„Muž nemůže přímo přivést na svět potomka, proto se potřebuje realizovat skrze projekty, ať už pracuje hlavou, nebo rukama. A dům patří k těm velkým projektům, u kterých může říci: Tohle je moje dílo, tohle jsem stvořil,“ myslí si devětadvacetiletý Vladimír z Brna. Vloni se rozhodl vyrazit na kurz zaměřený právě na stavění ze slámy a na malém domku nedaleko Blanska si na vlastní kůži vyzkoušel, jak se pracuje se slaměnými balíky i míchání hliněných omítek.
 |
| Foto: archiv Veronica |
Dům, který dýchá
Momentálně hledá vhodný pozemek, nebo alespoň starší domek, který by si mohl přestavět s využitím přírodních materiálů. Učarovaly mu zejména hliněné omítky, které si i laik vytvaruje podle svého přání. „Líbí se mi, že stavby ze slámy jsou živé,dýchají a že jejich vnitřní prostředí je mnohem zdravější než klimatizované uzavřené prostory, v nichž řada lidí tráví značnou část svého času,“ podotýká Vladimír.I když má stavění ze slámy v Česku punc jakési moderní rebelie, domy stavěné s použitím slaměných balíků existovaly v Německu již v 17. století. Nejznámějším příkladem jsou ale budovy v oblasti Sandhills v americké Nebrasce, kde se osadníci na přelomu 19. a 20. století pustili do stavění z balíků slámy, protože na jejich pozemcích nebylo dost dřeva. A protože na slámě nechtěl držet cement ani vápno, omítli ji místní hlínou (jednu takovou neomítnutou školu totiž sežraly místní krávy).
 |
| Foto: Jan Harnoš |
Úřady si zvykají
Tak vznikly slamáky, jak je známe dnes. Na svůj boom si ale musely počkat až do 90. let minulého století, kdy takové stavby začaly růst zejména v Severní Americe a Evropě. Jejich pionýrské časy na českém území nebyly zrovna lehké, koneckonců slámu tady má většina lidí spojenou s působivými požáry stohů nebo s dotěrnými hlodavci.Stavění ze slámy se u nás ale rychle prosadilo a přizpůsobují se tomu i stavební předpisy. „Když jsme v roce 2002 dělali slaměné izolace na našem centru v Hostětíně, ještě neexistovaly testy hořlavosti tohoto materiálu. Protože tento objekt sousedí s další zástavbou, mohli jsme slámou zateplit jen jeho část. Dnes už lze takové podklady snadno získat,“ uvedla ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová.
 |
| Foto: archiv Daniela Grmely |
Pro inspiraci do databáze
Právě Veronica má na svých webových stránkách databázi českých slaměných domů, kterou denně navštíví zhruba stovka zájemců. Nyní zahrnuje téměř padesát objektů, a to určitě nejsou všechny existující, protože registrace je dobrovolná. Na ekologickou poradnu institutu Veronica se také hojně obrací budoucí stavebníci. Odpovědi na většinu obvyklých dotazů najdou v archivu poradny, složitější otázky jim pomáhají řešit odborníci, na které dostanou kontakt.Slamáky lze obecně rozdělit na dva základní druhy – na ty, v nichž sláma figuruje jen coby výplň a izolace (většinou dřevěná konstrukce vyplněná balíky), a domy z takzvané nosné slámy, kde se stavebník obejde bez podpůrné kostry. A jak již bylo zmíněno, sláma může sloužit i jako účinná přírodní izolace. K mání jsou dokonce i jurty zateplené právě tímto materiálem.
Proč ale opouštět prověřené vody cihel, tvárnic a ytongu a pustit se do experimentů se slámou?
 |
| Foto: archiv Daniela Grmely |
Výhody slaměných staveb:
- Zanecháme minimální ekologickou stopu – lokální materiál, nepodporujeme skleníkový efekt, výstavba i provoz budovy vyžaduje mnohem méně energie, až domek doslouží, sláma přirozeně zetlí- Sláma je levnější stavební materiál
- Má také výborné tepelné a dobré zvukové izolační vlastnosti, dokonce může konkurovat minerální vatě
- Manipulaci se slaměnými balíky zvládnou i laici po zaučení
- Jednoduchá opravitelnost případných pozdějších závad
- A co je asi hlavním argumentem pro většinu stavebníků – slaměné domy s hliněnými omítkami mají velmi příznivé mikroklima (žádné toxiny z umělých materiálů, přirozená regulace vlhkosti, akumulace tepla, nevznikají škodlivé kladné ionty)
 |
| Foto: archiv Jana Harnoše |
A abychom byli objektivní, je třeba zmínit i nevýhody slamáků:
- Nutnost přizpůsobit stavební práce zemědělské sezóně- Ne vždy se podaří sehnat dost dobře svázané balíky, nutnost převazování
- Nižší cenu materiálu vyvažuje vyšší pracnost spojená s jeho použitím, takže slaměný dům může ve výsledku stát stejně jako dřevostavba či zděný dům
- Vyšší nároky na skladování slámy
 |
| Foto: archiv Jana Harnoše |
Stavění ze slámy vyvolává také řadu zvídavých otázek, přinášíme proto odpovědi na nejčastější z nich:
Slamák versus myší vetřelci
Pokud je sláma v balících důkladně vymlácená, neměla by hlodavce přitahovat. Pozor ale na různé dutiny, které jim mohou sloužit jako úkryt.Slamák versus požár
Omítnutá slaměná stěna ohni odolává podobně zdárně jako masivní dřevo. Nejvyšší riziko vznícení hrozí při výstavbě, kdy slámu ještě nechrání omítka.Slamák versus zub času
Nejstarší slamáky mají sto let, odborníci odhadují, že za ideálních podmínek by mohly sloužit i několik set let.Slamák versus vlhkost
Mokrá sláma hnije, takže je vždy nutné balíky dobře zabezpečit proti navlhnutí a stavět za příznivého počasí. Částečně zasažené balíky je možné i vysušit. |
| Foto: archiv Daniela Grmely |
Nestačilo? Další inspiraci hledejte na:
www.veronica.cz – databáze slaměných domů, kurzy přírodního stavitelství,
nabídka ubytování v pasivním domě izolovaném slámou – centrum Hostětín
www.slamak.info – stránky Daniela Grmely a jeho spolupracovníků, nabídka
seminářů a kurzů
www.domyzeslamyahliny.cz - web českého „slaměného“ pionýra Honzy Pospíšila
www.dusedomu.blogspot.cz - blog permakulturního stavitele Ondřeje Netíka
www.slamenejurty.cz – jurty zateplené slámou
 |
| Foto: archiv Veronica |
Autor textu: Zuzana Klementová
Doporučujeme ještě přečíst:
O slamáku třikrát jinakHledáte lásku na celý život? Zamilujte se do přírodní zahrady
Nápady za pár korun: Uklízejte s grapefruitem, pleť hýčkejte mlékem
Žádné komentáře:
Okomentovat