Vanilka - vůně dětství, vůně domova, vůně k životu

Tušili jste, že vedle sladkých jídel vám exotickou chuť vytvoří přidání vanilky do masa či zeleniny? A že vedle nepřekonatelné vůně má vanilka i afrodiziakální a protiplísňové účinky?

Když se řekne vanilka.... první se nám vybaví chuť vanilkových rohlíčků o Vánocích, atmosféra v maminčině kuchyni a teplo rodiny. Černé dlouhé lusky opojné vůně se přidávají do jídel už dlouhá staletí. Přesto patří vanilka mezi vzácné a drahé suroviny. Často se nahrazuje syntetickým ethylvanilinem, ale pravé bourbonské vanilce se nic nevyrovná. Rozmazlete se a pořiďte si jeden lusk nebo kvalitní esenci a už nebude chtít jinak.

VANILKA V KUCHYNI
 Přestože vanilku a její chuť dobře známe, málokdy sáhneme po její surové podobě. Drobná černá semínka, která dostaneme po rozříznutí a vyškrábnutí z lusku, dokonale provoní s láskou upečené jídlo. Vyzkoušejte někdy přidání trochy i do masových nebo zeleninových jídel a dostanete zcela ojedinělou exotickou chuť. Doplňte třeba i rozinkami a zeleninové rizoto z kvalitní rýže dostane úplně jiný rozměr. Nebo si vyrobte vlastní vanilkový cukr - vyškrábnutá semínka spolu s lusky a cukrem uzavřete alespoň na měsíc do pevné nádoby a těšte se na nenahraditelnou chuť. Vanilkové esence lze krom provonění místností použít i v pár kapkách do vaření. Manipulace a skladování je snadnější.

Ne nadarmo se vanilka přidává do čokolády. Má s ní mnoho společného, co se účinků týče i co do rychlosti nástupu pozitivní eufórie.

VANILKA - TĚLO ČISTÉ A SRDCE OTEVŘENÉ
Proč máme vanilku spojenou právě s Vánoci a rodinou? Vanilka je krom afrodiziakálního účinku i vůní něžnosti, kreativity, iniciativy a otvírá okna tam, kde rozum vidí jen dveře. Povzbuzuje k lepším výkonům, podporuje činnost mozku a srdce, normalizuje trávení, a to i v těhotenství a v neposlední řadě má i antimykotické účinky. Vanilka dává prostor k našemu tělesnému potenciálu, aby nitro mělo čas se nadechnout. 

Vanilka je chuť touhy a vůně energie ji realizovat...


Vanilka v jojobovém oleji
Vzácné a drahé éterické oleje smíchané s jojobovým olejem představují možnost, jak využít vzácné vůně jako přírodní olejový parfém nebo jak si pořídit nákladný éterický olej za přijatelnou cenu. Nosný jojobový olej je zároveň cenným pěstícím prostředkem pro každý typ pleti. Pár kapek oleje vetřete na šíji, zápěstí či obličej nebo olej použijte k masáži, buď samostatně nebo jako součást masážní kompozice.

Článek z časopisu Nákup všemi smysly číslo 2.



Autor textu: Nina Garden


Doporučujeme ještě přečíst:
Oblečte se do bambusu a zamilujte si materiál budoucnosti
Biobavlna - zdravější, kvalitnější a ekologičtější "sestra" bavlny
Tipy na jarní očistu pro více i méně náročné

 

Nosíme děti za každého počasí

S nadcházejícím podzimem přichází čas, kdy už nepůjde vyrazit ven s miminkem v šátku jen tak polehku. Možná se ptáte, jestli je vůbec možné nosit dítě na těle i v nečase. Jak napoví název tohoto článku – možné to je, existuje totiž spousta praktických vychytávek, které vás zateplí a ochrání proti nepohodě. Jejich použití je natolik snadné, že budete mít v podzimních plískanicích a sněhových závějích snadnější život než s kočárkem. Stačí si jen vybrat pro sebe to pravé.

Nošenci se oblékají méně, než je běžné

S dítětem na těle se vzájemně zahříváme, proto není třeba dávat mu extra oblečení navíc. Miminku stačí dle počasí stejná vnitřní vrstva jako vám. Děti, které ještě samy nechodí, nemusíte oblékat do zimních bund či kombinéz, s nimiž se špatně navazuje a mohou působit přehřátí. Pokud netrávíte delší dobu venku a často se přesouváte zvenčí do budovy (například při nákupech), vysvlékání miminka z takovýchto svršků je zbytečně složité. 

Mnohem jednodušší je zateplovat zevně pomocí oblečení, které obléknete přes sebe i dítě.  Nošení miminek v zimě se pak stává překvapivě pohodlnou záležitostí – svou ratolest vezmete tak, jak je, oblečete pouze zateplovací vrstvu na hlavičku a nožičky. Přes šátek či nosítko si obléknete svrchní vrstvu (bundu, nebo kapsu) a můžete vyrazit. 

Investice do kvalitního funkčního oblečení určitě nebudete litovat. Udělá vám velkou službu a opotřebuje se minimálně. Protože je o ně v různých internetových bazárcích velký zájem, po odnošení tyto věci snadno prodáte dál. Díky dobré výbavě si nošení skutečně užijete i za nepříznivého počasí.

Nepodceňujte spodní vrstvu oblečení

Zimní období se dá zvládnout v bavlně, ale rodiče, kteří nosí intenzivně, si nemohou vynachválit přednosti funkčních materiálů.  Funkční oblečení totiž zamezuje pocitu vlhka z pocení a zajišťuje výborný tepelný komfort, takže se nepotřebujete navlékat do tolika tlustých vrstev. Jeho výhody jistě oceníte při přechodu ze zimy do tepla, když vám děťátko v šátku usne. Již nebudete riskovat vzbuzení vysvlékáním teplých svršků. 

Využít lze skvělých termoregulačních vlastností bambusu (Bamboolik). Nejoblíbenějším materiálem pro chladné období však zůstává vlna, která je v moderní úpravě hebká a příjemná na tělo. Dětské oblečení se vyrábí ze speciálně upravené vlny (Disana) zejména merino vlny (Manymonths, Lotties, Crawler, Skapi), nebo z vlny s příměsí hedvábí (Iobio, Lotties), která je extra jemná pro pokožku. Vlna dokáže udržet příjemné mikroklima – většinou stačí tenká vrstva pro pocit tepla, zároveň však brání přehřátí a odpuzuje vlhkost. Navíc má samočisticí schopnosti, tudíž nezapáchá a není potřeba ji tak často prát.

Myslete na zateplení nožiček a hlavy

Zatímco tělo dítěte je při nošení přirozeně zahříváno, hlava a nožičky jsou vystaveny zimě. Běžné kalhoty se většinou při umístění do nosítka vyhrnují směrem nahoru a lýtka zůstávají obnažena. Velkým pomocníkem jsou návleky, které můžete podvlékat i nasazovat svrchu. Na trhu jsou různé typy od bavlněných (SponkS, Design Socks), přes bambusové (Diba) až po návleky z merino vlny (Manymonths, Skapi) a tlusté vlněné, určené na zimu (Surtex - Alice).  Nožičky výborně zahřejí také vlněné kamaše (Manymonths, Disana), které jsou pružné, teplé a dostatečně dlouhé. Některé lze použít také jako svrchní kalhotky na látkovou plenu, tzv. longies (MaM).

Chodidla chráníme teplými capáčky. Do podzimního nečasu jsou výborné například merino botičky Manymonths, které mají náplety až ke kolenům a není již třeba samostatně natahovat návleky. Do mrazu je dobré pořídit hodně naducané capáčky. Osvědčily se například zimní chlupaté „botičky“ Saling, které zahřejí i při teplotách hluboko pod bodem mrazu, softschellové botičky s hřejivým beránkem uvnitř Green Baby nebo zimní capáčky Liliputi.

Na hlavičku můžete dát klasickou čepici. Při nošení se dětem ale často obnažuje krk, zátylek a prostor pod bradou. U malých miminek, která ještě nevyžadují tolik rozhledu, pomůže kapuce rozepnuté mikiny přetažená přes hlavičku. Neocenitelným pomocníkem jsou však kukličky, které výborně sedí na hlavě a chrání uši, bradu a krk až po ramínka.  Na celý rok se hodí konopná (Manymonths), nebo bambusová kukla (Bamboolik), která se dá přidat pod čepici. Od podzimu do jara však lépe využijete kuklu z merino vlny (Manymonths, Crawler, Skapi) – výborně ochrání hlavičku před větrem i nízkými teplotami.

Veškeré funkční oblečení i obutí naleznete zde.

Svrchní zateplovací vrstva

Malé miminko můžete v chladném počasí nosit pod bundou nebo svetrem větší velikosti. I těhotenská bunda najde další uplatnění ještě po narození vaší ratolesti. Větší dítě však pod běžnou bundu schováte už jen s obtížemi a pochopíte výhody zateplovacích kapes, tunelů, vest či bund, kabátů, svetrů a mikin s nosícími vsadkami, ve kterých lze nosit dítko na zádech.

Zateplovací kapsy jsou nejuniverzálnějším doplňkem. Při nošení na břiše se dávají přímo přes nosítko, zatímco bunda nosiče zůstává rozepnutá. Při nošení na zádech se nasazují jako samostatná vrstva přes oblečené dítě. Kapsa má několik nesporných výhod: je nejlevnější variantou vnějšího zateplení, můžete ji půjčit komukoliv a při jejím používání řešíte zvlášť vlastní tepelný komfort a zvlášť pohodlí dítěte. 

Velmi ji oceníte u chodících batolat, která nosíte na oblečení, protože střídají chůzi s poponášením, nebo v teplejším počasí, kdy potřebujete zabalit pouze miminko. Jednoduchou kapsu si můžete ušít sami, v současnosti je na trhu bohatá nabídka kapes z různých materiálů jako mikrovlákno kombinované s fleesem (MaM) nebo softshell (Beco).

Nosící ponča (MaM), svetry (Angel Wings) a nosící mikiny (Angel Wings) využijete na jaře nebo na podzim jako vnější vrstvu. Mikina poslouží také jako prostřední vrstva do tuhé zimy, díky které lze nosit na zádech. Výhodou mikiny je vedle elegance větší variabilita: díky ní vám bude stačit softshellová bunda i do velikého mrazu.

Při intenzivním nošení se dostává na pořad dne speciální bunda nebo kabát. Zahrnuje odnímatelnou vsadku pro nošení na břiše a skrytý otvor na hlavu s různě provedenou vsadkou pro nošení na zádech. Navíc ji můžete nosit i bez vsadek jako obyčejnou bundu a řada těchto bund je využitelná již během těhotenství.  

Bundy pro nošení mají vícero variant. Sportovní softshellové bundy (Angel Wings, Mamaponcho, Gemini, MaM) odolají větru i vodě a vyrábějí se i v pánských variantách. Při nižších teplotách je však dobré přidat ještě mikinu. Elegantní variantou jsou softschellové kabáty (Liliputi). 

Do opravdového mrazu jsou velmi pohodlné zimní teplé kabáty zateplené vrstvou vatelínu (Angel Wings), u nichž oceníte velké uživatelské pohodlí i při nošení na zádech. Osvědčily se v kombinaci s merino trikem na těle – na dítě umístěné na zádech nebudete muset oblékat více vrstev, ale nasadíte pouze „společnou“ zimní bundu a mráz vám nebude vadit.

V dešti a plískanici

V sychravých podzimních dnech vás proti větru a dešti ochrání softshellové bundy a zateplovací kapsy.  Zastihne-li vás déšť při teplejším počasí doznívajícího babího léta, možná se vám nebude chtít ještě oblékat příliš hřejivou softshellovou  vrstvu. Pak přijde vhod speciální pláštěnka  na nosítko s kapucí (CocoonPop-in), která vypadá podobně jako zateplovací kapsa, jen je zhotovena z nepromokavého materiálu. Tuto pláštěnku můžete využívat buď samostatně při výletech do přírody, nebo jako pojistku do silného deště pod deštník.

Kompletní nabídku nosících bund, mikin, ponč, zateplovacích kapes a pláštěnek naleznete zde.
 

Adriana Králová, Liptovský Hrádok, Slovensko:

„Tento rok budu mít s dcerkou odnošenou už třetí zimu. Je to krásné, stále máme nošení velmi rády obě. Nejvíc se nám osvědčilo děťátko co nejmíň obléct, tedy jen body, punčocháčky a na to merino body, návleky, kukličku resp. merino overal. Praxe ukázala, že nejvhodnější na nošení je šátek, protože děťátko je tam o mnoho lehčí než v jakémkoli nosiči. Na podzim si vystačíme s kapsou, resp. nosící fleece mikinou. V zimě jsme si oblíbily teplou zimní bundu. Nošení v zimě je krásné a já mám jistotu, že dcerce není zima, ani příliš teplo, protože tak, jak se cítím já, tak secítíme obě :-) No a když je sníh nebo kočárkem neprůjezdná obleva, při nošení nám nic nebrání dostat se kamkoli bez omezení.“

Poznámka Zuzky Čítkové z Pravého domácího časopisu:

"Moje mamka je šikovná švadlena, a tak jsem ji poprosila, aby mi ušila do mé bundy vsadku z fleecu, abych ji mohla používat na konci těhotenství i při následném nošení miminka v šátku. Povedlo se. Vyměnila jsem si zip u další mikiny, aby šla vsadka zapnout i do ní. Nemohla jsem si to vynachválit. Na fotce je v růžové bundě i nosící a šicí babička :-)"

Článek byl publikovánv Pravém domácím časopisu 11/2014, v Nákupu všemi smysly 3/2014 a Máma a já 12/2014.


Autor textu: Kateřina Stojaspalová

Doporučujeme ještě přečíst:
Všechno, co vás zajímá o nosítkách
Ochrana před sluncem v létě
Bezplenková komunikační metoda

Místo Mrazíka si nalaďte ducha Vánoc

Ve friťáku uhelnatí řízky, děti ve vedlejším pokoji likvidují vánoční stromek a do toho se pokoušíte dořešit poslední resty ve svátečním úklidu... Pokud se u vás Štědrý den počítá k nejrizikovějším obdobím roku, možná by nebylo od věci zkusit ho prožít jinak – s klidem a víc spolu. Pro inspiraci vám nabízíme pár tipů.

Plno věcí není potřeba

Perfektně nablýskaný domov, hromady jídla a cukroví a dokonale zabalené dárky. Ale také chuť už se jen natáhnout na gauč a zůstat tam až do jara. V horším případě nestíháte a komandujete všechny okolo. Je ale nutné mít k večeři tříchodové menu, když už stejně budou všichni přejedení cukrovím? Má cenu shánět co nejkrásnější balicí papír, pokud ho čeká jen roztrhání, zmuchlání a cesta do kontejneru? A opravdu musíte chytit rýmu kvůli mytí oken v mínus deseti?

Třeba dárky jsem se letos rozhodla zabalit do krabiček z vlnité lepenky, v níž příteli přišel zabalený rám na nové kolo. Šablonu jsem si našla na internetu a pak už jsme jen za zvuků koled stříhali a lepili. Abych celý byt při úklidu nezamořila chemií, pořídila jsem si ekologické čisticí prostředky. Líbí se mi, že je ze všeho nemusím tak složitě oplachovat a ještě krásně voní. A místo hutného řízku s bramborovým salátem plánuju kubu z hub, které jsme si na podzim nasbírali v lese. S pořádnou porcí česneku a majoránky je prostě nepřekonatelný a určitě nám po něm nebude těžko.

Nechte televizi odpočinout

Neříkám, ať si nedopřejete ani jednu oblíbenou vánoční pohádku. Ale zase není nutné, aby je na nás naše milovaná bednička chrlila celý den. Kdy jindy totiž máme možnost být všichni pohromadě? A dokážeme se vlastně ještě vůbec zabavit bez desítek programů, které nám televize nonstop nabízí? Můžeme to alespoň zkusit.

Ideální je připravit si nějakou aktivitu, do které se zapojí všichni členové rodiny. Tradiční lití olova nebo pouštění lodiček se zapálenými svíčkami nejsou zrovna ideální kratochvíle, pokud kolem vás poskakují malí neposedové. Ale třeba při vybarvování mandal všem čekání na Ježíška uteče mnohem rychleji. A když už jsme nakousli pohádky, co si třeba společně vyrobit malé divadélko na špejlích, které dá nejkrásnějším příběhům úplně jiný rozměr?

Nadělte zvířátkům

Naši předci o Štědrém dni zvířatům přilepšovali, aby byla celý následující rok silná a zdravá. A zapomínat bychom na ně neměli ani my. Sváteční odpoledne můžeme využít k výletu do lesa. Srnky a zajíci si pochutnají na senu, suchém chlebu, mrkvi i jablíčkách. Pokud to máte do divočiny daleko, třeba je poblíž psí útulek nebo záchranná stanice, které pořádají vánoční sbírku. Zanést tam můžete starou deku i granule, které váš čtyřnohý miláček zrovna nemusí.

Pokud i tak není po ruce žádná zvířena vhodná pro obdarování, drobné ptactvo a hlavně sýkorky se nechávají krmit velmi ochotně. Jen ve městech občas bývají trochu zmlsané. Konkrétně ty u nás v brněnských Kohoutovicích byly od domácích zvyklé na slunečnici, a jakmile jsem jim do krmítka nasypala něco jiného, nemilosrdně ho svrhly z parapetu. Zabodovala jsem u nich až s lojovou koulí, houpaly se na ní klidně i tři.

Zazpívejte si z plna hrdla

Dříve se zpívalo při práci doma i venku a také při každé slavnostní příležitosti. Dnes jsme oproti tomu zvyklí hudbu spíše pasivně konzumovat. V zájmu svého blaha ale zapomeňte na trapasy z hodin hudební výchovy a něco si zanotujte. Zpěv totiž má úžasný vliv na lidské zdraví i psychiku. Poslouží jako jednoduché a přitom účinné dechové cvičení, z protažených plic vyžene oxid uhličitý, pročistí dýchací cesty a ještě zlepší náladu.

Pokud si ze začátku nevěříte, klidně trénujte třeba v koupelně. Vánoce jsou ale plné krásných písní a není problém se nachomýtnout někde, kde zpívá falešně tolik lidí, že vy už to rozhodně nezkazíte. S takovým nácvikem pak dejte sbohem koledám z cédéčka a u rozsvíceného stromečku si zapějte společně s dětmi. Jen hudební vložku zbytečně nenatahujte, pohled na hromadu dárků malí zpěváčci nejspíš nevydrží moc dlouho.

O půlnoci na mráz

„Nechceš se mnou jít po půlnoční na procházku?“ zeptala se mě před pár lety mamka. Sice jsem byla po večerní mši zmrzlá jak preclík, ale i tak jsme krátce před úderem dvanácté vyrazily do ztemnělých ulic naší vesnice. Pod nohama nám vrzal sníh, všude vládlo až nadpozemské ticho a šedivou tmu jen sem tam prozařovalo osvětlené okno.

Mamka mi vyprávěla, že v tuto hodinu se duše zemřelých vrací do svých příbytků, aby se setkaly se svými blízkými. Sice jsem žádného neviděla, ale věřila jsem jí. Období zimního slunovratu a následujících Vánoc je plné tajemných energií. Je to čas nového začátku, kdy slunce opět zvítězilo nad temnotou. Půlnoční procházka s lehce mystickou atmosférou na závěr Štědrého dne je jako stvořená pro přijmutí minulosti i přemýšlení o budoucnosti. 

Autor textu: Zuzana Klementová

Doporučujeme ještě přečíst:
Silvestr s šálkem čaje aneb Zamilujte se do voňavých lístků
Novoroční předsevzetí trochu jinak
Teplý dotek vlny

Odpovědi na své otázky máme v sobě

Pro aktuální číslo Nákupu všemi smysly jsem se rozhodla pozvat k rozhovoru lektorku našich kurzů předporodní přípravy Kateřinu Juřenčákovou. Katka je maminkou 3 dětí, organizátorkou každoroční Celonárodní poutě za přirozené porody a vede také semináře o dalších zajímavých tématech, jakým je třeba přirozená antikoncepce.

 

Co tě vedlo k vedení kurzů a seminářů a jaké přesně kurzy aktuálně vedeš?
Třetí těhotenství a zejména porod byl v mém životě přelomový okamžik. Před těhotenstvím jsem pracovala jako konzultantka lidských zdrojů a lektorka firemního vzdělávání. Ale po porodu jsem toužila ten prožitek a vše, co se po porodu odehrávalo, s někým sdílet, inspirovat. Má dřívější práce a lektorování mě velmi bavilo, ale věděla jsem, že firemní vzdělávání už není to, co by mě naplňovalo. Rozhodla jsem se spojit s Hnutím za aktivní mateřství a nabídnout jim své zkušenosti. V té době HAM organizoval seminář tzv. Porodní večírek s filmovou projekcí. Petra Sovová, která tento seminář lektorovala, byla příliš vytížená a organizaci semináře mi přenechala. Později jsem si vytvořila svůj vlastní seminář Porod jako cesta sebepoznání, který vychází z mé osobní zkušenosti. V současnosti pořádám také seminář o přirozené antikoncepci a rozjíždíme ženské večery v jurtě v Měchenicích.

Co je to symptotermální metoda a jaké principy se na kurzu učí?
O symptotermální metodě se ženy (nejlépe páry) mohou dozvědět na semináři o přirozené antikoncepci. Tato metoda, známá také pod názvem Přirozené plánování rodičovství, dalece přesahuje jen antikoncepční účinky. Každé tělo je moudré a velmi dobře dokáže s námi komunikovat, stačí mu naslouchat a můžeme se vyhnout mnoha problémům. Metoda vychází z poznání, že cokoliv se v těle odehrává, dostáváme o tom informaci a záleží jen na nás, jak tuto informaci využijeme. Zda k plánovanému otěhotnění, jako antikoncepci, k poznání svého cyklu či ke zjištění problémů v cyklu a k řešení nechtěné neplodnosti. Přirozenou formou se tak můžeme vyhnout otěhotnění, vědomě počít nebo zjistit příčiny neplodnosti. Dalším pozitivem je, že se žena sledováním svého cyklu vědomě na jednotlivé cyklické fáze napojuje a stává se více ženskou, tzv. sebeVědomou ženou. Z vlastní zkušenosti mohu také potvrdit, že využívání STM metody vede k lepší komunikaci mezi partnery, protože plodnost je společná a je vhodné, aby zodpovědnost vnímali oba partneři stejně.

Jaké jsi ty měla porody?
Prožila jsem dva porody v porodnici a třetí doma. Všechny porody byly krásné, přirozené, ale jen třetí porod byl opravdu vědomý. To znamená, že jsem plně vnímala, co se děje, a byla schopná situaci ovlivnit, případně se jí naplno oddat. Nebyla jsem nikým a ničím rušená. Pro mě byl třetí porod znovuzrození do dospělosti. Dokázala jsem vzít plně zodpovědnost za sebe a své dítě. Mnohé v mém životě se tím změnilo, vlastně skoro všechno! :o)

Jaká byla tvá cesta k nalezení svého ženství?
Nebyla úplně jednoduchá, protože jsem si celé své dětství přála být kluk a být ženou mi přišlo celkem náročné. K přijetí sebe jako ženy mi nejprve pomohl můj manžel, jsme spolu 16 let. Později porod mé dcery, ale zejména poznání, z čeho pramení mé nepřijetí sebe jako ženy. A to jsem zjistila, až když jsem se naučila využívat metody sebepoznání skrze otázky a odpovědi. Pak jsem se dozvěděla, že si moje maminka, když mě čekala, přála chlapečka (více zde). Tímto poznáním jsem si svůj program odblokovala a nastoupila na cestu ke svému vědomému ženství. Hodně mi pomohly informace z cyklické ženy, přijetí svého cyklu i menstruace, svých nálad, sebe takové, jaká jsem, ale určitě i vědomé těhotenství a porod.

Sleduji tvůj blog a velmi mne zaujal článek „Diagnóza nevyléčitelná“, můžeš stručně tuto část své cesty popsat našim čtenářům? Jaké techniky se ti osvědčily v procesu uzdravování?
Asi 5 měsíců po prvním porodu jsem vážně onemocněla. Nebylo to lehké období a nechápala jsem, proč zrovna já jsem nevyléčitelně nemocná. Mám ale zvídavou povahu a chci všemu přijít na kloub a odpovědi lékařů, že to se tak někdy stává, mi nestačily. Začala jsem se zajímat, jak to s těmi nemocemi vlastně je. Později jsem pochopila, že každá nemoc je informace těla a duše, že je potřeba něco ve svém životě změnit nebo pochopit. Já jsem měla pochopit, z čeho nemoc pramení, abych se zbavila strachu, nemoci za její službu poděkovala a v pokoji ji nechala odejít. Hodně mi pomohl workshop německého léčitele Clementse Kubyho, ale nebylo to to nejdůležitější. Každý střípek pochopení měl svoji důležitou váhu. Zejména mě drželo vědomí, že nade mnou bdí někdo, kdo chce pro mě vždy jen to nejlepší. Pochopila jsem, že všechny odpovědi na své otázky máme v sobě a nikoho k tomu nepotřebujeme. Jen to chce sebeVědomí a důvěru ve vlastní moudrost.

Jak probíhá Celonárodní pouť za přirozené porody? Jaký je její smysl? Kolik bývá účastníků a jaký máš plán na příští ročník?
Myšlenka na Celonárodní pouť vznikla v období po třetím porodu, kdy jsem vnímala velkou touhu pozvednout energii a pozitivní atmosféru kolem přirozených porodů. Viděla jsem film Nádherná zelená a velmi se mi líbilo setkání na začátku filmu. Předávání informací, sdílení, společné jídlo, pocit jednoty, podpory, plánování na příští rok. Celonárodní pouť má velmi podobné poslání. Pocítit jednotu, společně se naladit, sníst přinesené jídlo, popovídat, zatančit si, zazpívat. V letošním roce jsme společně zasadili ve středu ČR strom za podporu přirozených porodů. V příštím ročníku se půjdeme podívat, jak nám strom roste a přineseme vytvořenou tabulku s názvem a důvodem zasazení stromu. Určitě všechny zvu na příští ročník v září 2015.

Děkuji za rozhovor.

Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 3.  


Autor textu: Lucie Harnošová

Doporučujeme ještě přečíst:
Možnost porodit s láskyplnou péčí - rozhovor s výkonnou ředitelkou UNIPA
Posilovat sebevědomí čerstvých maminek
Předat dětem vše, co v sobě mám

Záměr vytvářet lásku

Denisu Palečkovou znám z několika seminářů, které jsem již sama nebo s partnerem absolvovala. A protože se mi velmi líbí témata, kterými se Denisa zabývá, i její způsob prezentace, pozvala jsem ji na konferenci Aktivní rodičovství. A v návaznosti na konferenci jsme si spolu povídaly o rodičovství, intimitě a kurzech pro páry. Začtěte se a inspirujte se i vy.   

Denisa Palečková se od roku 2002 věnuje vedení seminářů v oblasti osobního rozvoje, partnerství, sexuality, celostní smyslné masáže. Její miminko, které vidíte na titulní straně našeho časopisu, se narodilo v únoru 2014.

Co tě přivedlo na konferenci Aktivní rodičovství a co se ti na ní líbilo?
S radostí jsem přijala Tvoji pozvánku. Líbí se mi téma konference, vědomá snaha být co nejlepším rodičem, ale v tom všem i pečovat o sebe. Z praxe svých konzultací a seminářů vím, že partnerská intimita je pro mnoho rodičů s malými dětmi výzva. Pracovní stres v kombinaci s péčí o dítě či děti často bývá po pár měsících a letech to jediné, co pár sdílí. 

Napřed se věnujeme “povinnostem” a čas na partnera a rozvíjení vztahu už nezbývá. Tiše předpokládáme, že vztah bude fungovat “sám od sebe”. Ale tak to není. Je třeba o něj pečovat, stejně jako jsme to dělali na počátku. To jsme chodili na rande, dotýkali se, hodiny si povídali, věnovali si plnou pozornost. Po pár letech vztahu “už víme”, jak partner funguje, co má a nemá rád… 

Nevěnujeme si vědomou pozornost a to, že spolu jsme, bereme jako samozřejmost. Pochopitelně se po čase cítíme vztahově vyprahlí. Ovlivní to každodenní komunikaci i intimitu. Je mi blízké hledat a žít to, co je pro nás “přirozené”. Tedy i bio, eko ladění. Hledání optimální výchovy pro děti. Dávat dětem prostor a vnímat i podporovat jejich osobnost a vnitřní sílu. Tyto principy mi jsou blízké.

Jaké bylo tvé téma na konferenci?
Mým tématem byla právě partnerská intimita v době, kdy na ni často nezbývá čas. Kdy se pár stará o práci, složenky, praktické věci a děti. A často už nevidí možnost, jak mít čas “sami pro sebe”. Sex je někdy to poslední, na co mají rodiče pomyšlení. Představovala jsem koncept tzv. vědomého milování, které překvapivě není časově náročné, nevyžaduje předem “chuť na sex”, nažhavení, erekci apod. Kdy i z “bodu nula” či “bodu mrazu” vstupujeme do láskyplné tělesné výměny. 

Nezaměřujeme se na žhavost a vášeň a “sexuální výkon”, ale na láskyplnou přítomnost, vnímání toho druhého a záměr prostřednictvím svého těla vytvořit co nejvíce lásky (Make love = milovat se = doslova “dělat lásku :-)). V moderním jazyce by se dalo říct, že pracujeme s pří-stupem mindfulness, vědomého bytí. A svou pozornost zaměřujeme do těla; minimum prostoru věnujeme svým myšlenkám, představám apod. Obracíme se k moudrosti těla. Pak často celí překvapení zjistíme, že naše tělo “nemá problém”; jsou to naše myšlenky, které si utváříme.

A opravdu se dá skloubit intimita a péče o dítě?
Pro vědomé milování stačí například i 10 minut denně. Párům radíme, aby pojali milování jako praxi. To znamená aktivitu, ke které se vracím, i když zrovna nemám náladu, chuť, energii. Podobně se například lidé věnují meditaci nebo sportu. Každý, kdo se zabývá pravidelně nějakým sportem, zažil, že nemá chuť jít na trénink. Ale jde, protože je středa večer a je trénink. Nepřemýšlí o tom. A navíc ví, že až půjde z tréninku, bude mu dobře. 

S milováním je to podobné! I když mnoho párů tato myšlenka nejprve zaskočí, protože předpokládají, že milovat by se měli jen tehdy, když na to mají oba chuť. To se však novopečeným a navíc zaměstnaným rodičům děje poměrně zřídka. Chybějící intimita pak vytváří další propast a nedorozumění v komunikaci a spouští se začarovaný kruh stupňující se frustrace ve vztahu. 

Chybějící sexualita se má tendenci projevovat také jako zvýšené napětí, popudlivost a hádky. Proto je dobré tento začarovaný kruh protnout vědomým rozhodnutím. A tak jako po hodině sportu se můžeme cítit plní energie, i když předtím jsme se sotva vlekli, tak po chvíli vědomého milování se můžeme cítit skvěle, i když jsme na to předtím vůbec neměli chuť.

Jak to konkrétně děláte vy?
Děláme to přesně tak, jak popisuji. Málokdy chodíme spát před půlnocí. Je pro nás přirozené “vstoupit” do milování, i když ani jeden z nás není na počátku vzrušený. Víme, že se tato energie postupně vybuduje. A navíc u nás platí, že když dá jeden z nás podnět k milování, druhý na to reaguje pozitivně a “přidá se”. 

To je pravděpodobně opak situace většiny moderních ložnic. Dnes je běžné, že sexualitu v páru “ovládá” ten, kdo nemá chuť. A druhý to má respektovat. Naopak v indiánské tradici Quodoushka, která se zabývá naukou o vědomé sexualitě, to je naopak. Indiáni věděli, že sexualita je základní zdroj naší životní síly. Koneckonců ze sexu pochází i naše tělo a zdejší existence. A tak je přirozeně zajímalo, jak sexualitu rozvíjet, nikoliv tlumit.

Popsala bys prosím stručně tipy pro unavené rodiče?
Zkuste týden praxe vědomého intimního tělesného kontaktu, který vám zabere jen 10–20 minut denně. Vemte si na to 5–10 minut ráno a večer. Lehněte si s partnerem čelem k sobě; můžete být na boku nebo na sobě, v objetí. Slaďte svůj dech do stejného rytmu. Vnímejte oblast bříška a srdce. Pohlaví jsou v kontaktu - dotýkají se nebo mohou být ve spojení. 

Po vymezenou zvolenou dobu, která opravdu může být například jen 5 minut, vědomě zhluboka dýchejte, vnímejte svoje tělo a partnerovo tělo. Ústa mohou být pootevřená do polibku, ve kterém si dech vyměňujete. Po uplynutí zvolené doby zakončete uvolněním se v objetí či milováním či spánkem… jakkoliv budete chtít. A pokračujte, den za dnem. Sledujte, co se pro vás bude objevovat. Určitě přijdou chvíle, kdy se vám vůbec nebude chtít. Kdy vás bude všechno možné rušit. Pocity zevnitř i okolnosti zvenčí. Ale vytrvejte, i kdybyste si těch 5 minut měli najít uprostřed noci. 

Většina párů postupně zažívá narůstající sblížení i rostoucí vášeň. Ale pozor: popsané cvičení se neděje za účelem sexu, i když milování může být součástí či vyústěním. Někdy se přitom zvedne i vlna pocitů, které jinak brání hlubší partnerské intimitě. Pocity křivdy, zranění, vzteku, smutku. Pozorujte je a nechte je odejít, aniž byste nad nimi začali diskutovat. Jedná se o jednu z variant praxe vědomého milování, která představuje jedno z témat na našich kurzech pro páry.

Na přednášce jsi zmínila i vaginální mapování, co je to za metodu?
Vaginální mapování je jemná doteková technika, kdy tzv. mapujeme dotekem vaginální stěny, abychom postupně zvýšili jejich citlivost a tím i schopnost potěšení. Ženám se díky tomu probouzí celé tělo a mají hlubší pocit kontaktu se sebou sama. Odplavují se stará emoční i fyzická zranění, která jsou “uložená” v paměťové tkáni vaginálních stěn. Vagina totiž skutečně funguje jako taková “houba”, která do sebe nasává různé, i negativní, zkušenosti. Vaginální mapování je, dalo by se říci, pročišťuje a uvolňuje. 

Metoda účinně pomáhá dokonce i v případě léčení fyzických a emočních traumat, jako je sexuální zneužití či emočně a fyzicky náročný porod. Pomáhá ale například i při bolestivé menstruaci, nepřítomnosti či slabém potěšení při sexu nebo dokonce při pocitu nejasnosti a zmatku v životě. Jakmile se totiž jako ženy spojíme se svým lůnem, jsme doslova ukotvené samy v sobě, sebejisté a zářivé. Někdy je vaginální mapování spojené také s léčením jizev - například jizev po porodu (epiziotomie, natržení, císařský řez) i jiných operačních zákrocích. 
Jizvy mohou být někdy i dlouhodobě bolestivé a způsobovat když už ne bolest, tak necitlivost. Jejich vliv se řetězí do dalších částí těla. Například jizva po operaci slepého střeva může souviset s bolestí hlavy. Málokdo ovšem ví, že jizvy se daji léčit i roky poté, co vznikly. Člověku se pak navrací citlivost daných míst v těle a vitalita.

Máš pro rodiče a partnery další tipy?
Pokud si to rodiče jen trochu mohou zařídit, určitě doporučuji osobní účast na některém z našich kurzů pro páry. Máme je v různých formátech, od jednodenních akcí (ty jsou i pro jednotlivce), přes víkendy v různých lokalitách (od jednoduššího ubytování až po noblesní pobyt na Chateau Mcely) až po týdenní kurz v Thajsku. Občas na kurz přijede i pár s ještě kojící maminkou a na hlídání miminka po dobu programu na kurzu si s sebou přivezou například maminku či sestru. 

Postupně se snažíme pomoct a inspirovat i ty partnerské dvojice, které aktuálně účast na kurzu nezvládají. Nebo nemají partnera, se kterým by na kurz přijeli. Vytváříme programy, které lze sledovat i z pohodlí domova. Zdarma lze i zpětně sledovat naše webináře. A nově je v prodeji také záznam z jednodenní akce Tajemství šťastného vztahu, kde shrnujeme tipy k partnerské komunikaci, emocím i intimnímu životu. Další rovina, které se věnujeme, je přímá práce s tělem a vědomým dotekem pomocí naší celostní smyslné masáže. Zpravidla víkendové kurzy věnujeme různým aspektům masáže, od smyslné masáže těla po intimní masáž muže a ženy. Na rozdíl od výše zmíněných kurzů pro páry jsou naše kurzy masáží otevřené i pro jednotlivce. 

V mnoha ohledech zde doplňujeme zcela chybějící smysluplné vzdělání o sexualitě, o našem těle, o mužském a ženském prožívání. I témata kurzů masáží postupně zpracováváme i jako videa. První hotové je Umění doteku. Dále připravujeme výukové video k intimní masáži pro ženy, k vaginálnímu mapování, k léčení jizev a další.

Děkuji za rozhovor :-).

Článek byl publikován v magazínu Nákup všemi smysly číslo 2.

Autor textu: Lucie Harnošová

Doporučujeme ještě přečíst:
Lékárna partnerských vztahů
Klíč k porozumění sobě i druhým
Odpovědi na své otázky máte v sobě