeš doma v půl páté odpoledne a budeš si hrát se svými dětmi, nebo se
s Tebou rozvedu. Co si vybereš?
Vyšší mateřská a zkrácené úvazky
A muži na tuto dohodu skutečně přistoupili. Zpočátku to pro
ně bylo velice těžké, protože netušili, jak roli aktivního otce zvládnou. Prostě
začali tím, že vyzvedávali děti ze školky, přicházeli domů velice brzy a do
činností s dětmi se zapojovali ve větší míře než kdy dříve. Výsledky na
sebe nenechaly dlouho čekat. Partneři vtažení do rodinného života brzy
zjistili, že výše mateřské rozhodně neodpovídá tomu, o jak skvělé až zázračné
děti se jejich drahé polovičky starají.
„V roce 1983
jsme byli svědky největšího historického průlomu, co se týká mateřské dovolené.
Nyní máme minimálně jeden rok placené mateřské a ženy pobírají minimálně 2000
britských liber měsíčně po dobu jednoho roku. Mnoho lidí dostává od svých
zaměstnavatelů i plný plat, takže mají 3000, 4000 liber měsíčně,“ konstatoval
doktor Norholt.
Zaměstnavatelé také brzy pochopili výhody částečných úvazků.
Matky v Dánsku chodí do práce třeba na devátou a odcházejí ve tři, aby
mohly vyzvednout své děti ze školky či školy. Pokud potřebují, pracují ještě z domu.
Nikdo nikoho nekontroluje. A i kdyby kontroloval – ženy svou práci poctivě odvádí,
protože je baví, cítí se v ní ceněny a respektovány. Péče o děti je jim
dokonce motivací, aby své úkoly splnily co nejrychleji.
Otcovství lze „naučit“
Podle doktora Norholta je zapojení otců do výchovy klíčové
i k tomu, aby se zlepšily podmínky v porodnicích a ženám bylo
umožněno rodit přirozeně a důstojně. „Dokud otcové neporozumí dětem, nemohou
porozumět zázraku porodu a zázraku jménem žena,“ upozorňuje. Jednou z cest,
jak otce sblížit s jejich potomky, je i nošení dětí v nosítkách či
šátcích, do kterého se většina tatínků ochotně zapojí.
Jako zajímavý případ doktor Norholt uvádí experiment
z šedesátých let s opicemi - makaky, jejichž samci se
v normálním prostředí do péče o své potomky vůbec nezapojují. Když jim ale
výzkumníci v zajetí vystavěli jakési předměstíčko s domečky a
společným prostorem, kde si mláďata mohla společně zadovádět, otcové najednou
museli žít společně se zbytkem rodiny. Zpočátku z toho nebyli vůbec
nadšení, ale nakonec si dětské hry zamilovali a s potomky řádili častěji
než matky.
„Psychologové potom testovali potomky těchto opic žijících
v umělém prostředí a zjistili, že byli opravdu chytří, sebevědomí a měli i
vyšší IQ. Ano, otcové přispěli k jejich vývoji,“ shrnul doktor Norholt.
Důležitým poznatkem také bylo, že zásadní vliv na získání otcovského chování
měl právě intenzivní kontakt s potomstvem.
Jak děti mění mozek
Další studie nazvaná Otcův
mozek je citlivý na zážitky s péčí o dítě zkoumala rodiny, kde partneři
kvůli vysokému pracovnímu zatížení trávili doma jen málo času. Vůbec poprvé se
zaměřila také na homosexuální otce. MRI měření mozku prokázala, že matky, které
potomkům věnovaly primární péči, používaly převážně amygdalu – součást mozku, která
má na starosti zpracovávání emocí, ostražitost a sledování, zda je v okolí
nějaké nebezpečí. Mozky otců oproti tomu vykazovaly větší aktivitu ve
strukturách mozkové kůry.
„A pak se stalo něco skutečně zajímavého. Když sledovali
homosexuální otce poskytující dítěti primární péči, přišli na to, že aktivovali
amygdalu v takové míře jako matky, ale zároveň využívali i struktury
mozkové kůry a vykazovali také velkou míru spojitosti mezi amygdalou a záhyby
mozkové kůry,“ upozornil doktor Norholt.
Výzkumníci rovněž zjišťovali, jak hodně se vlastně otcové svým potomkům po práci věnují. Odhalili, že čím více času muži tráví s dětmi, tím silnější vzniká spojení mezi strukturami kůry mozkové a amygdalou. Mozky takových otců jsou dokonce velmi „plastické“.
Otcové za přirozený porod
Vrátíme se ale k otázce přirozeného a důstojného
porodu – pokud je žena dostatečně uvolněná, může rodit zcela mimovolně bez
aktivního úsilí, stačí dvě, tři stlačení. Tento vypuzovací reflex ve své
knize Přirozené funkce orgasmů při milování, porodu a kojení popisuje porodník
Michel Odent. Ženy, které takový porod zakusily, popisují své zážitky až
jako náboženské či duchovní. Přesto zastánci přirozeného porodu stále naráží na
odpor zejména mužů, kteří mají v porodnictví hlavní slovo.
I v tomto ohledu může být kontakt otců s jejich
děti klíčový. „Můj švagr, grafický designér, mi popisoval, jak jednou večer
seděl na posteli se svou malou dcerkou-nemluvnětem. Stačila jen její přítomnosti a najednou byl zaplaven vlnou tvořivých nápadů.
Myslím, že to je zajímavý úhel mužského pohledu na děti. Vnímejme je jako
obrovský zdroj kreativity, která se pak může promítnout do celé řády zlepšení a
výrobků,“
pokračoval doktor Norholt.
Otcové, kteří své děti vnímají jaké úžasné bytosti, jistě začnou
uvažovat také o tom, že jejich další dítě by mělo přijít na svět v lepších
podmínkách. A ředitel porodnice je také muž. I když v naší společnosti mají
stále hlavní slovo výsledky studií, dánský model ukazuje další cestu. „Když do
hry přibereme otce a začnete je aktivně začleňovat do rodinného života, mohou
být klíčovými činiteli celospolečenské změny,“ zdůrazňuje doktor Norholt.
Dr.
Henrik Norholt
- studuje účinky nošení dětí na rozvoj jejich psychiky- píše blog zaměřený na nošení dětí, podporuje tematické výzkumy a přednáší porodním asistentkám, na vysokých školách a konferencích
- je členem The World Association of Infant Mental Health, The Marcé Society for Perinatal Mental Health a The Society of Emotion and Attachment Studies
- žije v Kodani
Doporučujeme ještě přečíst:
"S dcerkou jsme tým!" těší majitelku netradiční kavárny
Láskyplná výchova dítě ovlivní na celý život
Prenatální komunikace: Proč si povídat s bříškem?
Žádné komentáře:
Okomentovat