Paní Čiháčková nyní provozuje dvě zdravé výživy v Brně, letos na jaře stojí u otevření Brány ke zdraví také v Praze. Inspirovala a podpořila svou dceru Lucii a stála u zrodu Brány k dětem, jejíž byla nějaký čas oficiální majitelkou. Povídaly jsme si o tom, jaké to je v dnešní době spravovat zdravou výživu, o podnikání, rodině a o práci, kterou vnímá jako poslání.
Místo módního salonu zdravé potraviny
Paní Čiháčková, která má původní vzdělání v oděvnictví, nejdříve snila o vlastním módním salonu, nebo prodejně květin. Život ji ale vedl jinými cestami. Společně s manželem během devadesátých let využili příležitost absolvovat řadu kurzů o zdravém životním stylu a vaření v církevním klubu zdraví, kde získali i mnoho stejně zaměřených přátel. Tehdy ji to velice zaujalo.
„Pochopila jsem, že lidské tělo je Boží dar a my bychom se o něj měli starat. Zdravé tělo je domovem pro zdravou duši,“ vysvětluje. A tak udělala radikální změny v jídelníčku celé rodiny. „Tenkrát to ode mě asi bylo docela násilné, ale zavčas jsem zjistila, že tudy cesta nevede, když jsme byli všichni odmala zvyklí na něco jiného. Zpomalili jsme a postupně jsme například jen přidávali do masové sekané vločky a takto jsme se časem všichni v rodině dopracovali ke zdravějšímu stravování,“ vzpomíná. Byla natolik plná nově nabytých znalostí a zkušeností, že se rozhodla je sdílet a učinit zdravou výživu svým povoláním a také posláním.
Před patnácti lety to měly zdravky těžké
Zatímco v současnosti prodejny s kvalitními potravinami přibývají jako houby po dešti a těší se oblibě, když paní Renata v roce 2001 otevírala obchod v centru Brna, fungovalo jich tehdy jenom pár a působily jako rarita. Začátky proto nebyly snadné: „Bylo těžké vůbec zaplatit nájem. Potraviny jsme si museli sami shánět, pátrání po kvalitním zboží bylo složité,“ vzpomíná.
„Navíc dříve, když lidé chodili kolem zdravých výživ, měli blok vůbec vejít dovnitř, protože se báli, že tam prodávají jenom zrní a sušené sojové maso, které už tehdy měl málokdo rád,“ zamýšlí se. A dodává: „Ale potom, když někdo přece vešel a ucítil, jak to tam hezky voní a viděl, že jsou tam různé bylinky a sušené dobroty na váhu, pookřál a pak se často i vracel. Získávat zákazníky ale bylo svízelné, protože zdravé stravování ještě nebylo v povědomí lidí, a tak jsme tehdy přepisovali recepty z Ameriky a pořádali nejrůznější ochutnávky, abychom lidem příjemnou a nenásilnou formou ukázali, že vařit chutně se dá i jinak.“
Bez lepku a bez obalu
Po těžkých začátcích se Bráně ke zdraví začalo dařit a v roce 2013 se větší ze dvou prodejen přestěhovala. „Produkty byly nové a lepší, už je ale nebylo kam dávat. Proto jsme přesunuli zdravou výživu těsně vedle brněnské Brány k dětem,“ vypráví paní Renata. „Vždycky jsem si přála zpřístupnit chutné a pestré potraviny lidem, kteří mají alergii na lepek, mléko, sóju, nebo trpí fenylketonurií či problémy s ledvinami. Často se pohybovali v mém okolí a sleduji, jak jich neustále přibývá. Ve větších prostorách jsme mohli opravdu výrazně rozšířit sortiment pro bezlepkovou dietu. Díky Bohu za to, že jsou tyto potraviny stále kvalitnější a rozrůstá se jejich výběr.“S podobným účelem - „aby se mohli zdravě potěšit i lidé se zdravotním omezením“ zde vznikla také přidružená zdravá kavárnička a cukrárna, kde mají vynikající bezlepkové, bezlaktózové, veganské, makrobiotické, raw a další zdravé zákusky (jejich chutnost potvrzuji zkušeností nenapravitelné mlsalky J).
Kromě specialit pro různorodé diety je zvláštností obchůdku paní Čiháčkové tzv. bezobalový prodej. Na jedné ze svých cest s manželem po Evropě, kde hledají inspiraci, navštívili supermakret zdravé výživy ve Francii, v němž je zaujaly bezobalové násypníky s luštěninami, obilovinami a sušenými plody a nadchla je možnost, že si zákazník může odsypat a zvážit do svých nádob jen takové množství, které potřebuje, a ušetřit obalový materiál a tedy i přírodu.
Raději s lidmi na prodejně než v kanceláři
„Nejvíc mě baví být ,na placu´v kontaktu se zákazníky. Raději bych rovnala zboží do regálů, než dělala administrativní práci v kanceláři. Setkávání s lidmi mě pracovně nabíjí,“ říká paní Čiháčková. Proto je možné ji často zastihnout přímo v prodejně. Ona i její zaměstnankyně (a zároveň přítelkyně) usilují o empatický přístup vůči zákazníkům. „Víme, že člověk leckdy nepotřebuje jen nakoupit, ale také se svěřit. Baví nás, když někdo přijde bez nálady a odchází od nás v pohodě a uvolněný,“ vykládá s úsměvem.Šetrný provoz a jídlo pro bezdomovce
Bavily jsme se také na téma ekologie v každodenním provozu. „Už si ani nedovedu představit, co dělám jinak než ostatní, protože je to automatické“, odpovídá na otázku, zdali je to složité. „Nevyprala bych v ničem jiném než v přírodním ekologickém prostředku. To raději vyperu, nebo umyji v octě. Někdo mě může mít za blázna, ale když vidím třeba igelit na ulici, tak ho prostě zvednu a hodím do patřičného kontejneru,“ vysvětluje svůj šetrný postoj. Proto je i provoz obchůdku veden ohleduplně vůči přírodě a potřebným lidem.
Snaha nevyhazovat a neplýtvat zde byla od začátku běžnou praxí. Potraviny s končící trvanlivostí se nosí ke konci týdne konkrétním bezdomovcům, kteří už na ně čekají na brněnském Hlavním nádraží. „Měli jsme jednoho takového, který si brával košíček a chodil s ním po obchodě, ale nikdy nic nekoupil. Pak jsme zjistili, že nemá peníze, a tak jsme mu vždycky dali pečivo. Později jsme mu řekli, ať chodí v pátek, protože toho bývá více, třeba i jogurty. On vždycky přišel a jenom tam s tím košíčkem pokorně stál a čekal, ale pak to ustalo a netušíme, kde je mu konec,“ vzpomíná.
Rodina a podnikání – jde to?
Paní Čiháčková je nejen majitelkou zdravé výživy, ale také aktivní babičkou. Hodně času tráví se svými vnučkami Emily (8) a Kaylou (6), dcerkami Lucky Harnošové. Na otázku „jak se dá skloubit řízení poměrně velkého obchodu s rodinou“ odpovídá: „Člověk si musí stanovit priority a já už mám jasno v tom, že dávám přednost vnoučatům, protože jako maminka vím, že čas hodně rychle utíká. Užívám si každičkou chvilku s nimi a nabíjíme se tak nějak navzájem. Mám tu výhodu, že pracovní čas si mohu určit sama. I kvůli sobě však myslím hlavně na vnoučátka.“
Namítám, že to rozhodně není samozřejmé, nechat firmu „běžet“ bez vlastní přítomnosti, a mnozí šéfové dnes trpí obavou, že se bez nich společnost neobejde. „Tak jsem to kdysi měla také,“ říká paní Čiháčková. „Ale není dobré této představě podlehnout, protože tělo nám pak stejně samo ukáže. Jednoduše lehne a zůstane ležet a firma jede a nějak to stejně dopadne. Člověk potom zjistí, že se může spolehnout na druhé lidi, že může dál delegovat a nestojí to jenom na něm. Děvčata z našeho týmu cítí větší jistotu, když tam jsem, protože mají krytá záda a s čímkoliv mohou přijít. A já mám svou práci ráda, proto bývám ve zdravce často přítomná. Když tam ale nejsem, zvládnou to také skvěle.“
Renata Čiháčková
· Majitelka prodejen Brána ke zdraví v Brně na Orlí 17 a Bánskobystrické 176.· V roce 2015 stojí u zrodu nové zdravé výživy její dcery Lucie v Praze, hned vedle prodejny Brána k dětem na ulici Náplavní.
· První zdravou výživu otevřela v roce 2001, jmenovala se Zdravá výživa U Měnínské brány a patří mezi nejstarší zdravé výživy v Brně.
· Snila o módním salonu, později přes zdravé vaření své rodině dospěla k rozhodnutí otevřít vlastní zdravou výživu.
· Vychovala dcery: Lucii (32) a Adélu (26) a nyní se věnuje vnučkám Emily (8) a Kayle (6).
· Dceři Lucii Harnošové pomáhala založit Bránu k dětem.
· S manželem, jejím velkým podporovatelem, žije v malé obci za Brnem.
Článek byl publikován v dubnovém čísle magazínu Nákup všemi smysly.
Autor textu: Kateřina Stojaspalová
Autor textu: Kateřina Stojaspalová
Doporučujeme ještě přečíst:
Žádné komentáře:
Okomentovat