4. června jsem tedy před šestou hodinou nasedla na vlak směrem Praha. Vlak byl tentokrát čistý a já jsem si skvěle užila cestu i se snídaní v jídelním voze:-) Akce se konala v Břevnovském klášteře, kde jsem byla poprvé. Architektura kláštera i zahrad mě uchvátila a jakmile jsem vstoupila do tohoto nádherného prostoru, spadla ze mne i veškerá tréma.
S chutí jsem si poslechla všechny přednášky předních leaderů. Celý program najdete ZDE.
Nejvíce mne zaujala přednáška Jana Bílého (můžete si ji přečíst ZDE). Bylo velmi překvapivé, jak se ve všech příspěvcích objevovali vztahy rodičů a dětí. Děti jako zdroj našich velkých životních změn. Děti jako naši učitelé a zrcadla. A také rodiče jako naši učitelé, co vše jsme se od nich naučili, v čem nás inspirovali právě ve vedení.
I na této konferenci bylo zřejmé, že se lidé čím dál více mění, rostou a otvírají se. Témata se mohou probírat autenticky a pravdivě. Ve svém příspěvku jsem zmínila i práci s menstruačním cyklem žen v rámci vedení týmů a i toto dříve tabuizované téma bylo přijato velmi otevřeně.
V rámci závěrečné diskuze (která probíhala v kruhu) mě nejvíce oslovil příspěvek vysoce postaveného managera z nejmenované banky, který prohlásil, že nic takového na této konferenci nečekal, že si myslel, že je sám blázen a teď vidí, že je nás víc:-)
"Nevlastní žádnou PRAVDU, která by byla všeobecná a která by platila pro všechny, ale zajímají ho všechny ty malé, dílčí pravdy lidí, zvířat a věcí v jeho okolí a nachází se v permanentním údivu a úžasu nad jejich rozmanitostí. A po dlouhé době pozorování, dívání se do očí těm druhým, udělá svůj krok. A okamžitě se stáhne, aby zjistil, zdali se tento jeho malý záměr setká s přijetím ze strany Univerza. Jestli svět kolem něho řekne: "Děkuji"." Jan Bílý
Kéž by takových leaderů, vůdců, bylo čím dál více....
A také pozor, všichni jsme leadeři :-) A vést rodinu je někdy mnohem náročnější, než nadnárodní firmu:-)
Text: Lucie Harnošová
Žádné komentáře:
Okomentovat