Nošení dětí jako smysluplný koníček

Své děti nosí výhradně v šátku, a proto jich mají doma hned několik. Šátky jsou pro ně nejen každodenním pomocníkem, ale také častým předmětem rozhovorů. Díky sociálním sítím vznikla obrovská komunita maminek, kterým šátkování natolik přirostlo k srdci, že se pro ně stalo neodmyslitelnou součástí života. Připravili jsme pro vás rozhovor se dvěma z nich. 

Obě jsou již několik let aktivní v české i mezinárodní šátkařské komunitě a pro obě z nich se stalo nošení dětí takřka povoláním. V současnosti nosí své nejmladší dítě, a protože šátkování skutečně milují, jsou majitelkami pěkného „komínku“ z poskládaných šátků, jehož osazenstvo se neustále mění s tím, jak přibývají nové kousky a ty starší jsou zase posílány dál. Pojďme nahlédnout pod pokličku zálibě v šátkování, která již nejedné mamince učarovala…

Katka Brožová s rodinou.

Kateřina Brožová je maminkou tří dětí, s nimiž momentálně žije v Holandsku. Byla přítomna u zrodu pražské Brány k dětem, kde působila jako lektorka nošení dětí, zdravého přebalování a ekohygieny.

Hana Novotná

Hana Novotná je maminkou tří synů, s nimiž žije v Brně. S nošením začala u druhého dítěte před šesti lety. Je lektorkou individuálních kurzů vázání šátků v brněnské Bráně k dětem. Kurzy nošení dětí lektorovala již v minulosti.


Co je na šátkování krásného, co vám to dává?
Katka: Miluju ten pocit, že mám miminko (batole) stále u sebe a mohu mu kdykoli dát pusu, obejmout ho, mluvit na něj a vědět, že mě vnímá, cítí, že jsme zase "jedno tělo". Miluju jeho pohled očí, když ho v šátku (i jinde ;)) kojím, je to ten nejzamilovanější pohled, co znám.

Zároveň ta praktičnost a má svoboda. Nemusím řešit, kam jdu, jaké tam jsou překážky. Mohu vzít za ruce obě své starší děti.

Hanka: Na šátkování je krásný ten kontakt s mým děťátkem. Tulit se, mít ho nablízku, cítit vůni jeho hlavičky. Vnímat každý jeho nádech/ výdech, mít ho neustále pod kontrolou a přitom mít volné ruce, moci se věnovat i ostatním dětem nebo jiným povinnostem. Miminko je mnohem klidnější u maminky, než někde odložené o samotě.

Víme o vás obou, že se šátkování stalo vaším velkým koníčkem. Jak se to projevuje v každodenním životě?
Katka: Haha, to ani nechtějte vědět :-). "Normální" člověk se ráno obleče dle počasí a příležitosti, člověk kreativní k tomu přidává ještě sladění oblečení. No a já?!? V první řadě mi musí vše ladit - moje oblečení, Kubíkovo oblečení, šátek, no a ještě oblečení starších dětí... Ale proč to píšu... PRVNÍ je šátek a od něj se odvíjí vše ostatní :-). No a abych nezapomněla, náhradní oblečení musí ladit taktéž! No a samozřejmě se mi o šátcích zdá a hodně o nich mluvím.... Manžel by vám řekl víc :-).

Hanka: Asi nejvíc tak, že hodně šátky střídám. Zkouším různé značky, délky, vzory a složení. Nošení si opravdu užívám, je to moje vášeň. Někdy je to ale fakt úlet. Šátky a jejich vzory občas vidím skoro všude. Na záclonách, potazích a různých látkách, ale i na lidech a jejich oblečení. Nedávno šel proti mně pán se zlomenou rukou uvázanou v šátku kolem krku. Než mi to došlo, tak jsem se úplně dychtivě snažila rozpoznat, zda nese dítě a v jakém šátku. 

Autor fotografie: Ivana Absa Prášková, ABSAfoto

Jste obě aktivní v komunitě šátkařek. Čím vás to obohacuje a co to pro vás znamená?
Katka: Aktivní jsem začala být, když jsem lektorovala v Bráně, ale nikdy by mě nenapadlo, že budu aktivní i virtuálně. Ale osud mě zavál do Holandska a já byla ze začátku nešťastná, že nemůžu nijak pracovat nebo pomáhat a tak jsem jednoho dne klikla na FB, na stránku o nošení, kde se to jen hemžilo dotazy, které jsem dříve zodpovídala "face to face" a totálně jsem tomu propadla. A také jsem si nikdy nemyslela, že si najdu virtuální kamarády, ale i to se stalo, i když mnoho z nich se snažím poznávat osobně při cestách do ČR. Jinak mi to jednak dává pocit, že nejsem "zbytečná" a také že nejsem jediný šátkařský cvok na světě. A v posledních měsících se snažím pronikat i do holandské šátkařské komunity…

Hanka: Jsem dost společenská, takže pro mě je docela důležité patřit do nějaké skupiny lidí, ve které nacházím souznění a pochopení. Neustále se zde setkávám s něčím novým. Je to pro mne inspirativní, ale i poučné. Někdy mě to nutí změnit úhel pohledu a být třeba i více tolerantní. Rozhodně to obohacuje můj obecný přehled v oblasti mateřství a v neposlední řadě zde navazuji i nové přátelské vztahy.

Proč je dobré mít více než jeden šátek?

Katka: Určitě je dobré mít více šátků, pokud člověk nosí denně. U nás je šátek často poblinkaný, propocený, ale i není od věci mít více různých příměsí a délek... Ale také jsem před takřka sedmi lety začínala s jedním.

Hanka: Protože když se ten jeden umaže, nebylo by v čem nosit.  Nedávno jsem měla s sebou na dovolené dva šátky. Ten jeden jsem nosila, druhý čekal v záloze. Když už byl ten první řádně ušmudlaný a poválený po louce, navázala jsem na výlet do města ten druhý, čistý. Hned se mi podařilo si jej polít polévkou a byly špinavé oba. Takže mi přijde, že je dobré mít aspoň dva šátky na střídačku.
Oblečení, které nosíme na těle, také nemáme jen po jednom kuse. Rádi je měníme podle počasí, kombinujeme podle barev a naší nálady. A tak to může být i se šátky.

Pak je tu ale ještě další věc a tou jsou rozličné délky, značky, tloušťky, vzory, barvy a složení šátků, které si nejedna šátkařka ráda vyzkouší nebo prostřídá. Na jednovrstvý úvaz je lepší zvolit kratší, širší a tlustší šátek. Na vícevrstvý naopak stačí tenčí a musí být delší. Do zimy a v létě se velmi hodí šátek s příměsí vlny, která je funkční. Někdo má zas rád hedvábí (udržuje konstantní teplotu) či len (odvání vlhkost od těla), které jsou chladivé, hladké a pevné. Tyto směsové šátky pak mají ještě různé vlastnosti týkající se pohodlí na ramenou, pružení při chůzi apod. Pokud si nějaká šátkařka toto vše má možnost vyzkoušet a na těch rozdílech jí záleží, pořídí si třeba více šátků, aby si mohla mezi nimi patřičně vybírat.

Pro nezkušené rodiče může vypadat šátek jako drahá investice. Co byste k tomuto tvrzení řekly a jaká je vaše zkušenost?
Katka: Šátek je i není drahá investice, jak se to vezme. Pokud vezmu přibližně stejné cenové kategorie šátek versus kočárek, jsme u šátku na cca čtvrtině ceny (šátek 1000 kč ~ kočárek 4000 Kč, šátek 5000 Kč ~ kočárek 20000 Kč), ale při prodeji jde šátek svou hodnotou o max 20% dolů (ale také může jít o 150% nahoru, pokud se jedná o limitovaný a žádaný exemplář) a kočárek ztrácí při prodeji minimálně 50% své původní hodnoty. Takže pokud se o šátek dobře staráme a máme třeba ještě to štěstí, že se nám podařil ulovit parádní kousek, můžeme na tom i vydělat. A šetřit na miminku se úplně nevyplácí, myslím si, že investice cca 1500 Kč je snesitelná a jak říkám, není nenávratná. V neposlední řadě ještě musíme myslet i na sebe, že šátek je naším módním doplňkem.


Hanka: To naprosto chápu. Sama jsem zažila ten pocit, kdy jsem si pořizovala první šátek a z jeho ceny se mi dělalo lehce mdlo. Ale ona výbavička pro miminko není žádná levná záležitost a ani na šátku se nevyplatí šetřit. Za vyšší cenou stojí většinou osvědčená značka, která prošla určitým vývojem a zkušenostmi. Samozřejmostí jsou atesty na nezávadnost barev či materiálu, které nikdo nezíská zdarma a pokud si výrobce dá při výběru záležet i na původu materiálu, jeho kvalita se také odrazí v ceně (např. rozdíly obyčejná vs G.O.T.S. bavlna, len z Číny vs z Evropy apod.).

Velmi levné šátky mohou být obyčejnou obšitou metráží. Ne, že by se v nich vůbec nedalo nosit, ale nikdy vám nezajistí takové pohodlí a bezpečí jako šátky, které byly k nošení dětí přímo utkány zkušenými výrobci.

Zde se také přímo nabízí cenové srovnání s jiným přepravním prostředkem a to s kočárkem. V porovnání s ním je průměrný šátek ještě stále "za hubičku" a udělá mnohem větší službu. Z druhé ruky se pak dá relativně snadno a dobře prodat. Tratíte na něm většinou jen pár stovek, což se o kočárku říci nedá.

Autor fotografie: Ivana Absa Prášková, ABSAfoto

Autor textu: Kateřina Stojaspalová

Doporučujeme ještě přečíst:
Šátky na nošení a móda
Nosíme děti za každého počasí
Co byste měli vědět o nošení v šátku?