Nejedná se přitom o žádný převratný objev, jen návrat k tomu, co po tisíciletí fungovalo a dodnes funguje ve velké části světa. Dítě stráví v matčině lůně devět měsíců a po porodu je naprosto odkázáno na její péči. Intenzivně vnímá její vůni, hlas, teplo i tlukot srdce. Pokud se náhle ocitne samo, automaticky se snaží přivolat matku zpět, protože mu hrozí prochladnutí, hlad i nebezpečí zvnějšku. A k upozornění na sebe nemá jiný prostředek než pláč.
Snadnější kojení
Od počátku lidstva bylo naprosto přirozené, že dítě spalo u matky, která ho tak mohla jednoduše kojit a udržovat v teple. Tento zvyk se dodnes udržel v Africe, Asii a Jižní Americe. Proč ale ve vyspělých západních zemích vyvolávají zmínky o společném spaní s dětmi takové diskuse? Po odpovědích je potřeba zapátrat hlouběji v minulosti.Začneme ve středověku, kdy se začalo formovat pojetí intimity, jak ho známe dnes. Bývalo naprosto běžné, že celá rodina žila v jedné místnosti, takže soukromí téměř neexistovalo. I přes ulici do lázní se klidně přeběhlo jen tak, na Adama. Samostatné ložnice stejně jako stud se začaly objevovat až se vzrůstající životní úrovní. Ale ani tehdy, až snad s výjimkou těch opravdu nejbohatších vrstev, nebyly děti odkládány do vlastních pokojů.
Nástup „rozumu“
Zlom přišel až v 19. století s nástupem průmyslové revoluce, kdy se v západních zemích začal důsledně uplatňovat neúprosný diktát rozumu a vědy. Tehdy začali matkám mluvit do výchovy dětí odborníci vyzbrojení daty ze studií a výzkumů. Šokující objev bakterií sice pomohl rapidně snížit úmrtnost rodiček i kojenců, ale zároveň vedl k přesvědčení, že každý kontakt může vést k nakažení. A tak se zavinovačky, kočárky a dětské postýlky postupně staly samozřejmou součástí domácností.Koneckonců děti si musely zvyknout, že se jejich matky potřebují co nejrychleji vrátit do práce. Protože zároveň započal rozpad tradičních třígeneračních rodin, místo příbuzným byly napříště svěřeny jeslím a mateřským školám, kde na nějaké uspávání respektující individuální potřeby dítěte nebyl prostor. Na dětství se zkrátka pohlíželo jako na období, kdy je potomkům nutné vštípit disciplínu a poslušnost. Teprve mnohem později se začaly prosazovat názory respektující tělesný i duševní vývoj a potřeby malého človíčka.
Přirozený dvoufázový spánek
V této době také Edisonova žárovka osvobodila lidstvo ze tmy. Mělo to ale svou cenu, a to nemluvíme jen o tom, že dosud nedokážeme zastavit zničující kolotoč nadvýroby. Umělé světlo výrazně nabouralo také přirozené spánkové cykly. Do té doby chodili lidé spát mnohem dříve, ale během noci se na jednu až dvě hodiny probudili. Byla to oblíbená doba básníků a spisovatelů, ale i milenců, diskutérů, modlících se nebo zlodějů.Dvoufázový spánek se dodnes uchoval u některých přírodních národů či nomádů a v řadě evropských jazyků nalézáme staré výrazy pro označení jeho částí. Dokonce i řada současných stížností na nespavost, kterou se snažíme zahnat s pomocí medikamentů, může být jen pozůstatkem tohoto přirozeného spánkového fázování.
Proč osm hodin?
Pak si ale industriální éra vyzbrojená umělým světlem vyžádala dělníka, který osm hodin pracuje, osm hodin v kuse spí a osm hodin se stará o své soukromé záležitosti. Podle diktátu doby většinou trávíme v říši snů podstatně méně času, než by naše tělo potřebovalo. Hodina spánku navíc nebo středomořská siesta po obědě už zavání lenivostí. A řada rodičů, kteří se poprvé starají až o vlastní děti, se mylně domnívá, že s jejich potomkem není něco v pořádku, když se několikrát za noc budí.Spánek u dítěte je ale mělčí s kratšími fázemi, protože vychází z přirozených potřeb rostoucího organismu. Pokud ho násilím a s pomocí všemožných ověřených rad upravíme, aby vyhovoval hlavně nám, hrozí, že způsobíme škody na tělesné i duševní úrovni. Každé dítě je jiné a je jen na rodičích, aby vypozorovali, co jejich potomkovi nejvíce prospívá. Kojení podle harmonogramu, ať už má hlad, nebo ne? Či krmení, k němuž dá samo podnět tím, že se probudí?
Výhody společného spaní
Jednou z cesta k harmonickému vztahu mezi rodiči a dítětem je právě společné spaní. Moderní výzkumy dokonce prokázaly, že správně praktikované spaní v blízkosti matky pomáhá snižovat riziko obávaného syndromu náhlého úmrtí kojence, příznivě ovlivňuje dech a srdeční činnost dítěte, a dokonce podporuje tvorbu hormonů důležitých pro správný vývoj jeho těla.Přítomnost rodičů zároveň snižuje hladinu stresových hormonů, což podporuje klidnější spánek a posiluje duševní zdraví. Děti, které spí spolu s rodiči, bývají vyrovnanější, sebevědomější a méně pláčou, což potvrzují i pozorování antropologů a cestovatelů, kteří navštívili domorodé kmeny nezasažené civilizací. Díky tomu, že dospělí pružně reagují na jejich potřeby, bývají paradoxně i nezávislejší, než jejich vrstevníci vykázaní do vlastních pokojů. A později většinou samy dají vědět, že nastal čas dopřát jim soukromí.
Paradoxy intimity
Právě soukromí, ale tentokrát rodičů, je v případě společného spaní velmi diskutované. Co když několikaletá přítomnost potomstva v ložnici úplně zničí jejich milostný život? Pokud by to tak bylo, třeba Japonci, u nichž se zvyk spát spolu s dětmi v jedné místnosti udržel dodnes, by už nejspíše dávno vyhynuli. A paradoxně ve vyspělé Evropě, kde většina dětí díky ekonomickému blahobytu má vlastní pokoje, porodnost vytrvale klesá.Je proto jen na rodičích, zda se vybaví odbornou literaturou, harmonogramy, chůvičkami, propagovaným umělým mlékem a špunty do uší; nebo se odváží vyzkoušet něco, co už většina našich vrstevníků bohužel nezažila. Zda poskytnou svým dětem láskyplné zázemí, které podpoří harmonický rozvoj jejich osobnosti. A nebo jestli se spokojí s tím, že podle zásad odkazujících na strojovou výrobu vychovají dalšího jedince, který není ani schopný vyjádřit své potřeby, proto ví, že na ně stejně nikdo nebude brát ohled.
Chcete-li se inspirovat, jak uspávat dítě bez stresu a nestrávit tím celý večer, čtete Průvodce zdarma ZDE
Doporučujeme ještě přečíst:
A nebude rozmazlené?
Postel na míru
Mýty proti společnému spaní dementovány
.jpg)
